Džajpur – růžové město Rádžasthánu

Džajpur – růžové město Rádžasthánu

Pulzující hlavní město Rádžasthánu nejvíce láká své návštěvníky svými dochovanými památkami uprostřed starého města. To je obehnáno mohutnými hradbami, které nechal natřít tehdejší mahárádža na červeno. Při západajícím slunci však dostávají růžový nádech, a tak se Džajpuru přezdívá růžové město. Pojďme vstoupit do dávné historie, do života bohatých mahárádžů v zdobeném palácovém komplexu.

Po dlouhé době jsme se spolehli na průvodce Lonely Planet a nechali se motorikšou zavést z vlakového nádraží k hotelu Ever Green. Byli jsme mile překvapeni příjemným prostředím, který nejvíce osvěžoval krásný travnatý dvorek s houpacími lavičkami a vysokými palmami. Dokonalost služeb pro baťůžkáře doplňovaly další maličkosti jako výborná restaurace, velký bazén, rychlý internet, mezinárodní telefonní spojení a výměna cestovních šeků. Nejvíce nás nadchnul bazén na střeše, který v parném poledni rádžasthánského léta skvěle osvěžil.

Palác větrů Hawa Mahal

Palác větrů je jedním z velkých orientačních bodů uprostřed opevněného starého města. Jeho zajímavé průčelí, které má sedm podlaží, shlíží do široké ulice, kde se mezi rikšáky prohání spoustu chodců a kárek tažených velbloudy. Průčelí má maličká okénka, která prý v minulosti sloužila dvorním dámám místního mahárádže k pozorování pouličního shonu. Pod palácem nás v pozdním odpoledni odchytil šilhavý cyklorikša, který nám nabídnul vyjížďku k vodnímu paláci a místu se slony. Tak jsme nasedli a jeli.

Nejširší nabídku průvodců a map Indie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Z čeho je živ džajpurský rikša

Za pouhých deset rupek jsme ten podvečer měli spoustu zábavy. Rikšák mluvil jednoduchou angličtinou, ale vždy jsme na naše otázky dostali jasnou odpověď. Po opuštění opevněného starého města jsme se ocitli u velkého jezera, které mělo uprostřed postavený krásný Vodní Palác. Vypadal jako by byl někdy v minulosti zaplaven vodou, ale pointa byla jiná. Palác byl v horkém Džajpuru postaven schválně ve vodě, aby byl zajištěn přívod chladného vzduchu od vodní hladiny. Takový středověký air-condition.

Následovala návštěva domova slonů, odkud místní chovatelé podnikají vyjížďky na slonech na pevnost Amber za 400 rupií. Pomalu se stmívalo, chtěli jsme zaplatit rikšovi 10 rupií a jet do hotelu busem, ale rikša přišel s vychytralým nápadem. Prý nás vozil docela dlouho a 10 rupií je málo, tak nás poprosil, aby nás mohl zavézt ještě do dvou obchůdků se suvenýry a drahými kameny, a pak bude prý „in good balance“.

Aniž bychom něco v obchodech koupili, tak rikšák dostane automaticky 20 rupií od majitele. Pakliže bychom si přece jen něco koupili, tak by dostal další 2% ze zaplacené ceny. Systém se nám zalíbil, a tak abychom udělali rikšovi radost, strávili jsme 10 minut v obchodě se suvenýry, a pak asi 20 minut v dalším obchůdku s drahými kameny. Mimochodem právě sem do Džajpuru jezdí mnoho obchodníků z Evropy a Ameriky za nákupem prstenů s drahokamy. Prodávají se zde safíry, rubíny či diamanty zasazené v krásných zlatých a stříbrných prstenech.

Městský palácový komplex

Městský palác Džajpuru je v indické historii proslaven stejně silně jako velcí mahárádžové, kteří vládli od 10. století a jejich rodokmenová linie je popsána až do dnešních dnů, kdy vládne Sawai Bhawani Singh. Palác byl založen v době vlády džajpurského mahárádži Sawai Jai Singha II z rodu Kachhwaha v 18. století. Na prvním nádvoří se nachází překrásně zdobený dvoupatrový palác Mumbarak Mahal s prvky islámské, evropské a rádžputské architektury.

Na počátku 20. století byly vnitřní prostory využívány pro přijímání hostů a dnes skrývají rozsáhlé sbírky artefaktů z královské rodiny. Mezi mnoha exponáty jsou především dobové kostýmy jako pyžama, šály z vlny pašmína, šaty z brokátu, hedvábné kalhoty, kožené boty a další prvky z královského šatníku. Na vnitřní nádvoří se dostáváme průchodem krásnou širokou bránou Rajendra Pol z bílého mramoru.

Obě paty brány pak hlídají asi metr vysoké sochy mramorových slonů, které sem byly dodány v roce 1931, kdy se narodil současný mahárádža Jaipuru Kumar Bhawani Singh. Vnitřní nádvoří je vyplněno prostornou zastřešenou halou Sarvatobhadra ze sytě červeného pískovce, kde se dříve radil mahárádža se svými poradci. Uvnitř narazí návštěvník na obrovské stříbrné nádoby. Každá váží 345 kg a pojme až 750 litrů vody. Jsou uvedeny v Guinessově knize rekordů jako největší stříbrné objekty. Tehdejší mahárádža Sawai Madho Singh II si nechal zhotovit tyto nádoby aby mohl na své zahraniční cesty vozit dostatečně velkou zásobu svaté vody z Gangy. Byl velmi zbožný hinduista. Samotný královský palác Chandra Mahal je veřejnosti nepřístupný, protože v něm stále přebývá celá královská rodina. Okolní místnosti jsou dnes využívány jako rozsáhlé galerie rádžputského umění, nebo dobových kočárů, královského sedla na slona, nosítek, atd.

Observatoř Jantar Mantar

Překvapivým komplexem, který Džajpur skrývá za hradbami s pokladnou ve starém městě, je velká observatoř. Není to jedna budova, ale rozlehlé prostranství s různými kamennými sochami, které vrhají stíny, podle kterých se dříve počítal čas. Komplex nechal vybudovat mahárádža Džaj Sinh v roce 1728. Jeho astronomická vášeň totiž mnohokrát převyšovala touhu po dobývání sousedních území. Aby jeho stavba byla na světové úrovni, nechal vyslat své nejlepší učence prozkoumat zahraniční observatoře.

V komplexu jsou nástroje pro měření polohy hvězd či výpočet ekliptiky. Nejvýraznějšími nástroji jsou však různě velké sluneční hodiny. Ty největší mají asi 24 metrů vysoký kamenný gnómon, který vrhá stín na obloukovitou stupnici, kde se odečítá čas. Stupnice je několik desítek metrů dlouhá a dílky, kudy putuje stín, měří čas po dvou sekundách. Ovšem stín není tak ostrý, aby se dala rozeznat skoro minuta. Na tak velké stupnici urazí stín gnómonu za jednu hodinu skoro 4 metry.

Maso v Indii

S masem v Indii to není žádný med. Maso je většinou tuhé a kořeněné místní indickou masalou, ke které jsme zatím nenašli pozitivní vztah. Ovšem zde v Džajpuru jsme natrefili na místo se skvělým kuřecím masem pečeným na rožni. Po tři večery, které jsme ve městě strávili, jsme si dopřávali výbornou večeři. Na půli cesty mezi naším hotelem Ever Green a velkým kinem Raj Mandir se vyskytuje malý obchůdek, kde dělali barbeque a chicken malai tikka v bílé omáčce. Všem doporučujeme!

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí