HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Nový Zéland


POSLEDNÍ DISKUSE

Staňte se multimilionářem - chytejte králíky!

Kdosi nám na začátku našeho putování po Novém Zélandu řekl: "Vždyť ze silnice uvidíte na Zélandu to samé, co z hor, tak nač se plahočit?" Po dvou měsících plahočení si dovoluji vážně protestovat proti všem lenochodům světa!



Snehulak u ledovce

Vždyť jen tak ze silnice by nikdy nevznikla hymna naší výpravy: "Chtěl bych být kamzíkem" a nikdy bychom neposkládali fotoalbum ze sněhuláků z novozélandského léta na ledovci. Zůstat na Zélandu při Zemi je hřích proti základnímu desateru: "Nepokradeš, nesesmilníš, sestoupíš-li z hory do doliny, dopustíš se strašné voloviny! Bůh tu na kráse hor nešetřil, bůh tu rozhazoval...

Nicméně chápu, že kromě lenochů jsou na světě i ti, kteří jsou z různých zdravodních důvodů odkázaní právě a jen na to auto. A proto tu krom reportáží o natrženém zadku z hor mám i drobný příspěvěk o tom, že nakonec i z toho popojíždění mezi horskými parky se často vyklubala prima legrace, dokonce s námětem na multimilionářskou budoucnost!

Posum spinka naveky

Z perspektivy předního skla vám rozhodně neuniknou tři základní charakteristiky Nového Zélandu:

1. Posum na středové dělící čáře rozdělen ve svém středu

2. Zapnuté stěřče

3. Zapnuté topení

Je prostřed NZ léta, je 4.1. a do dnešníhbo dne nikdo nevytáh kraťase. Rádio vtipně hlásí:

-Nový Zéland zaznamenal nejchladnější prosinec ve své historii

-kdesi daleko předaleko ve světě zase buchla bomba

-zbývá nám 354 dní do Vánoc

-zítra očekáváme přívalové deště

Zdá se, že extrémy počasí se nás na cestách věrně drží, ale v tomto případě panuje radost veliká. Tentokrát nám přívalové deště nebudou padat na hlavu, nýbrž na střechu - tentokrát popojíždíme! Než se dostanu ke krásám popojíždění, dovolím si vás nejdřív varovat! Jakožto "popojížďák" se stáváte ideální návnadou na mnoho reklamních bublin a cedulí u cesty! Jako např.

tulen

CEDULE: Tučňáci - poyorování až ze 3 metrů

V pozorovatelně dobrých 200 metrů od pláže vás čeká další cedule s informací, že tučňák vylízá z moře na souš jedenkrát za den a kdyby náhodou vylez, nesmíte se ani hnout! Jinak se tučňák lekne a frnkne. Jo, ale když si zaplatíne hodinovou tůru za 33 dolarů, vezme vás váš placený spasitel do pozorovatelny 3 metry od pláže, kde ovšem nadále čelíte náhodnému prvku vaší investice - zda se tučňák ve vaší zaplacené hodině vydá na svůj jeden suchozemský výlet denně.

CEDULE: Blankytně modrá jezera - 4 km

I náš mírně barvoslepý Tom i Peťka bez brýlí i ostatní optický nepostižení pozorovatelé se všichni jednorázově shodli, že vidí zcela jasnou brčálově zelenou...

CEDULE: Pozorování delfínů, jež bydlí v tého zátoce

Nezbývá, než ceduli věřit. Ať koukáme, jak koukáme, dle nehnuté hladiny docházíme k závěru, že delfín je dobře vychovaný domácí mazel a bydlí velmi "hluboko" doma.

CEDULE: Mořské gejzíry 10 km

Pozor jsou podmíněny rozbouřeným mořem. Tz. buď je moře klidné jako voda ve vaně, modrá obloha a krásné fotky negejzírujících gejzírů, nebo se čerti žení, gejzíry stříkají a vy prcháte s foťákem pod kabátem před vodorovným deštěm.

CEDULE: Albatrosi - rozpětí křídel až 3 metry

Tak už i ptáky si člověk oplotil a nadepsal soukromý placený pozemek. Jenže tenhle business pánu tvorstva nevyšel.

Albatros mu lítá lovit za plot! Proto tuto ceduli nevynechejte!

CEDULE: Matheson - jezero, v němž se zrcadlí nejvyšší hora NZ Mt Cook

Úchvatná pohlednice jezera Matheson byla nafocena za bezvětží, klidné hladiny, oblohy bež mráčků, za oranžového západu slunce a s dobrým polarizačním filtrem. Kombinace přírodních fenoménů, na které fotograf umělec, troufám si říct, čekal rok. Přesto se na zvlněný zelený rybník s kačenou sjíždí lidi z celého světa, aby alespoň popili kafe v kafetérii, která je pro jistotu přistavěna vlastně u každé cedule. Asi stavitelé věděli proč.

A pak tu máme nesčetně lákadel na vyhlídkové lety helikoptérou s přistáním na ledovci, bobová dráha, výlet tryskovou lodí, kajaking, pozorování velbyb, plavání s delfíny.... vše 30-60 minut za 150 - 500 dolarů. Zkrátka Američan se tu útrat nedopočítá, ale neklesejte na mysli, i vy, obyčejný český občan se můžete nedopočítat - můžete počítat ovečky u cesty - těch je tu nepočítaně. Jejich zlatavé kožichy zdobí každou louku a často i silnici. S pozadím sněhových štítů jsou až proklatě fotogenické a nestojí u nich kafe ani CEDULE: Ovce - jsme všude.

Hlavu vzhůru, český občane s průměrným platem, vedle oveček zdarma tu máme z perspektivy řidiče hned několik dalších krás, jež nejsou na ceduli, tudíž je jakási záruka, že budou stát za to! Navíc je nebudete sdílet s japonskými autobusy.

Nadšený rybář se možná lekne, až mu s udicí zacloumá metrový pstruh. Voda Zélandu je čistá jako křišťál, do kohoutků města Christchurch teče voda z hor - bez úprav. Místní trampík chodí po horách s hrníčkem! Nač tahat láhev, když čistčí voda než tu už je jen v Antarktidě pod Ross shelfem. Bohužel civilizace už do některých spodních toků zatáhla girardii, takže vy, automobiloví, z řek raděj nepijte.

Nadšený ornitolog se možná lekne, až mu prosviští nad hlavou holub s nádorem celého těla. Tlusté je to jako bažant, vypadá to jako holub a fakt je to holub! V pohádce, kde lítaj pečení holubi do pusy, by tihle asi vyráželi zuby. Ale o pečení ani muk! Holub je přísně chráněný! Po starožitnostech holub nekálí, protože Zéland žádné starožitnosti nemá a tudíž se k holubům žádná zášť nechová. Snad jen na podzim, kdy tu dozrávají jakési návinné bobule a mírně přiopitý holub z nich naráží do okenních tabulek. To by tu ňáká podzimní zášť byla.

Ptákolog se na Zélandu vůbec vyřádí. Ohroženého endemického ptactva jsou tu celé seznamy! Kiwi, Kea, Weka, Puko, Taka, Kaka... Zůstaly jim jen Maorské názvy a vyhlídky na vyhynutí. Krom papouška Key, jež jako jediný na světě létá i nad svěžnou hranicí, spojuje všechny ohrožené ptačí druhy Zélandu jeden handicap - neumí létat. V historii Zélandu neměli jediného predátora a tak se převtělili v chodící slepice. Dál už to znáte. U díla zkázy je vždy člověk moudrý. Nedřív dovez králíky - ti sežrali úrodu farmám. Pak dovez posumy - ti sežrali veškerý podrost hodnotného NZ pralesa. Pak přivez člověk pro srandu králíkům a posumům jejich přirozeného nepřítele - lasičku. I lasička se přemnožila a sežrala pták. Namísto posumů a králíků. A nadále ptáky vyžírá. Kapitola, jak zničit lasičku se momentálně řeší. Třeba nám tentokrát dovezou tygra a celoplošná tragédie dalšího chráněného NZ druhu opět alespoň zviditelní Nový Zéland ve světových novinách.

Na téma nešťastný farmářský život s králíky jsme zavedli filosofickou debatu s umělem malířské galerie. Pan malíř, když zjistil, že ta odporná škodná bestie, co se na Zélandu střílí ze zábavy se v Evropě chová, šlechtí a dokonce jí, vzrušením si místo tužky zapíchl štětec do pusy a nad nedokončeným obrazem "sežraná úroda" nám zcela vážně navrhl zavést mezinárodní obchod na principu exportu NZ ušáků do Evropy. Prý by se na Zélandu chytlo minimálně 4

miliony dobrovolníků (veškerá populace), co by králíky chytalo. Tento nápad s radostí předávám do veřejné aukce novodobých mozků ekonomie, co se odváží vytlačit šílené maso EU importem šíleně přemnožených králíků.

Naštěstí, ne všechny druhy NZ fauny a flóry jsou pro vaši kameru sežrány. Z relativního bezpečí oceánu na vás číhá nejfotogeničtější miláček celé naší výpravy - tuleň. Tuleň nebo lachtan? Je tak roztomilý, že jsme naň z fleku volali tuleň. Marťa tak dlouho prudila s lachtanem, až jsme si dali domácí úkol, nastudovat rozdíl a výsledek? Je to lachtan :) Lachtan si lachtá. Tuleň se tulí. Lachtan je roztomilejší, lachtá si předními ploutvičkami, je menší a čile hopsá po skalách. Tuleň je škaredější, větší a válí se na písku jako zdechlina. Oboum bez rozdílu biologického druhu nehorázně smrdí z úst - zatuchlá rybina na 30 metrů. Oba lze fotit vcelku zblízka, dokud na vás nedýchne.

Proslavený film Pán Prstenů napoví, jak magická je příroda Nového Zélandu a veliký kus z ní z auta opravdu uvidíte. Dokonce vám slibuji, že na vlastní kůži i v autě poznáte "nejlépe střežené tajemství Nového Zélandu." Tak je nazval sám herec z Pána Prstenů - dobrý čaroděj Gandalf. To střežené tajemství si říká Sandfly - malá štípavá muška, jež vás vždy ráda vidí. Jednoho rána jsem byla stoprocentně přesvědčena, že prší, nikoli, že nehorázně lije. A ono jen mušky narážely do plachty a čekaly nám popřát hezké dobré ráno. Při míchání půstového bramborového salátu se nám do směsi nedopatřením přimíchalo hned několik desítek kousků milimetrového masa. Zvyk - že od štědrovečerní večeře se neodchází, nepřipadal v úvahu! Na statickou polohu zapomeňte!! Motlitba, nemotlitba, Ježíškovi, panáčkovi jsme panáčkovali jako o život a snad nám prominul tanec divokých pohanů s černou síťkou přes obličej. To vše místo nostalgického čučení do talířů. Asi se slitoval a i nadělil - krom jiného - kalendář na zapsání dne, kdy opustíme západní pobřeží jižního ostroa - domov Sandfly. Jako na potvoru právě to západní pobřeží je jedno z nejkrásnějších - však jsme mu taky soustavně nadšeně tleskali! Myslela bych si, že soustavný pohyb, nutný pro přežití na západním pobřeží bude náramně vyhovovat našemu hyperaktivnímu Džefovi. Ovšem i ten nazítří ráno, na Boží Hod, shodnotil vánoční bivak v nejpůsobivější oblasti Zélandu zcela pragmaticky. Dámy prominou, cituji: "Aj srát tu musíš jít nadvakrát! Nejdřív hlavní náklad a pak popojít...."

No a až spolykáte všechny přírodní skvosty Zélandu, až spolykáte 1000 Sandfly, stále mám pro vás bonus navíc. Nový Zéland vás práskne přes všechny smysly především svojí atmosférou - čistá příroda, čistý charakter - suvenýry, jež abyste na ostatních kontinentech lupou pohledali. Zéland je tak daleko od smetiště světa a tak blízko ledové Antarktidy, že tak nějak ještě zamrzl na principech poctivosti a úsměvu. Ty nenafotíte. Ty si odvezete hluboko uvnitř. Jenom je prosím nezkažte!! Lidi jsou na Zélandi hodní, nápomocní a budou se s vámi dávat do řeči bez vedlejších úmyslů. Celá řada služeb tu funguje na principu počestnosti - třeba chatu v horách zaplatíte tak, že do "poctivé schránky" vhodíte předem zaplacené lístky. Tu chatu tu někdo postavil, abyste se promoklí měli v horách kde ohřát..... Systéem, který se lehce zneužívá... Netvrdím, že my jsme svatí - taky jsme odoperovali kus nákupního košíku, protože nám chyběl gril na ohýnek, ale někde je hranice stydící se domácí kutil a zneužívání dobré vůle. Na Zéland jezdí hodně Čechů a už zdálky je poznáte! Jednak podle kalhot Rejoice, dále zdaleka nejsou tak srdeční jako místní a občas mají podeždřelý gril... Krom těch kalhot jde všechno změnit! Na nejpohodlnější gatě na trhu nedám dopustit, cestují se mnou bez újmy už 5 let a do celoplošného rozpadání se daly až tady. Souměrně a náhle. Velikost děr zapříčinila nutnost stříkat díry repelentem a mazat slunečním krémem. Dva kritické švy varují, že do 14 dnů mám kraťase. Jednu nohavici ke kolenu, druhou do půlky půlky. Až teprve pak - jedině přes gatí mrtvolu - změním i charakteristiku Čecha na dálku - nepoznáte ho dle kalhot, nýbrž podle holé zádi! :) Vzhledem k alarmující šatníkové výbavě mých 4 spolucestujících kamarádů budeme s touto novou charakteristikou Čecha celkem početně konkurovat charakteristice staré, vrátíme gril (možná bude barva poněkud podezdřelá) a budeme se srdečně smát na svět - bez opečeného buřta a s holou "budoucností." A s dobrým pocitem - nebuďme ti klasičtí Češi, alespoň ne v zemi, kde ještě fungují principy z pohádek - s poctivostí nejdál dojdeš.


26.01.2007,


Diskuse


Jitka
Jitka
"Cedule : jezero Matheson..." mě taky dost pobavila a připomněla mi i mojí zkušenost. Jsem další v řadě, kdo má vyfocenou pouze šedou louži a mraky kam se podíváš. Ale i v té mlze tam bylo prostě nádherně ;)
14. 07. 2012, 15:51:02

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

CESTOVATELSKÝ TWEET

Nejkrásnější pohled na svět je z okna vlaku.

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ

Sponzorováno