HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Rumunsko


POSLEDNÍ DISKUSE

České vesnice v rumunském Banátu

České vesnice v rumunském Banátu

Mezi českými cestovateli, turisty i trampy je stále oblíbenější oblast rumunského Banátu. A není to jen nádherná a hlavně nedotčená příroda, co sem láká stále více návštěvníků z Čech. Je to především místní, relativně početná česká komunita.



České vesnice

Česká komunita se zde postupně usídlovala od roku 1823, kdy zde byla založena první česká vesnice Sv. Alžběta (Elisabethfeld), která však později zanikla, kvůli problémům s nedostatkem vody. Rok nato byla nedaleko založena druhá vesnice, Sv. Helena, která je dodnes asi nejznámější českou osadou v Banátu, protože je ideálním východiskem i centrem. Vesnice byly pojmenovány podle dcer podnikatele se dřevem a zakladatelem komunity pana Magyarlyho. V průběhu let zde vznikly další čistě české vesnice Bígr, Eibenthal, Rovensko, Šumice a největší česká vesnice Gernik. Roztroušeny jsou po horách nad Dunajem, na pomezí hranic dnešního Rumunska a Srbska. Celkem zde dnes žije kolem 5000 etnických Čechů. Všechny vesnice jsou prakticky 100% české, protože naše mentalita je výrazně odlišná od rumunské a tak nikdy nedocházelo a nedochází k výraznějšímu promíchání s okolní rumunskou majoritní společností.

 

Veškeré potřebné informace naleznete na internetové stránce www.banat.cz (kterou v rámci pomoci rozvoje komunity provozuje nadace Člověk v tísni) včetně kontaktů na dopravce či místní obyvatele, kteří mají k dispozici ubytování pro turisty.

Sv. Helena

Je tady toho ale také hodně k vidění. Zážitkem může být ve vesnicích pozorování domácích při polních pracích prováděných tradičními technologiemi. Banát je také vyhlášenou krasovou oblastí, takže je zde spousta bílých vápencových skal, údolí, jeskyní, propastí i závrtů a dalších krasových jevů. Z velmi vysokých skal poblíž Sv. Heleny je překrásný výhled do údolí Dunaje a to i daleko na území Srbska. Přímo naproti Sv. Heleny se na skále nad Dunajem navíc tyčí působivá zřícena středověkého hradu a nedaleko vesnice je také archeologické naleziště s pozůstatky římského osídlení. Při přechodech po horských hřebenech zase můžete zahlédnout pastevce v jejich salaších či se stády ovcí na pastvě. Některé svahy slouží právě jako pastviny nebo byly vytěženy při zpracování dřeva a tak zde není nouze o nádherné výhledy do divoké kopcovité krajiny. V nedalekém rumunském městečku Berzasca začínala také úžasná romantická lesní úzkokolejka s parním provozem. Před několika lety však byla bohužel značně poškozena jarní povodní a to tak vážně, že se provoz již nepodařilo obnovit. O to čilejší je však lodní provoz na Dunaji, který lze ze skal pozorovat přímo z ptačí perspektivy. Na potoce Beu jsou také dva krásné krasové vodopády a na potocích poblíž vesnic je také několik vodních mlýnků. Za vidění stojí také takzvaná Kulhavá skála, která vzdáleně připomíná skalní most Pravčická brána. Přímo pod ní je pak rozlehlá jeskyně Vranovec. To vše je ale jen malý a stručný výpis místních zajímavostí, pro které Banát rozhodně stojí za návštěvu.

Místní obyvateléMístní obyvatelé

Povodí DunajePovodí Dunaje

KrojKroj

 

Místní obyvytelé

Současná situace domácích obyvatel však není jednoduchá. V dobách komunistické nadvlády nejevily rumunské úřady o českou menšinu prakticky žádný zájem a situace byla stále horší a horší. Především veškerá infrastruktura je zde velmi zanedbaná. Po svržení komunizmu získali etničtí češi nárok na vystěhování zpět do vlasti a přednostní, bezproblémové udělení našeho státního občanství. Toho řada lidí využila a především mladší generace se ze značné části vystěhovala trvale a nebo alespoň přechodně zpět do Čech. Další u nás pracují a domů se vrací jen občas přivézt vydělané peníze rodičům či prarodičům.

V malebných chaloupkách tak převládají především starší lidé. Těm mimo jiné pomáhá nadace Člověk v tísni, která tu podporuje školství, zdravotnictví i osvětu. Podporuje zde také vznikající turistický ruch. V každé vesnici je totiž vždy několik volných chalup, kterou si lze pronajmout na romantickou dovolenou. S koupelnou či splachovacím záchodem však spíše nepočítejte. Ostatní turisté zase najdou ubytování přímo v domovech místních obyvatel. V letních měsících dokonce funguje pravidelná doprava z Čech do Sv. Heleny, která je ideálním východištěm pro pěší túry okolních horách. Nadace tu dokonce nechala vyznačit turistické značky, stejné jako u nás doma i s českými popisky, včetně přehledné turistické mapy celé oblasti. Dá se tu putovat dokonce úplně nalehko protože vzdálenosti mezi jednotlivými vesnicemi odpovídají lehčím denním pochodům kolem 15 až 20 kilometrů. Stan ani spacák přitom nepotřebujete, protože se můžete v každé vesnici levně ubytovat, včetně stravy. Je to koneckonců i bezpečnější než nocovat pod širákem či ve stanu, protože Banát je velmi lesnatý a je zde vysoký výskyt divokých zvířat, především medvědů, kterých je zde nejvíce v celé střední Evropě.

Komunita má také několik slavných rodáků. Nejslavnějším je asi náš současný nejlepší fotbalista Pavel Nedvěd, který původem pochází z nejnedostupnější horské vísky Bígr. Zajímavou postavou je také rodák Josef Řehák, svérázný místní malíř o kterém natočila dokumentární film i Česká televize. Mistr sice bohužel zemřel již v roce 1993 jeho chaloupky na Bígru však můžete navštívit i dnes a paní Řeháková vám jistě ráda ukáže jeho tvorbu, která se z části nachází přímo na stěnách jejich domu. Vynikají především zde oblíbenými jasnými barvami. Nejznámější je asi jeho verze obrazu Mony Lisy, který visí v obývacím pokoji. Vesnice byly a vlastně stále jsou díky své odlehlé poloze značně izolované od okolní ruchu moderní Evropy a také od okolních rumunských vlivů. Místní obyvatelé i po více jak 150 letech odluky hovoří naprosto plynně česky. Dodnes do žádného z těchto míst nevede ani pořádná asfaltová silnice a například do Bígru se běžným osobním autem vůbec nedostanete. Díky tomu se tu udržují u nás již dávno zapomenuté tradice a zvyky.

Obydlí Josefa Řeháka

Tradice a zvyky

Slaví se tu dožínky, posvícení a další lidové slavnosti. Také na bohoslužby zde chodí většina obyvatel bez rozdílu věku a na Sv. Heleně mají dokonce baptisté i katolíci své vlastní kostely. Slyšet tu můžeme tradiční české lidové písničky, které již byly u nás dávno zapomenuty a nebo které se dochovaly již pouze ve zkrácených verzích. Stále se tu můžeme setkat také s lidovými kroji a dobovým oblečením, které se u nás nosilo naposledy zhruba před sto lety.

Také lidová architektura je zde zachovalejší a bližší své původní podobě než u nás. Při pohledu na některé chaloupky na nás doslova dýchne historie. Na obdělávání polí se pak stále ještě používají koně a nebo dokonce kravské povozy, i když sem tam už můžeme zahlédnout i nějaký ten traktor. Vesnice v podstatě dodnes žijí převážně ze zemědělství a jsou stejně jako v dobách svého vzniku z větší části soběstačné. Místní jsou stále schopni si většinu své potravinové spotřeby vyrobit sami a to za použití dávných technologií. Kukuřice se stále mele na malých vodních mlýncích, sýr (kravský, ovčí i kozí) se pořád ještě vyrábí doma za pomoci syřidla a nebo také chléb se peče v domácích zděných pecích. A takový domácí med, či šípková marmeláda jsou skutečné lahůdky. Místní obyvatelé je stále vozí prodávat na rumunské trhy do vesnic dole u Dunaje. V nedalekém Sikovci se také ještě konají tradiční klasické dobytčí trhy, kde kvete jak klasický, tak i u nás již prakticky nemyslitelný směnný obchod. Pořídíte zde od koně či krávy, přes vepře, kozy, ovce, husy, kachny a slepice až po ovoce a zeleninu či hotové potraviny. Trh začíná brzy ráno, ještě před východem slunce a má neopakovatelnou atmosféru. Připadáte si zde skutečně jako někdy před sto lety.

Osobní stránky autora: www.michalkupsa.cz

Bohoslužba


13.03.2011, Michal Kupsa


Diskuse


Anna Klapetkova
Anna Klapetkova
Banat je urcite velmi impozantni, byli jsme tam pred 2 lety a mame krasne zazitky a vzpominky. Jen bych podotkla, ze priroda zas tak "nedotcena" neni....turistika se tam rozviji v plnem proudu. (jako vsude, kde je to krasne :-) Ale z malebnych chaloupek se nekde stavi "kempingove mista" A opravdu vsichni mladi lide uz pracuji v CR. Pokud chcete videt jak se nekde uvadi "jak se zilo pred sto lety" doporucuji navstivit prave vesnicky rumunske.
13. 03. 2011, 20:44:19
Višňák
Višňák
Na podzim jsem do Banátu krátce nakoukl, jenže jsem přišel z druhé strany - z kopců. Viděl jsem hromady (českých) odpadků v lese a odpadky zaházené závrty. "Pastorální idyla" jak to popisuje jedna nejmenovaná CK, která z českých vesnic v Banátu udělala něco na způsob lidské ZOO taky pomalu končí, protože už letos by nad Sv. Helenou mělo stát 13 obřích větrných elektráren a Rovenskem budou další 4. Nicméně i neporušená místa se dají najít: http://visnakovo.rajce.idnes.cz/Banatem_po_mrtvych_tratich/
16. 03. 2011, 07:13:59
O Češích v Rumunsku se toho dozvídáme poměrně hodně, ale jenom o několika vesnicích na Banátu které jsou v zájmu médií. Těžko se ale hledají informace o ostatních vesnicích kde česká menšina přežívá. tady je alespoň odkaz na ty kde je organizace SSČSR: http://www.mzv.cz/bucharest/cz/krajane/prehled_kontaktu_na_krajanske_a_dalsi_instituce.html
25. 08. 2011, 15:30:08
Franta Havlicek
Franta Havlicek
Příště vynechám Svatou Helenu. Z té stal se Špindl Banátu. Zlatě bylo v Gerniku v hospůdce pana Pěčka. Žádní ožralý Češi dohánějící si sebevědomí levným chlastem.Jenom autobus brněnských masňáků si nechal vozit horská kola po Banátu na vleku za autobusem. Dokonce nám pan Pěček rozměnil rumunskou pětistovku, to nebylo v Heleně možné, Pepsimu se asi víc hodilo kasírovat nás v českejch korunách s přirážkou. Snad ten Gernik odolá tlaku turistů důstojněji.
16. 03. 2011, 15:47:38
Dáša
Dáša
Dobrý den,líbí se mi jak píšete o Banátu. Měl by jste se zastavit i v Ieselnici. Tam žije mnoho Čechů. Moje babička pochází z vesnice která je zatopená v roce 1970. Bratranec bydlí v Ieselnici.Byla jsem tam před pár lety a hodně se to zmšnilo.
17. 03. 2011, 22:43:31
Franta havlíček
Franta havlíček
Kde, prosím, leží Ieselnice?
23. 03. 2011, 08:26:40
Dáša
Dáša
Dobrý den p. Havlíček.Vesnice Ieselnica je u Orsavy.
24. 03. 2011, 23:15:02
Franta Havlicek
Franta Havlicek
Děkuji, našel jsem si odkaz na stránky obce: http://www.eselnita.3x.ro/populatie.htm
25. 03. 2011, 12:58:58
Dáša
Dáša
Dobrý den,dík za odkaz na stránky obce. Hned jsem si oživila vzpomínky,protože nevím zda se tam někdy podívám.Možná se tam podíváte dříve vy.
29. 03. 2011, 19:40:41
Zdravím, sháníme cestovatele, kteří by se chtěli svézt přímým autobusem do Banátu a zpět, popřípadě by se chtěli přidat na celý trip. Odjezd je naplánován z Prahy 20. srpna, cesta zpět je pak 3. září. Cena bude tím levnější, čím více se přihlásí lidí, počítáme však, že to bude pod 3000,-Kč. Jsme parta pohodových vysokoškoláků. Pro více informací pište na: Nairiss@seznam.cz, nebo volejte na: 608 912 196 nebo 739 352 583. Kamila
11. 08. 2011, 15:59:06
Nejede letos někdo do Banátu? Přidal bych se, popřípadě se i podílel na cestovném. Nejlépe léto. sohajbrno@seznam.cz
08. 02. 2012, 18:43:13
Letošní dovolená v Banátu mě utvrdila v tom, že už to, zdaleka, není taková pohoda a oáza klidu, jako bývala před pár lety. Kdo nemá rád větrníky a miluje ptáčky a přírodu, jako já, radši příště navštíví Deltu Dunaje nebo hory.
08. 06. 2013, 00:10:47
Letošní dovolená v Banátu mě utvrdila v tom, že už to, zdaleka, není taková pohoda a oáza klidu, jako bývala před pár lety. Kdo nemá rád větrníky a miluje ptáčky a přírodu, jako já, radši příště navštíví Deltu Dunaje nebo hory.
08. 06. 2013, 00:10:53

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

CESTOVATELSKÝ TWEET

Škoda každého neroztrhnutého pytle.

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ

Sponzorováno