„Miluji Indii, ale nesnáším Indy“

„Miluji Indii, ale nesnáším Indy“

Svůj poslední mail z cesty jsem ukončil prohlášením, že již rozumím, proč někteří lidé po návštěvě Indie říkají: „Miluji Indii, ale nesnáším Indy“. Hned jsem si tím vysloužil kritiku hlavně na HedvábnéStezce.cz.

Sesypalo se na mě, že prý co to vynáším za zobecňující soudy a že bych vůbec neměl cestovat, když tomu nerozumím. A cosi i o rasismu, ale to už asi kritik chtěl spíše popíchnout než věcně argumentovat. Tedy abych tu větičku uvedl na pravou míru, rozhodl jsem se napsat tento malý příspěvek.

Před Indy neutečete

Indie je extrém, Indie je země extrémů a Indové jsou … no hlavně je jich hodně, a když je něčeho hodně, tak i malé procento znamená hodně v absolutním počtu. A v Indii, když je něčeho hodně, tak je toho opravdu hodně, někdy až příliš. Hlavně pro nás, Evropany. Indie se vám dostane pod kůži, zapůsobí naplno a nikam před ní neutečete, v hotelu se před ní neschováte. Někdo to miluje, někdo to nerozdýchá, někdo se stále do Indie vrací, někdo se po pár týdnech vrací domů a je šťasten, že se vrátil ve zdraví.

První setkání s Indy je právě to méně příjemné – s podvodníky, žebráky, chudáky a dalšími podvodníky, s celými zástupy podvodníků. A se zástupy žebráků. A se zástupy dětí, co místo školy žebrají na vlakových nástupištích. A se zástupy dětí, co místo školní aktovky nosí na zádech náklad těžkého kamení na stavbách. A s malými dětmi co se starají o ještě menší děti.

U nás ne, v Indii ano …

Pak teprve mezi nimi uvidíte i normální lidi. Tedy lépe řečeno normální Indy, protože „normální lidé“ normálně neexistují a co země to jiné zvyky a měřítka „normálnosti“. Je „normální“ vyhodit všechny odpadky na ulici? U nás ne, v Indii ano. Je normální jezdit na červenou, navíc za mohutného troubení? U nás ne, v Indii ano. Je normální jíst rukama, chodit ve špinavém oblečení, spát na ulici? U nás ne, v Indii ano. Je normální necenit si lidského života? U nás ne, v Indii ano.

Varanaske Ghaty

Jiná měřítka, jiné zvyky

A pak se na něco zeptáte, Ind nějak pohodí hlavou, a můžete přemýšlet, zda to mělo znamenat ano nebo ne. Nebo prostě nerozuměl? Gestikulace je jiná, způsob komunikace je jiný. Jazyková bariéra také často na porozumění nepřidá: Hovoříte Anglicky? – Ano – Vede cesta k chrámu tímto směrem? – Ano – Moc se mi to nezdá, není to spíše tímto směrem? – Ano – Tak kudy to je?? – Ano… Tím se, mimochodem, rychle naučíte nepokládat uzavřené otázky s odpovědí ano nebo ne.

„A kolik vyděláváte?“ ptá se neomaleně další Ind. Kolik je vám let? Jste ženatý? A pokračují další otázky na tělo, ze začátku je to nepříjemné, ale pak si zvyknete. Nebo ne. U nás se třeba na váš plat málokdo přímo zeptá, i to je náš „zvyk“, ale jinde se prostě ptají.

Jak zmínil cestovatel David Kučera – šéf Klubu cestovatelů Karavanseráj: Indie vám vmete do tváře vaši vlastní slabost, vaši neschopnost vidět svět jaký je, převrátí vám vaši představu o tom, jak by co „správně“ mělo být. Indové nejsou neomalení, nejsou otravní, nejsou nevychovaní, nejsou nespolehliví. Tedy jsou, ale jen z našeho pohledu, podle našich měřítek. V Indii jsou jací jsou a pro ně je to v pořádku. Tedy až na výjimky, ale to je všude.

Nejenom zvyky, ale i chování je jiné

Jsou jiná gesta, jsou i jiné symboly a jejich významy. Zkuste doma na zeď nakreslit hákový kříž a obžaloba z šíření nacismu na sebe nenechá dlouho čekat. Ale v Indii? Každý si maluje tzv. svastiku pro štěstí na dům, na auto, na stánek s občerstvením. A k tomu mnoho dalších symbolů, které, ať už v nás vyvolávají jakékoliv reakce či nás nechají chladnými, jistojistě nám neřeknou to samé jako Indovi, který je zná odmalička a má je asociovány s celým svým kulturním prostředím.

I čas plyne v Indii jinak, vše se řídí „indickým natahovacím časem“ a rozčilovat se, že něco není v dohodnutý čas? Tomu naopak nerozumí Indové. Srovnat se s tím vším je cena za to vidět Indii takovou, jaká skutečně je. Nebo alespoň částečně, vždy je to nakonec především pouze potvrzování nebo vyvracení našich zarytých představ o Indii, do hloubky ji nepoznáte nikdy.

Snažím se nikde ani slůvkem netvrdit, že bych se s úvodní větou ztotožňoval. Ale moc dobře ji rozumím a dobře rozumím těm, kteří ji říkají a důvodům proč ji říkají. Lidé se mě ptají, jaká byla Indie. Úžasná. Ale je třeba to říci se vším všudy.

zlaty chram v Amritsaru

Pryč s ideály

Ale abych to neidealizoval, k turistům se Indové často chovají, jak by si sami mezi sebou nikdy nedovolili. Vidina astronomického zisku z bohatého turisty často zboří i velké zábrany a lidé se chovají nepatřičně i na svoje měřítka. Problém je, že je to učí sama indická vláda, když jim ukazuje, že z turisty je nutno vytřískat co se dá a vládou dané ceny, například za vstupy do muzeí a památek, jsou dvacetkrát i třicetkrát (!!) vyšší než pro místní.

A i s těmi odpadky na ulici to není tak jednoznačné. Když jsem se ptal učitele ze základní školy, zda učí děti nevyhazovat odpadky na ulici, tak mi skoro nerozuměl, na co se ptám. Ale okolo jeho domu mu prý odpadky vadí. A vyhodil bezmyšlenkovitě láhev od dopité limonády z okénka autobusu.

A jsou věci, ze kterých skutečně zamrazí – některá historie je asi příliš daleko a Indie se nedotkla tak výrazně jako Evropy, jinak si totiž nelze vysvětlit, že Adolf Hitler je někdy v indických školách uváděn studentům jako vzor cílevědomého člověka. I když proč ne, možná byl, pouze cíl měl špatný …

Zkušenosti čtenářů

Martin T.

Fajn prispevek. Mohu dodat – Indonesie je v bledemodrem to same… Cim vic tu zemi clovek poznava, tim vic zjistuje, ze ji vlastne zna cim dal mene a mene. Mozna je to typicke u velikych, lidnatych zemi…. My Indonesiste take rikame : "Krasna zeme, ale je tu moc Indonesanu". Horsi je, ze pokud si clovek nedela poznamky o svem poznavacim procesu, je velmi tezke sdelit veskere zkusenosti a podrobnosti ostatnim. Takovy problem mam kuprikladu ja. Podcenil jsem poznamky a ted uz mi bohuzel tolik veci prijde normalnich, ze se divim, cemu se ostatni divi…

Honza
Martin T.:

🙂 dobrej koment …

jarda
Martin T.:

dobře napsané i myšlené

%
Martin T.:

> že z turisty je nutno vytřískat co se dá a vládou dané ceny, například za vstupy do muzeí a památek, jsou dvacetkrát i třicetkrát (!!) vyšší než pro místní.

si myslim, ze rozhodne neni v az takovem neporadku, jak zde uvadite, protoze mistni to maji predplacene v dannich skrz prizpevky na provoz a udrzbu.

Vojta Filip
%:

Celkem souhlas, jenomze nejde o to, ze ja platim vic (sere to, podle nasich meritek je to tak nejak nefer, ale porad na to mam), horsi je to, ze tim jejich vlada ukazuje, jak se vlastne maji k cizincum chovat. I kdyz ted me napada, ze my to taky mame predplacene, vizum nebylo zrovna zadarmo… (nevite nekdo, rikaji ambasady nekterych zemi na co jsou penize za viza pouzity?)

turista
Martin T.:

krome predplacenych dani je jeste jeden obvykly argument, ktery zase neni tak uplne zcestny, ze pro domaci jsou napr. chramy posvatnym mistem, nikoliv turistickou atrakci, kdyby kambodzane meli platit dvacet dolaru za navstevu angkoru, tak by se jich tam zase tolik nepodivalo

simona
Martin T.:

nevíte o někom, kdo by se mohl chtít učit tamilštinu (jede do jižní Indie, bere si Inda)? Pokud by se sešlo osm lidí, mohl by se na SJŠ v Praze otevřít kurz.
dotazy na: [email protected]

karel

pěkně napsané,ale indi vám narozdíl od jihoameričanu dají šanci smlouváním a neokradou vás jako v jižní americe i když musim uznat, že usmlouvat cenu v indii chce někdy svatou trpělivost.

zlatka

na obranu jizni ameriky: v kolumbii se smlouva o vsechno, i o tarifovane jizdenky 🙂 a kupodivu, pokud jsou zoufali (coz obcas autobusaci jsou) dostanete slevu i jako jasny cizinec… s prepadenim se holt musi pocitat

Boženka

Pravdivý článek,člověk nechápe,ale neustále se do těchto zemí vrací….

Karolina

Naprosto se s tebou ztotoznuju Vojto, nenapsala bych to lip :). Co se tyce chovani k cizincum, nejde jenom o vstupne, ale nekdy i odepreny vstup tam, kam mohou mistni. A kdyz jsem se na cestach ptala mistnich PROC to vsechno, rekli mi: No vis, protoze mate kozni problem. ??? Jste moc bili. To je proste zazita nalepka „chodici penezenky“, kterou nam nikdo neodpare.

Hanka

Naprosto souhlasím, poslední dobou je mi z Indů špatně, znásilňují bezbranné oběti a podle většiny mužského osazenstva je to vlastně v pořádku, to nejsou lidé, to je něco, co nemá žít…, ukazuji na to, jak je Indická společnost nechutná a prohnilá!

Josef

S tim vyssim vstupnem nic nenadelate, je to zakon, podvod to neni! Daleko horsi byvalo v Praze kdysi, kdyz myvali jine jidelni listky pro cizince, kde byly 3x vyssi ceny. Tohle podvod BYL !

HANA KUMAR

mam manzela Inda miluji INDI miluji sveho manzela ,, zila som v Indii,, mame se od nich co ucit,,, jsme ubozi chudaci kteri jen kritizujeme a delame co delat nemame ,, lidicky vy nepoznate Indy ,,jsou to uzasni lide cisti svym duchem a uctivosti,,,

Mattea
HANA KUMAR:

Nejsem si jistý, jestli náhodou nejste zaslepená láskou k manželovi.
Pracuji s padesáti Indama a bohužel ani pracovní morálka, ani životní prostředí, ani upřímnost, ani uctivost jim není vlastní. Možná v rodinném kruhu. Uctívací možná tak rodinu a to je vše..to myslím vážně z vlastní zkušenosti…není čemu se učit, možná jen si vystačit s málem..

HANA KUMAR

mam manzela Inda miluji INDI miluji sveho manzela ,, zila som v Indii,, mame se od nich co ucit,,, jsme ubozi chudaci kteri jen kritizujeme a delame co delat nemame ,, lidicky vy nepoznate Indy ,,jsou to uzasni lide cisti svym duchem a uctivosti,,,

Eva

Chtěla bych jet příští léto do Indie učit děti anglicky jako dobrovolník. Nevíte prosím o nějakém sdružení. Piště na mail, předem děkuji

Banan

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: