HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Španělsko


POSLEDNÍ DISKUSE

5 méně známých evropských parků: Objevte skutečné přírodní klenoty, které jsou na dosah ruky!

5 méně známých evropských parků: Objevte skutečné přírodní klenoty, které jsou na dosah ruky!

Máte pocit, že Evropu už máte projetou křížem krážem? Hledáte tipy na neobjevené přírodní šperky starého kontinentu? Naši redaktoři dali hlavy dohromady a připravili výběr pěti méně známých národních parků, které stojí za objevitelskou výpravu.




Vnitrozemí parku tvoří unikátní bažinné systémy bohaté různorodostí místní fauny, LahemmaVnitrozemí parku tvoří unikátní bažinné systémy bohaté různorodostí místní fauny, Lahemma

Výhledu na zasněžený kužel Etny dominuje scenerii u horské vesničky Floresta, NebrodiVýhledu na zasněžený kužel Etny dominuje scenerii u horské vesničky Floresta, Nebrodi

Vyhlídka Miradouro da Pedra Bela nad lázeňským městem Gerés je jednou z oblíbených atrakcí, Peneda-GerésVyhlídka Miradouro da Pedra Bela nad lázeňským městem Gerés je jednou z oblíbených atrakcí, Peneda-Gerés

Prohlédněte si další fotografie k článku...


1. Katalánský Aigüestortes

Národní park Aigüestortes i Estany de Sant Maurici leží na severu Španělska v samém srdci Pyrenejí poblíž hranic s Francií a je jediným národním parkem v Katalánsku. Park dostal své jméno podle množství zurčících potoků a bystřin, propojujících stovky ledovcových jezer, která se lesknou ve svazích až třítisícových hor. Místní scenerie tak spojuje romantické kvetoucí horské louky, pasoucí se stáda krav, skalnaté štíty i sytě modrá jezera, kam jen oko dohlédne. V údolích čekají na objevení drobné horské vesničky s typickými kamennými domy, kostelíky a klenutými mosty, kde jako by se zastavil čas.

Trekování mezi jezery

Obdivovat krásy Aigüestortes můžete během jednodenních výprav i během delšího treku. Vstupními branami do parku je na východě městečko Espot a na západě vesnička Boí, případně Taüll. Kratší okruh se dá podniknout v okolí jezera Colomèrs (2138 m), na jehož březích stojí stejnojmenná horská chata. Provede vás mezi desítkami jezer a jezírek zasazených ve svazích Gran Tuc de Colomérs (2933 m) třeba až k horskému plesu Estanh Gelat (cca 2600 m).

Pro milovníky vícedenních putování můžu doporučit dálkovou trasu GR 11, která protíná národní park a provede vás některými z jeho nejkrásnějších míst. Celá GR 11 měří přes 800 km a spojuje pobřeží Středozemního moře na východě s pobřežím Atlantiku na západě, a protíná tak celé Pyreneje. Kromě Aigüestortes na ní projdete i další dva nádherné národní parky Posets-Maladeta a Ordesa y Monte Perdido.

Románské perly ve Vall de Boí

Na zasloužený odpočinek po zdolání stovek výškových metrů vyrazte na západní okraj parku do horského údolí Vall de Boí. To se zapsalo do seznamu světového dědictví UNESCO díky devíti zachovalým románským kostelíkům z 11. – 12. století. Jejich kamenné zvoničky se tyčí nad střechami domů na pozadí majestátních hor. Uvnitř čekají fresky, dřevěné oltáře a nepopsatelná atmosféra. Stačí se na moment zastavit a představit si, jaký život lidé dřív v tomto odlehlém údolí uprostřed drsné přírody vedli. Pokud chcete vidět všechny kostelíky, stihnete to za den jedině s autem a dobrým plánováním. Údolí se dá ale projít i pěšky nebo projet na kole.

Text a foto Natálie Kohoutková, Svět outdooru

V údolích můžete objevovat horské vesničky s typickou architekturou, AigüestortesV údolích můžete objevovat horské vesničky s typickou architekturou, Aigüestortes

2. Finská Oulanka

Karhunkierros trail vede asi 80 km krásnou krajinou národního parku Oulanka, pokud zvolíte kratší variantu, tak pouhých 50 km. Karhu znamená ve finštině medvěd a taky jedno z nejlepších finských piv. Reálně by se ale trek měl jmenovat spíše po jiném tvorovi, a to komárovi. Právě ti vás budou doprovázet po celou dobu doslova v hejnech, koneckonců pokud se vydáte do Finska v létě, budete se na ně muset patřičně připravit téměř všude. V NP Oulanka ale o to více, jelikož Karhunkierros, Medvědí stezka, se vine celou dobu kolem řeky.

Ke vstupu do parku se nejsnáze dopravíte autem. Na trasu vycházíme večer asi okolo deváté hodiny, slunce je už o něco níž, ale my víme, že žádná tma ještě několik dnů nepřijde. Asi o půlnoci docházíme na místo jménem Taivalkongas, kde zůstáváme na noc ve velikém srubu s výhledem na řeku.

Harmonické meandry a zátoky

Další dny vede stezka podél řeky Oulankajoki a kopíruje její meandrovité zákruty, křižuje ji pomocí visacích mostů, poskytuje vyhlídky na její vodopády a čas od času ji opustí, aby se mohla vyšplhat vzhůru a ukázat nám tak říční tok z ptačí perspektivy. Na cestě je několik opravdu krásných míst, kde se vám bude tajit dech a budete si libovat v pohledu na harmonické zákruty koryta řeky, udivovat se nad hloubkou říčního údolí a představovat si, jak se severské lesy plazí až kamsi donekonečna.

Uprostřed parku je kemp a po cestě celá řada srubů na nádherných místech u zátok řeky, nouze o místa pro přespání tedy rozhodně nehrozí. Mnoho turistů právě kvůli komárům, kteří se někdy dostanou i dovnitř srubů, spává raději ve stanu.

Závěr stezky vedl těsně po břehu řeky a napojil se na jednodenní značený okruh vedoucí po chodníčcích kolem mokřadů a po žebřících do skal. Z parku vycházíme přímo přes kemp ve vesničce Juuma. Odtud se dá autobusem snadno dojet až k výchozímu bodu pro auto.

Text a foto Katka Petríková, HedvabnaStezka.cz

Medvědí stezka kopíruje v délce 80 km harmonický tok řeky Oulankajoki, OulankaMedvědí stezka kopíruje v délce 80 km harmonický tok řeky Oulankajoki, Oulanka

3. Portugalský Peneda-Gerés

Portugalsko není typickou destinací, kam byste se vydali za horami. Pokud ale chystáte cestu do Porta, rozhodně si nenechte ujít poměrně neznámý národní park Peneda-Gerés. Vydala jsem se sem v listopadovém termínu, který zaručil nejen chladnější počasí, ale také minimální počet turistů. Dostupnost parku je z Porta přívětivá, ale spíše autem (necelé dvě hodiny), které se pak hodí zejména na místě. Díky němu totiž stihnete za poměrně krátký čas navštívit hned několik zajímavých lokalit.

Neobjevený sever

Severnější části parku, Serra da Peneda a Serra do Soajo, jsou mnohem méně navštěvované, cesty tu občas ovládnou koně a krávy a ve vesnicích potkáte ženy v tradiční černé barvě a gumácích. Jih parku je naopak poměrně turistický a zejména v lázeňském městě Gerés můžete mít pocit, že je tu rušno až příliš. Ideálním kompromisem je kamenná vesnička Campo de Gerés, v níž najdete ubytování v tradičních kamenných domech a v okolí spoustu příležitostí na výlety.

Hory v Peneda-Gerés nepřipomínají zrovna horské velikány, ale vše tu působí poměrně divoce. Připravte se na to, že celkem málo míst je protkáno značenými turistickými trasami, a pokud se chcete zatoulat hlouběji do místní divočiny, sežeňte si dobrou mapu a zvažte i GPS.

Vyhlídky, vodopády i antické ruiny

Vynechat byste neměli hned několik ikonických míst. Asi tři čtvrtě hodinovou pohodovou procházkou od hráze přehrady Albufeira de Vilarinho das Furnas dojdete ke zbytkům zaplaveného starého římského města Vilarinho das Furnas, které ve vás zanechá doslova surrealistické pocity. Nezapomeňte si také v některé z vesniček Soajo či Lindoso prohlédnout tradiční sýpky a sklady potravin. Působivé výhledy a dobře značené turistické trasy najdete v okolí vodopádu Arado, kam se dostanete po pár minutách jízdy autem z vyhlášené vyhlídky Miradouro da Pedra Bela.

Text a foto Katka Petríková, HedvabnaStezka.cz

Kamenné sýpky espigueiros se stavěly většinou na suchém, vyvýšeném místě, odkud rychle odtékala voda, Peneda-GerésKamenné sýpky espigueiros se stavěly většinou na suchém, vyvýšeném místě, odkud rychle odtékala voda, Peneda-Gerés

4. Estonský park Lahemaa

Bažiny, rozmanitá flora a hluboké lesy, ale i pláže, bludné balvany a slunce, to všechno je národní park Lahemaa ležící v severním Estonsku na pobřeží Baltského moře.

Estonsko se pro mnoho lidí schová pod název Pobaltí (společně s Litvou a Lotyšskem) a vede je k tomu zde strávit tak týden. Přitom se jedná o obrovské území tří států ukrývající mnohé krásy. Není tak divu, že v severském koutku Evropy jménem Estonsko, leží mnoho nádherných a zároveň málo poznaných míst. Jedním z nich je národní park Lahemaa.

První v SSSR

Jen 70 kilometrů západně od hlavního města Tallinnu se na ploše 725 kilometrů čtverečních rozkládá park tvořený borovými i smrkovými lesy, řekami, jezery a bažinami, jehož kraje omývá Baltské moře. V této unikátní přírodě je možné narazit na lišky, losy, vlky a hodně vzácně i na medvěda. Území bylo národním parkem vyhlášeno v roce 1971 a od té doby nese titul prvního národního parku založeného na území Sovětského svazu.

Dva parky v jednom

NP Lahemaa se dá rozdělit na dvě části. Tou první je pobřeží, kde je možné nalézt bludné balvany přinesené ledovci ze Skandinávie, neuvěřitelná množství borůvek, ale i staré rozpadající se vojenské stavby z dob hluboké totality. Ve vnitrozemí naopak najdeme unikátní bažinní systémy, protkané řadou stezek a chodníků, které uchvátí každého milovníka fauny svojí diverzitou a bohatostí. Pro nadšence do adrenalinu se v posledních letech rozvíjí tzv. bogwalking neboli chůze po bažině, stačí k tomu pár speciálních „sněžnic“ a průvodce.

Parkem prochází desítka krátkých naučných tras a pětice dlouhých cest pro pěší a cykloturistiku. V národním parku se nesmí přespávat jen tak na divoko, ale to vlastně nevadí. Estonci jsou kempování velice otevření, a proto je i v NP podél turistických tras několik tábořišť (estonsky telkimisala) s ohništěm, záchodem a často i s dostatečnou zásobou dřeva.

Text a foto Jiří Kalát, Pohora.cz

Díky dřevěným lávkám máte možnost procházet samým srdcem parku, LahemmaDíky dřevěným lávkám máte možnost procházet samým srdcem parku, Lahemma

5. Sicilské Nebrodi

Pod spojením slov Sicílie a hory se asi každému automaticky vybaví Etna. Tahle 3323 metrů vysoká sopka ale není jediným horstvem na tomhle ostrově. Při severním pobřeží Sicílie se táhne pásmo hor, dosahující téměř dvoutisícové výšky. Za návštěvu stojí určitě známější národní park Madonie. Pokud ale nechcete potkat za den ani živáčka, vydejte se do národního parku Nebrodi o něco východněji.

Lesní království Sicílie

Asi 80 km dlouhý hřeben padá na severním úpatí do Tyrhénského moře, na jihovýchodě se pak zvedá monumentální Etna. Z hřebene se občas otevřou výhledy na kužely vulkanických Liparských ostrovů, roztroušených severně nedaleko pobřeží. Většinu pohoří tvoří hluboké a tiché bukové a dubové lesy, kterými se prohání divoká prasata a na loukách se volně pasou stáda koní, koz nebo ovcí.

Do nitra národního parku se můžete vypravit na jednodenní průzkum nejlíp z některého ze čtyř silničních průsmyků, které ho protínají. Tak se vyhnete překonání víc než tisícimetrového převýšení. Nejkrásnější výhledy se otvírají na pastvinách na východním kraji pohoří nedaleko ospalé horské vesničky Floresta.

Zbloudilý vícedenní přechod

Pro dobrodružnější povahy nabízí Nebrodi také poctivý čtyřdenní přechod hřebene na těžko. V hlubokých lesích a na zvlněných pastvinách možná nikoho nepotkáte celé dny. Asi sedmdesátikilometrový přechod vede od východu na západ mezi horskou vesnicí Floresta a silnicí jižně od malebného městečka Mistretta. Pokud sem jako my vyrazíte časně zjara, čekají vás rozkvetlé koberce planě rostoucích narcisů, fialek a sasanek a lány sytě zeleného medvědího česneku, který zpestří instantní jídelníček. Trochu nás ale v těchto jižních končinách koncem dubna zaskočily zbytky sněhu ve vyšších polohách. Nečekejte tu žádná turistická centra, občerstvení ani jiné vymoženosti, zkrátka pravá horská romantika. Kvůli méně častému nebo chybějícímu značení ale nepodceňte přibalení mapy a buzoly!

Text a foto Natálie Kohoutková, Svět outdooru

Při přechodu Nebrodi narazíte na řadu rozpadlých pasteveckých salaší a statků, NebrodiPři přechodu Nebrodi narazíte na řadu rozpadlých pasteveckých salaší a statků, Nebrodi

Svět outdooru 2/2018

 

 

Článek vyšel v letním čísle časopisu Svět outdooru 2/2018 - nejčtenějším magazínu pro milovníky hor a outdooru.


S výhodným předplatným za 96 Kč ročně (4 čísla) vám žádný zajímavý článek neuteče!

 



30.09.2019, Redakce


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Okradli nás a shořel nám stan. Ale příště jedu zas!
Sponzorováno