HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

POSLEDNÍ DISKUSE

Černá Hora a její krásy: Durmitor nebo Biogradska Gora

Černá Hora a její krásy: Durmitor nebo Biogradska Gora

Vydejte se s námi na toulání se rozkvetlými loukami a skalnatými partiemi černohorských národních parků Durmitor a Biogradska Gora a nevelkého pohoří KomoviČerná Hora je malým velmi hornatým státem v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Celé černohorské území řadíme k tzv. dinárské horské soustavě nebo chcete-li k tzv. Dinárským horám.



Tento horský systém zahrnuje složitě větvenou soustavou pohoří, které najdeme na severozápadě Balkánského poloostrova mezi Panonskou pánví a Jaderským mořem.


Výstup k Ledena pečena, Durmitor, Černá HoraVýstup k Ledena pečena, Durmitor, Černá Hora

Most přes Taru, Černá HoraMost přes Taru, Černá Hora

Lilie albánská, Černá HoraLilie albánská, Černá Hora

 

Prohlédněte si další fotografie k článku...


Nebetyčný a skalnatý Durmitor

Národní park Durmitor vyhlášený v roce 1952 ukrývá unikátní krasové území tvořené silně zvrásněnými druhohorními vápenci. A aby toho nebylo málo, bylo území v roce 1980 zapsáno dokonce na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. K významným modelačním činitelům v těchto horách patřily také ledovce, které po sobě zanechaly četné morény, hluboká údolí a jezera.

Cílů jednodenních výletů, které si můžeme v Durmitoru naplánovat, je nespočet. Nabízíme čtyři výlety, které opravdu nezklamou. Ledena Pečeňa pod impozantním vrcholem Oble Glavy patří, kromě Bobotova Kuku, k nejnavštěvovanějším místům v pohoří. Výstupová trasa vede kolem Černého jezera, o kterém můžeme říci, že je stejně jako většina zdejších jezer ledovcového původu.

Výstup k Ledena pečena, Durmitor, Černá HoraVýstup k Ledena pečena, Durmitor, Černá Hora

Pokračujeme k salaším Katun Lokvice. „Dobr den,“ zdravím baču, který v sychravém počasí vykukuje ze dveří. „Dobr den,“ odpovídá a podává mi ruku. Obratem se v něm probouzí schopný obchodník a nabízí ke koupi pivo, limonádu a sýr v ceně 5 Euro za kilogram. Je začátek července a s ovcemi sem přišli teprve před týdnem, kdy odtálo dostatek sněhu a mohou zde normálně přebývat. Zbývá nám vystoupat přes sněhová pole k Ledene Pečeni. Vstupní portál jeskyně se nachází přímo pod nepřehlédnutelnou homolí Oblé Glavy. Vstup do jeskyně sice z části zakrývá hromada zmrzlého firnu, ale zvědavost velí k příkrému sestupu k ledovým krápníkům, které tu vydrží po celý rok. Kolem dalších salaší na Stary Katun Lokvice a Barske kolibe se vracíme k Černému jezeru.

Tajemné místa, Durmitor, Černá HoraTajemné místa, Durmitor, Černá Hora

Černohorské víno na treku

Lahodný Vranac, známé červené černohorské víno, je ideální pro navození večerní atmosféry a plánování další túry. Naše volba tak padá na Crvenou Gredu (2164 m), jejíž nepřehlédnutelná skalní stěna se vypíná na samém okraji durmitorských hor a v mnohém svým vzhledem připomíná venezuelské stolové hory. Cesta vede od Černé jezera přes Bosaču, nejvýše položenou a trvale osídlenou vesnici v Durmimtoru.

Domky jsou poněkud neuspořádaně rozeseté po horských loukách v nadmořské výšce kolem 1500 – 1600 m n.m. Cesta začíná odtud příkřeji stoupat v serpentinách na rozkvetlé horské louky. Pod impozantní stěnou Crvené Gredy se schovává Jablon jezero, další z řady jezer ledovcového původu. Toto je ale zvláštní hlavně díky výskytu čolků. Závěr výstupu dokazuje fakt, že sem mnoho turistů nechodí. Prodíráme se hustou klečí. Nicméně v okamžiku, kdy dosáhneme vrcholu, otevírá se neskutečný a ničím nestíněný výhled do kraje na údolí, kopce i jezera. To trápení v kleči opravdu stálo za to!

Otakárek fenyklový, Černá HoraOtakárek fenyklový, Černá Hora

Byl by hřích se alespoň nepokusit o výstup na nejvyšší vrchol Bobotov Kuk, který je se svou nadmořskou výškou 2532 m čtvrtým nejvyšším vrcholem v Černé Hoře. Na vrchol se dá dostat ze dvou hlavních směrů - od jeskyně Ledena Pečeňa nebo ze silničního sedla s příznačným názvem Sedlo. Volíme druhou možnost. Na kopec je to ze sedla vzdušnou čarou „coby kamenem dohodil“, ale terén je tu značně členitý a než začněme konečně opravdu stoupat, ztratíme několikrát velmi významně výšku příkrým klesáním. Ztracené metry doháníme kratšími prudkými výšvihy v členitém terénu. Závěrečné stoupání sice není dlouhé, ale o to příkřejší. Vlastní vrcholová partie potom skrývá několik vzdušnějších partií zajištěných lanem. Kruhový rozhled z vrcholu ovšem stojí za tu námahu.

Naším posledním cílem v Durmitoru je vyhlídka Čurovac (1625 m) nad kaňonem řeky Tary. Řeka Tara se na okraji pohoří Durmitor zařezává do místy až 1300 m hlubokého kaňonu, který je stejně jako celé pohoří zapsán na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Turistická cesta začíná buď v Žabljaku a nebo je možné se přiblížit autem a vyjet ze Žabljaku směrem na Javorovaču. Výstup i následný sestup nezabere více než 1,5 hodiny. Výhled nemá obdoby a milovníci panoramatické fotografie si opravdu přijdou na své. Svahy jsou plné rozkvetlých kytiček a kromě zcela běžných bělásků, žluťásků, perleťovců, zde létají i u nás vzácnější otakárci.

Biogradska Gora – kmet mezi evropskými národními parky

Národní park Biogradska Gora se rozprostírá na území pohoří Bjelasica. Park byl sice oficiálně vyhlášen až v roce 1952, ale jeho základy položil již v roce 1872 král Nikola I. Jedná se tak bez nadsázky o nejstarší národní park v Evropě a po Yellowstonském národním parku i druhý nestarší park na světě. Unikátnost celého území tkví hlavně v tom, že zde najdeme řadu vzácných endemických druhů rostlin živočichů. V okolí Biogradského jezera se pak rozkládá biotop nejvzácnějších a nejzachovalejších pralesů v Evropě.

Při putování po Černé Hoře se musíte podívat i ke Skadarskému jezeru, které je obklopeno krasovými horami, které se od hladiny zvedají až několik set metrů

S řady možností vybíráme nádhernou delší túru z Jezerine k Biogradskému jezeru. Jezerine patří mezi vyhlášená černohorská lyžařská střediska. Spleť sjezdovek je nejlépe vidět z dálky ze svahů hlavního hřebene. Z parkoviště u sjezdovek stoupáme pohodlně k Eco Katun Vranjak, skupině romantických salaší, kde se dá na několik dní ubytovat a toulat se po zdejších horách.

Vpravo nad salašemi se vypíná nepřehlédnutelná Zekova Glava (2117 m) s vojenským vysílačem na vrcholu. Ze svahů Zekovy Glavy je vidět malebné Pešico jezero. Za Zekovou glavou se musíme rozhodnout, zda si cestu prodloužíme o výstup na nejvyšší vrchol Crnu Glavu (2139 m) nebo půjdeme přímo k Biogradskomu jezeru. Nad pohořím Komovi za našimi zády bohužel ale začíná hřmít a tak je naše volba vcelku jasná. Od Zekovy Glavy nám Biogradskému jezeru zbývá asi 14 km a necelých 5 hodin chůze po povlovném travnatém hřebeni s pohodlnou širokou cestou.

Prales u Černého jezera, Černá HoraPrales u Černého jezera, Černá Hora

Biogradské jezero je asi 1 km dlouhé a nezapře svůj ledovcový původ. Vede kolem něho naučná stezka. První zóna národního parku je přístupná pouze vědcům, přesto okolí jezera umožňuje nahlédnout do temných zákoutí zachovalého pralesa. Od jezera nás čeká ještě dlouhý sestup po silnici na Kraljevovo Kolo a k mostu přes Taru. Vstupy do národních parků jsou zpoplatněné a ani zde se placení nevyhneme. U mýtné brány tak musíme zaplatit 3€ na osobu a den pobytu.

Komovi – koně a dva skalnaté vrcholy

Komovi jsou malé izolované vápencové pohoří na pomezí Černé Hory a Albánie. Od pohoří Bjelasica jej odděluje sedlo Trešnjevik, ze kterého stoupáme na travnaté pláně Šťavna, z nichž jako dva přízraky vystupují dva hlavní vrcholy Kom Vasojevičky (2460 m) a Kom Kučki (2487 m). Na loukách se pasou krávy a ovce a volně pobíhají koně. Výstupová trasa na Kom Vasojevičky, který se tyčí přímo před námi, je vcelku jasná a dobře značená.

Cesta se vine v trávě a v suti a závěr výstupu vede po skalkách. Výhled z vrcholu stojí za to. Za necelé čtyři hodiny jsme zpět u hospůdky našeho kamaráda Mikši, popíjíme jeho silnou kávu a čaj a ochutnáme skvělou pálenku. Ani se nám nechce dolů do sedla Trešnjevik, kde čeká autobus a odveze nás zpět do Kolašinu.

Koně, Komovi, Černá HoraKoně, Komovi, Černá Hora

Proč na hory do Černé Hory?

Černá Hora už není tou divokou, neprobádanou a nebezpečnou balkánskou zemí. Turisté ji již objevili, ale přesto potkáte v horách milé, pohostinné a usměvavé lidi, pro které „business“ není hlavním smyslem života. Hlavní turistické trasy v Durmitoru, Bjelasici i na Komovech jsou přehledně značené a je možno zakoupit slušné mapy.

Louky jsou koncem jara a začátkem léta plné rozkvetlých květů a díky krasovému charakteru Dinárských hor není o nezapomenutelné výhledy a scenérie nouze. Pro českého turistu je tu navíc mnohem levněji než třeba v Rakousku nebo Francii a díky euru, které je zde oficiální měnou, nemusíme ani složitě na několikrát v bankách nebo směnárnách měnit peníze, abychom získali místní měnu. Je zde tedy možné zažít nádherný a bezstarostný vandr v lůně nespoutaných a divokých hor, na který budeme hodně dlouho a v dobrém vzpomínat.

CK AlpinaČernou Horu můžete poznat na více než 30 zájezdech cestovní kanceláře Alpina. Nabídka je opravdu pestrá a poznat nejznámější pohoří Durmitor, Bjelasica, Komovi a Prokletije můžete na zájezdech se zaměřením na horskou turistiku a přechody hor, cykloturistiku a MTB a v zimě i lyže, snowboard či sněžnice.

Autor David Hainall je průvodce a garant zájezdů CK Alpina, cestovatel, nadšený fotograf, publicista a lektor fotografických kurzů. Již během studií tělesné výchovy a biologie na pedagogické fakultě si zamiloval hory východní a jihovýchodní Evropy a stále se tam rád a pravidelně vrací. Jeho „druhým domovem“ se stala právě Černá Hora a Albánie.  Mezi jeho další oblíbené destinace patří východní Turecko, Maroko a Srí Lanka.


28.03.2016, David Hainall


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Méně mluv a více jednej.

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ

Sponzorováno