HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

POSLEDNÍ DISKUSE

Kazašská oáza Saura je oblíbenou turistickou destinací jen nedaleko odkaliště s radioaktivním bahnem

Kazašská oáza Saura je oblíbenou turistickou destinací jen nedaleko odkaliště s radioaktivním bahnem

Kazachstán nepatří mezi typické destinace, kam míří většina turistů. Lákal by vás? Přečtěte si krátkou reportáž ze západního Kazachstánu a oázy Saura.



„Napravo je Koškar Ata, ale to radši turistům neříkáme. Báli by se k nám jezdit,“ přiznává průvodkyně Tamara. Sovětští inženýři tady desítky let vypouštěli hned za město odpadní vodu z přepracování uranu. Na ploše neuvěřitelných padesáti čtverečních kilometrů tak vzniklo odkaliště s radioaktivním bahnem. Cena za jeho sanaci dosahuje miliard, a úřady proto raději hrají mrtvého brouka.


Dobrovolníci v kaňonu Saury nasbírají několikrát do roka pytle odpadků, které tu zbyly po nepořádných turistech.Dobrovolníci v kaňonu Saury nasbírají několikrát do roka pytle odpadků, které tu zbyly po nepořádných turistech.

Děti se zabaví kdekoli a čímkoli. Třeba i bobováním na svazích skládkyDěti se zabaví kdekoli a čímkoli. Třeba i bobováním na svazích skládky

V nekonečných kazachstánských stepích číhají prakticky za každou vesnicí černé skládky – na nich je možné vedle odpadů z domácností najit třeba i rozlité ropné kaly.V nekonečných kazachstánských stepích číhají prakticky za každou vesnicí černé skládky – na nich je možné vedle odpadů z domácností najit třeba i rozlité ropné kaly.

Prohlédněte si další fotografie k článku...


My ale míříme dál do oázy Saura, jedné z nejbližších turistických atrakcí, kterou si ve velkém oblíbili i místní. Namísto výletníků jsou dnes místa ve dvou autobusech zaplněna dobrovolníky lokální ekologické organizace. Budeme uklízet odpadky, kterými se vzácný kus zelené přírody plní. Asfaltová cesta probíhá rovnou stepí s písčitou půdou, na které jen silou vůle drží různé trávy a byliny. Podél cesty se pasou stáda koní a velbloudů. Slunce praží.

Jsme v západním Kazachstánu, v kraji nekonečných stepí na břehu Kaspického moře. V zemi, která se rychle mění a má velké plány a ambice. K těm ale patří i nové obtíže. Málokde je to patrnější než v otázkách životního prostředí. Všudy přítomné odpadky jsou jedním z palčivých ekologických problémů, které ke Kazachstánu patří stejně jako divoká příroda.

Zastavujeme u muslimského hřbitova. K nebi se tyčí kamenné mohyly – mazáry. Čím vyšší kupole a propracovanější ornamenty, tím vyšší společenský status, nebo alespoň více bohatství. Obcházíme mohyly, když v tom se před námi otevře šokující obraz: přímo za zdí hřbitova se až k horizontu táhne obří skládka. Sáčky, pneumatiky, kusy nábytku, zbytky jídla, mršiny zvířat. To všechno vydává v letním vedru neuvěřitelný zápach.

Muslimský hřbitov s kamennými mohylami - mazáry. Muslimský hřbitov s kamennými mohylami - mazáry.

„Nemůžeme sem už vodit zvířata jako dřív,“ říká pastevec, ženoucí přes apokalyptickou pláň stádo ovcí. „Odpadky jsou všude a pořád se to rozšiřuje. Ve vesnici nejsou žádné kontejnery. Smetí můžete buď spálit ve dvoře, nebo odvézt do města. Většina lidí ale hází všechno za hřbitov,“ přiznává.

Selfie se želvou

Z asfaltové silnice sjíždíme na křivolakou hliněnou cestu, po nedávných deštích jsou v ní místy i metrové výmoly. Za rozpadlými kamennými domy opuštěné rybářské vesnice začíná kaňon Saura. Nad srázem parkuje několik mikrobusů a aut a všude se hemží lidé.

V údolí je hned jasné, proč je Saura tak populární: na rozdíl od vyprahlé stepi všude kolem tady rostou stromy a protéká potůček. Vápence tvoří obří souměrné desky poskládané na sebe. Kaňon směřuje k přírodnímu amfiteátru s jezerem uprostřed, jež je v západním Kazachstánu jediným biotopem sladkovodních želv. Občas se některá vynoří nad hladinu.

Místní rekreanti jako by křehkou krásu přírody uprostřed pouště nevnímali. Vedle svých koberců si rozložili grily a pečou na nich maso, prázdné lahve, sáčky i kosti odhazují po okolí. Zdupávají mátu rostoucí na jezerním břehu a dvě dívky plaší želvy slunící se na kamenech, aby si s nimi vyfotily selfie.

„Výlety do přírody jsou u nás novinkou, rozmáhají se teprve v posledních letech. Dříve většina lidí o takových místech neměla tušení. Tím, jak se začalo mluvit o ochraně životního prostředí, vznikla zvědavost a do oáz se teď z města vypravují mikrobusy. Lidé bohužel nevědí, jak se v přírodě chovat, a ani úřady se nesnaží náporu bezohledných výletníků čelit,“ říká Kirill Osin.

Ve stepi je možné potkat řadu zvířat včetně suchozemských želv.Ve stepi je možné potkat řadu zvířat včetně suchozemských želv.

Ten je šéfem nevládní organizace Eko Mangystau, která párkrát za rok vypraví mikrobus s dobrovolníky, aby v oázách alespoň vysbírali odpadky, protože překlenout chybějící návyky může být práce na pár generací. Energická žena právě rozdává plastové pytle a pracovní rukavice. „Doufám, že děti, které s námi dnes jezdí na brigády, se už budou k přírodě chovat jinak, až vyrostou,“ vyslovuje svou naději.

Kazachstán 2050?

Poslední dvě dekády Kazachstánci bohatli – alespoň někteří z nich. S tím, jak rostly ceny ropy, se jeden s významných vývozců „černého zlata“ proměnil v sebevědomý stát s ambicí stát se mostem mezi Evropou a Asií. V posledních letech se ale tenhle plán zadrhává. Ceny ropy se propadly a státní rozpočet začíná kolabovat. Autoritářský prezident Nursultan Nazarbajev, vládnoucí už čtvrt století, proto vyhlásil plán „Kazachstán 2050“.

Do tohoto roku má země vstoupit mezi třicet nejbohatších států světa a těžit z ekologických technologií a přílivu turistů. Jak se to středoasijské zemi podaří, je otázka. Spíše než na vládní koncepci nebo záchraně ze zahraničí bude záležet na samotných Kazachstáncích. Pokud přežijí budování kapitalismu místní tradice a zranitelná příroda, nakonec budou jezdit i turisté.

Autor Martin Skalský poprvé do Kazachstánu dorazil v roce 2005 a práce pro českou „neziskovku“ Arnika ho v posledních letech do této středoasijské země zavedla vícekrát. Také mu umožnila poznat Kazachstán z jiných úhlů, než jako běžný cestovatel. Podpora místních ekologických aktivistů ukázala hloubku ekologických problémů, ale také potenciál místních lidí a krásu divoké přírody, která je tak odlišná od naší středoevropské reality.


28.06.2017, Martin Skalský


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Žiji dnes, zítra být nemusí.

VYBAVENÍ NA CESTY

Sponzorováno