HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Peru


POSLEDNÍ DISKUSE

Z džungle do pustiny

Z džungle do pustiny

Expedice Peru 2007 studentů Institutu tropů a subtropů ČZU v Praze mapovala v amazonské oblasti Pucallpy vliv tamních farmářů na biodiverzitu. Projekt v březnu finančně podpořil Expediční fond. Přinášíme 3. díl o expedici J. Krausové a J. Víchy, tentokrát z Bolívie.



La Paz

Město La Paz (3600 m.n.m.) nás fascinovalo od prvního okamžiku. Různě propojená a často nedostavěná obydlí 1,2 milionů lidí vytváří nádherný obraz džungle pokrývající dno vysokohorského kráteru. Ulice a uličky si jako potůčky prodírají cestu spletí domů od okrajů kráteru až po náměstí na jeho dně.

La Paz

V ulicích se často procházejí indiánky zkrášlené buřinkou (svobodné nosí buřinku na straně a vdané na vrcholku hlavy) a pestrobarevnými šátky.

La Paz necháváme za sebou a vydáváme se přes Oruro do městečka Uyuni. Zde najímáme džíp s řidičem i kuchařkou, nakládáme batohy, potraviny a vyrážíme na několikadenní cestu napříč solnými pouštěmi (saláry).

Cementerio de trenes

První zastávkou na samém okraji salárů je pohřebiště vlaků. Tu na odstavných kolejích odpočívají staré lokomotivy a o kousek dál pohlcuje písek zbytky zrezivělých nákladních vagónů. Tyto stroje na přelomu 19. a 20. století převážely ledek a minerály na pobřeží Pacifiku.

Cementerio de trenes

Salary

Po několika kilometrech jízdy se půda proměnila v sůl. Široko daleko jen sůl a sůl. Solná jezera mají rozlohu cca 12 000 km2. Místní však pro těžbu soli mohou využívat jen 300 km2, zbylá část je přírodní rezervací. Z moře soli, které má na některých místech hloubku až 40 m, tu a tam vystupují ostrovy poseté množstvím kaktusů. Pichlaví velikáni vyrůstají do výšky až sedmi metrů.

Saláry

Vulkán

Následující den navštěvujeme vulkán Licancabur. Dosud činná sopka se tyčí do výšky 5950 m.n.m. a tvoří hranici mezi Bolívií a Chile. Z okraje jejího kráteru se valí šedavý dým a stoupá vzhůru k azurově modrému nebi. Mezi nehybnými prastarými obry se cítíme maličcí a tají se nám dech.

Vulkán

Arbol de piedra

Po několikahodinové jízdě pouští s občasnými křovisky či skalničkami přijíždíme k mohutnému stromu. Říká se mu „Arbol de piedra“ a stojí tu už tisíce let. Eroze ze skály vytesala překrásný urostlý strom s košatou korunou.

Arbol de piedra

Laguny

Tato podmanivě krásná, zdánlivě pustá oblast skrývá své poklady. Jsou jimi čtyři laguny, které jako drahokamy zdobí hornatou krajinu. Nejkrásnější a největší z nich je Laguna Colorada, neboli červená laguna. Modravé vody s bílými solnými ostrůvky se po východu slunce jako kouzlem barví dočervena. Je to díky reakci slunce, rozpuštěných minerálů a vodních řas. Hladinu také zdobí stovky plameňáků, kteří sem rok co rok přilétají lovit korýše. Teplota tu v noci klesá až na -5 °C a plameňáky ráno slunce vysvobozuje ze zajetí zamrzlé hladiny.

Laguna

Termální jezírko

Po mrazivém ránu jsme se těšili na koupel v termálním jezírku. Voda měla 30 stupňů a vábivě z ní stoupala pára. Teplota okolního vzduchu se ale stále držela pod nulou a tak jsme se chvíli odhodlávali sundat čepice a kabáty. Koupel byla úžasná. Horší ovšem bylo z jezírka vylézt… z teplé vody saháme po ručnících – jsou zmrzlé na kost. Náš džíp už ale čeká, chceme ještě vidět smaragdovou Lagunu Verde a pak do Chile vstříc dalším dobrodružstvím. (foto 7)

Termální jezírko

Expedice Peru 2007 byla podpořena finančním příspěvkem Expedičního fondu zřízeného Hedvábnou stezkou.


28.11.2007, Jitka Krausová


Diskuse


Martin Mykiska
Martin Mykiska
noční teploty v okolí Laguny Colorady klesají klidně k 25 stupnům pod nulou. Díky suchosti vzduchu se to ale nezdá. Je tam ale meteorologická stanice, kde si lze teplotu přečíst.
28. 11. 2007, 12:00:10
Martin Mykiska
Martin Mykiska
A jen pro pořádek: sopka Licancabur je na fotce v úvodu článku a neslyšel jsem, že by ji někdo viděl dýmit, jedná se o spící vulkán. Hora z níž vychází dým (viz foto) a u níž hovoří text autorů o Licancaburu je sopka Ollague (opravdu leží na chilsko-bolivijské hranici - stejně jako Licancabur, který je aůe od Ollague vzdálen 171 km vzdušnou čarou). Taky by se asi slušelo jmenovat Salar de Uyuni, solisko dlouhé 145 km, a ne přejít tento světový unikát slovy, že se jedná o několik solných jezer. Jedná se o jedno celistvé solisko (i když je pravda, že v okolí jsou ještě další). Ale to už asi každý ví, tak to není třeba vždy omílat dokola:-)
28. 11. 2007, 12:14:35
jeff
jeff
co by se ale mělo omílat pořád dokola je ,že tato nadherná čast naší planety je bezohledně plundrovana masovým turismem a bohužel většina těch mladejch američanu se tam chova jak někde na techno party a nema uctu naprosto před ničím,jo,jo money talks!
28. 11. 2007, 20:03:22
MM
MM
Mohl by jsi to rozvést, Jeffe? V době, kdy jsem tam byl já, bylo problémem najíždění džípů až do kolonií plamenáků hnízdících přímo na Salaru, vylekaní ptáci pak mláďata často opouštěli.
29. 11. 2007, 09:46:52
jeff
jeff
např,jsem byl svědkem v arbol del pierda kromě toho ,že tam bylo jeepu jak na vaclavaku dotyční us bastards lezli po oastatních kamenech, uvolnovali časti co moc nedrželi a vesele je shazovali dolu asi se u toho strašně bavili a dost se divili sprostým nadavkam, kterými jsem je častoval,ale nejde jen o to ti lide mají peníze a neví nic o přírodě,krajině apod. apak jsou tu samozřejmě hamižní bolívijci ,kterým jekich peníze nesmrdí ja sam jsem absolvoval trapnou pakdge tour a dodnes toho lituji,ale na svou obhajobu musím řict, že jsme neměli vybaveni k tomu jít to pěšky nebo jet na kole
29. 11. 2007, 18:10:06

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

CESTOVATELSKÝ TWEET

Chcela by som sa poďakovať tvorcom tejto stránky.Verím, že mi pomôže splniť si sny. =)

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ

Sponzorováno