HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

USA


POSLEDNÍ DISKUSE

Channel Islands National Park představuje „americké Galapágy“, kde uvidíte velryby i delfíny

Channel Islands National Park představuje „americké Galapágy“, kde uvidíte velryby i delfíny

Třebaže se s přibývajícím množstvím procestovaných kilometrů čím dál více ztotožňuji s heslem, které praví, že nejlepší cestovatel je ten, který příliš neplánuje, věřím, že do určité míry se plánovat vyplatí. Sama jsem se o tom přesvědčila dík invenci a snaze si alespoň v hrubých rysech načrtnout své putování Kalifornií. V opačném případě bych totiž propásla možnost navštívit ojedinělý národní park zvaný Channel Islands.



Ze tří variant, jak se na ostrovy dostat: lodí, letecky či na v rámci výletů na kajaku z městečka Ventura či ze Santa Barbary, jsem zvolila první ze jmenovaných a rovnou zabrousila na stránky oficiálního přepravce, jímž je společnost Island Packers. Neboť cestovat jsem se chystala v lednu, jímala se mě menší skepse stran počasí, povětrnostních podmínek a vůbec možnosti park navštívit.


Směrovka se vzdálenostmi treků Směrovka se vzdálenostmi treků

Ve stínu eukalyptu Ve stínu eukalyptu

Hornina podobná českému pazourku Hornina podobná českému pazourku

Prohlédněte si další fotografie k článku...


Pravdou je, že možnosti výběru jednotlivých ostrovů byly v daném termínu omezené, v mém případě ještě zesílené státním svátkem, dnem Martina Luthera Kinga, spadajícím na zvolené datum. Ovšem možnost existovala, a to bylo nejpodstatnější. Zvolila jsem tedy ostrov East Santa Cruz (Scorpion), zakoupila jízdenku a už se jen těšila.

Ranní rozbřeskRanní rozbřesk, Channel Islands, USA

Univerzitní město Santa Barbara

Drobný fakt v podobě místa odjezdu z přístavu ve Ventura mě nechával klidnou. Cestu jsem rozvrhla tak, abych pobývala ve 20 km vzdálené Santa Barbaře, úžasném univerzitním městě s bohatou misijní historií a blahodárnou pohodovou atmosférou. Snad díky ní i s vědomím a sebejistotou, že bude stačit zeptat se místních, u nichž jsem přebývala, mne až do večera předcházejícího výletu moc nezatěžovala skutečnost, jak se do Ventury dostat.

Jelikož jsem se všude prozatím úspěšně pohybovala výhradně autobusy či městskou dopravou, nenapadlo mě, že by to teď mohlo představovat problém. Ovšem trochu ano a nikdo z těch, u nichž jsem bydlela, si nebyl zcela jistý, kde mám v pondělí ráno nastoupit, abych se do Ventruy dostala. Zastávky se zde totiž rozdělují na ty pro běžné a sváteční dny. Z jízdních řádů na internetu jsem nebyla příliš chytrá. Proto jsem si řekla „buď jak buď“, a vydala se další den v 7 ráno do ulic Santa Barbary.

Můj výlet začal přibližně 20 minutovým zmateným přebíháním okolo dvou bloků ulic, v nichž se nacházely dvě zastávky téhož autobusu, v zásadě totožné, ovšem jen jedna z nich sloužila svátečním dnům, což na nich ovšem nebylo vyznačeno. Naneštěstí jsem ani nenarazila na nikoho, s kým bych se mohla poradit. V momentě, kdy už jsem klesala na mysli, autobus zázračně přijel zrovna na tu ze zastávek, u níž jsem právě seděla a v duchu vše začala pomalu vzdávat.

Liška bezostyšně se pídící po zbytcích jídla v kempu Liška bezostyšně se pídící po zbytcích jídla v kempu, Channel Islands, USA

Doprava na ostrovy

Následně jsem děkovala všem a všemu, co mi pomohlo do spoje nastoupit. Jinak bych nikdy neměla možnost prožít jeden z nejkrásnějších dní v životě. Rozbřesk a východ slunce byly naprosto úchvatné, stejně jako sama cesta do Ventruy vedoucí prakticky celou dobu podél pobřeží oceánu. Těch pár záběrů, které jsem pořídila, zachycují asi jen z třetiny nádheru onoho rána a celého prostředí ostrovů.

Unešena kouzlem krajiny jsem na chvíli neřešila poslední ze svízelí, a sice variantu dopravy do přístavu. Autobus totiž končil svou jízdu v centru městečka. Taxíky, které jsou vždy k vidění všude, často jen ne tehdy, kdy je nejvíc potřebujeme, jsem u nádraží nezahlédla. A tak jsem se po čtvrthodině váhání odvážila k navázání konverzace se zaměstnancem místního supermarketu, který se ihned ochotně nabídl zavolat známému taxikáři, na něhož jsme společně čekali dalších 15 minut. Než jsem si stihla rozmyslet, jestli se situace a pánové jeví důvěryhodně, už jsem seděla na zadním sedadle a modlila se.

Jednak abych přežila a pokud ano, abych to stihla včas na zamluvený výlet. Krom újmy v podobě předražené taxy, 15minutová jízda stála přibližně 4krát více než 45minutová jízda autobusem ze Santa Barbary, se tak stalo. Před devátou ranní už jsem spolu s ostatními nadšenými účastníky netrpělivě vyhlížela naši loď, obdivovala loděnici a zároveň nasávala první sluneční paprsky toho dne.

Channel Islands se přezdívá americké Galapágy. Podívejte se však i na skutečné Galapágy alespoň ve fotografiích.

Krása lednového počasí

Pokud jsem se při plánování cesty v pošmourném prosincovém dni bála, zda mě nebude lednové počasí v Kalifornii příliš zrazovat, měla jsem se přesvědčit o úplném opaku. Jak mi bylo řečeno, leden může být paradoxně jedním z nejlepších měsíců pro návštěvu tohoto amerického státu, neboť pokud neprší, teploty nedosahují letních extrémů, ovšem často je slunečno a příjemně.

Další z výhod prvních měsíců roku zvolených pro putování Kalifornií je hledisko přírodní. Mnoho zvířecích druhů se v té době připravuje k reprodukci, a shlukují se tak například ve větších počtech v určitých lokalitách. Jako se tomu děje kupříkladu na severu Kalifonrie u Santa Cruz poblíž pláže Natural Bridges State Beach, kde jsou v tisícových hejnech k vidění motýli Monarch Butterflies, vracející se zde každoročně k uhnízdění a páření. Nebo naopak u těch přesouvajících se jinam, což jsou třeba velryby migrující do teplých vod mexických zátok, se naskytuje jedinečná příležitost k jejich pozorování.

Tato se poštěstila i nám při plavbě na Channel Islands. Krom delfínů, kteří nám po většinu času dělali společnost a hravě vedle naší lodi skákali a ve zpeřených vlnách se předváděli, otevřel se nám v jedné chvíli i unikátní pohled na nedaleko odpočívající velrybu. Třebaže přepravní společnost pořádá i separátní výlety určené čistě pro pozorování těchto obrovských kytovců, rozhodl se kapitán na přibližně 10 minut zastavit a umožnit nám užít si několik dech beroucích okamžiků při čekání na další gejzír vody tryskající zpod vodní hladiny.

Pozorování velrybyPozorování velryby, Channel Islands, USA

East Santa Cruz

Při doplutí na ostrov samotný jsem se začala nořit do hlubin místní krajiny a nechala se jí unášet. Netknutá příroda, všeprostupující klid a příjemná energie ostrova obývaného pouze zvěří. Její sympatický flegmatismus městského člověka může zpočátku zarážet. Se zájmem jej pozorovat, zamýšlet se nad tím, jakým způsobem se zvířata chovají, pokud nemají s lidmi negativní zkušenost a nacházejí se ve svém přirozeném prostředí, v němž jsou skutečnými pány, vám může zabrat celý den.

Ovšem, existují i jiné způsoby, jimiž si můžete svůj čas na ostrovním parku obohatit – od prohlídky s průvodcem, přes samostatné treky napříč terénem ostrova, až po výlety na kajaku mnohdy proložené návštěvou některé z mořských jeskyní. Pro dobrodužné povahy se nabízí i potápění, stejně jako varianta na ostrově přespat, a to s předem vyřízeným povolením stejně jako dostatečnými zásobami vody a jídla, neboť zde není ani jedno k dostání. Inu, dokonalá divočina.

Autorka Hana Kamionková (1987) je nadšená cestovatelka, která po absolvování Mediálních studií Univerzity Karlovy v Praze zatoužila po objevení doposud utajeného životního rozměru, jenž představoval dlouhodobý pobyt v zahraničí. Značnou část svých cestovatelsko-pracovních cest strávila v Londýně. Nyní se již pár měsíců toulá po Novém Zelandu. Při svém putování nesmírně ráda fotí, bloguje a překládá z angličtiny. Záběry z cest sdílí prostřednictvím portálu Flickr.

19.05.2016, Hana Kamionková


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Neseď doma jak pecka a jeď nekam :-)

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ