HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Španělsko


POSLEDNÍ DISKUSE

Když se řekne Vánoce: 7 zemí okolo zeměkoule a 7 rozdílných zvyků

Když se řekne Vánoce: 7 zemí okolo zeměkoule a 7 rozdílných zvyků

Když přijde řeč na oslavy Vánoc, většině z nás se automaticky vybaví: svátky klidu, míru a lásky, setkávání rodiny a přátel, dobré jídlo a pití… Mnozí si představí barvami rozzářený vánoční smrček a pod ním kupu dárků. Nejednomu pod nosem zavoní vanilkové rohlíčky a šálek svařeného vína.



U nás jsou Vánoce tradičně spojeny s množstvím lidových zvyků, tradic a symbolů, jako je koleda, již zmiňovaný vánoční stromek a dárky, betlém, vánoční cukroví či štědrovečerní slavnostní tabule. Avšak ne všude na světě je tomu tak a oslavy Vánoc rozhodně nevypadají identicky. Málokoho asi překvapí, že v Americe dárky naděluje Santa Claus a na štědrovečerní tabuli Angličanů nesmí vedle pečeného krocana s ořechovou nádivkou chybět věhlasný vánoční puding. Jak je to tedy s Vánoci jinde ve světě? Kdo nosí dárky, co nesmí chybět na slavnostně prostřeném stole a jaké se dodržují tradice?

Španělsko – Zkuste své štěstí ve Vánoční loterii

Štědrý den – La Noche buena, se ve Španělsku slaví celý den. Přestože štědrovečerní večeře se podává již 24. prosince, na dárky si musí Španělé počkat až do 6. ledna, kdy je nadělují Tři králové (Día de los Reyes Magos).

Štědrovečerní tabule je pestrá, hlavním chodem bývá jehněčí, kachna nebo mořské ryby. Na stole by neměly chybět máslové placky, citrónový dort s kandovaným ovocem nebo pečivo s piniovými jadérky. Tradičním vánočním nápojem je španělská cava, šumivé bílé nebo růžové víno.

Po večeři se rodiny odebírají do kostela na půlnoční „kohoutí“ mši (Misa del Gallo). Následuje společné veselí, lidé vyráží do ulic s pochodněmi a hrají na různé hudební nástroje.

K Vánocům neodmyslitelně patří duté polínko Caga Tió, které má nohy a obličej. Děti se o něj celý prosinec musí starat a nosí mu misku s jídlem. Na Štědrý den se pak polínko postaví ke krbu tluče se do něj, aby z něho vypadly všechny sladkosti, kterými jej rodiče předem naplnili. Jako poslední by měl vypadnout česnek, cibule nebo slaneček na znamení toho, že další sladkosti budou zase až za rok.

Pokud si tradičně v době Vánoc lámete hlavu s financemi, ve Španělsku nemusíte. Jedna z nejstarších a největších loterií na světě Španělská vánoční loterie probíhá 22. prosince a každoročně má velké množství výherců.

Řecko – Před zlomyslnými skřítky ochrání cedník

Patříte-li k těm, kteří dobu vánoční bezmezně milují, určitě oceníte oslavy Vánoc na řecký způsob – tady totiž Vánoce začínají již o 40 dní dříve. Úskalí však tkví v tom, že jako věřící musíte dodržet předvánoční půst. To znamená vzdát se masných jídel a mléčných výrobků a v průběhu samotných Vánoc také oleje a vína. Na co máte chuť, si můžete dopřát až po Vánocích.

Mikuláš v Řecku (Agios Nikolaos) nenosí dětem dárky, ale má za úkol chránit námořníky. Proto Řekové 6. prosince hází do moře kolivu – směs sušeného ovoce, zrní a obilí, aby si jej naklonili na svou stranu.

V období tak zvaného Dvanáctidenní (25. prosinec až 6. leden) z podzemí vylézají čertíci Kalikandzarové, kteří přinášejí škodu a neštěstí. Ochránit se před nimi můžete tak, že na ně nastražíte cedník – celou noc se pak pokouší spočítat díry.

Řekové si o Vánocích rádi pochutnají na vepřové roládě s vařeným bramborem, vánoční polévce z krocana nebo slepice s rýží, sladkém chlebu Christopsomo nebo čokoládové roládě. U stolu se schází celé početné rodiny a všichni se hlasitě překřikují.

Island – Nadělte svým blízkým něco nového, ať je nesežere kočka

Pokud chcete na Islandu dostat nějaký dárek, nezapomeňte si za okno nachystat botu. Během třinácti dnů před Vánoci přichází ze sněžných hor třináct skřítků Jólasveinarů, kteří nadělují drobné dárky. Tito skřítci jsou však pěkní výtečníci a každý z nich má na svědomí nějaký prohřešek – jeden krade mléko, druhý zase maso. Skřítky také doprovází krvežíznivá vánoční kočka Jólakötturinn, která podle pověry sežere každého, kdo k Vánocům nedostane žádné nové oblečení.

Islandskou vánoční specialitou je pečená rjúpa – pokrm z horského ptáka bělokura. Vedle toho se servíruje uzené jehněčí maso s červeným zelím. Jako příloha k masu se podává laufabrauð – smažená tenká placička s dekorativním vzorem.

Norsko – Košťata raději schovejte

Norská legenda praví, že na Štědrý den se zjevují zlé čarodějnice, které se shánějí po košťatech, na kterých by se mohly proletět. Proto musí být všechna košťata v domě dobře uschována.

Dárky tady naděluje tajemný vousatý skřítek s červenou čepicí Julenissen, který nechává táhnout své saně soby, ale určitě nechodí komínem. Je zvykem nechávat pr něho na posilněnou před domem misku rýžové kaše. V některých částech země dárky nosí koza. Zajímavé je, že norské Vánoce se neobejdou bez české pohádky Tři oříšky pro popelku.

O vánocích si Norové rádi pochutnají na vepřových nebo jehněčích žebírkách s dušeným zelím, brusinkami, sušenými švestkami či jablky. Dezert tvoří rýžová kaše s malinovou či rybízovou polevou nebo moruškový krém. Lahodné pochutiny jsou zapíjeny norským pivem.

Stejně jako u nás je v Norsku zvykem zdobit vánoční stromeček, jako ozdoby se však používají národní vlaječky. Před rozbalováním dárků celá rodina kolem stromku v kruhu tančí a zpívá koledy. Dárky jsou označeny nejen jménem obdarovaného, ale také jménem dárce.

Argentina – Dárky výměnou za trochu vody a sena

Stejně jako ve Španělsku i v Argentině si na dárky počkáte až do 6. ledna. Tady je roznáší kůň Magi. Aby vás něčím obdaroval, musíte mu den před Štědrým dnem před dveře připravit misku s vodou a snítku sena. To však ještě není všechno. Pokud chcete něco dostat, připravte si pod stromeček nebo vedle postele naleštěnou botu.

Ani v Argentině se neopomíjí tradice zdobení vánočního stromku, byť se nejedná o jehličnany, ale vetšinou palmy. A protože v čase Vánoc zde panuje horké léto, na zdobení se používají chomáčky bavlny, které mají připomínat sníh.

Sváteční večeře se nezřídka podává pod širým nebem. Tradičním pokrmem je pečené sele nebo pečínka z páva. Paví peří potom slouží i jako dekorace slavnostní tabule. Oblíbenou pochoutkou je ninos envuettas – masový závitek plněný mletým masem, cibulkou a vajíčkem. Na slavnostní tabuli nechybí také mísy s exotickým ovocem a chlazené nápoje.

Mexiko – Dárky si musíte nejprve najít, pak zasloužit

Mexické Vánoce se slaví nejvíce v ulicích, a to předvánočními průvody již od 16. prosince. Ve Štědrý den po půlnoci potom propukají bujaré oslavy s ohňostroji.

V Mexiku vánoční smrček nehledejte. Tradičním zvykem nahrazující vánoční strom je hliněný džbán piňata, který se nazdobí peřím, zavěsí ke stropu a naplní dárky. Večer potom rodiny chodí se svíčkami po domě, zpívají koledy, klepou na zamčené dveře místností a hledají tu odemčenou, kde je piňata umístěna. Vrcholem je potom její rozbití, děti si z dárků mohou vybrat, co se jim líbí.

Na vánoční tabuli nesmí chybět kukuřice a pokrmy z ní – kukuřičná polévka, taštičky tamales z kukuřičného těsta plněné masem. Nezbytná je též rýže, fazole a tortilla s pálivou salsou. Štědrovečerní večeře se prakticky neliší od té všední.

Filipíny – Nejdelší oslavy Vánoc na světě

Pokud stále hledáte toho pravého ducha Vánoc, žhavým typem jsou Filipíny. Právě tady trvá vánoční období nejdéle na světě. Koledy tady můžete zaslechnout už v září a ulice se rozzáří bohatou výzdobou. Oslavy Vánoc potom trvají až do 6. ledna.

Tradičním symbolem, který má pro Filipínce velký význam, jsou barevné lucerny parol. Vedle toho, že oznamují vánoční čas, jsou symbolikou světa vedoucího do Betléma. V době, kdy nebyla elektřina, si jimi lidé svítili na cestu při vánočních půlnočních mších. Vánoce v místních probouzí soutěživého ducha a pořádají se soutěže o nejkrásnější vánoční výzdobu.

Většina Filipínců se hlásí ke křesťanství a Vánoce jsou úzce spjaty s náboženstvím a vírou, pořádá se řada mší a bohoslužeb. Simbang Gabi – tak se nazývá devítidenní série mší, která vyvrcholí o Štědrém dni. Pokud je absolvujete všechny, něco si přejte a vaše přání se vyplní.

Ke stolu Filipínci usedají až po půlnoční mši. Tradičním pokrmem je adobo – vepřové s bramborem, a pansit – nudle s mrkví, zelím a vepřovým masem. Ke štědrovečerním specialitám patří puto bumbong – lepivá rýže s máslem, cukrem a kokosem, nebo keso de bola – tvarohové kuličky s červenými polevami. Servírují se také hotdogy, na stole nesmí chybět rýžový dort bibingka a různé druhy ovoce.

Aneta Michalcová je studentkou české filologie a obecné lingvistiky. Volné chvíle tráví nejraději venku v přírodě a ideálně ve spojení s pohybem. Mezi její oblíbené sporty patří turistika a běh, jízda na kajaku, horolezectví nebo třeba kolečkové brusle. Energii do všedních dnů nejraději čerpá pobytem v horách a nejhezčí sny se jí zdají pod širákem. Nepohrdne ale ani kvalitní kávou či vínem s přáteli nebo dobrou knihou.


24.12.2018, Aneta Michalcová


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Kdo se bojí, nesmí na cesty!