Na srbské planině Radan se nachází kopec, řečený Magnetický, který ohýbá přírodní zákony

Na srbské planině Radan se nachází kopec, řečený Magnetický, který ohýbá přírodní zákony

Pohoří Radan leží v jižním Srbsku, v oblasti měst Lebane, Medvedja, Kuršumlija a Prokuplje. Spadá do oblasti jižního Pomoraví a nachází se v místě, kde se Dináry stékají s Rodopy.

Pohoří obklopeno věncem dalších hor, mezi něž patří Pasjača, Vidojevica, Rgajske hory a Sokolovica, které jej chrání před chladným a vlhkým prouděním ze severu a západu. Od východu a jihu se otvírá Pustorečka kotlina, jež je z této strany vystavena silnému slunečnímu záření, což má za následek teplejší a mírnější klima.

Tato oblast dává lidem klid a zdraví, jedná se o skutečné vzdušné lázně. Navíc se na svazích pohoří v městečku Prolom Banja nachází skutečné lázeňské středisko s léčivou Prolom vodou, pro léčbu nemocí zažívacího ústrojí, cév, kůže, ledvin a močových cest.

Nejširší nabídku průvodců a map Srbska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

Caricin Grad (Justiniana Prima)

Císařovnino město je archeologickým nalezištěm, ležícím 7 km od Lebane a 30 km od Leskovace v jižním Srbsku. Jedná se o pozůstatky jednoho z největších a nejdůležitějších byzantských měst v VI. století na Balkáně. Bylo postaveno za vlády byzantského císaře Justiniána I. (527-565), podle mnoha zdrojů z vděčnosti k okolí, kde se narodil.

Císařovnino město leží na mírných svazích, klesajících z pohoří Radan k Leskovacké pánvi, na pahorku ve výšce 400 metrů, jež obtékají potoky Caricin a Svinjarički. Město bylo významným náboženským, administrativním a vojenským centrem, sídlem nově zřízeného arcibiskupství Justiniana Prima, jenž měl pravomoc nad provincií severní Illyricum, která byla podřízena přímo Thessaloniki. Výzkum pozůstatků města začal v roce 1912 a pokračuje s přestávkami dodnes. V národním muzeu v Leskovaci je stálá expozice nálezů z této lokality. Na samotném pahorku jsou odkryty působivé pozůstatky opevnění, několika kostelů, akropole a dalších budov.

Nejlépe se k němu lze dostat z Bělehradu dálnicí na Niš a dále Leskovac, kde sjedeme na okresní silnici, vedoucí do Lebane. Městem projedeme průtahem směrem na kosovskou Prištinu, avšak na konci města odbočíme vpravo na okresní silnici směr Orane – Radan. Necelé dva kilometry za vesnicí Prekopčelica, vlevo před mostkem u levotočivé zatáčky klesající silnice odbočíme na polní cestu k louce, která slouží jako parkoviště, od něhož vyšlápneme půl kilometru k vykopávkám. Práce na vykopávkách stále pokračují a po zaplacení mírného vstupného (150 Dinárů), se nás ujímá vedoucí, jenž nás provede celým komplexem, s podrobným výkladem o Císařovnině městě.

Anomální „Magnetický“ kopec Usbrdo – Nisbrdo u Ivanje

V této oblasti podhůří planiny Radan, ve vzdálenosti asi 12 kilometrů od Císařovnina města se nachází další zajímavost – takzvaný Magnetický kopec za obcí Ivanje. Často jsou zde slýchávány příběhy o gravitačních anomáliích a zázracích v pohoří Radan, k čemuž přispívají i pověsti, že během druhé světové války zde došlo ke zničení německých letadel bez zjevné příčiny.

Pokud se chcete dzvědět více o dalších krásách Srbska, přečtěte si text Cesta po národním parku Djerdap, začněme tedy s pevností Golubačka tvrdjava a nalezištěm Lepenski Vir.

Profesor Milivoje Macejko z bělehradské Fakulty věd ukazuje, že v této oblasti se na úseku silnice dlouhém asi 250 metrů opravdu jedná o zvláštní přírodní fenomén, voda teče do kopce, vozidlo s vypnutým motorem se samo rozjede do kopce na vzdálenost asi 250 metrů. Tento jev má v Srbsku mnoho příznivců i odpůrců, ale je třeba, aby se zapojili další vědci a všechny strany důkladně prostudovaly tento fenomén a prokázaly existenci gravitačních anomálií.

Nám se po projetí silnice na Orane a Ivanje podařilo po vyjetí do kopce nad Ivanje místo najít a ověřit si, že něco abnomálního tu je. Silnice evidentně klesá asi 250 metrů dolů k pravotočivé zatáčce; když jsme tu odstavili naše expediční vozidlo Tranzit bez motoru, počalo se nejprve pomalu rozjíždět zpět k vrcholu silnice, a nakonec docela dost zrychlovalo. Naklonění vozidla i silnice vylučuje, že bychom sjížděli z kopce. Po nalití vody na vozovku se po chvilce roztékání vydal proud taktéž nahoru k vrcholu stoupání. Kdo nevěří, ať tam běží..!

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí