5 méně známých evropských parků: Objevte skutečné přírodní klenoty, které jsou na dosah ruky!

5 méně známých evropských parků: Objevte skutečné přírodní klenoty, které jsou na dosah ruky!

Máte pocit, že Evropu už máte projetou křížem krážem? Hledáte tipy na neobjevené přírodní šperky starého kontinentu? Naši redaktoři dali hlavy dohromady a připravili výběr pěti méně známých národních parků, které stojí za objevitelskou výpravu.

1. Katalánský Aigüestortes

Národní park Aigüestortes i Estany de Sant Maurici leží na severu Španělska v samém srdci Pyrenejí poblíž hranic s Francií a je jediným národním parkem v Katalánsku. Park dostal své jméno podle množství zurčících potoků a bystřin, propojujících stovky ledovcových jezer, která se lesknou ve svazích až třítisícových hor. Místní scenerie tak spojuje romantické kvetoucí horské louky, pasoucí se stáda krav, skalnaté štíty i sytě modrá jezera, kam jen oko dohlédne. V údolích čekají na objevení drobné horské vesničky s typickými kamennými domy, kostelíky a klenutými mosty, kde jako by se zastavil čas.

Trekování mezi jezery

Obdivovat krásy Aigüestortes můžete během jednodenních výprav i během delšího treku. Vstupními branami do parku je na východě městečko Espot a na západě vesnička Boí, případně Taüll. Kratší okruh se dá podniknout v okolí jezera Colomèrs (2138 m), na jehož březích stojí stejnojmenná horská chata. Provede vás mezi desítkami jezer a jezírek zasazených ve svazích Gran Tuc de Colomérs (2933 m) třeba až k horskému plesu Estanh Gelat (cca 2600 m).

Pro milovníky vícedenních putování můžu doporučit dálkovou trasu GR 11, která protíná národní park a provede vás některými z jeho nejkrásnějších míst. Celá GR 11 měří přes 800 km a spojuje pobřeží Středozemního moře na východě s pobřežím Atlantiku na západě, a protíná tak celé Pyreneje. Kromě Aigüestortes na ní projdete i další dva nádherné národní parky Posets-Maladeta a Ordesa y Monte Perdido.

Románské perly ve Vall de Boí

Na zasloužený odpočinek po zdolání stovek výškových metrů vyrazte na západní okraj parku do horského údolí Vall de Boí. To se zapsalo do seznamu světového dědictví UNESCO díky devíti zachovalým románským kostelíkům z 11. – 12. století. Jejich kamenné zvoničky se tyčí nad střechami domů na pozadí majestátních hor. Uvnitř čekají fresky, dřevěné oltáře a nepopsatelná atmosféra. Stačí se na moment zastavit a představit si, jaký život lidé dřív v tomto odlehlém údolí uprostřed drsné přírody vedli. Pokud chcete vidět všechny kostelíky, stihnete to za den jedině s autem a dobrým plánováním. Údolí se dá ale projít i pěšky nebo projet na kole.

Nejširší nabídku průvodců a map Španělska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

2. Finská Oulanka

Karhunkierros trail vede asi 80 km krásnou krajinou národního parku Oulanka, pokud zvolíte kratší variantu, tak pouhých 50 km. Karhu znamená ve finštině medvěd a taky jedno z nejlepších finských piv. Reálně by se ale trek měl jmenovat spíše po jiném tvorovi, a to komárovi. Právě ti vás budou doprovázet po celou dobu doslova v hejnech, koneckonců pokud se vydáte do Finska v létě, budete se na ně muset patřičně připravit téměř všude. V NP Oulanka ale o to více, jelikož Karhunkierros, Medvědí stezka, se vine celou dobu kolem řeky.

Ke vstupu do parku se nejsnáze dopravíte autem. Na trasu vycházíme večer asi okolo deváté hodiny, slunce je už o něco níž, ale my víme, že žádná tma ještě několik dnů nepřijde. Asi o půlnoci docházíme na místo jménem Taivalkongas, kde zůstáváme na noc ve velikém srubu s výhledem na řeku.

Harmonické meandry a zátoky

Další dny vede stezka podél řeky Oulankajoki a kopíruje její meandrovité zákruty, křižuje ji pomocí visacích mostů, poskytuje vyhlídky na její vodopády a čas od času ji opustí, aby se mohla vyšplhat vzhůru a ukázat nám tak říční tok z ptačí perspektivy. Na cestě je několik opravdu krásných míst, kde se vám bude tajit dech a budete si libovat v pohledu na harmonické zákruty koryta řeky, udivovat se nad hloubkou říčního údolí a představovat si, jak se severské lesy plazí až kamsi donekonečna.

Uprostřed parku je kemp a po cestě celá řada srubů na nádherných místech u zátok řeky, nouze o místa pro přespání tedy rozhodně nehrozí. Mnoho turistů právě kvůli komárům, kteří se někdy dostanou i dovnitř srubů, spává raději ve stanu.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí