HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Indonésie


POSLEDNÍ DISKUSE

Olejné palmy na Jávě

Evropa a Amerika střídavě převlíká kabát s tím, že palmový olej pro ten či onen účel kupovat bude a zas že nebude, a mezitím v Asii rostou dva daleko nebezpečnější giganti, kteří můžou západní konzumaci během příštích pár let odsunout někam do pozadí - Indie a Čína. Indonésie se před časem zavázala k tomu, že na další plantáže olejné palmy nepadne už ani hektar primárního pralesa.



Ale tenhle slib se až příliš snadno vyřeší tím, že se prales prohlásí za degradovaný, nebo tím, že ho palmařská společnost vykácí bez povolení vlády a zaplatí pak nějakou bezvýznamnou kompenzaci úřadu pro životní prostředí a pár úplatků několika úředníkům.

Děštný prales po příchodu PT Agro Indoma, Indonésie

Boje s palmařskými firmami

O tom, jak bezmocně je bojovat s palmařskými mocnáři, už víme svoje i tady v zálivu. Vůbec největší protestní akce, co jsme tu kdy měli, přinejmenším co do počtu zrekrutovaných účastníků, byla demonstrace vesničanů ze Sepaku (javánská kolonie v nejodlehlejší části zálivu), jejichž půdu zabrala bez jakéhokoli vyrovnání palmařská společnost Agro Indomas. Vesničané ze Sepaku jsou sice ponejvíce ilegální dřevaři a jako takoví stoji na opačné straně barikády (nedávno jsme ostatně tři z nich zatkli při sběru gaharu v Sungai Wainu), ale společný nepřítel nás tehdy dal dohromady - oni přišli o půdu, ochranáři asi o 100 km pobřežního a poříčního pralesa obývaného kahau a spoustou dalších zvířat.

Dvě patra kanceláře regenta v Penajamu tehdy obsadily dvě stovky venkovanů, až se nakonec vláda uvolila k tomu zpochybnit povolení, na základě kterého Agro půdu otevřelo, a vydala prohlášení, že ji musí vrátit vesničanům. Situace se uklidnila a já se vrátil do Čech. Po devíti měsících jsem se v Sepaku objevil znovu přeptat se na situaci. Klid prý vydržel půl roku. Pak se ale Agro z ničeho nic vrátilo a bez slova vysvětlení pokračovalo v obdělávání půdy (kterou samozřejmě mezitím vesničané nechali ladem, což je ovšem to nejlepší, co s ni z mého pohledu mohli udělat...).

V mezinárodní komisi

Seznámil jsem se v té době s britskou aktivistkou Michelle Desilets, která sedí v komisi pro udržitelný palmový olej (RSPO). Tahle komise vzešla se snahy WWF a dalších organizací pokusit se o spolupráci s olejařskými magnáty a přimět je (skrze tlak konzumentu) k ohleduplnějšímu jednání, když už zastavit je nelze.

V Kuala Lumpur se v té době chystalo jednání RSPO a Michelle slíbila odprezentovat na něm i případ Ago Indomas. Připravil jsem několikastránkový dokument se seznamem všech kritérií a principu RSPO, které Agro porušilo. Bohužel, celé kualalumpurské jednání skončilo víceméně fiaskem, na spoustu bodu se nedostalo a záležitost Agro Indomas byl jedné z těch mnoha. On ostatně ten report sice na první pohled vypadá hrozivě, člověk si říká, že tohle musí každého pobouřit, když vidí, jak porušují úplně všechno, co můžou - jenže ony to dělají skoro všechny palmařské společnosti, takže zasvěceného taková zpráva nechá úplně v klidu... I když jsem ji pak distribuoval doslova kolem světa, je to, jako bych si stěžoval, že je voda v moři slaná...

Zpátky v Sepaku se mezitím začala dávat do pohybu další vlna protestů. Agro už buldozerovalo čtvrtý okres, obývaný už tentokrát nikoli Javánci, nýbrž původním kmenem Pasirů. Pasirové dovedou docela dobře těžit z nálepky "původní obyvatel", i když dneska už to opravdu není o moc víc než nálepka. Takže dokud Agro zabíralo půdu Javánským přisídlencům, prohlásili ji Pasirové za své tradiční území,  stavěli se horlivě na stranu Agro a doufali, že vyrovnání za zničené území připadne jim. Když ale žádné vyrovnání nebylo a na místo toho Pasirům začínalo docházet, že přicházejí i o svou vlastní půdu, změnili prapor a připojili se na stranu protestujících Javánců. A zapojila se do toho jejich militantní organizace GEPAK (která mi v mangrovech před dvěma lety v Pemaluanu pomohla zastavit zakládání krevetích farem a pálení dřevěného uhlí) a byla z toho další demonstrace v budově místního parlamentu, tentokrát ovšem s plnou publicitou.

Telefonát od policie

O pár dní později mám telefonát z oblastní policie v Penajamu, ve kterém mi úředník roztřeseným hlasem sděluje, že se mnou chce mluvit jeho kapitán. Následovala výměna několika sms, ve kterých jsem se snažil zjistit, o co jde. Bezvýsledně, jenom mlžil. Dost jsem z toho znervózněl. A když jsem dorazil ke kapitánovi, byla nervozita  a nedůvěra očividně na obou stranách. Byl na oko nezvykle přátelský, přitom ale sondoval, kde že mám ten film o kahau, který tu přece jako výzkumník musím natáčet (výzkum je přece focení a filmování opic...) a sledoval každý detail v mém pase. Porad se odvolával na to, že se akorát stará o moji bezpečnost a odkazoval se při tom na ztracenou Jindru.

Trvalo asi dvě hodiny, než z něj vypadla zmínka o Agro. Na to jsem už ovšem byl připravený, takže jsem rovnou řekl, že mě na jednání přizvali zástupci Sepaku jako nezávislého odborníka a požádali mě o to, abych jako důkazní materiál přinesl nejnovější satelitní snímky. Tohle prolomilo ledy a kapitán mi konečně prozradil, že mě vidle v televizi jiný, důležitější kapitán z provinční policie a hrozně se rozčílil, když viděl, že se do toho plete nějaký běloch. A tak ten důležitý kapitán pověřil tohohle méně důležitého vyšetřováním, které mělo zjistit, pro koho ten bílý agent pracuje a jak na něj.

Zdálo se, že tímhle odhalením vyšetřování skončilo, ale o pár dnů později mě ten méně důležitý kapitán navštívil doma v Kampung Baru - samozřejmě zase jen neformální přátelská návštěva, v noci... A to ačkoli jsem mu na stanici omylem uvedl špatnou adresu, ale je to zkrátka kapitán od policie a tak si s tím poradil. Na Agro už se ale neptal. Přišel si pro ty satelitní snímky, co jsem o nich tehdy mluvil. A protože tuhle eventualitu už jsem měl taky předem promyšlenou (učím už se jednat jako druhá strana...), tak jsem při té příležitosti zavedl řeč na ilegální dřevařské kempy a přístavy, které už měsíce bezvýsledně hlásím na jiných instancích. Následovala výměna několika e-mailu a sms s mapami a GPS koordinatami a zda se, že se z vyšetřování mých domnělých obchodních paktu vyvinula docela užitečná spolupráce. Přinejmenším do nadcházejícího soudního
jednání s Agro Indomas, které ale dost možná stejně nikdy nenadejde...

Sekundární deštný prales, Indonésie


Partneři EF 6


01.11.2008, Stanislav Lhota


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Úsměv nad zlato!

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ