HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Německo


POSLEDNÍ DISKUSE

Nostalgie Baltu

Za pozdního odpoledne jsme k radosti dětí konečně dorazily k pobřeží Baltu. Ubývající mraky za námi, sluníčko na modré obloze před námi-Zákopčánik nelhal....takže najít nějaký kemp a hurá k moři.



Balt

Nastávají sváteční dny volna v červenci a vy přemýšlíte kam se s drobotinou, co vám doma křičí pojedete odreagovat. Předpověď počasí vylučuje jakékoliv aktivity na území naší krásné vlasti a tak s atlasem v ruce sjíždíte evropské předpovědi počasí a zkoumáte, kde že by vám počasí v následujících dnech dovolilo užít si ty dny volna...a hele tlaková výše nad Polskem, to dopadá dobře. Že bych si s nostalgií zopakoval alespoň část cesty, kterou jsem absolvoval se svými rodiči, ještě jako dítko školou nepovinné, před téměř 30 lety? V paměti se mi jako film vybavily útržky vzpomínek: třeba když na polském území táta nevědomky postavil stan ve vojenském prostoru obývaném vojáky z východu a následnou noční kontrolní vojenskou akci v plné zbrojní, nebo hru na honěnou se zlodějem ,který tátu okradnul na ulici při výměně tvrdých východních valut. S úsměvem jsem vzpomněl na výborné polské rychlokvašky z tržnice a následnou zdravotní destabilizaci celé rodiny, nebo na poznávací jízdu berlínským „metrem", kdy si rodiče zapamatovali název stanice na která jsme nastoupily, abychom zde pak zase mohli vystoupit-nápis Bahnsteig I. se pak ale kupodivu opakoval na všech stanicích a já začal propadat panice, že nestihnu začátek školního roku....počasí, nostalgie ale i zvědavost co se od té doby zde změnilo rozhodly o směru cesty....zbývalo naplánovat trasu, zabalit věci a brzo ráno vyrazit.

Cesta ubíhala poklidně, bezproblémový přejezd česko-polských hranic, výměna valut tentokráte ve směnárně, opětovný přejezd hranic, ale do bývalého DDR - po dálnici se k Baltu dojede rychleji, než po polských okrskách. Dálnice v bývalé NDR přeci jen doznaly změn, nové povrchy, nové úseky, pohoda. Ne jako před oněmi 30 lety, kdy jsme na německé dálnici urvali u naší zánovní Lady výfuk. ...překvapilo mě množství větrných elektráren lemující dálnice.

Opětovný přejezd do Polska prozradil nejen hraniční přechod,ale i zničeho nic změněný povrch dálnice na kamenné kostky. Zde bylo nutno dodržovat rychlosti buď pod 40 km/h a nerovnostem se vyhnout, anebo nad 140 km/h a díry prostě přeletět. Naštěstí tento stav netrval dlouho a povrch se změnil na nový asfaltový. Nepochopitelné se zdály  přechody pro chodce na této, asi, dálnici. Zajímavá byla neexistence sjezdů na odpočívadlech, prostě jen prašný plácek s lavičkou a košem u silnice...později mě bylo vysvětleno, že „pravé" dálnice, kterých je v Polsku velice pomálu jsou placené, toto že byla rychlostní čtyřproudá komunikace. Přechody pro chodce na těchto rychlostních silnicích jsem stejně nepochopil....

Silnice lemují prodavači všeho možného, co je v přírodě možno jedlého najít-borůvky, jahody, houby, jablka....kšeftmani se hold nezapřou.

Za pozdního odpoledne jsme k radosti dětí konečně dorazily k pobřeží Baltu. Ubývající mraky za námi, sluníčko na modré obloze před námi-Zákopčánik nelhal....takže najít nějaký kemp a hurá k moři.

Balt

Přímořské městečko připomínalo spíše nějaké městečko v Itálii, všude stánky s nafukovacími blbostmi všech možných tvarů a patvarů, občerstvení, diskotéky, barevné reklamy, ale i námi hledané kempy...nebylo nic jednoduššího než obrazit pár recepcí, zjistit cenové relace a najít ten v danou chvíli nejpřijatelnější. Vyhrál malý kemp na konci městečka. Ceny ve všech třech místních kempech byly porovnatelné, o cca 20% vyšší než u nás, vybavením a zázemní ale naprosto srovnatelné s těmi západními. V ceně bylo vše, co kemp nabízel: moderně vybavená kuchyňka, čisté sprchy s teplou vodou, dětské hřiště, společenská a televizní místnost....Byly jsme jediní cizinci v jinak poměrně plném kempu.

Pláže Baltu jsou nádherné v tom, že z moře vystupuje krásná pláž s jemným bílým pískem přecházející v borovicový porost, který téměř všude odděluje pláže od „civilizace". Čím dále jste od nějakého centra, tím je pláž prázdnější, přívětivější, přírodnější.....moře je čisté, ALE STUDENÉ. Voda měla celých 17 st. C...já se vykoupal, děti žiletky také hrdinně překonaly, manželka se oddala raději jen hřejivým slunečným paprskům, což se ukázalo jako neprozíravé rozhodnutí, protože panthenol jsme zanechaly doma, jak se večer ukázalo.

Děti nemohly pochopit, proč jsme dřív jezdili na dovolenou k tak studenému moři, když přeci stejně tak daleko je krásně teplé Středozemní či Jaderské moře....s úsměvem jsem ještě vzpomněl na jakési závětrné budky na opalování na plážích v bývalém NDR, zdalipak je tam mají ještě?

Zajímavé bylo zjištění, že pláže byly do cca 11h dopolední téměř prázdné. Vysvětlil jsem si to tím, že Poláci, jako silně věřící národ, asi v tenhle čas věnují ranní bohoslužbě. Nevím....

Pár dní v kempu spojené s odpočinkem provázené jen místními procházkami s poznáním blízkého, ne nezajímavého okolí, ochutnávkou místní kuchyně i pěnivého moku uteklo jako voda a nastal čas návratu. Byla neděle odpoledne, stejný čas odjezdu si jako naschvál naplánovali téměř všichni zbylí návštěvníci kempu. Jak jsem později zjistil, nejen toho našeho....Tak jako u nás vyrážíme o víkendu na hory, k přehradám, nebo jen k rybníku, Poláci vyrážejí k moři, aby se v neděli sbalili jeli domů. Po 4 hodinách v koloně, která se téměř každých 5minut na 100m rozjela jsem to vzdal, přespali jsme na parkovišti a domů vyrazily až ráno....


10.10.2008, Martin Liška


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Když mi nejde o život, není to dovolená!

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ

Sponzorováno