HedvabnaStezka.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub Hedvábná Stezka Klub cestovatelů Praha/Brno

TOP TIPY

POSLEDNÍ DISKUSE

7 důvodů, proč NEcestovat sám

7 důvodů, proč NEcestovat sám

Teprve nedávno nám na webu vyšel článek o 7 důvodech, proč je skvělé cestovat sám. Měl u vás obrovský úspěch, což potvrzuje v poslední době tolik oblíbený trend sólo cestování. Ale já vám nevím, není přece jen někdy lepší mít vedle sebe toho správného člověka?



Rovnou se přiznávám, že já zpravidla sama necestuji. Není to z toho důvodu, že bych se sama bála či nudila (naopak jsem docela samotář a v běžném životě trávím spoustu času sama), ale na cestách jsem tzv. sdílecí typ. Prožívám-li radosti a strasti svých výprav s někým blízkým, odvážím si mnohem intenzivnější a silnější zážitky. Pro mě zkrátka platí staré rčení: Sdílená bolest je poloviční bolest a sdílená radost je dvojnásobná radost.


Vydáváte-li se například do zimních hor, je potřeba mít spolehlivého parťáka.Vydáváte-li se například do zimních hor, je potřeba mít spolehlivého parťáka.

Dámská jízda v Maroku patřičně utuží staré dobré kamarádské vztahy.Dámská jízda v Maroku patřičně utuží staré dobré kamarádské vztahy.

Ztratit se sám v nepřehledné laponské krajině by taky nebyl dobrá zkušenost.Ztratit se sám v nepřehledné laponské krajině by taky nebyla dobrá zkušenost.

Prohlédněte si další fotografie k článku...


Ale důvodů (hlavně těch praktických) je dle mého názoru mnohem více:

1. Víš, vedle koho budeš sedět hodiny v autobuse

Jsem velmi tolerantní ve všech směrech. Neplatí to ale při přesunech hromadnými prostředky. Nemám ráda, když mi můj osobní prostor zaplní spousty cizích a ne zrovna sympatických lidí, což je někdy na cestách velký problém.

V dopravních prostředcích jsem seděla vedle lidí páchnoucích, zvracejících, chrápajících i opilých, pak taky vedle počůraných dětí, lidí převážejících slepice na klíně nebo dotěrných mladíků. Někdy je opravdu krásné, když vím, že vedle mě při 17 hodinovém přejezdu bude sedět kamarádka, která vedle mě seděla už čtyři roky na střední.

Se skupinou dlouholetých kamarádů si také užijete spoustu legrace.Se skupinou dlouholetých kamarádů si užijete spoustu legrace.

2. Když ti bude fakt zle, bude tu někdo, kdo ti podá tabletku a vodu

Nerada maluji čerta na zeď, ale veškerá radost ze sólo cestování mizí, když se přestane dařit a potká vás nějaký zdravotní problém. Zažívacími potížemi v Indii jsem se vyčerpala tak, že jsem nedokázala vyjít z pokoje. Za parťáka, který mi donesl sklenici Coca-Coly a vyprázdnil kbelík u postele, jsem byla vděčná celému vesmíru.

Když pak o rok později v Laosu chytl horečku a pár dní téměř nebyl schopný chodit a nevědělo se, co mu je, všechno jsem mu oplatila. Fakt nevím, jestli bych se v takových chvílích mohla spolehnout na tu sympatickou Holanďanku, která bydlí vedle a včera jsme si skvěle pokecaly u piva…

3. Ušetříš!

Zcela neodiskutovatelnou věcí je fakt, že cestování ve dvou je zpravidla nejlevnější variantou. Všechno se totiž dělí dvěma. Ještě nikdy jsem například v jihovýchodní Asii nenarazila na společnou noclehárnu, které by byla finančně výhodnější než si ve dvou pronajmout vlastní pokoj. Podělit si náklady na taxíka na letiště nebo na ten obrovský meloun, který sama prostě nesním, taky stojí za to. Ne vždy totiž najdete dalšího cestovatele, který jede stejným směrem nebo má chuť na meloun.

Na cestách ve dvou výrazně ušetříte, třeba při půjčení skútru.Na cestách ve dvou výrazně ušetříte, třeba při půjčení skútru.

4. Vyhneš se těm stovkám plytkých rozhovorů!

Where are you from? How long do you travel? What is your job? Taky jste už na tyhle otázky odpovídali tisíckrát? Když jsem poprvé byla mimo Evropu, hltala jsem každé slovo cestovatelů, které jsem potkala. Zajímalo mě, jak můžou tak dlouho cestovat, nebo kde už byli. Po pár letech se mi ale všechny tyhle rozhovory zdají nesmírně plytké, únavné a povrchní. Dneska už se klidím, když vidím, že se schyluje k další debatě o tom, odkud jste přijeli, kam jedete a jaké osvícení tady vlastně hledáte. Ti nejzajímavější lidi jsou totiž zpravidla nejskromnější a nemusí své životy vykládat na počkání…

5. Nebudeš terčem všech obejdů

Být samotná žena uprostřed indického velkoměsta je prostě někdy otravné, ať jste jakkoliv zkušená a otrkaná cestovatelka. Určitě každá z nás uzná, že mít po ruce chlapa, který se aspoň tváří, že je váš partner, může být někdy k nezaplacení. Všeobecně se ale ve dvou mnohem snadněji odmítají podezřelé nabídky, nemluvě o tom, že na jednoho si vždycky troufne více podvodníků než na dva.

Další inspiraci na cesty najdete například v článku TOP 15 tipů, jak cestovat levněji.

6. Budeš mít vedle sebe někoho OPRAVDU blízkého

Vím, že za tohle mně spoustu lidí možná nebude mít rádo, ale myslím si, že pokud cestujete v řádech měsíců, jen málokdy najdete v průběhu cesty opravdu silné sociální vazby. Ano, potkáte spoustu velmi zajímavých a milých lidí, kteří se k vám na chvíli připojí a budou s vámi sdílet prožitky, ale není to totéž, jako když je vedle vás člověk, kterého znáte deset patnáct let.

Na cestách sice poznáte spoustu zajímavých lidí, opravdu hluboké vztahy se ale hledají těžce.Na cestách sice poznáte spoustu zajímavých lidí, opravdu hluboké vztahy se ale hledají těžce.

7. Posílíš dlouhodobá přátelství a rodinné vztahy

A funguje to i naopak. Někdy není potřeba jen hledat nové zajímavé lidi, ale také si začít vážit těch, které už kolem sebe máte, a vazby s nimi posilovat.

Otázka „sám či s parťákem“ ale samozřejmě stojí také na tom, co od cesty očekáváte. Pokud jedete slézat vysoké hory, objevovat hlubokou džungli nebo sjíždět divokou řeku, musíte se už většinou na cestu vydat s dobrým parťákem, který vás podrží a zná vás jako své boty. Jestli se naopak chcete koupat na pláži a zafilozofovat si o životě, možná bude fajn potkat někoho nového.

Jedna věc je ale hlavní, v poslední době se mi mezi těmi stovkami „sólocest“ občas vytrácí hodnota pravého přátelství a rodinných vztahů

A teď pojďme diskutovat: Je lepší cestovat sólo nebo s parťákem?

Autorka Kateřina Smolová vystudovala žurnalistiku a mediální studia. Jejím koníčkem je nejen cestování, ale i sport, zejména lezení, vysokohorská turistika, jízda na horském i silničním kole a v neposlední řadě jóga. Má ráda země s vysokými horami, milými lidmi a neobjevenými místy. Už více než tři roky pracuje jako šéfredaktorka portálu HedvabnaStezka.cz, čímž se ji podařilo spojit volný čas a zaměstnání v jedno.

18.02.2016, Katka Smolová


Diskuse


Tak mi příšel jako reakce na článek moc hezký mail, který mě upozornil ještě na další závažný důvod: BUDETE MÍT S KÝM VZPOMÍNAT NA VŠECHNY TY ZÁŽITKY!

18. 02. 2016, 11:01:23
Libor
Libor

K bodu 3. Rozhodně není pravda, že "všechno se dělí dvěma". Letenky, autobusové a vlakové jízdenky, jídlo, vstupy na památky a do národních parků, což jsou jedny z největších položek, jistě ne. Taxíka většina nízkorozpočtových cestovatelů nepoužívá (ostatní tento bod tak neřeší) a v některých zemích bývají i levné sdílené taxíky, kde se platí za osobu. V zemích, kde jsem byl a kde byly noclehárny, bylo většinou dražší na osobu lůžko ve 2-lůžkovém pokoji (při 2 lidech) než lůžko v dormitory. V JV Asii těch nocleháren asi zas tolik není (ale tuto oblast moc neznám), protože jsou ceny tak nízké, že ani nemá moc smysl v nich spát (v Bangkoku jsem měl v roce 2013 vyhovující 1-lůžák na klidném místě v centru za 77 Kč). V Jižní Americe se většinou platí za osobu (tedy podle počtu osob) i ve dvoulůžkových pokojích. V hostelu se jistě najde někdo, kdo má chuť na meloun, často i od někoho něco jiného člověk dostane.

K bodu 4. Ty zmíněné 3 otázky se vyřídí za necelou minutu a jsou důležité i pro mě, abych věděl, s kým mluvím. Jestli jsou rozhovory plytké, únavné a povrchní (zajímavé, že to píše někdo, kdo studoval žurnalistiku) nebo jestli se člověk dozví důležité informace a doporučení o místech, kam se chystá, a na základě toho třeba i změní své plány na ještě lepší a zajímavější itinerář, jak se mi to často stává, už záleží jen na mně. Člověk se jistě nevyhne mnoha povrchním rozhovorům (a ty lze když tak ukončit a někdy i povrchní rozhovor s mladou krásnou slečnou může být zajímavý), ale právě díky tomu, že se jim nevyhýbá, může narazit na velmi zajímavé lidi, nejspíš zajímavější než spolužák.

K bodu 1. S tím jsem za 4 roky v součtu na cestách problém neměl a páchnoucí a zvracející lidi nejsou zrovna příjemní ani o řadu vedle. V noci jsem měl často 2-sedačku celou pro sebe nebo jsem si někdy v Jižní Americe kupoval samostatnou ve třídě cama.

K bodu 2. Kdo se bojí, nesmí do lesa. Ale je fakt, že do Indie mimo hory bych z těchto důvodů raději sám nejel. Vždy se ale snad dá zaplatit pár drobných někomu z recepce za podobné služby.

K bodu 5 (týká se i bodu 1). Do některých zemí není vhodné cestovat jako samotná mladá žena.

K bodu 6 a 7. Málokdo má to štěstí, že má dobrého kamaráda/ku či partnera/ku, kteří mají stejné cestovatelské plány, finanční možnosti a hlavně si udělají čas ve stejnou dobu, jako mám čas já, zejména u delších cest.

Ohledně vzpomínání na zážitky můžu říct, že i když jsem byl na mnoha cestách s kamarády, které pravidelně vídám, tak na staré zážitky vzpomínáme málokdy, přestože by bylo na co vzpomínat. Málokdo má partnera/ku na celý život, aby spolu mohli na zážitky vzpomínat (spíš ještě hrozí, že někdo ani nebude chtít na určitou cestu vzpomínat, protože tam byl s osobou, na kterou by nejraději zapomněl). Osobně si na staré zážitky nejčastěji vzpomenu, když tu odpovídám na dotazy.

Vše má své výhody a nevýhody, rád cestuju na kratší cesty s více lidmi (třeba i do té doby neznámými), ale článek mě ani v jedné věci nepřesvědčil, že by pro mě bylo lepší cestovat s někým na mých delších cestách (na část cesty ano, ale ne celou).

18. 02. 2016, 13:14:43
hogy.sk
hogy.sk

Presne, plne suhlasim. Tiez sa mi tie dovody pre cestovanie v dvojici nezdaju byt presvedcive... skusil som mnoho mesiacov cestovat aj sam aj vo dvojici a oboje malo svoje za aj proti. Ked som bol sam, tak to bolo rozhodne ovela dobrodruznejsie a bol som slobodnejsi. Zase ked som cestoval s priatelkou, tak to bolo velmi mile, az romanticke... ale asi mi dalo viac cestovane osamote.

A zarucene som menej minal, ked som cestoval sam. Lebo som napriklad nespaval tam, kde by som za to musel platit... A ten melon tiez nemusim zjest cely naraz, polku zjem a polku dam do batohu...

Ale urcite je cestovanie v dvojici lepsie ako vo vacsej skupine. Na to by ma uz nik nenahovoril...

A tiez tie dialogy s miestnymi ze by boli plytke? No mozno niektore ano, ale kazdy den ma moznost stretnut niekolko ludi, s ktorymi sa daju viest aj velmi obohacujuce dialogy... a to aj v pripade znacnej jazykovej bariery. Body language povie dost. :)

18. 02. 2016, 16:33:47
eva
eva

Mně teda nejvíc vyhovuje cestovat ve dvou (3 a víc už je moc - neosvědčilo se), právě z těch, výše popsaných, důvodů. A pokud se náhodou máme zrovna plné zuby, tak se můžeme na chvíli (půlden, den) rozdělit a třeba v buse můžeme sedět každý jinde :-).

18. 02. 2016, 14:13:01
Jan
Jan

mam radost, ze nekdo sdili tyhle pocity.divim se, ze z cestovani solo se stala takova mantra, ze je to proste ''vic'' nez bejt s nekym. cestoval jsem sam i nesam, ale vetsinou mam proste pocit, ze zazivat to sam nejak neni ono.

a mimochodem, specialne ten ctvrtej bod ohledne plytkych konverzaci mi totalne mluvi z duse (jakkoliv se tomu clovek uplne nevyhne, ani kdyz cestuje s nekym), to je neco tak strasne otravnyho a zaroven nevyhnutelnyho, ze se desim kazdyho novyho hostelu.a to ja se s cizima lidma bavim moc rad, akorat tyhle uvody a vubec ty cestovatelsky rozhovory obecne jsou strasny zlo.

18. 02. 2016, 18:02:28
MP
MP

Chybí mi tu článek "Cestovat s domorodkou" (pro něžné pohlaví s domoredcem). Mít domorodku - partnerku, to je na druhé straně pro cestování konečná. Člověk se pak vrací jen do jedné země. Ale stojí to za to.

18. 02. 2016, 21:29:23
Vlaďka
Vlaďka

Souhlasím v podstatě se všemi (vesměs praktickými) body v článku. A dodávám jeden, který se těm mladším možná bude zdát ujetý, ale pro generaci poněkud dříve narozenou, která toho už projela spoustu, zase tak mimo mísu není. Až budete sedět nad fotkami a nebudete schopni si za boha vzpomenout, jak se právě tenhle chrám (hora, ves, člověk aj.) jmenoval, na své zápisky již díky ohromnému kvantu dioptrií, šedému či zelenému zákalu nebo postupující stařecké slepotě neuvidíte, v horším případě si nevzpomenete, kde jsou, a v nejhorším, že vůbec jsou, až budete mít na jazyku přece ten úžasný zážitek v tom autobuse, na tom trhu, u toho mostu…, ale potvora zůstane pořád jen a jen na jazyku a ty drátky ve vás se pořád ne a ne sepnout, tak třeba vedle vás bude někdo, kdo cesty prožíval po vašem boku, kdo si vzpomene a doplní chybějící kamínek do mozaiky vaší paměti a rozsvítí ve vás vzpomínku, která už téměř vyhasla. A jak půjde čas, tak už pak možná ani i ten váš světlonoš nevyhrabe v truhlici vzpomínek vše, ale bude vedle vás a možná s úsměvem řekne, že to je asi i fuk, jak se to tam přesně jmenovalo, ale bylo to tam bezvadné a bylo nám tam přece tak fajn! Tak i proto si myslím, že je dobré mít vedle sebe na cestách parťáka.

19. 02. 2016, 13:33:05
Ing.Oswald Süss tel.481587516
Ing.Oswald Süss tel.481587516

Jsem už dříve narozen , lecos jsem už viděl, ale velmi rád bych ještě viděl kousek Ameriky - národní parky, přírodY - města nemusím .Zajímali by mne spíše národní parky a příroda. Manželka nechce již nikam jet, tak touto cestou hledám někoho , který má podobný problém. Prosím ozvěte se

17. 03. 2016, 11:40:14
Karel
Karel

Naprostý souhlas téměř se vším.

Akorát bych to nepřeháněl s tím šetřením na půjčovném motorky. Celodenní přejezd hor, často off road by se tím změní v utrpení či dokonce neproveditelnou věc.

02. 03. 2016, 16:50:43
Jirka
Jirka

Také naprosto souhlasím. Dobrý parťák či parťačka je k nezaplacení.

03. 03. 2016, 14:24:48
tomas
tomas

hlavně je to otázka, jestli toho parťáka seženeš a jakýho.

x let jsem trčel doma, protože jsem neměl partu/parťáka, než mi došlo, že 1. se bez něj obejdu, že 2. to má i svoje výhody a že 3. bych taky mohl čekat na dosmrti.

1. A) nemáš jezdit dálky sockou

B) taky ale můžeš potkat zajímavý lidi. já se třeba dal do řeči s lidma sedícíma vedle mě už v mhdčku, kterym jsem jel na stop, a určitě mě to v některejch případech obohatilo, nebo aspoň bavilo víc, než čumět z okna (v případě nudnýho výhledu). jasně, někdy je to hodně opruz, ale někdy to má i klady

2. ano. převážně to určitě je výhoda. taky se ale může stát, že to schytáte oba dva a ten tvůj parťák se náhodou sesype i psychicky a pak máš ještě o starost navíc. jako chlapovi a většinou organizátorovi, čili člověku zodpovídajícímu za toho druhýho,  mi z toho smrdí spousta odpovědnosti a tlaku na mou osobu, nebo na vzdání se mejch cílů.

3. jak již bylo řečeno, zdaleka ne všechno se dělí dvěma! btw, autorka vypadá, že byla jen v JV Asii, či? :-D ale ano, je to taky výhoda, stejně jako některá výbava stačí nosit 1x

4.  neporozuměl jsem, jak se tím vyhnu ve společnosti parťáka? to asi ne, ne?

5. to je z velký části výhoda pouze pro ženy

6. rozhodně souhlas!

7. no, možná

když si k tomu připočteme výhody sólocesty a nevýhody shánění a součinnost s parťákem, vychází mi z toho ne až tak jednoznačná záležitost (u chlapa snad i plichta), nebo jasná výhoda cestovat ve 2 jen v některých případech, resp. netlačit na pilu s tim, že parťák je nezbytná podmínka

24. 03. 2016, 11:28:27

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

ANKETA

Co je vaše největší cestovatelská noční můra?

Celý rok se nepodívám dál než na Slovensko.
Ztracené zavazadlo se suvenýry od domorodců z odlehlého pralesního kmene.
All inclusive dovolená na Bahamách.
Předčasný návrat z cest kvůli nedostatku financí.
Zavedení vízové povinnosti do všech mimoevropských zemí.
Zapomenout si doma léky na trávící problémy.
Žádná! Mám řešení na vše!