Nepál: Narodila jsem se jako prostitutka

Nepál: Narodila jsem se jako prostitutka

Kasty jsou vepsány do jména a jsou neměnitelné. Ti nejméně šťastní se narodí do kasty nejnižší a stanou se nedotknutelnými z nedotknutelných. Budete muset sloužit, jen s tím rozdílem, že vlastním tělem. Vítejte do světa Badi, světa nepálských prostitutek.

Prostituce jako sociální povinnost

„Jsem nucená TO dělat.“ říká Krishna Badi „Co jiného můžu dělat, jak uživím děti?“ Krishna bydlí před oplocenou továrnou v malém hliněném domku, před nímž má malé políčko s kukuřicí. Žádný jiný zdroj příjmů a jídla nemá, nikdo ji nezaměstná a nikdo si ji ani nevezme za manželku. Je „nečistá“. Podobných příběhů jsou stovky, snad i tisíce. Život, společnost a kultura těchto lidí byla po několik dekád kompletně založena na prostituci, prostitutkami se stávaly matky i jejich dcery. Dříve byla prostituce u této kasty považována za sociální normu. Dnes je na ně ze všech stran vyvíjen tlak, aby změnili způsob svého života a výdělků. Lidé kasty Badi se nacházejí uprostřed velké transformace, a ta je, jako každá transformace, bolestivá.

Porevoluční kocovina

Stejně jako tomu bylo u nás po sametové revoluci, také lidé v Nepálu měli mnoho naděje a nerealistických očekávání. Nyní prožívají něco, čemu se dá říkat porevoluční (v jejich případě poválečná) kocovina podobná té naší. Zadrhává se mnoho důležitých společenských a politických procesů. Ekonomický růst není tak rychlý a hlavně pro veřejnost viditelný, jak si lidé představovali. Nepál po třech letech handrkování stále nemá novou progresivní ústavu, jež by efektivně a spravedlivě reflektovala zájmy všech etnických menšin.

Nepál je jednou z nejkrásnějších ale i nejchudších zemí Asie. Nepál je země, která se také momentálně nachází v jedné z nejdůležitějších etap svých moderních dějin. Sociální napětí v jediné hinduistické monarchii světa vyvrcholilo na konci milénia desetiletou občanskou válkou mezi absolutistickou vládou a Maoisty. Válka skočila před pěti lety. Monarchie se stala republikou a Nepál tak nastoupil cestu k moderní demokracii a zásadní reformaci politiky, společnosti i ekonomiky.

Jak ale napsat dobrou ústavu pro zemi, kde se nachází na stovky různých etnických skupin se stovkou odlišných jazyků? Kde povrch země během pouhých 100km vystoupá ze žhavých indických plání do blizardů Himaláje? Kde životní podmínky (a tím i zdroje) jsou extrémně rozmanité? Není tak divu, že v takovýchto podmínkách nespokojené skupiny obyvatel často stávkují. Při stávkách sem tam hoří autobusy či dochází na násilí na civilistech. Dalším z problémů, se kterým se obyvatelé Nepálu potýkají, je nedokončený mírový proces. V zemi se nedaří asimilovat Maoistické militantní síly do stálé armády a policie. Mezi lidmi jsou stále přítomny zbraně. Spousta bývalých dětských vojáků nebyla integrována do společnosti. A tam kde jsou mladí lidé chudí, bez jakýchkoli příležitostí a mají k dispozici zbraně, je vždy potenciál k novému konfliktu. Politici také nebyli schopni sestavit prozatímní vládu, jež má zemi dovést k demokratickým volbám, a některá ministerstva jsou stále bez vedení.

Nejširší nabídku průvodců a map Nepálu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Stále živý kastovní systém

Ve vzduchu je ale cítit změna a naděje. Lidé otevřeně hovoří o politice, angažují se v občanské společnosti, chápou svá práva či se je učí chápat. Ženy začínají vyzývat prastarou dominanci mužů. „Lidé se naučili vyžadovat svá práva, ale nechápou svoje povinnosti. Nechápou, že i oni jsou zodpovědní za svou zemi, za Nepál.“ s úsměvem pronáší Rajan Tamang, šéf mladé neziskové organizace snažící se bojovat s neznalostí HIV/AIDS mezi studenty. Ano, Nepál je hodně mladou demokracií a patří k nezkorumpovanějším státům světa. Jedním z největších překážek rozvoje je i striktní a stále živý kastovní systém, o jehož odstranění se sice hodně hovoří, ale v praxi se aplikuje jen velmi těžce. Nejtěžší je vždy transformace lidského přemýšlení, lidských priorit. Stejně je tomu i v Badi komunitách.

Pokud vás zajímá téma prostituce v jižní a jihovýchodní Asii, přečtěte si také článek o sexuální turistice v Thajsku Pattaya – město plné prostituce.

Některé rodiny vzaly odpovědnost do svých rukou a podařilo se jim najít jiné způsoby obživy, jako je třeba domácí výroba karamelu nebo farmaření. Jiné i přesto, že dostaly půdu, a tím i možnost se živit farmařením, zůstávají u prostituce, protože je to pohodlnější a výdělek je lepší. Nejvíce ohrožená je současná mladá generace dívek ve věku od 12 let.

V Badi rodinách mají muži tradičně dvě hlavní povinnosti: starat se o domácnost a shánět zákazníky pro své sestry, manželky či dcery. Takový zákazník pak přijde do domu, sjedná cenu a ženu podle svého gusta. A pokud paní domu stárne, zákazníci se začínají ptát po mladších. V komunitě, kde je prostituce velmi rozšířená si povídáme s matkou dvou dcer: „Muži už o mne nemají zájem. Začínají se ptát po mých dcerách, je jim 14 a 16 let. Bojím se toho, že nám nakonec nic jiného nezbude, neumíme si jinak vydělat…“.

Komunita Umy Badi

Kancelář Umy Badi je malý jednopodlažní dům na okraji města. Uma je jednou z významných aktivistek v boji za práva Badi komunity. Před čtyřmi lety se v zemi, kde veřejná nahota je něco nepředstavitelného, před šokovanými nepálskými policisty svlékla do spodního prádla a vylezla na zamřížovanou bránu Parlamentu. Dnes je její organizace nejdůležitější podporou Badi rodinám.

„Zákazníci prostitutek jsou ze všech kast. Chudý rikša a bohatý bráhman. Jak chcete vymýtit prostituci, když je po ní taková poptávka?“ rozhořčí se. Ani její organizaci se ale nevyhýbá kontroverze. Její sestra řídí minimálně jeden nevěstinec a někteří lidé s ním spojují i Uminu organizaci. Jiní ji viní z exklusivity a nečinnosti. Ve spletitých vztazích mezi samotnými Badi je těžké se vyznat. A komu věřit? Není jisté, jestli všechny Uminy aktivity jsou košer, je ale nepochybné, že na poli lobbingu za práva nejnižší kasty toho udělala hodně. A mimo jiné i nechala postavit hostel, kde se mohou mladé dívky z ohrožených rodin vzdělávat, místo aby se prodávaly.

Stav Badi komunity se dá jen těžko generalizovat. Jejich svět je plný různorodých, povětšinou drsných osudů. Nikdo neví kolik vlastně je Badi lidí. Mnoho z nich je těžké najít, migrují za prací, ať už jakoukoliv. Jedno je jisté, nacházejí se stejně jako celá země v období těžkého přerodu. A jsou, stejně jako mnoho jiných, chycení do kastovní pasti. Nelze se spoléhat pouze na pomoc zvenčí. Skutečná rovnoprávnost vychází z vnitřní důstojnosti, ze svépomoci, ze správných hodnot a cílů. Z procitnutí, že všichni jsme si rovni. A to je ve světě stále ještě vzácnost.

Helena Humňalová je studentkou Masarykovy University v Brně. Studuje magisterský program zaměřený na sociální a kulturní aspekty v rámci rozvojové problematiky a problematiky zemí Třetího světa. Má zkušenost s natáčením antropologických a etnografických krátkých filmů a zúčastnila se stáže a výzkumu v Demokratické republice Kongo.

Zkušenosti čtenářů

Frantisek Sabol

Ahoj Zuzko,

jel bych, Turecko mne laka, .. muzeme se videt a pripadne se domluvit?

Franta

Eva

Ahoj. V diskusi (http://www.hedvabnastezka.cz/diskuse/balkan/jak-nejlevneji-do-sarajeva-/) jsem našla, že jsi se asi před rokem zajímala o cestu do Sarajeva. Jak to prosím tě dopadlo s tou cestou z Vídně autobusem od Eurolines. Narazila jsem totiž na stejný problém. Lístky se kupují až na místě? Napiš mi prosím na email [email protected]. Moc by mi to pomohlo. Díky 🙂

kitty

Myslím, že tento článek by si měli přečíst ti, kdo tady nedávno v diskusích debatovali na téma prostituce v Indii a Bangladéši.

Karel
kitty:

No já si ho přečetl a je celkem objektivně napsaný, neni jeho primárnim účelem očerňovat jednu či druhou stranu, jak bývá zvykem.
Celý problém je ale úplně jinde – dokud nebude poskytování sexuálních služeb považováno za normální, legální a běžně uznávané zaměstnání, tak se na to bude nabalovat všechna ta špína a problémy okolo.
PROBLÉM NENI V POSKYTOVATELKÁCH SEXUÁLNÍCH SLUŽEB ANI V JEJICH KLIENTECH, ALE V POKRYTECKÉM PŘÍSTUPU JEJICH OKOLÍ.
To ale říkám furt dokola a je to ztráta času.

Petr L.
Karel:

Článek se jmenuje „Narodila jsem se jako prostitutka“ takže ta tvoje analýza problému je úplně mimo. Kdyby ses narodil v takové komunitě a tvůj taťka by tě prodal za pár šupů pupkatýmu strejdovi z Utarpradéše tak bys mluvil jinak.

Karel
Petr L.:

Úplně stejným stylem a za stejnym účelem by šlo napsat článek „Narodil jsem se jako rikšák“ nebo „Narodila jsem se jako masérka“ nebo třeba „narodila jsem se jako nosička 50 kg šutrů při stavbě silnic v Utarpradeši“. A o tom to je.
A ano – neměnil bych zaměstnání téměř s žádným Indem a to ani kdyby byl z vysoké kasty. Vše je o psychických dispozicích. A já osobně žasnu nad tim, že Indové dokáží 12 hodin denně dřít na stavbě ve vedru a prachu a zbytek dne se válet na ulici ve vedru, kraválu a špíně. Já mít tuto volbu, tak spíš spáchám sebevraždu.

Dany

zajimavy clanek, dik.
mimo jine mne zaujala poznamka o vyzkumu v Kongu DR. Na tohle tema rad dam rec :-), V Kongu DR jsme byly v roce 2007, moje majl adresa se zobrazuje v teto diskusi. Dany

mirka

prostituce je všude,ničemu se nedivim. Šlape se všude

Thoumas Curimuri

ahoj Helenko,

diky za inspirativni clanek- dal podnet k zamysleni. Az prijedes,rad o tom popovidam.

Thoumas Curimuri

ahoj Helenko,

diky za inspirativni clanek- dal podnet k zamysleni. Az prijedes,rad o tom popovidam.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí