Drsný obřad Naghol – skoč z 25 metrů a oplodni zemi!

Drsný obřad Naghol – skoč z 25 metrů a oplodni zemi!

Ostrov Pentecost je proslulý obřadem Naghol, který probíhá každoročně v období od půlky dubna do konce května. Jeho náplní jsou skoky chlapců a mladých mužů na lianách uvázaných kolem kotníků z asi 25 metrů vysokých rákosových věží. Tento vanuatský rituál byl inspirací pro vznik bungee jumpingu.

Slavný rituál je založen na legendě o ženě, která na útěku před zlým manželem jménem Tamali, který ji neustále bil, vyšplhala na strom a přivázala si ke kotníkům lianu. Marně ji Tamali přemlouval, aby slezla, a marně sliboval, že se polepší. Když za ní začal šplhat, žena ho varovala, že pokud se přiblíží, skočí dolů.

Tamali lezl dál, ale než ji stačil chytit, žena se vrhla dolů. Manžel ze zoufalství z toho, co způsobil, skočil za ní a zabil se. Žena však skok z takové výšky přežila, protože její pád zadržely liány, kterými se předtím ke stromu připoutala.

Nejširší nabídku průvodců a map Vanuatu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

Skoč si pro úrodu

Z mýtu se stal rituál, který má zaručit hojnou úrodu. Cílem je oplodnit zemi, aby byla dobrá úroda jamů, hlavní součásti zdejší stravy. Také je součástí iniciace mužů na cestě k dospělosti – chlapci skáčou každý rok z větší výšky. A v neposlední řadě je to i efektní způsob, jak upoutat pozornost vyvolené dívky.

Vše takto probíhá už od nepaměti. Stavba věže, stále stejným prastarým způsobem, trvá 5–6 týdnů, a to v tajnosti. Původně mohly ženy stavbě věže přihlížet, pak ale stavbu označili starší kmene za tabu pro ženy – ze strachu před duchem Tamaliho.

Věž je postavena na vršku hodně strmého kopce, aby dopad byl pro skokana méně nebezpečný. Pod věží muži navíc trvale kypří půdu, aby následky dopadu hlavou dolů ještě zmírnili. Nahoře vedle věže jsou shromážděni obyvatelé vesnice, kteří zpěvem a bubnováním účastníky povzbuzují. Nejprve skáčou menší hoši, s přibývající výškou pak ti starší.

Při nebezpečně vyhlížejícím rituálu dochází kupodivu ke zranění jen výjimečně, a to tehdy, když se plně nedodrží stará tradice. To se stalo v roce 1974, když Pentecost přijela navštívit britská královna Alžběta II. Na její počest uspořádali obřad v jinou dobu než obvykle. V tu dobu byly liany seschlé a nefungovaly, jak měly. A tak královna Alžběta II. byla svědkem jediného případu úmrtí při Nagholu ve známé historii.

V době, kdy jsme slavnému obřadu mohli přihlížet my, zase vypadalo hrozivě počasí, ale nakonec vydrželo nepršet až do posledního skokana. Ihned poté následoval typický silný tropický liják, který tu a tam přichází i v období sucha.

Tento článek najdete také v knize Sen o Tichomoří autorky Dany Trávníčkové. Knihu lze koupit ve většině knihkupectví, je k dostání v mnoha internetových obchodech a lze ji koupit i přímo od autorky na www.danytravel.cz.

Zkušenosti čtenářů

František

V různých končinách světa se uchovávají pro nás nepochopitelné rituály. Stačí se podívat na Srí Lanku, kde se lidé nechávají „napíchnout“ na háky a poté se houpou na laně které je připevněno k dlouhé kládě a aby toho nebylo málo kláda je připevněna na jedoucím nákladním autě. Žádná krev neteče a lidé „visicího“ člověka doprovází a hraje hudba, jak na tancovačce.

Letos jsem měl možnost navštívit největší komerční bungee jumping na světě.Nachází se v Jihoafrické republice kde se z mostu Bloukrans Bridge, který je na známé Zahradní cestě – vrhají odvážlivci do hloubky 216 metrů. Cena za sedm vteřin strachu není zas až tak veliká a adrenalín máte v těle rozpumpovaný na rozdávání.

Jan

Polynéský obřad, který probíhá v Melanésii za účasti Melanésanů?

Petr
Jan:

Přesně tak, Vanuatu není v Polynésii!

Katka
Petr:

Díky moc za upozornění na chybu!

Martin

super video, naprosto dech-beroucí obřad. Vidět to, tak asi umřu :))
Jen s tou Srí Lankou, náhodou jsem tento obřad viděl v městě Dambulla. Bylo asi 35°C a po silnici šel dav lidí a mezi nimi dva povozy s dvěma propýchanýma lidma.. Myslim že v sobě meli hodně betelu :))
Ale úžasná podívaná :))

Lada

Bohužel už i tady se na tradice zapomíná . Když jela královna ,rozumí se anglická, zachraňovat Nové Hebridy jak se to tady dříve jenovalo , na uvítání pro ni zařídili tyto skoky. Bohužel nikdo si zřejmě nevzpomněl ,že se nemůže skákat v každém ročním období, protože liány ztrácejí pružnost a skokan se před očima královny zabil . I tato skutečnost pak částečně hrála roli ve vyhlášení samostatnosti s názvem Vanuatu. Lze se o této události dozvědět v veřejné zahradě a muzeu cca. 10 km od Port Villy . Jinak z vanuatu jsme byli nadšení ,lidé fantastičtí, strašně pyšní na svoji zemi . Radují se z maličkostí. našeho pohledu možná žije většina jednoduchý život ,ale oni jsou opravdu šťastní. Mám ,ale pocit , že už jim to pomalu končí. Tzv civilzace se tlačí a tlačí. Hodně je to vidět právě v Port Ville. První půlden tam jsem byl hodně rozčarovaný. A zde ve městě je vidět jak mají lidé už jiné starosti a jak jim přibývají
Škoda , moc jim s manželkou fandíme a ještě aspon jednou tam znovu zajeli a to na delší dobu. Stojí to za to. Nádhera.

KimerAnnok

Tento příspěvek byl redakcí smazán jako nevhodný

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí