Arménie

Arménie

Na světě nenajdeme moc zemí, v nichž by národní identita byla tolik svázána s náboženstvím tak jako v Arménii. Arménie byla první zemí na světě, která přijala křesťanství za státní náboženství. Stalo se tak již roku 301 našeho letopočtu, o něco dříve než v Gruzii a římské říši. Arméni a Gruzínci byli obklopeni samými muslimy, a tak není divu, že křesťanská víra se pro ně měla mimořádný význam.

Historie Arménie

Na světě nenajdeme moc zemí, v nichž by národní identita byla tolik svázána s náboženstvím tak jako v Arménii. Arménie byla první zemí na světě, která přijala křesťanství za státní náboženství. Stalo se tak již roku 301 našeho letopočtu, o něco dříve než v Gruzii a římské říši. Arméni a Gruzínci byli obklopeni samými muslimy, a tak není divu, že křesťanská víra se pro ně měla mimořádný význam.

Dějiny Arménů se v mnohém podobají dějinám Židů. Mnoho Arménů, stejně jako Židů, žilo už od starověku v diaspoře. Arméni tvořili malé, ale významné menšiny v mnoha zemích světa. Stejně jako Židé se stali Arméni terčem genocidy. Turci se během první světové války rozhodli, že „nepohodlné“ Armény, kteří chtěli mít svůj nezávislý stát, úplně vyhladí. Odhaduje se, že během první světové války a krátce po ní zavraždili Turci kolem 1,5 milionu Arménů. Velká část historické Arménie, včetně jezera Van a posvátné hory Araratu, je dnes na území Turecka. Menší část Arménie se stala součástí Sovětského svazu.

V roce 1991 v průběhu rozpadu SSSR vyhlásila Arménie nezávislost. To už ale byla prakticky ve válečném stavu se svým sousedem, Ázerbájdžánem. Bojovalo se zejména o oblast Náhorního Karabachu, autonomní oblast Ázerbájdžánu, ve které však převažovali Arméni. Válka skončila vítězstvím Arménie v roce 1994. Náhorní Karabach a okolní původně ázerbájdžánská teritoria byla připojena k Arménii. Náhorní Karabach formálně vyhlásil nezávislost, ve skutečnosti je ale plně závislý na Arménii. Arménie se však po válce ocitla téměř v úplné mezinárodní izolaci a je dodnes formálně ve válečném stavu s Ázebájdžánem (nebyl uzavřen mír, jen příměří) a téměř ve válečném stavu s Tureckem, které ve válce podporovalo Ázerbájdžán. Země po válce zchudla a mnoho Arménů odešlo do zahraničí. V roce 1999 žilo v Arménii 3,7 milionu obyvatel, zatímco v zahraničí žilo asi 7 milionů lidí arménského původu. Nejvíce Arménů žije v USA, Francii a Rusku. V posledních letech nastalo oživení hospodářství, především díky pomoci ze zahraničí, zejména z USA. Přesto zůstává Arménie nejchudší zemí Zakavkazska.

Jerevan

Jerevan je hlavním a daleko nejdůležitějším městem Arménie. Má přes jeden milion obyvatel. Leží nedaleko turecké hranice, pod horou Ararat, jejíž vrchol je však již na území Turecka.

Ačkoliv Jerevan je velmi staré město (bylo založeno v 8. století před naším letopočtem), žádné historické památky se v něm v podstatě nezachovaly. Měst bylo postaveno podle jednotného architektonického plánu vypracovaného ve 20. letech. Středu Jerevanu vévodíbudova Opery, před níž stojí socha nejznámějšího arménského skladatele, Arama Chačaturjana, autora slavného Šavlového tance. V centru i na okrajích města panuje čilý stavební ruch. Řekl bych, že tak za 5 let to tu budevypadat o úplně jinak. V současnosti je Jerevan jedno velké staveniště.

Nejzajímavější je asi procházet se po Jerevanu pozdě večer. Venku je příjemně a Arméni i zahraniční turisté posedávají v desítkách zdejších kaváren nebo se procházejí v ulicích a parcích. Jaký rozdíl oproti letnímu poledni, kdy zde obvykle panuje šílené vedro.

Asi nejzajímavějším objektem v Jerevanu, který rozhodně stojí za návštěvu, je Muzeum arménské genocidy. Zde se dozvíte víc o první moderní genocidě ve 20. století, která zůstala před světem téměř utajena a ani dnes se o ní nemluví zdaleka tolik jako třeba o holocaustu. Před muzeem je památník, kde hoří věčný oheň. Zároveň je tu, po vzoru Jeruzaléma, park, kde významní politici a další osobnosti vysazují svým jménem stromky, jimiž uctívají symbolicky 1,5 milionu obětí genocidy. „Svůj“ strom tu zasadil například Jacques Chirac, Boris Jelcin nebo mistr světa v šachu Vladimir Kramnik. Návštěva muzea je rozhodně když ne pěkným, tak velice silným zážitkem.

Kostely a kláštery Arménie

Celá Arménie je jedno velké historické muzeum. Nachází se zde velké množství neuvěřitelně starých kostelů a klášterů, z nichž všechny jsou dodnes funkční. Nejvýznamnějším poutním místem všech Arménů je Ečmiadzin. Toto malé městečko, ležící asi 25 kilometrů na západ od Jerevanu, znamená pro Armény totéž co pro katolíky Vatikán. Katedrála Mayr Tačar je nejvýznamnějším kostelem v zemi. Zde bylo roku 301 přijato křesťanství za státní náboženství a sídlí zde i katholikos, hlava arménské apoštolské církve. Oslav 1700. výročí přijetí křesťanství se zde zúčastnil i papež Jan Pavel II.

Přibližně 40 kilometrů na východ od Jerevanu leží klášter Geghard. Podle legendy byl založen již ve 4. století jako skalní klášter. Zdejší hlavní kostel byl postaven ve 13. století a je propojen z podzemními prostorami vytesanými ve skalách. V době mé návštěvy byla neděle a velký církevní svátek – Proměnění páně. Všude byly stovky poutníků. Typické pro arménské kostely je zejména veliké množství svící, které zde věřící zapalují. Před klášterem byly davy lidí a spousta stánků s občerstvením. Zatímco zde a v jiných kostelích panuje slavnostní nábožná atmosféra, je tento svátek slaven jinde v Arménii jako takzvaný „vodní den“. Všichni po sobě lijí vodu y lahví, stříkaček, kýblů a dalších nádob. Ani mě jako turistovi se nepodařilo uniknout. Malá holčička mě rovněž „pokřtila“ kýblem vody. A jakmile jsem už byl jednou mokrý, polili mě další výrostci ze svých lahví ještě několikrát…

V Arménii je tolik různých církevních památek, že by jejich výčet vydal na obsáhlou knihu. Navštívil jsem ještě kostelíky u jezera Sevan a dva kláštery poblíž městečka Alaverdi. Alaverdi je hnusné sovětské hornické město, kde se těžila měď a na těžbu navazovala hutní výroba. Po rozpadu SSSR výroba značně poklesla a městu vévodí polorozpadlé továrny a kouřící komíny. Kláštery Sanahin a Haghpat byly založeny už v 10. století a jsou součástí světového kulturního dědictví UNESCO.Poblíž kláštera Sanahinu je zároveň zajímavé muzeum bratrů Mikojanových. Anastas Mikojan byl významným sovětským politikem, který proslul hlavně tím, že jako jeden z mála přežil celou stalinistickou éru. Jeho bratr Arťom byl leteckým konstruktérem. Sestrojil mimo jiné legendární letoun MIG 21, který byl ve své době daleko nejlepší stíhačkou na světě. Jeden exemplář stojí přímo před muzeem.

Nejširší nabídku průvodců a map Arménie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Arménie – praktické informace(Orientační kursy v létě 2007: 1 EUR = 460 D (dramů), 1 Kč = 16 D)

Pokud vlastníte také jako já průvodce Lonely Planet z roku 2005, pak vězte, že ceny se o dost zvedly. Je to hlavně kursem dolaru – v roce 2004 byl přes 40 Kč a dnes je nějakých 21 Kč. Takže ceny v průvodci, uvedené v dolarech, si vynásobte minimálně dvěma.

Víza: Češi potřebují do Arménie vízum. Stojí 30 USD a dají Vám ho bez problémů na hranici na počkání. Doporučuje se mít přesně 30 dolarů, protože celníci prý občas předstírají, že nemají drobné… Vízum platí 1 měsíc. Lze prý také sehnat tranzitní vízum, pokud jedete do další země nebo letíte domů. Stojí údajně jen 20 USD, ale platí jen 5 dní.

Ubytování:Jerevan – sehnat levné ubytování je velký problém, nejlevnější pokoje v hotelu stojí tak od 100 USD nahoru. Dle průvodce Lonely Planet jsem našel ubytování v soukromí. Adresa: Anahit Stepanyan, ulice Sayat Nova 5 (číslo domu)/ 25 (číslo bytu). Cena 5 000 D na osobu a noc. V bytě bydlelo celkem asi 15 vesměs mladých lidí, k dispozici byl záchod, sprcha s teplou vodou (v Arménii velká vzácnost!). Majitelka Anahit je příjemná a jednou s námi dokonce zašla na večeři. Každý „nájemník“ dostane klíč, takže můžete odejít a přijít, kdy se Vám zachce. Ve stejném domě jsou ještě další dva byty, kde majitelky rovněž ubytovávají v soukromí, místo byste tedy měli sehnat. Byt je skvěle situován asi 100 metrů od budovy Opery, což je samý střed Jerevanu. Pro mě se stal byt základnou jednak pro pobyt v samotném Jerevanu a jednak jsem odsud vyrazil na dva zhruba půldenní výlety – jeden do Ečmiadzinu a jeden do kláštera Geghard. kiev.natashaescort.com

Pokud máte zájem o víc informací, tady je mail na majitelku: [email protected].

Sevan – ve městě Sevan jsem bydlel v soukromí rovněž za 5000 D, což mi narozdíl od Jerevanu přijde nehorázně drahé, protože Sevan je malé město. V bytě teplá voda netekla vůbec a studená jen občas. Adresa je ulice Sarkis Sevanetsi 15 (číslo domu)/ 27 (číslo bytu). Doporučuji jen v krizi. Město Sevan je asi 5 kilometrů od jezera Sevan a na jeho březích je spoustu luxusních hotelů i chatičky. Ceny jsem nezjišťoval, ale nízké asi nebudou.

Sanahin – ubytování v soukromí – 4000 D. (teplá voda netekla).

Doprava:Doprava je narozdíl od ubytování levná a vzdálenosti v Arménii jsou malé, takže za dopravu moc neutratíte.

Jerevan :metro – 50 D(3 Kč !!!). Metro je klasické, sovětské, se stejnými vagóny jako kdysi jezdily u nás. Jinou MHD jsem nepoužil, centrum je malé. Jerevan je jediné hlavní město v zakavkazských státech, kam létá linka ČSA. Orientační cena za zpáteční letenku Praha – Jerevan – Praha včetně poplatků je cca 15 000 Kč.

meziměstská doprava:maršrutkaAchalkalaki (Gruzie) – Jerevan:16 Lari (1 gruzínský Lari je asi 13 Kč). 236 kilometrů, 5 hodin jízdy, včetně zdržení na hranicích. Ano, i na takhle dlouhé mezinárodní trase nejede klasický autobus, ale maršrutka (hromadné taxi). Maršrutky vyjíždějí brzy ráno, mezi osmou a devátou hodinou.

– autobusJerevan – Ečmiadzin200 D(25 kilometrů, 45 minut jízdy).

– maršrutka Jerevan – Sevan600 D(65 kilometrů,přes hodinu jízdy).

Jídlo:

orientační ceny v malých krámcích a stáncích na ulici:

– hot dogv Jerevanu:350 D – poměrně drahý ale mnohem lepší než u nás, dají Vám do něj asi 10 přísad.

– pivo (lahvové, z chladicího boxu v obchodě, točené je vzácností): 300 D (arménská značka Kilikia). Můžete si samozřejmě koupit i nechutně předražený Budweiser nebo Pilsner Urquel v plechovce nebo ruské pivo Baltika, ale v Arménii si přece nebudu kupovat české pivo, že? Arménské pivo se dá pít, ale Plzeň to není…

– kebab v chlebu: 250 D (malá porce)

– šašlik: 500 D. Maso opékané podobně jako kebab na jehle. Velká porce, ale maso není tak dobré a propečené. Narozdíl od Turecka v Arménii slovem kebab označují jen mleté maso, šašlik jsou kousky masa.

– zmrzlina: 100 D (klasická točená)

– dvoulitrovka arménské limonády Feti: 250 D (chuťově to samé jako Fanta)

Vstupné:

Jerevan – Muzeum genocidy: vstup zdarma!

kostely a kláštery: vstup zdarma!

Sanahin – muzeum bratří Mikojanových – 200 D – to bylo jediné vstupné v celéArménii!

Jiné výdaje:

Internet – 1 hodina – 400 D

1 pohled – 350 D !!!Pohledy jsou velice drahé, někde chtěli i 500 D za jeden a přitom kvalita je kolikrát hrozná. Skoro nikde nejsou k sehnání, pohledy se prodávají jen u některých významných poutních míst jako jsou kláštery a kostely.

Celkově, nebýt nesmyslně drahého ubytování, které navíc cenou vůbec neodpovídá kvalitě (teplá voda je vzácností), je Arménie levná země. Jídlo a doprava jsou o něco levnější než u nás, většina památek je církevní, takže vstup zdarma. Pokud se hodně uskromníte a budete spát pod stanem, neutratíte skoro nic, s ubytováním ale výdaje naskáčou, obzvláště pokud se zdržíte v Jerevanu.

Zkušenosti čtenářů

Karel

Arménie je zajímavá země, a navíc je do Jerevanu dobré letecké spojení přímo z Prahy. Vízum dostanete na letišti…

Ivona - Anahareo
Karel:

achojky vidím že je tady řeč o arménii a ja jsem tedka nedávno četla zajímavý cestopis právě o Arménii. Tak kdyby vás to zajímalo, což si myslím že by mohlo tak kdyžtak kukněte: http://www.ocestovani.cz/armenie/cestopisy/

Blanka
Karel:

Ahoj,

byla jsem v Arménii v září a potvrzuji, že víza bylo možné koupit jenom v dramech. Pozor, nepoužívejte bankomat! Stalo se nám, že jsme chtěli částku vybrat, peníze jsme nedostali, ale banka to strhla z účtu. Naštěstí se to dalo v Česku vyreklamovat. Taxíky vybírejte jenom ty oficiální – s taxametrem. Nás to stálo 1400 dramů do centra.

Tereza

Není vízum za 30 USD jen na 21 dní a tranzitní za 20 USD jen na tři dny?

Petr Daubner
Tereza:

Ahoj Terezo, máš pravdu! Velice se omlouvám za chybu, která se stane maximálně jednou za 100 let – turistické vízum se skutečně vydává pouze na 21 dní. To jsem dostal do pasu osobně. Co se týče informace o tranzitním vízu, to mám z druhé ruky – můžete to upřesnit někdo, kdo jste byl v Arménii na tranzitní víza??? Díky 🙂

Tereza

Moc hezký článek, jen bych poopravila údaje o délce platnosti víz – klasické platí 21 dní, tranzitní (taktéž k zakoupení na hranicích) pouze 3 dny.

Komár

Víza na letišti v Yerevanu: platit se dá pouze v USD, můžete hned vedle okénka s vízy směnit, ale je tma blbý kurs. Taky na štos jednodolarovek se natváří nadšeně. *** Doprava autostopem funguje bezvadně, ač málokdo ví, co to „avtostop“ je. Často je to s plnou penzí, vodkou, popřípadě nabídkou ubytování. *** Do Náhorního Karabachu se dá teoreticky projet bez víz (ta jdou vyřídit v Yerevanu), ač se mi to 2x nepodařilo. Na hranicích staví tak každé druhé auto. Zastavují téměř všechyn náklaďáky. Chce to tedy číhat na osobák. Asi by to šlo vyřídit i za flašku vodky. U přechodu na silnici Goris – Stepankert by i pustili s tím, že si člověk vyběhá vízum v Karabachu a ukáže ho cestou domů. Cesta ne severu přes Zod je nepříliš frekventovaná, ale krajina stojí zato. I zde chce pan načalnik pohraničník vidět bumážku. *** Pokud lezete na Aragatz, u jezera je meteorologická stanice, kde vás nechají přespat a kde se dají nechat batohy. Párům doporučuju předstírat stav manželský (koneckonců, co tam mají ten měsíc meteorologové sami dělat 🙂 *** Na trekování doporučuji hory na jih od Alaverdi a Shanainu… příjemně zalesněné, nahoře poloniny… Mapy najdete na mapy.mk.cvut.cz *** Slušnou mapu Arménie na místě asi neseženete. *** Pod klášterem Tatev je u řeky ještě jeden klášterní komplex (je vidět cestou na Tatev), zcela zarostlý, opuštěný a přitom zachovaný. Od Ďáblova mostu se dáte po proudu po levém břehu. Je to tak 20 minut pěšmo a stojí to zato. Můj Arménský klášter číslo 1. *** Ďáblův most se dá podplavat – zima jak čolek, ale kdy se vám podaří zaplavat si v krápníkové jeskyni. *** Vlaky jsou levé a pomalé. Z Vanadzoru do Alaverdi už osobáky nejezdí. ***

Klarka J.
Komár:

Ahoj!
Malá aktualizace co se týče ceny víz. V červenci 2008 jsme za vstupní vízum dali 50 USD, výše odletové taxy (kterou musíte zaplatit na letišti u jakéhosi pofidérního okýnka místní banky, účet si schovat a posléze předložit u check-inu) se pohybovala kolem 15 USD. Zatímco vstupní vízum se muselo platit pouze a jedině v dramech (hned vedle celnice je bankomat i směnárna), odletovou taxu nás bez problémů nechali uhradit v EURech. Za taxík z letiště do centra jsme bohužel dali 5000 AMD, ale to jen proto, že nad námi měli v brzkou ranní hodinu taxikáři velkou převahu (moc se s nimi smlouvat nedalo). Z centra na letiště jsme ale již zaplatili regulérně podle taxametru něco kolem 1500 AMD.

Jeff
Klarka J.:

Nemá někdo z vás aktuální zkušenost s přechodu hranice do Iránu?

Zdenek
Jeff:

V lete 2008 v obou smerech bez problemu.

jeff
Zdenek:

Tzn. když vejdu do Iranu( na turistické vízum)např. přes Bazargán a budu chtít opustit zemi do Arménie tak v pohodě?

Vojta
jeff:

jestli ti jde o to jestli muzes ba turisticke vizum udelat v podstate tranzit, tak loni nebyl problem (Mirjaveh – Bazargan).

Zdenek
Vojta:

Na iran. turisticke vizum muzes prijet a vyjet kudy a kam chces. Z vlastni zkusenosti mam vyzkouseny moznosti mimo Turkmenistan a Afghanistan.Do Azerb. musis mit vizum predem. Na hranicich se nedava, jen na letisti v Baku. Do Pakistanu take predem. Armenie je v pohode.

Hana

ARMÉNIE I JEJÍ LIDÉ JSOU UŽASNÍ,OPĚT JE CHCI VIDĚT PO 34 LETECH ,JEZERO SEVAN BYLA NÁDHERA!

Petra
Hana:

Souhlasim, armenie je UZASNA! Moc milí lidé. Mame krasne vzpominky a doufame, ze se tam zase podivame!

Pozňa

Ahoj,
to vízum za 30 USD je možné koupit na jakékoliv hranici, nebo jen na letišti v Jerevanu? Chci jet do Arménie z Gruzie, ale všude na netu jsem našel, že na pozemních hranicích je možné koupit jenom vízum na 3 dny. A ještě dotaz – vzhledem k tomu jak se mají Arméni rádi s Turky, nevadí jim turecká razítka v pase?

Tereza
Pozňa:

Oba druhy víz (jak na 3 dny za 20USD, tak na 21 dní za 30USD) bylo vloni možné koupit bez problémů na hranicích jak v Nino Tsmindě, tak v Sadakhlu. Na Turky (stejně tak na Ázery a většinou, i když ne tak vyhroceně, i na Gruzíny) Arméni sice nadávají při každé příležitosti, ale razítek v pase si ani nevšimnou. Cestě zdar, třeba se tam potkáme:-)

Pozňa
Tereza:

Tak to je báječná zpráva, díky moc. A kdy se tam chystáte? Ty už si v Arménii byla? Že bych se případně na tebe obrátil o nějakou radu. Máte v plánu podniknout i něco v Gruzii? Nevíš náhodou jaká je situace ve Svanetii? Kdyžtak můj mail: [email protected]
Ještě jednou dík.

Petr D.
Pozňa:

Ahoj! Gruzie je taky super, zvláště Svanetie je nádherná! Byl jsem tam loni, situace naprosto klidná, jeďte tam dřív než se tam nahrne moc turistů…Turecké vízum Arménům vadit rozhodně nebude…Víza na hranicích na těch 21 dnů naprosto bez problémů, doporučuje se mít ty dolary přesně – neradi vrací. Kdyby Tě něco zajímalo z Arménie, Gruzie čí Ázerbájdžánu, klidně napiš na [email protected].

Tomáš

přikládám odkaz na malou místní šikovnou neziskovou organizaci, která se věnuje ochraně přírody a zvířat.
Pustila se také do nabídky nekomerční ekoturistiky. Na stránkách jsou kromě jiných důležitých informací i mapy a navržené trasy.

http://www.ariah.am/ecotourism/index.html

Mahoney

Já jsem v Jerevanu vyřešil ubytování po svým. Potom, co jsem zjistilm že pod 50 dolarů nechytačka (našel jsem tam i hotel Praha, ale ani ten nebyl vyjímkou), jsem šel kousek směrem k nádraží (jak před ním stojí socha Davida Sasunskýho) a pak odbočil doleva. Je tam úplně novej, typicky arménskej chrám. Tam jsem zabušil na dveře ochranky, svojí skromnou ruštinou jsem řek´ co a jak (hlavně pomohlo zaklínadlo „Čekoslovááákia“) a byl jsem jejich. Pohostili mě karbanátkem, chlebem… džuveč, zelenina, mraky chlastu a přátelský úsměv byly naprostou samozřejmostí. Pojedl jsem popil jsem, nezaplatil ani dram a ještě jsem se nažral do foroty. Ráno mě vykopli a já mastil dál. Paráda.

Jirka

Ahoj, chci se zeptat, jestli nemate nekdo zkusenost s obstaravanim plyn. kartusi do varice v Jerevanu. Do letadla si je vzit nemuzem, takze budeme muset resit az na miste. Nevite nekdo kde a cca za kolik se daji v Jerevanu sehnat?

Pája

Dobrý den chci se optat chci se do Armenie odstěhovat nejlépe do hor na pořád nevíte co je k tomu všecko třeba teprv začínám zjišťovat tak by mě zajímali názory a tak děkuji moc 🙂

zuka
Pája:

pár let uběhlo…povedlo se?

Lucie

Nechápu jak můžete o arménii napsat že je hrozný! Když vaši předci byli ještě “na stromech“ tak už tehdy arméni stavěli města. Prosím než něco napíšete tak se zamyslete. To že jsou tam pohledy drahé je to jako v česku je drahé máslo. Navíc arménie není nejbohadčí a díky genocidě museli logicky ceny zvýššit. Arménie je starý a velice kulturní stát ,vytrpěl spoustu zlích věcí,a můžeme být rádi že I přes obklopení muslimskými staty je ještě zde.

F.Flos
Lucie:

Lucie, kde čtete, že je Arménie hrozná? Lidi to tu chválí a doporučují. Hodnocení cen k informacím o cestování patří.
Jestli můžete přidat nějaké informace z první ruky, tak sem s nimi. Na ukřivděnou si nehrajte, není proč.

Martin Švehlík

Letos jsme byli na treku v Arménii v Geghamských horách. Chtěl jsem jen varovat, že v říjnu tam byl těžký nedostatek vody. Jezera a řeky vyschlé. Pozor! Jediná jezera s vodou byl Van a Akna, jinak vše totálně natrout. Myslete na to prosím a předzásobte se vodou.

Patrik

Arménsko je malá krajina so živou kultúrou, často sa v mestách konajú rôzne slávnosti pri ktorých vidno ľudí tancovať tradičné tance v národných krojoch. Cestou okolo Arménska môžete navštíviť púšť, zelené pastviny, lesy a kláštory. Mestá môžu pôsobiť smutne. Je tu fascinujúci kontrast medzi zanedbaným post-sovietskym urbanizmom, surovým chaosom spôsobeným vojnou a zlým vládnutím a súčasnou snahou  o dobehnutie rozvinutého sveta. Na vidieku je vidno veľa opustených alebo nedokončených domov ale ľudia majú v sebe nádej na zmenu a akáľkovek drobnosť ich dokáže potešiť. Verejná doprava existuje medzi všetkými mestami, medzi Jerevanom a Gyumri (to je to mesto, ktoré v roku 1988 postihlo ničivé zemetrasenie a dodnes sú tu stopy katastrofy prítomné) dokonca jazdí pohodlný vlak. Nájsť autobusové a vlakové spojenie je jednoduché v https://t-armenia.com čo je v podstate arménska verzia Jízdní řády.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí