V čem je magie tetování?

V čem je magie tetování?

Tetování je pro nás dnes ozdobou teenagerů nebo odznakem vězňů. Tenhle způsob zdobení těla jde však s lidmi celou jejich historií.

První důkazy o tetování pochází ze starověkého Egypta – to si alespoň archeologové ještě donedávna mysleli. V zemi na Nilu se našla tetování u několika mumií přibližně z doby kolem roku 2000 př. n.l. Všechno ale změnil nález ledového muže Ötziho – tento člověk z doby kolem roku 3200 př.n.l. měl totiž na těle několik dobře zachovaných tetování. Navíc nepocházel z civilizované země, ale z tehdy divoké Evropy

Ledový muž

Ötzi měl rovnou několik stop tetování. Nejvíc na zádech, pravém koleni a kloubech – většinou v podobě malých modrých teček nebo křížků.

Celkem měl na těle 57 tetování! Profesor Don Brothewll z univerzity v Yorku, který ledového muže zkoumal, se domnívá, že stejná místa měl Ötzi nejvíc zničená. Tetování tak u něj zřejmě sloužila jako magické prostředky pro tišení bolesti. Že neměla zdobit, dokazuje i fakt, že byla umístěna na špatně viditelných místech Ötziho těla. Od té doby (Ötzi byl nalezen roku 1991) se podařilo nalézt řadu dalších důkazů o tom, že tetování je stejně staré jako lidstvo samo. Některé nálezy naznačují, že zvláštní hliněné disky s okrovou barvou a kamennými jehlami mohly sloužit právě jako základ pro výrobu tetovací barvy.

Egypt a ženská krása

Nejstarší doklady ze starověkého Egypta máme z doby kolem roku 3500 př.n.l. – ale jen nepřímé. Na některých figurínách žen jsou barevné skvrny, které velmi připomínají tetování. Tetované ženy jsou vidět také na nástěnných malbách z doby kolem roku 1200 př. n.l.; tetování mají nejčastěji na stehnech. Na břichu nebo na pažích. Největším důkazem je však sada tetovacího náčiní z roku 1450 př.n.l., kterou archeologové našli v severoegyptském městě Gurob.

Z doby před 4000 roky máme už i přímé důkazy o tom, jak vypadala tetování. Na několika mumiích žen nalezených v Akhimu byly objevené modré proužky a také ornamenty na prstech. Tyto mumie byly umístěné daleko od hrobů šlechticů, proto se egyptologové domnívají, že se jednalo o tanečnice nebo jiné nepříliš ctihodné povolání. Starověké kultury využívaly pro tetování hlavně tmavě modrou barvu, kterou získávaly z přírodních hlinek.

Barbarské tetování

Jak se civilizace stávaly pokročilejšími, stávala se tetování často symbolem barbarství. Souviselo to zřejmě s tím, že právě nebezpečné barbarské kmeny tetování používaly velmi často. Ruští archeologové objevili nádherná tetování na kůži skytských bojovníků a lovců z Altaje. Například nález mumií z Pazyryku ukazuje bohatě tetovaná mužská i ženská těla – především na horní polovině těla zdobená obrazy fantastických zvířat, loveckých scén a podivných tvorů-bohů. Civilizované národy se však tetování spíše vyhýbaly: v Číně a Japonsku byla tetování důkazem, že je jejich majitel kriminálníkem. Tetování sloužila i jako trest, právě v Číně měli odsouzení vrazi slovo vrah vytetováno přímo na obličeji.

V Evropě byli tetováním přímo posedlí Piktové, původní obyvatelé Británie; o jejich barevných tělech pokrytých obrazy od hlavy k patě se rozepsal třeba i Cézar ve svých zápiscích. Díky tetování dokonce získali své jméno – latinský výraz „Picti“ znamení „pomalovaní“. Není divu, že se Evropané snažili proti této praktice vymezovat, určitě tomu pomohlo i to, že Bible tetování přímo zakazuje – konkrétně v knize Levitikus. Tam ho zakazuje osobně Bůh slovy:“ Nad mrtvým pak nebudete řezati těla svého, a žádného znamení vyrytého na sobě neučiníte: Já jsem Hospodin.“ Stejný bod tedy vlastně zakazuje i piercing, branding a další tělesné ozdoby.

export_hs_gallery
Dnes je tetování extrémně oblíbené v ruských věznicích. Podívejte se na ty nejúžasnější ukázky mistrovských výtvorů, které vznikají za mřížemi. Symboly, které vězni používají, mají jasně vymezené použití: některé smí používat jen ti, kdo jsou odsouzení na doživotí, jiné zase vrazi nebo žháři. V ruských věznicích probíhá i nucené tetování – hanlivé obrazce spoluvězni tetují především pedofilním vrahům. Fotografie pochází z knihy Danziga Baldaeva. Tento vězeňský dozorce za svůj život pořídil tisíce fotek tetování a před několika lety z nich uspořádal úspěšnou výstavu. Pomohl mu v tom i fakt, že jeho otec byl etnografem – sovětský režim ho ale odsoudil na doživotí za smyšlený zločin…

Velkolepý návrat

Do Evropy vrátil tetování mořeplavec, sir James Cook. Prvním novodobým Evropanem, který si dobrovolně pořídil tetování, byl lékař výpravy na Tahiti. Odtamtud také pochází jméno tetování – z místního výrazu tatau. Anglii tetování nadchla. Potetovat se nechal dokonce i sám panovník: král Jiří V. si nechal udělat jeruzalémský kříž a při pozdější návštěvě Japonska se nechal ozdobit tetováním draka na předloktí.

Pak propuklo šílenství. Jedna korunovaná hlava za druhou začala navštěvovat mistry tetovače a brzy v Evropě nebyl jediný panovník bez tetování. Ve školách se to neučí, ale vlastní tetování měli například anglický Eduard VII., dánský Frederick IX, německý Vilém II., jugoslávský král Alexandr a také ruský car Mikuláš II. Od těch dob se stala tetování ozdobou, za kterou se nemusí stydět ani slušný člověk…

Autor: Tomáš Karlík

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: