HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Nepál


POSLEDNÍ DISKUSE

Nepál a Káthmandu, Pashupatinath, Swayambhunath

Z historického pohledu byl Nepál dlouhá staletí rozdělen na spoustu malých království, dalo by se říct spíše knížectví. Jen v samotném Kathmandském údolí existovala tři - Kathmandu, Patan a Bhaktapur.



Čas posouváme v Nepálu o 3 a 3/4 hodiny. Tato podivná časová jednotka má souvislost se sousední Indií. V Indii se totiž nachází tzv. "posvátný" poledník, procházející městem Allahabád, které leží na soutoku řek Ganga a Yamuna. Od tohoto poledníku se odvíjí indický čas a protože leží přibližně uprostřed mezi dvěma časovými pásmy, posouvá se oproti SEČ o 3 a 1/2 hodiny. A aby Nepálci měli něco extra, rozhodli se k tomu přidat ještě 1/4 hodiny.

Neštěstí královské rodiny

Z historického pohledu byl Nepál dlouhá staletí rozdělen na spoustu malých království, dalo by se říct spíše knížectví. Jen v samotném Kathmandském údolí existovala tři - Kathmandu, Patan a Bhaktapur. Přibližně od 10. století sice vládli v každém z nich členové rodu Malla, kteří byli mezi sebou v příbuzenském poměru, ale zároveň to byli nepřátelé. Teprve ve druhé polovině 18. století se podařilo tato malá království sjednotit zakladateli královské dynastie Shaha, jež vládne zemi dodnes.

Počátkem června 2001 však došlo v nepálské královské rodině k tragédii. Problémy s výběrem nevěsty, která jim bývá přidělena z důvodu správného fungování království, nemívají pouze princové v pohádkách. Nepálský korunní princ Dipendra to ovšem řešil tím, že pod vlivem alkoholu postřílel všechny své příbuzné a nakonec sám spáchal sebevraždu. Jediným, kdo se rodinné oslavy tenkrát nezúčastnil, byl jeho strýc, dnešní král Gjanendra.

Podivné okolnosti, za kterých dosedl na trůn, vedly k lidovým bouřím a od té doby prakticky neustále trvá v Nepálu výjimečný stav. Nutno ovšem říct, že jako turisté jsme jeho důsledky nijak nepocítili.

Pashupatinath - malé Váránasí

Převažujícím náboženstvím v Nepálu je hinduismus, jako jediná země na světě má dokonce tento přívlastek ve svém názvu. Čistě hinduistických míst zde však mnoho nenajdeme, protože se častokrát mísí s buddhismem. Obě tato náboženství se vzájemně prolínají a pro své obřady dokonce využívají stejných chrámů.

Nejvýznamnějším poutním místem pro všechny hinduisty v zemi je Pashupatinath, nacházející se na východním okraji Kathmandu. Říká se mu dokonce "malé Váránasí", zejména kvůli tomu, že na místních ghátech rovněž probíhají kremace zemřelých. Jejich popel potom odnáší posvátná řeka Bagmati podobně jako Ganga. Jelikož dnes Bagmati mnoho vody nemá, připomíná shrabaný popel spíš smetiště.

Hlavní chrám Pashupatinath je zasvěcen Šivovi jakožto Pánovi šelem a stojí přímo na místě, kde se prováděly náboženské rituály již před 1500 lety. Do chrámu mají povolen vstup pouze hinduisté, z protějšího břehu však lze přes řeku bez problémů sledovat pohřební obřady. Oproti minulým letům se nám dokonce podařilo dostat až přes most a být v jejich přímé blízkosti, aniž by to někomu vadilo.

Stúpa Swayambhunath

Swayambhunath leží pro změnu na opačném konci Kathmandu a je považován za nejstarší stúpu v Nepálu. Podle nepodložené legendy byla postavena možná už v době Buddhova života, jistě zde však již stála, když do těchto míst přišel indický císař Ashoka, což bylo ve 3.století př.n.l.

Svým tvarem má stúpa připomínat lotosový květ uprostřed jezera. V každém případě dnes patří Swayambhunath k neznámějším buddhistickým poutním místům. Díky tomu, že jsou náboženství v Nepálu ale značně promíchaná, potkáváme zde rovněž hinduisty a nachází se tady také tibetský klášter.

Kopec, z něhož se naskýtá nádherný pohled na celé Kathmandu, si rovněž vysloužil pojmenování "opičí chrám" díky množství opic, které se zde obvykle vyskytují a živí se obětinami, jež sem věřící přinášejí. Dnes tady ale opice nejsou. Údajně se v minulých týdnech tak přežraly při oslavách nového buddhistického roku, že jim to teď nestojí za to.

Chrámy v metropoli Kathmandu

Kathmandu leží uprostřed kotliny stejného jména v nadmořské výšce kolem 1300 metrů. Pojmenování dostalo díky chrámu Kasthamandap, což doslova znamená "dřevěný dům". Tento chrám byl vytvořen v 11. století ze dřeva jediného stromu a uvnitř najdeme několik pomníčků sloního boha Ganéši, který byl synem Šivy a Parvátí.

Dobrácký Ganéša se sloní hlavou patří k nejoblíbenějším bohům a je snad jediným, který nemá nějaké negativní vlastnosti. Zajímavostí rovněž je, že na originálních vyobrazeních má Ganéša zlomený jeden kel. Protože však neznalí turisté považovali jeho sošky za vadné, vyrábějí se dnes suvenýry s oběma kly celými.

Centrem Kathmandu je Durbar Square čili Palácové náměstí, rozkládající se kolem Královského paláce. Nejvyšší chrám je zasvěcen Šivovi, po jeho stranách stojí dva menší Višnuovy chrámy. Z okna Chrámu Šivy a Parvátí se na nás dívají sochy tohoto božského páru.

Jednotlivé chrámy a paláce jsou mnohem mladší než chrám Kasthamandap a pocházejí většinou ze 17. století. Starší dřevěné stavby se nemohly dochovat díky materiálu, z něhož byly postaveny. Jednu stranu náměstí zabírá palác "živoucí bohyně" Kumari Devi. Tato bohyně má zvláštní postavení v pantheonu hinduistických bohů. Stává se jí totiž nevárská holčička ve věku dvou až tří let, která celý život žije v paláci a nesmí stoupnout nohama na zem. Jen jedenkrát v roce ji vynášejí při slavnostech na nosítkách ven.

Výběr nového děvčete je složitý a následuje několik zkoušek, mezi něž patří například to, že se nesmí rozbrečet v reji strašidel nebo že musí rozpoznat věci své předchůdkyně. Funkční období "panenské bohyně" končí s první menstruací. I potom bývá zahrnována bohatstvím, přesto se většinou vůbec nevdá, protože manželství s ní údajně přináší neštěstí.

Procházka Kathmandu

K zadní stěně Královského paláce přiléhá náměstí Basantapur, pojmenované podle nejvyšší palácové věže. Dnes se zde především prodávají suvenýry. Z náměstí vybíhá ulice Freak Street, oblíbená zejména mezi hippies koncem 60. let. Není tomu tak dávno, co se sem soustředily levné internetové kavárny, dnes však i ty zanikají ve spleti obchodů a butiků světových značek.

Před hlavním vchodem do Královského paláce se rozprostírá náměstí Hanuman Dhoka, pojmenované podle sochy "opičího boha" Hanumana, stojící před zlatou palácovou bránou. Pomník je ovšem již tak oblepen obětinami, že jeho původní tvar je stěží rozeznatelný. Náměstí vévodí socha krále Pratapamally na vysokém sloupu. Zdejší chrám Jagannath je zdoben erotickými motivy. Chrám Taleju pochází již ze 16.století a je největším v Kathmandu, otevírá se však pouze jedenkrát ročně.

Z Palácového náměstí se vydáváme na procházku uličkami Starého města. Jako ve všech větších aglomeracích, také v Kathmandu v posledních letech značně přibylo automobilů a motorek a ulice tomu nejsou přizpůsobeny. Smog navíc každý den pokryje celé údolí. Přímo do historického centra sice auta nesmí, hned na vedlejším náměstí Indra Chowk ale nastává dopravní chaos.

Chrám Akash-Bhairava na náměstí Indra Chowk zvenku vůbec jako chrám nevypadá. Takovéto stavby ve stylu nevárských obytných domů jsou však pro svatyně Bhairavy a Bhimsena typické. Sheto Machhendranatův chrám pochází z 15.století a stráží jej dva bronzoví lvi s plamenným jazykem. Machhendranatova socha, umístěná uvnitř, se nosívá v průvodech.

Na Hrnčířském náměstí nenajdeme dnes jen výrobky hrnčířů, ale také holičství a kadeřnictví nebo zubní ordinaci pod širým nebem. Kdo má strach ze zubařů, může zajít k blízké svatyni Vaisya Devi, což je "bůh bolesti zubů". Když sem přibijete minci, údajně vás bolesti zubů přejdou. Původní socha není již pod nánosem mincí vůbec vidět...

Stúpa Kathesimbhu pochází ze 17. století z doby krále Pratapamally a je kopií stúpy Swayambhunath. Tato se ovšem nachází mezi domy uprostřed nádvoří a je bohatě zdobena modlitebními praporky. Vedle stojí tibetský klášter Drubgon Jangchup Cholling. Na rušném náměstí Asan Tole se nacházejí tři chrámy. Největší z nich je Annapurna, zasvěcená bohyni Lakšmí ve formě posvátné ryby.

Na samém okraji Starého města pak leží umělé jezero Rani Pokari, zvané "královnino jezírko". Vybudovat jej dal v roce 1670 král Pratapamalla, aby zmírnil smutek královny po smrti jejich syna.

 

Převzato z www.kasp.cz

 

 

 

 

 



Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

„ Člověk, který cestuje s touhou dozvědět se, cestuje přes všechny dálky, hlavně k sobě samému... “ Jan Werich

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ

Sponzorováno