HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Nový Zéland


POSLEDNÍ DISKUSE

Northland

Na sever od Aucklandu se nalézá úzký, 350 kilometrů dlouhý pruh země. Prakticky nezná zimní období, kromě ranních přízemních mrazíků. Subtropické podnebí zajišťuje teplé počasí po celý rok. Na konci u mysu Cape Reinga se setkávají vody Tasmanova moře a Pacifiku. O něco níže v oblasti kolem zálivu Bay of Islands zraje tropické ovoce - citrusům a banánům se zde velice dobře daří. Pláže omývá teplejší voda než kdekoliv jinde a změť ostrůvků a zálivů přímo vyzývá k plavbě na jachtě nebo jen podél břehu v kajaku.



Pro potápěče je zde pravý ráj. Západní pobřeží pokrývají poslední zbytky lesa s Kauri stromy - mezi nimi se najdou největší dochované novozélandské exempláře. A nesmíme zapomenout na české předky některých dnešních obyvatel.

Putování začneme na nejvzdálenějším cípu u mysu Cape Reinga. Ten je pro Maory místem s vysokým náboženským významem. Podle maorské tradice všechny duše zemřelých putují sem na mys, do stromu pohutukawa, po jehož kořenech sklouzávají do podzemního světa (reinga), a pak do moře. O něco dále znovu vystoupí z oceánských vod na Ohaua – nejvyšší bod ostrovů Three Kings Islands, aby se zde naposledy rozloučily před návratem do země jejich předků.

Roku 1966 byla velká část území, bývalá farma Te Paki, vykoupena státem a od té doby podporuje regeneraci území a návrat původní fauny a flóry.

Po území “farmy” Te Paki vede několik pěkných stezek - většinou kolem pobřeží a po ohromných písečných dunách. Celá oblast kolem mysu patří k dalším přírodním pozoruhodnostem Nového Zélandu. Ač se většina lidí zaměřuje pouze na Ninety Mile Beach a maják u Cape Reinga, Te Paki stojí určitě za pozornost.

Sandy Bay a ve Spirit Bay jsou kempy zřízené místním „ministerstvem životního prostředí“ – Department of Conservation (dále jen DOC). Nocleh (od kempu po backpacker) a některé aktivity se dají zajistit ve Waitiki Landing, kde najdete také poslední obchod a benzínovou pumpu. Je to ideální místo pro objevování severního cípu ostrova.

Ninety Mile Beach je ve skutečnosti dlouhá 102 kilometrů. Vede od Tauroa Peninsula (jižní konec) až ke Scott Point. Pláž se používá za odlivu jako silnice - jízda autem je fascinující. Je ale určena pouze pro auta 4WD - nemálo aut nezodpovědných řidičů skončí zahrabáno a uvězněno v písku.

Cestou po silnici 1f dolů na jih minete po levé straně záliv Taraera Bay. Mezi zálivem a mořem je místo s názvem Kokota, kde se vyskytují písečné duny z nejčistšího křemičitého písku na světě. Za slunečného počasí jsou vidět z dálky od silnice jak „září“. Je to také místo, kde se ptáci břehouši shromažďují před odletem do vzdálené Sibiře.

Cesta po pláži začíná/končí před územím „farmy“ Te Paki. Zde najdete další písečné duny. Na nich můžete válet sudy, sjíždět je na bobech nebo provozovat sandboarding (jízda na prkně jako je snowboard).

U osady Waiharara je možno vidět jak se těžila zkamenělá pryskyřice stromů kauri – www.gumdiggerspark.co.nz .

U Waipapakauri Beach pak najdete další kemp - ninetymilebeach@xtra_co_nz">ninetymilebeach@xtra_co_nz

Awanui je malé „království stromů kauri“. Můžete zde obdivovat nádherný nábytek a umělecké výtvory zhotovené z tohoto vzácného dřeva - www.ancientkauri.co.nz .

Kaitaia je malé městečko, které slouží jako zásobovací středisko pro celou severní oblast. Najdete zde bohatou nabídku ubytování a také informační kancelář kaitaiainfo@xtra_co_nz">kaitaiainfo@xtra_co_nz

Jižně pod Kaitaia se nabízí několik zajímavých túr či vycházek. Pod Ahipara můžete objevovat pozůstatky těžby pryskyřice ze stromů kauri, u silnice č.10 najdete jezero Ohia, kde leží zkamenělý les stromů kauri.

 

Více se dozvíte na info stránce DOC o túrách kolem Kaitaia - Kaitaia District walks

Mapu severního cípu Severního ostrova najdete na: www.northlandnz.com

Pojedeme - li po silnici č. 12 od severu k západnímu pobřeží, pak na mapě určitě zaujme Hokianga Harbour, dlouhý klikatící záliv táhnoucí se hluboko do vnitrozemí. Kdo má trochu víc času, pak se může podívat po okolí, případně se nechat inspirovat na adrese http://hokianga.co.nz/Hokianga.cfm.

Hned pod ním se vynoříme u jediného kusu země se souvislým porostem stromů kauri - u Waipoua Forest a Trounson Kauri Park, které chrání poslední zbytky původně běžných obřích stromů. Stálo by za to se s nimi trochu seznámit.

Kauri

Kauri, česky damaroň jižní (Agathis australis, čeleď ARAUCARIACEAE - Blahočetovité), není ani nejvyšším, ani se nechlubí největším obvodem. Ale jeho gigantický kmen se od kořenů směrem ke koruně téměř nezužuje oproti kalifornským sekvojím a to ho řadí mezi největší existující stromy. Dokonce na množství vytěženého zpracovatelného dřeva je největším stromem na světě. Vyrůstá do výšky do výšky 30 až 60 metrů, průměr kmene dosahuje 3 až 7 metrů.

Roste po mnoho staletí, nejstarší stromy se dožívají úctyhodného věku kolem 2000 let. Mladé stromy mají po první století kónický tvar kmene (tvar stromu je podobný např. našim smrkům), poté se začne vyrovnávat. Během dospívání stromu spodní větve z kmene odpadávají a vytváří se košatá koruna stromu, kmen poté zůstává rovný a holý v celé své délce.

Waipoua Forest a Trounson Kauri Park severně od Aucklandu chrání poslední zbytky tromů kauri. Ojedinělé exempláře najdeme také na poloostrově Coromandel. Stromy z obou parků byly zachráněny svojí odlehlostí. Půda s lesy byla korunou vykoupena již roku 1876, ale po dekády se debatovalo o jejím osudu. S příchodem dvacátého století zesílil nátlak veřejnosti na záchranu těchto lesů, ačkoliv se v čtyřicátých létech dřevo těžilo pro válečný lodní průmysl.

Waipoua

Les Waipoua je domovem stromu Tane Mahuta, největšího stromu - krále lesů. Tisíc pět set let starý strom je 51,5 metrů vysoký a jeho obvod měří 13,77metru.

Les je důležitý také jako útočiště mnoha zástupců fauny. Žijí v něm například ohrožení ptáci North Island kokako a brown kiwi.

Samotné lesy se stromy kauri patří do obecné kategorie novozélandských jehličnatých lesů. Ale díky monumentalitě těchto stromů, které lesu dominují, jim byla dána vlastní kategorie "kauri les". Stromy kauri jsou v lese roztroušeny, až na výjimky nerostou jeden vedle druhého. Součástí lesa jsou tenčí nebo menší jehličnany, většinou rimu, miro a mountain totara. Ty zase rostou nad ještě nižšími stromy jako jsou tawa, taraire a towai. Při zemi rostou různé druhy křovin, mnohá místa zarůstají husté záhony trávy kauri grass (Astelia trinervia).

Stále se odlupující kůra stromů kauri znemožňuje růst epifytům (rostliny žijící trvale na jiné rostlině, v tomto případě na větvi stromu, avšak žijí samostatně - neparazitují) a popínavým rostlinám. Přesto vodorovné větve dospělých kauri poskytují útočiště ohromným záhonům epifytů (během těžby dřeva dokonce z větví padající epifyty mohly ohrozit dřevorubce na životě).

V obou lesích najdeme největší existující exempláře těchto stromů. Od silnice nás k nim zavedou krátké, maximálně hodinové vycházky.

Kauri muzeum

Níže na silnici č.12 u zálivu Arapaoa River leží malá vesnička Matakohe a v ní rozsáhlé muzeum věnované historii těžby stromů kauri a rozvoji území Northlandu. Najdete zde nejen informace o těchto majestátných tisíciletých stromech, ale i o tom jak bylo území osídlováno, jak postupovala těžba a uvidíte také stroje a nářadí spojené s těžbou. Pryskyřice stromů Kauri, vysoce ceněná, se používala k výrobě laků. Nádherná je její zkamenělá forma - jantar, jež je k vidění v rozsáhlé expozici. www.kauri-museum.com

Pro zájemce o další informace tu jsou tyto adresy:



Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Nic neotevře oči tak, jako cestování.
Sponzorováno