Doprava

Pokud se chystáte do „Benátek severu“, jak je švédské hlavní město Stockholm často nazýváno, určitě uvítáte informace o stockholmském systému hromadné dopravy. V Lonely planet se píše, že jediné, co nezapadá do tzv. „ordning och reda“ (pořádek a řád) je právě hromadná doprava. Toto nemohu potvrdit, ale je pravdou, že hromadné dopravě ve většině měst v ČR se nic nevyrovná.

Většinou ale spoje jezdí načas a pokud ne, je to obvykle způsobeno povětrnostními podmínkami, které se na severu zejména v zimě často mění. Zpoždění spoje nabírají kupříkladu když čerstvě nasněží, což se dá např. u autobusu, který objíždí zapadlé uličky ve vilové čtvrti, pochopit.

Jaké druhy dopravy lze využít ve Stockholmu?

Místní doprava (Storstockholms Lokaltrafik – SL) je zajišťována samozřejmě metrem (Tunnelbana), autobusy (Buss), lokálními vlaky (Lokalbana), příměstskými vlaky (Pendeltåg), a jednou tramvajovou linkou č. 7 (Spårvagn), která jezdí na ostrov Djurgården. Ovšem nejvíce nevšedním a nejzajímavějším způsobem dopravy zůstávají lodě (Båt), resp. přívozy (Färja).

SL karta se vyplatí

Pokud si člověk zakoupí SL kartu, může využívat všechny možné způsoby dopravy a kombinace a nemusí se zabývat zónami. SL karta platí prostě všude a většinou i tam, kde si připadáte už hodně za městem (např. při použití příměstských vlaků). Pro turisty je nejlepší zprávou, že tato „lítačka“ platí i na letiště Arlanda. Většina návštěvníků to ale neví, a tak místo hromadné dopravy využívá drahý letištní expresní autobus nebo vlak, který sice šetří trochu času, ale rozhodně ne jejich peněženky (podrobný popis cesty z/na letiště Arlanda naleznete níže).

Samotná SL karta stojí 20 SEK (při odjezdu je možné SL kartu vrátit zpět a 20 SEK vám vrátí). Na kartu se nabíjí různé typy jízdenek, jejichž výčet je uveden na webových stránkách SL. Např. lístek na 7 dní stojí 300 SEK a určitě se vyplatí, protože není nad to si při maratonu po stockholmských zajímavostech trochu orazit v jakékoli hromadné dopravě – a s nabitou SL kartou můžete opravdu do jakéhokoli hromadného dopravního prostředku. SL kartu doporučuji mít stále po ruce, jelikož se s ní vždy musí „pípnout“ při vstupu na nástupiště vlaku či metra, aby se otevřela vrátka turniketu. Pokud využíváte autobus, je nutné do něj vstupovat předními dveřmi a pípnout u řidiče. Takže pro cesty autobusem je prakticky nemožné cestovat na černo. Co se týče turniketů v metru a ve stanicích vlaku, tam je často k vidění to, že na jedno pípnutí prochází dvě osoby.

Existují i další varianty lístků, ty na tomto místě ale nebudu rozebírat, jelikož se spíše nevyplatí, zejména jednotlivé lístky jsou pro vaši peněženku téměř vraždou.

Dopravní uzel T-Centralen

Když už máte svou kartičku, nezbývá než nasednout do jakéhokoli veřejného dopravního prostředku a nechat se vézt. Pokud nejedete v ranní špičce, což silně nedoporučuji, bez problému si všude sednete a můžete se kochat výhledy, protože metro i vlaky jezdí jak pod zemí, tak i nad zemí, jelikož musí překonávat zdejší zálivy a ostrovy. Pokud byste měli problém s orientací, vězte, že v centru města se nachází obří křižovatka T-Centralen, kde se všechny tři linky metra – zelená, modrá a červená – střetávají, při cestování po Stockholmu se tu dříve nebo později vždy ocitnete.

Systém metra je řešen tak důmyslně, že vám k přestupu mezi dvěma linkami často postačí pouze přejít na druhou stranu nástupiště, což našince může nepatrně rozhodit. Vždy sledujte směr, resp. cílovou stanici vlaku metra. Dopravní uzel T-centralen je propojen s hlavním vlakovým nádražím, kde můžete přestoupit rovněž na příměstské vlaky, na které vám platí SL karta. Dejte si pozor, abyste si příměstské Pendeltåg nespletli s klasickými dálkovými vlaky, kde se již platí zvláštní jízdné. Příměstské vlaky mají ale charakteristický vzhled, a pokud budete následovat značení, nemůžete se splést.  T-Centralen je chaotické bludiště, ale každý se tu po pár přestupech snadno zorientuje.

Místo, které je úplné jiné než zbytek Švédska, s klimatem skoro středozemním, to je ostrov Gotland. Přečtěte si o něm více v článku Na kole po švédském kousku středozemí – ostrově Gotland.

Stanice metra jako galerie

Některé části metra jsou postaveny v tak neporušeném podloží, že po vytěžení prostoru pro podzemní dílo nebylo třeba obezdívky a skalní stěny mohly zůstat bez ochrany (zdroj: Wikipedie). V mnoha stanicích jsou umístěna umělecká díla, díky kterým někdy bývá stockholmské metro přirovnáváno ke galerii. Doporučuji např. stanici Kungsträdgården.

Djurgårdsfärjan aneb lodí po Stockholmu

Vaše SL karta platí i na lodní hromadnou dopravu, a to konkrétně (a pouze) na tzv. Djurgårdsfärjan, přívoz, který propojuje tři ostrovní části vnitřního města po vodě. Malé přívozy spojují Slussen (křižovatka, jejíž součástí je zdymadlo oddělující moře od jezera Mälaren), ostrov Skeppsholmen a zelený ostrov Djurgården s muzei, zábavním parkem Gröna Lund a slavným Skansenem. Spoje jezdí každých 15-20 minut a plavba lodí v rámci systému veřejné dopravy vaši návštěvu Stockholmu rozhodně příjemně zpestří.

Doprava z/na letiště Arlanda veřejnou dopravou:

Cesta z letiště do centra Stockholmu zabere celkem asi hodinu. V SL Center v části letiště Sky City (terminály jsou propojené, takže stačí sledovat ukazatele) si zakupte a nabijete SL kartu na požadovaný počet dní. Před terminály na letišti se nacházejí zastávky autobusů MHD linek č. 583 nebo 589, zvolte ten jedoucí směrem na Märsta Station. Cesta trvá cca 15 minut. Na Märsta Station přestupte na příměstský vlak Pendeltåg, který zde začíná, tudíž si nelze splést směr. Všechny vlaky tedy jedou do centra Stockholmu, buď do stanice Stockholms central (hlavní vlakové nádraží, cesta trvá 38 minut), nebo do centra Södermalmu do stanice Stockholms Södra (cesta trvá 43 minut).

Eva Vojáčková (*1986) – geografka, která ráda poznává blízké i vzdálené destinace. Z Evropy ji uchvátilo nejvíce Švédsko, a to zejména díky studijnímu pobytu ve Stockholmu, při kterém poznala kouzlo severského životního stylu. Ve volném čase kromě sportu a výletů s přáteli studuje švédštinu a do Švédska se často a ráda vrací. Další oblíbenou zemí se pro ni stal Nepál, který jí nejen díky vysokohorským dobrodružstvím, ale také díky srdečným místním obyvatelům a nezaměnitelné kultuře silně přirostl k srdci.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: