HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

POSLEDNÍ DISKUSE

Zajímavá místa Bhútánu

Co určitě v Bhútánu nevynechat?



Timphu

Hlavní a přesto malé městečko leží v srdci Himalájí, v hlubokém údolí rozděleném řekou Wangchu. Nové budovy se ve městě staví tak, aby nezastínili tradiční bhútánské stavby. Město je poklidné, plné tradic a obyvatel v krojích gho či kira. Hlavní třídy lemují restaurace a útulné obchůdky s ručně tkanými látkami, dřevořezbami, oblečením a šperky. Ve městě se také nachází tradiční malířská škola, v ní jsou vystaveny starodávné bhútánské malby thangka, jejichž technika se vyučuje v budově Chorten. Národní knihovna se pyšní obrovskou sbírkou knih a dokumentů o buddhismu. Šest kilometrů od Thimpu je nejstarší královský opevněný klášter dzong - Simtokha Dzong. Dnes je využíván jako Dzongská jazyková škola Bhútánu. Asi nejvznešenější stavbou v okolí Thimpu je středověká královská stavba Taschicchodzong.

Tašičho dzong

V r. 1216 postavil lama Gjalwa Lhanangpa dzong Dhoghen na místě, kde dnes stojí Dečhen Podrang. Dzong Dhoghen doznal v průběhu věků mnoha stavebních úprav až jej v r. 1641 první šabdrung přejmenoval na Tašičho dzong („dzong vznešené víry“). Dzong (pevnost) sloužil jak civilním úředníkům, tak duchovenstvu. Pro obě dvě skupiny byl však dzong nedostačující, a proto šabdrung nechal postavit ještě tzv. dolní dzong. V polovině 18. století byl Tašičho dzong opět přestavěn tak, aby mohl pojmout oba stavy. Původní dzong byl zničen požárem v r. 1771 a poté byl ponechán svému osudu až do r. 1962. V tomto roce král Džigme Dordži Wangčhuk zahájil pětiletý projekt kompletní obnovy stavby. V současnosti je zde sekretariát, panovnická místnost a kanceláře krále, jakož i ministerstvo financí a vnitra.

Gompa Drubthob

Gompa (klášter) poskytuje zázemí ženskému mnišskému řádu zilukha. Z jeho prostor se naskýtá hezký výhled na Tašičho dzong a celé město.

Dečhen Podrang

Je místem, kde stál původní Tašičho dzong. Od r. 1971 je sídlem klášterní školy. V místní gompě jsou k vidění fresky z 12. století, které byly obnoveny v rámci projektu UNESCO.

Národní knihovna

Byla založena v r. 1967 za účelem uchování starověkých dzongkä a tibetských textů. Texty v tibetském stylu jsou uskladněny v horním poschodí, zatímco anglicky psané knihy v přízemí. Většina knih se věnuje buddhismu a historii regionu Himálaje. V prostorách knihovny je možné spatřit místní návštěvníky, jak drmolí posvátné mantry, jelikož knihovna uchovává nespočet posvátných knih.

Památný čorten

Tento velký čorten (stúpa) je jednou z nejvýznamnějších staveb ve městě a pro mnohé věřící objektem každodenního uctívání. Byl postaven v r. 1974 na památku třetího krále Džingme Dordži Wangčhuka a ve svém interiéru skrývá náboženské malby a soubor tantrických soch.

Národní institut tradiční medicíny

Byl založen v r. 1988 pro potřeby místních obyvatel z fondů Evropské unie. Institut je otevřený veřejnosti a je možné sledovat proces výroby některých léčiv přímo v laboratoři.

Tradiční medicína, ve světě známá jako tibetská, je praktikována v mnoha zemích jak východních, tak i západních. Je svou podstatou blízká medicíně čínské a především indické medicíně ájurvédě a je jedním z nejstarších léčebných systémů na světě. Tibetská medicína je založena na nauce o třech tělesných energiích a pěti původních prvcích. Disharmonie těchto tří energií a pěti prvků vede k psychosomatickým poruchám a může vyústit v onemocnění. Tibetští lékaři vyvinuli rozsáhlý a účinný systém léčby nemocí pomocí bylinných léků a nejrůznějších léčebných postupů. Tyto vědomosti jsou po staletí udržovány až do současnosti. Tibetská lékařská věda je nedílnou součástí tibetské kultury a prošla vývojem mnoha staletí. Lidé věří, že původ tibetské lékařské tradice je tak starý jako samo lidstvo.

Minizoo

Největším lákadlem minizoo ukryté v lesech nad Thimphu je národní zvíře – takin. Na první pohled tento sudokopytník připomíná tělem bizona, rohy pakoně, nosem losa a svou rychlostí a hbitostí při skákání po skalách kamzíka. Ve skutečnosti je jeho nejbližším příbuzným pižmoň.

Kůže takinů produkuje olej, který efektivně chrání zvířata proti dešti a mlhám. Důvod, proč se takin stal národním zvířetem, je jak v jeho podivném vzhledu, tak v mytologii. Traduje se, že jej stvořil lama Drukpa Kunlej, tzv. Bláznivý mnich, z kostí dobytčete a kozy, zvířat, která měl k obědu.

Bumthang

Údolí Bumthang bývá často srovnáváno s krajinou Švýcarska. Terén se velmi rychle mění od rododendronových lesíků k jehličnatým hájům. V oblasti Čhumej pěstují drobní zemědělci pšenici, ječmen, brambory i pohanku. Na okolních kopcích stojí kláštery, jejichž mnichové prý léčili nemocné vladaře. Nikde jinde v Bhútánu není k vidění víc klášterů než právě tady.
Bumthang byl také domovem jednoho z velikých buddhistických učitelů, Pemalingpy. Potomci tohoto významného muže tu údajně dodnes žijí. Pemalingpa byl kovář, který prý dokázal díky mystickým silám odhalit duchovní bohatství na dně hořícího jezera.

Centrem Bumthangu je nádherné město Džakar. Chlubí se takovým šarmem jako žádné jiné město v zemi. V ulicích se procházejí mniši, na rozích domků postávají prodavači. Klášter Jambay Lhakang je každoročně v říjnu místem okázalých slavností, během kterých tančí před diváky neplodné ženy, aby požehnaly těhotným.

Trongsa

Dědičný domov královské rodiny, leží v geografickém středu bhútánského království což vládcům umožňovalo účinně řídit východní i západní oblasti země. Městu dominuje strážní věž a opevněný klášter Dzong z roku 1648, jež je tradičním sídlem králů. Pěšina nad městem skýtá po pár kilometrech jeden z nejkrásnějších pohledů na Bhútán.

Paro

V širokých údolích se nachází město, letiště a opevněný klášter z 15. století - symbol náboženského i světského života v širokém okolí. Je přístupný veřejnosti a návštěvníci mohou absolvovat jeho podrobnou prohlídku. Dzong Paro je stavitelským zázrakem, který udává tón všem dzongům v království.

Paro dzong

Pevnost v Paro je jedním z nejpůsobivějších dzongů v Bhútánu. Rinčhen dzong, jak zní jeho správné jméno, byl postaven v l. 1644–45 prvním šabdrungem Ngawangem Namgjalem. Pevnost byla vybudována na místě základů kláštera, který prý nechal vystavět Guru Rinpočhe. V průběhu staletí dzong nejednou ochránil údolí před nájezdníky z Tibetu. V r. 1897 stavba vydržela zemětřesení, bohužel v r. 1907 ji zachvátil požár a musela být o rok později zrekonstruována. Dzong původně sloužil jako zasedací budova Národního shromáždění. Dnes je sídlem oblastní správy a klášterní školy. Administrativní část budovy je položena o 6 m výše než prostory školy.

Njamai Zam

Na západ od Rinčhen dzongu spojuje oba břehy řeky Paro tradiční dřevěný most nazývaný Njamai Zam. Jedná se o rekonstrukci původního mostu, který býval v době ohrožení dzongu odtažen.

Ta dzong

Na kopci nad pevností Rinčhen se nachází Ta dzong. Stavba byla zrekonstruována v r. 1968 a od té doby se v ní nachází Národní muzeum. Původní stavba pochází z r. 1656 a sloužila jako strážní věž. Národní muzeum vystavuje své sbírky v šesti patrech, přičemž každé podlaží je jinak tematicky zaměřeno – od sbírek poštovních známek (Bhútán je filatelistickou velmocí) přes zbraně k thangkám – náboženským malbám.

Údolí Paro

Drukgjel dzong

Asi 14 km od Para stojí zřícenina kdysi mohutné pevnosti. Dzong byl postaven v r. 1646 prvním šabdrungem a sloužil ke kontrole obchodní cesty do Tibetu. Svým jménem (Vítězství Bhútánu) měl připomínat porážku tibetských nájezdníku z r. 1644.

Kjičhu lhakhang

Několik málo kilometrů na jih od města stojí nejstarší náboženská budova v Bhútánu – kaple Kjičhu. Říká se, že pochází z r. 659 a nechal ji postavit samotný Songcän Gampo, první sjednotitel Tibetu. K původní budově přibyly v r. 1839 další stavby a v r. 1968 prošla rekonstrukcí iniciovanou matkou královnou Aši Kesang.

Taktsang gompa

Taktsang je jeden z nejznámějších a také nejfotogeničtějších bhútánských klášterů. Budovy kláštera se nacházejí na vyvýšeném místě na útesech ve výšce 900 m nad údolím Paro. Jméno kláštera znamená v překladu „Tygří hnízdo“. Říká se, že Guru Rinpočhe přiletěl na toto místo na zádech tygřice. Ve zdejší jeskyni pak strávil ponořen do meditace tři měsíce. Dne 19. dubna 1998 zničil hlavní budovu požár. Rekonstrukce započala na den přesně o dva roky později (astrologové neshledali jiné datum pro zahájení prací příznivým).

Jakar

Nádherné město v údolí Bumthang se chlubí takovým šarmem jako žádné jiné město v zemi. V ulicích se procházejí mniši, na rozích domků postávají prodavači. Klášter Jambay Lhakang je každoročně v říjnu místem okázalých slavností, během kterých tančí před diváky neplodné ženy, aby požehnaly těhotným.
Údolí Bumthang bývá často srovnáváno s krajinou Švýcarska. Terén se velmi rychle mění od rododendronových lesíků k jehličnanům. V oblasti Chumey pěstují drobní zemědělci pšenici, ječmen, brambory i pohanku. Na okolních kopcích stojí kláštery s oddanými mnichy, kteří prý léčili nemocné vladaře a zavedli v údolí buddhismus. Nikde jinde v Bhútánu neuvidíte tolik klášterů jako právě tady.
Bumthang byl také domovem jednoho z velikých buddhistických učitelů, Pemaligpa. Potomci tohoto významného muže tu údajně dodnes žijí. Pemalingpa byl kovář, který prý dokázal díky mystickým silám odhalit duchovní bohatství na dně hořícího jezera.

Mongar

Vstupní brána do východního Bhútánu, v němž jsou města postavena na příkrých úbočích hor. Největší zajímavostí města je opevněný klášter s jednoduchým jménem Mongar. Byl postaven v roce 1953 z příkazu Třetího krále Bhútánu - Jigme Dorje Wangchuck. Nedaleko stojí královský penzion, který poskytuje nádherný pohled přes celé Mongarské údolí. V okolí Mongaru se nacházejí jedny z nejhezčích tkalcovských vesniček.
Právě z Mongaru vychází nádherná cesta přes Himaláje. Míří do města Ura a spojuje západní Bhútán s východním. Obě části země jsou velmi rozdílné. Východní nářečí je tak odlišné od západního, že obě skupiny hledají jen těžce společnou řeč. Cesta z Mongaru do Ura, která trvá i sedm hodin autem, skýtá několik krásných výhledů. Za jasného počasí je vidět na kilometry daleko, až k pomerančovým hájům v teplých oblastech Bhútánu. 

Taktshang Goemba

Taktshang patří mezi jeden z nejznámějších Bhútánských klášterů. Nachází se na vyvýšeném místě na útesech ve výšce 900 m.n.m. nad údolím Paro, kde jedinými zvuky jsou šelest větru, hukot moře a křik opic. Jméno kláštera znamená „tygří doupě“; říká se, že Guru Rinpoche přijel do kláštera na zádech tygrů.

Punákha

Usedlost Punákha tvoří několik málo skromných obydlí místních starousedlíků a nemocnice. Veškerá občanská vybavenost se přesunula do nově vybudovaného města Khuruthang, jež je od Punákhy vzdáleno asi 4 km.

Punákha dzong

Punákha dzong býval kdysi druhou nevlivnější pevností v zemi, dnes slouží jako zimní sídlo nejvyššího opata. Rozkládá se na soutoku dvou řek – Mo Ččhu (řeka Matka) a Pho Ččhu (řeka Otec). Stavbu pevnosti inicioval Guru Rinpočhe, který prý předpověděl, že do pevnosti na kopci, který se podobá spícímu slonu, zavítá muž jménem Namgjal. Šabdrung při návštěvě Punákhy rozpoznal v návrší na soutoku oněch dvou řek obraz slona a v r. 1637 začala výstavba dzongu. Pevnost byla dokončena o rok později a nesla jméno Pungthang Dačhen dzong – Pevnost největšího štěstí. Do dzongu se přestěhovalo přes 600 mnichů z gompy Čheri z horního údolí Thimphu. Dzong se stal sídlem vlády v obdobích, kdy byla Punákha hlavním městem, než se jím stalo Thimphu. V r. 1952 zde došlo za vlády třetího krále Džigme Dordži Wangčhuka k sestavení nového Národního shromáždění.

Poloha dzongu na soutoku dvou řek je sice strategická, bohužel pevnost postihují časté povodně, především v době tání ledovců. K poslednímu velkému vyplavení pevnosti došlo v r. 1994, po kterém následovala rozsáhlá rekonstrukce.

Zpracováno ve spolupráci s China Tours

 



Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Naučte se neočekávat. Neočekávaní je skělé umění. Jakmile již nežijete zčekávaní, žijete v nové dimenzi. STE VOLNÍ.....
Sponzorováno