HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Za krvavým krejcarem

Za krvavým krejcarem

Krajinu severovýchodně od Třebíče zdobí četné rybníky, které spolu s drobnými lesíky a hájky, soliterními skupinami stromů, starými alejemi, roztroušenými mohutnými balvany a skalkami dávají celé oblasti velmi malebný ráz. Zdejší území o rozloze 8900 ha bylo vyhlášeno za Přírodní park Třebíčsko. Na syenitovém masivu se tu vyskytují i vzácné druhy fauny a flóry, chráněné v několika maloplošných územích. Trasa není nijak náročná, nejsou na ní žádné větší výškové rozdíly, většinou půjdeme po dobře schůdných cestách a silničkách. K návratu do Třebíče použijeme ze Studence vlak.

Z Karlova náměstí v Třebíčí nás povede modrá značka, u pošty  zahneme vlevo, projdeme Soukenickou ulicí, přejdeme po lávce přes Jihlavu, stočíme se vpravo do Zdislaviny ulice a v ohybu silnice vpravo vzhůru do ulice Viktorinovy. Na jejím konci se dostáváme do nové moderní části města. Vlevo mineme hotel Atom a za ním zahýbáme vlevo do Velkomeziříčské ulice. Mírně stoupáme po panelovém chodníku pod sídlištěm, v levotočivé zatáčce přejdeme silnici a jdeme vpravo do ulice Moskevské v sídlišti Nové Dvory. Na jejím konci se dáme vlevo k turistické orientaci, u ní kolem novinového stánku vpravo do Tolstého ulice.

Na jejím konci opouštíme město a míříme šikmo vlevo polní cestou k osamělým božím mukám. Vlevo míjíme průmyslový areál, pak pokračujeme cestou podél zahrádek. Na jejich konci na rozcestí nás vede značka rovně dolů mezi dva lesíky.Sestoupíme do údolí potoka Lubí, levého přítoku Jihlavy, jehož vody tu zadržuje umělá nádrž , sloužící jako vodárenský zdroj. Malebné jezero je téměř ze všech stran sevřeno lesy. Přejdeme po hrázi a pro změnu stoupáme lesíky a loukami.

Za lesem nás široká cesta vede dál po planině přes pole a pastviny kolem velkých roztroušených balvanů. Po pravé ruce zůstává nevýrazný Stříbrný kopec (460 m), za ním se pak zaleskne hladina Starého Ptáčovského rybníka. Dojdeme k silnici na okraji vsi Ptáčov a jdeme po ní mírně vlevo na náves, kterou zdobí socha sv. Václava a kamenný kříž. Obec je velmi stará, v minulosti patřila ke statkům třebíčského kláštera. Zahýbáme na silničku vlevo, na konci vesnice u hospodářského dvora jdeme mírně vpravo na polní cestu.

Asi po 300 m uprostřed polí pod osamělým stromem mineme obrázek P. Marie malovaný na plechu. O kus dál dojdeme k lesu, cesta se stočí vlevo a klesá do údolí malého potoka. Vlevo nad námi je chráněná přírodní památka Ptáčovský kopeček (0,2 ha) se zbytkem stepních porostů se suchomilnými rostlinami, mj. i s lokalitou chráněného koniklece velkokvětého . Přetneme louku s několika chatami na dně údolí a kolem kamenného kříže z r. 1899 sestoupíme k dalšímu údolí, protékanému Klapovským potokem. Tady opustíme širokou cestu a půjdeme vpravo po lávce přes potok, pak olšinou a vzhůru do borového lesa.

V místě, kde se cesta uhýbá ostře vpravo, z ní odbočíme a dáme se vlevo pěšinou. Ta několikrát změní směr, přetne paseku a dovede nás na kraj lesa, kde vyústí na širokou cestu. Po ní mezi poli a lesíky s velkými balvany dorazíme na rozcestí turistických cest Kobylinec . Přímo nad námi se zvedá stejnojmenný skalnatý suk, zvaný také Koniklecový kopec, chráněná přírodní památka na ploše 0,15 ha.

Podobně jako na Ptáčovském kopečku se i tady ve zbytku koniklecové lesostepi vyskytují cenné suchomilné rostliny, jako mochna písečná, smil písečný, smělek štíhlý, kručinka barvířská, devaterník penízkový a především koniklec velkokvětý, jehož bohatá lokalita tu představuje severní hranici jeho rozšíření. Na sprašových překryvech se ojediněle vyskytuje třešeň křovitá.Vlevo odbočuje žlutě značená cesta do Trnavy, jejíž východní okraj leží asi 250 m pod námi, naše modrá pokračuje naopak vpravo. Vede nás většinou odlesněným zvlněným terénem. Asi po 400 m míjíme vlevo u cesty hezký křížový kámen .

Je to vztyčená žulová deska o rozměrech 75×42×23 cm, nahoře zaoblená, s uraženým levým rohem a výrazným reliéfem kříže. Jako o jiných podobných moravských kamenech se i o něm nesmyslně vypráví, že je dílem Cyrila a Metoděje; jakoby tito věrozvěstové na své pouti Moravou neměli na práci nic jiného, než tesat a vztyčovat kameny se znamením kříže. Podobné pomníky se většinou stavěly na místech, kde byl spáchán nějaký hrdelní zločin nebo kde došlo k neštěstí, které si vyžádalo lidský život. Mnohem věrohodněji tak působí pověst, která tvrdí, že na této cestě byl kdysi zavražděn žebrák – a to prý pro jeden jediný krejcar.

O kus dál přejdeme po hrázi nevelkého Veselého rybníka (t. č. vypuštěný) a přes pole kolem drobných lesíků dojdeme k široké cestě, po které pokračujeme mírně vlevo. Projdeme les a na jeho konci u opuštěného seníku zahýbáme vlevo. Na rozcestí asi 100 m za skupinou borovic s krmelcem půjdeme vpravo. Cesta nás dovede do Náramče, obce obklopené rybníky. Na křižovatce u prvního z nich, zvaného Gbel, se k nám zleva přidá zelená značka. Po silnici dojdeme na náves  s udržovanou kaplí a kamenným křížem, na jejím konci opustíme modrou značku (míří vlevo na Budišov kolem náramečské tvrze) a půjdeme vpravo po zelené.

Na rozcestí u transformátoru půjdeme vlevo na silničku, která míří ven z obce. Vlevo stojí areál bývalého lihovaru, dnes pěstitelské pálenice, jejíž komíny zdobí čapí hnízda. Na křižovatce za lihovarem nás zelená značka vede vlevo, na kraji lesíka odbočí doprava na zpevněnou vozovou cestu, po které přes les, v závěru kolem polí dojdeme do hezké osady Doubrava s rybníčkem na okraji.

Přejdeme přes náves se skupinou starých stromů a litinovým křížkem, pak osadu opustíme a po úzké asfaltové silničce dorazíme ke křižovatce s turistickou orientací  a autobusovou zastávkou pod pahorkem porostlým starými borovicemi a javory. Přejdeme přes křižovatku a silničkou dojdeme ke Spálenému dvoru, o samotě stojícími u hospodářskému objektu, je-hož budovy byly později částečně upraveny na přízemní obytná stavení. Za dvorem pokračujeme hezkou alejí na rozcestí uprostřed polí, kde zahneme na cestu vlevo.

Asi kilometr procházíme otevřeným terénem, pak se cesta přiblíží k pěknému březovému háji. V něm – za oplocením – je romantický zatopený lom . O kus dál se napojíme na silnici přicházející zprava od Kojatína, přejdeme trať u žel. zastávky Kojatín a vstoupíme do lesa. Silnice se stočí vpravo, znovu přejde přes koleje a sestoupí do obce Pozďatín. Nepřehlédneme, že za okrajem zástavby zamíří zelená značka vpravo a sestoupí na svažitou náves, v jejímž středu stojí obdélná kaple z r. 1882 s věžičkou, zakončenou cibulovitou bání, a lidovou štukovou výzdobou v průčelí. Ve středověku tu stávala tvrz, která byla centrem malého feudálního statku. V 16. stol. beze stopy zmizela.

Sestoupíme k turistické orientaci v dolní části vsi a odtud jdeme dál v přímém směru asfaltovou silničkou při břehu velkého rybníka Ostrovec. Rybníků je mezi Pozďatínem a Studencem řada, některé z nich, jako Kačíř, Podhorský a Vrbinec nabízejí příjemné koupání a jsou obklopeny rekreačními chatami. Silnička se stáčí vpravo na hráz Ostrovce, my pokračujeme v přímém směru polní cestou. Přejdeme přes hrázi malého Štičího rybníka, o kus dál se vpravo před námi objeví hladina rozlehlejšího rybníka Vrbinec, ze tří stran obklopená lesy.

Mineme jeho hráz a sestoupíme k žel. trati, za ní opustíme širokou cestu (stáčí se vpravo k hráci velkého Studeneckého rybníka) a jdeme vlevo na pěšinu do lesa. Sledujeme trať, za kterou, ukrytý v hradbě křovin, je rybník protáhlého tvaru a zvláštního jména Hlad. Nakonec koleje přejdeme a podél nich dorazíme ke křižovatce silnic v místě, kde se scházejí tratě od Jihlavy a Křižanova. Po silnici vpravo pak dojdeme k žel. stanici Studenec .

(Doporučujeme průvodce Pojihlavím a Pooslavím ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí