HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

POSLEDNÍ DISKUSE

Čapljina v Bosně a Hercegovině: Hraniční město v zemi slunce a vody

Čapljina v Bosně a Hercegovině: Hraniční město v zemi slunce a vody

Čapljina je nevelké pohraniční město na jihozápadě státu Bosny a Hercegoviny. Patří konkrétně do oblasti Hercegoviny a leží jen několik kilometrů od hranic s Chorvatskem.



Nachází se přibližně 30 km od proslulého Mostaru, který se proslavil svým mostem, který město rozděluje na muslimskou a katolickou část a mimoto i soutěží skoky do řeky Neretvy. Necelých 35 kilometrů má k mořskému pobřeží a dalších 130 km leží od turistické perly Dalmácie – Dubrovníku. Celý tento region je velice pozoruhodným místem, který tvoří fyzické i neviditelné hranice hned v několika rozměrech.


Po staré železniční trati si můžete udělat výlet na kole, Bosna a HercegovinaPo staré železniční trati si můžete udělat výlet na kole, Bosna a Hercegovina

Velice oblíbenou letní kratochvílí je sjíždění řeky Trebižat na kánoích, Bosna a HercegovinaVelice oblíbenou letní kratochvílí je sjíždění řeky Trebižat na kánoích, Bosna a Hercegovina

Z hroznů se pálí rakija, Bosna a HercegovinaZ hroznů se pálí rakija, Bosna a Hercegovina

Prohlédněte si další fotografie k článku...


Specifičnosti tomuto kraji dodává i nádherná a stále nezničená, surová příroda západního Balkánu, která jde ruku v ruce s lokální kulturou, gastronomií i povahou místních lidí. Z celé oblasti Hercegoviny je právě tento region jediným, který se nachází v údolí, zbytek kraje je tvořen převážně hornatým terénem. Celé údolí protínají čtyři průzračně čisté řeky s unikátní florou a faunou - Neretva, Trebižat, Krupa a Bregava. Nedaleko, přibližně 5 km od města se nachází asi jeden z nejzajímavějších bažinatých ekosystémů v Evropě, nazývané Hutovo Blato, jehož podloží je kamenité.

To vše vytváří skvělé podmínky pro lokální turistiku; můžete si půjčit kola a vyjet s průvodcem po trase, kudy v minulosti vedla železnice z Dubrovníku do Sarajeva a pozorovat jezera Hutova Blata, nebo další velice oblíbenou letní kratochvílí je sjíždění řeky Trebižat na kánoích. V malé vesnici Struge (asi 2 km jižně od Čapljiny) operuje průvodce Kanoe Safari, kerý vás provede po určitém úseku řeky a poví vám mnoho zajímavých informací a ukáže vám k tomu mnoho přírodních úkazů v okolí této dosud čisté řeky, která z tohoto místa vytvořila pozoruhodný a nádherný ekosystém. Asi 15 km severozápadně od města se nacházejí, již turisticky známé, vodopády Kravica, které také leží na řece Trebižat.

Hory v jsou zde kráné, Bosna a HercegovinaHory v jsou zde krásné, Bosna a Hercegovina

Podnebí

Slunce, slunce a slunce :) Existují oficiální data, že Čapljina má více slunečních dnů než chorvatský Hvar, který je považován za ostrov těšící se nejvíce slunečnímu záření na celé ploše Středozemního moře. Takže jestli hledáte slunce v sychravých dnech v jiné části Evropy, už víte kam se jet slunit. Dalším zajímavým fenoménem, který determinuje místní klima jsou povětrnostní podmínky. Vítr Bura přicházející ze severu, přináší slunečné, ale velice mrazivé počasí.

Místní lidé věří, že má schopnost a sílu čistit lidskou duši, ale studí vás až do morku kostí. Kolikrát máte pocit, že teplota vzduchu je o 10 stupňů menší, než je tomu ve skutečnosti. Druhý vítr, který naopak přichází z jihu a z Afriky, přináší těžké mraky a nízký tlak ovlivňuje natolik chování lidí, že většina místních, pokud může, raději zůstává doma. Pokud vane tento vítr nazývaný Jugo, lze s lidmi ztěží komunikovat, neboť všichni trpí špatnou náladou a jsou ve zpomaleném režimu.

V zimě může pršet, ale není tak drastická jako ve střední Evropě, výjimečně může napadnout i sníh, který způsobí v těchto končinách mnohdy menší kalamitu. V létě je zase velice běžné, že nespadne dešťová kapka během celých 4 měsíců a teploty přesahují skoro vždy 40°C. Toto léto trpělo i na mnoho požárů, které se díky vyprahlosti země nedařilo rychle uhasit.

Gastronomie

Intenzivní sluneční záření a půda zúrodňující mocná řeka Neretva, která v této oblasti vybíhá z kaňonu a rozšiřuje své koryto, dalo prostor pro vznik vynikající lokální gastronomii.

Kuchyni tvoří směsice lokálních potravin, silně ovlivněna jak středozemní, tak otomanskou kulturou, která přinesla na stůl maso, ryby a mnoho druhů velice chutné zeleniny. Řeky obohatily jídelníček o žáby a malé říční úhoře, což je místní specialita. Za nejžádanější je považováno tradičně jehněčí maso, dále velice oblíbeným jídlem jsou i nám známé plněné papriky – tzv. punjenje paprike – dolma, které jsou plněné směsicí suchého masa a rýže vařené v rajčatové omáčce. Další pochoutkou a místní specialitou je brudet, což je pikantní polévka z žab a říčních úhořů, kteří se rodí v Sargasovém moři a pomocí mořských proudů doplavají až sem.

Návštěvu Bosny a Hercegoviny můžeme vřele doporučit. Pokud hledáte inspiraci, kam se v této balkánské zemi vydat, inspirujte se 10 tipy, co navštívit v Bosně a Hercegovině.

Na žábách si pochutnají i když je ugrilují. Sarma nebo japrak je jídlo, které se připravuje obvykle na Vánoce a je to závitek ze zelí a v něm umleté maso, rýže a to vše vařené v rajčatové omáčce.  V této úrodné oblasti se daří i vínu a nachází se zde mnoho menších vinic, které vyrábějí lokální variantu Žilavku (což je odrůda bílého vína) a Blatina (odrůda červeného vína) a pro ochutnávku si můžete zajet rovnou do vinných konob a sklípků, například v Trebižatu najdete konobu Vinarja Rebac.

V této lokalitě lidé obvykle vyrábějí po domácku vyrobenou Rakiji (druh brandy) a asi nejběžnější z nich je Loza, která se destiluje z hroznů vína, které zbyly po vinobraní. Oblíbenou je i rakija višnja (z višní), která je typická svou přesládlou chutí a dále typická rakija z fíků (smokví, kterým se v této oblasti velice dobře daří). A i když moře není v dohledu a převládá zde vnitrozemská kultura, jsou v gastronomii zahrnuty mořské plody a vše „zalévající“ olivový olej, který se zde také produkuje.

Jsou zde skvělé podmínky pro lokální turistiku, Bosna a HercegovinaJsou zde skvělé podmínky pro lokální turistiku, Bosna a Hercegovina

Trochu o lidech a trochu o historii…

Čapljina jako město se začalo rozvíjet až během socialistické vlády Jugoslávie, ale důkazy o tom, že již v daleké minulosti byla historickou křižovatkou, dosvědčují četná archeologická naleziště a starověké ruiny a artefakty. V okolí Čapljiny se nacházejí četné nekropole s kamennými kříži a stélami, například monumenty – Stećci, které pravděpodobně uchovávají až předantickou historii lidstva. Toto místo bylo domovem Ilyrů, konkrétně kmene Daorsů.

Dále se zde dochovaly monumenty z Římské říše, například Mogorjelo (ruiny obydlí zámožných Římanů), které se datují do 4. století n.l. a nespočetně mnoho dalších dochovaných monumentů z období středověku a otomanské nadvlády, příkladem je staré centrum města Počitelj, které pochází z 15. století, kde stará hercegovinská pevnost byla dobyta Turky a přestavěna po orientálním způsobu.

V Čapljině, jako v dalších balkánských oblastech, žili v míru před válkou Chorvati, Srbové a Bosenci vyznávající každý z nich jiné náboženství, které jim nijak nebránilo v mírumilovném spolužití. Od té doby co se na globální úrovni mocnosti rozhodli vmísit a zbohatnout na místních, vytvořil se konflikt a v této zbytečné a kruté politické hře západního Balkánu se začali rodiny a sousedi vzájemně vyvražďovat. Důsledky byly fatální a nebyla rodina, která by vyvázla bez ztrát. Válka se podepsala nejen na budovách a infrastruktuře, ale především na duších místních lidí. V 90. letech a začátkem první dekády 21. století se u mladých lidí objevil mnohonásobný vzrůst užívání drog a alkoholu, doprovázené depresí. Počáteční nedůvěřivost, předsudky a uzavřenost ale kontrastuje s velkou vřelostí a pohostinností lidí, kteří si najdou čas o sblížení.

Autorka Monika Miholová procestovala mnoho míst v Evropě i Latinské Americe, kde vždy střídavě žije již po několik let. V posledních letech strávila spoustu času u domorodých komunit v Kolumbii, Ekvádoru a Peru a chystá se prozkoumat Brazílii a Střední Ameriku. Na základě těchto cest vyvinula program s názvem Original Worlds /Mundos Originales (OW MO), který se prostřednictvím expedicí zabývá poznáváním rychle se vytrácejících tradic a kosmologií indiánských etnik v Latinské Americe. Sledujte také její webové stránky.



06.08.2018, Monika Miholová


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Tam, kde se narodíš, nemusí zákonitě být tvoje srdce...

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ

Sponzorováno