Hello my friend: 10+1 nejčastějších triků v Indii. Nenechte se nachytat!

Hello my friend: 10+1 nejčastějších triků v Indii. Nenechte se nachytat!

“Další hejl,” určitě běží hlavou rikšáři, který ke mně spěchá a nabízí svezení z mumbajského letiště do Bandry za 800 rupií. “First time in India?” vyzvídá se silným přízvukem Rajeshe Koothrappaliho. Nějak podobně začíná každá cesta po Indii. Podívejme se na nejklasičtější triky, které na vás budou v Indii zkoušet.

1. Cena pro cizince

Sotva vystoupíte v Dilí na letišti, vyzvednete zavazadla a vyměníte alespoň pár rupií za naprosto obscénní kurz, povedou vaše další kroky pravděpodobně ke stánku jednoho z telefonních operátorů. Usměvavý prodejce nabídne předplacenou kartu, vyřídí veškeré formality a nakonec na kus papíru napíše částku, která bude asi 3x vyšší oproti skutečné ceně karty.

Zbystřete i v případě, kdy je získání SIM karty podezřele jednoduché. Dost možná se vám do ruky dostane karta použitá, nebo taková, kterou nepůjde aktivovat.

2. Luxus za všechny peníze

Znáte to. Celý den ve vlaku, pár hodin zpoždění a vy se už vidíte v posteli. Objednali jste si pokoj economy, ale úžasný recepční vás zavede do apartmá s televizí a klimatizací. “Tenhle pokoj je mnohem lepší než ten malý a tmavý krcálek” a zamumlá něco o stejné ceně. Druhý den při placení se však na účtence objeví čtyřnásobná částka za luxusní apartmá.

JAK NA TO: Pokud se už dostanete do této situace, nenechávejte platbu na druhý den. Snažte se zaplatit ihned, požadujte původní cenu a uschovejte si účtenku.

3. Podvod s pětistovkou

Jestli se dá nějaký podvod označit za klasický, pak je to určitě trik s pětistovkou. Chcete platit za jízdu autorikšou, řidiči dáte do ruky 500 rupií a čekáte na drobné. Jenže on bankovku schová mezi prsty a nenápadně dá na vrch štosu s penězi stovku. Poté následují už jen dohady.

JAK NA TO: Mějte připravené vždy nižší hodnoty bankovek. Při platbě vyšší bankovkou ji nedávejte z ruky dříve, než řidič odpočítá peníze k vrácení.

4. Hotel se přejmenoval, navíc vyhořel a ulice vybouchla…

Podobné historky dost možná uslyšíte v taxíku při cestě z letiště. Pokud na hru přistoupíte, skončíte v hotelu, který jste zase až tak nechtěli a s kterým má řidič smluvené provize. Provizi samozřejmě v ceně pokoje zaplatíte právě vy.

Někteří podvodníci vše ještě vylepšili a přidali faktor strachu. Návštěvníky tak děsí tím, že ve městě například platí výjimečný stav po teroristickém útoku, nebo vypukla epidemie horečky dengue a ochotně dodají, že vědí o volném ubytování mimo nebezpečí. To, že hotel vede jejich bratranec, už dodat zapomenou.

JAK NA TO: Stačí zapojit střízlivý úsudek a internet. Hotely zase tak často nehoří a ulice nevybuchují. Ani v Indii.

Autor Petr Vondrlík procestoval také Vietnam. Pokud vás zajímá, jak ochutnat místní tradiční pivo Bia hoi a vychutnat si ho jako opravdoví Vietnamci, přečtěte si článek o této pěnivé legendě.


5. Srdce na dlani

Kdo by neměl to srdce koupit malým žebrajícím dětem tužku. “Nedávám peníze a pera jim aspoň pomůžou,” řeknete si. Každému z dětí koupíte jedno nové pero a s pocitem, že jste něco udělali pro společnost, spokojeně odcházíte. Už nevidíte, že děti pera obratem vrátily a inkasovaly svou domluvenou provizi.

Nejširší nabídku průvodců a map Indie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

6. Uniformě věří přece každý

Tento podvod má mnoho podob, ale na jeho konci vždy skončíte s předraženou nebo neplatnou jízdenkou na vlak. Na nádraží v Dilí vás odchytí “kontrolor” v uniformě, vysvětlí vám, že se rezervační kancelář pro turisty přesunula mimo nádraží. Někdy zkouší i trik, že je vaše jízdenka neplatná.

V cestovní agentuře na vás již čekají podvodní “švábi”, kteří vám budou tvrdit, že je vlak plný a máte jet autobusem, nebo vám jízdenky na železnici prodají s velkou přirážkou. Mnohé cestovní kanceláře se snaží zvyšovat svou důvěryhodnost tím, že se vydávají za oficiální vládní agenturu.

JAK NA TO: Pro nákup jízdenek na vlak v Dilí využijte International Tourist Bureau, které sídlí ve 2. patře nádraží NDLS. Nebo ještě lépe, kupujte jízdenky online v dostatečném předstihu.

7. Ani Svatý nemusí být úplně svatý

Puškar je nejen svaté město s desítkou malebných ghátů obklopující stejnojmenné jezero, ale také místo podrazů na hledače toho „pravého indického duchovna“.

Nevinně vyhlížející “Svatý muž” vám nabídne požehnání za přijatelných 100 rupií. Zeptá se, kolik máte členů ve vaší rodině a každému požehná zvlášť. Na konci však přijde studená sprcha, protože předem domluvenou částku požaduje za každého příbuzného. A zkuste se cukat, když vám hrozí, že prokleje celou vaši rodinu.

Trik má různé varianty. Třeba v podobě návštěvy obřadu uctívání, která skončí hodně nepříjemným požadavkem na příspěvek několika tisíc rupií.

8. Domluvit cenu předem nestačí

V Mumbaji jste už pár dní, víte, jak to chodí. Domluvit jízdu s rikšářem je snadné jako koupit noviny. Jedete ve dvou, víte kam přesně, řidič nechce pustit taxametr a vy zkušeně usmlouváte cenu předem. O to větší překvapení může čekat na konci, kdy řidič oznámí, že domluvená cena ale byla jen za jednu osobu.

JAK NA TO: Vždycky stačí prohodit: “For both, right?

9.Extra výhodná cena jen pro vás

Pravá pašmína z kašmíru? Za 500 rupií? Ale no tak. Tomu přece sami nevěříte. Divili byste se, kolik lidí ano. Za 500 rupií dostanete jenom předraženou šálu, jejíž skutečná cena je výrazně pod touto částkou. Ceny opravdu pravých pašmín začínají na 7000 rupií, ale není problém narazit ani na kousky za několik desítek tisíc.

10. Bez svalovce mezi opice nelez

Rikša zastavuje na malém nádvoří hned za velkou růžovou bránou. Po střechách se prohánějí malá opičátka, zatímco dospělí urostlí makakové ledabyle polehávají ve stínu. Dorazil jsem k Hanumánově chrámu v Džajpuru.

“Ahoj, jsem Náreš. Jdeš do opičího chrámu, že? Budeš chtít průvodce a hlavně ochránce? Jenom 500 rupií.” „Proč ochránce?” vyzvídám. “Opice jsou strašně agresivní a můžou na tebe zaútočit. Zrovna včera tady napadly a pokousaly jednoho Poláka. Musel na operaci a injekce proti vzteklině.”

Musím přiznat, že mě trochu vystrašil. Zkouším smlouvat cenu o něco níž, ale Náreš je neoblomný. Nanejvýš se mnou za 100 rupií pošle jako bodygárda Sandžeje. Beru to a čekám na svého svalnatého ochránce před zuřivými opicemi. Přichází – a je mu tak osm let.

JAK NA TO: Bohatě stačil větší klacek, který celou cestu stejně posloužil víc jako hůl než zbraň.

11. Pojeďte do muzea

Nový trik jsem zažil při mé poslední cestě po Indii. Už od začátku mi na situaci něco nesedělo, ale chtěl jsem zjistit, co se za nabídkou nakonec bude skrývat.

Vykračuji si Kočínem a těsně vedle mě přibrzdí rikša. Čekám tradiční nabídku svezení k pevnosti za nějakou nesmyslnou částku, jenže tentokrát je to jinak. “Pomůžete mi?” ptá se trochu nesměle řidič. “Máme za úkol zvyšovat návštěvnost kulturních památek a sbíráme body jako odměnu za každého turistu, který navštíví místní muzea.”

Opravdu váhám a přemýšlím, že by bylo hezké, kdyby takhle Indové zvyšovali zájem o jejich kulturu. “Je to támhle kousek, svezu vás tam jenom za 10 rupií,” tvrdí riškář.

Na konci však nečeká nic jiného, než tuctový obchod s předraženými suvenýry a připravenou provizí pro řidiče, kdybychom snad nějakou cetku koupili.

A mnoho a mnoho dalších. Znáte nějaké? Podělte se o své zážitky v diskuzi níže.

Zkušenosti čtenářů

tomik

Příšerná země. Abych na každym kroku přemýšlel, co na mě kdo zase zkusí za podvod, za to mi fakt nestojí tam jet.

Petr
tomik:

Asi jsi tam nebyl, že ? Indie je všechno jen ne příšerná a opravdu stojí za to ji navštívit, nic neriskuješ. Buď tě chytí a už nepustí /jako mě .-)/ nebo si prostě jen potvrdíš jak příšerná země to je, za návštěvu to ale stojí.

Jan

Mohu to jen potvrdit. Indové jsou opravdu vynálezaví, jak okrást turistu. Prostě být asertivní a říkat ne. Mít předem zajištěný hotel a ideálně tento hotel zajistí dopravu z letiště do hotelu. Ideálně si vše domlouvat přes recepci hotelu. Pokud je problém, tak pohrozit, že to sdělíte hotelu.
Ceny většiny potravin a základních potřeb jsou fixní. Cena je uvedena na výrobku. Nutno hledat.
Pokud chytají za ruku, tak prostě praštit a vůbec se s nimi nebavit. Taxikář dělá problémy? Vystoupit a nezaplatit. Najmout si jiného taxikáře.

Roman Rogner

Bacha na taxikáře na letišti. Vzali jsme jednoho (jel s námi i jeho kámoš) a zkusil na nás fintu s uzavírkou na cestě k hotelu. Předtím ještě zastavil u dálnice, vystoupil, my nevěděli, co se děje. Pak přišel, odvezl nás do ulice, kde byla uzavírka a říkal něco o infocentru, kde můžeme domluvit jiné ubytování. Trvali jsme na svém hotelu, ale musel jsem ho navigovat. Pak ho zastavila policie, vystoupil, někam zmizel, musel řídit jeho kámoš, který neznal cestu. Přijeli jsme do hotelu, kde nám zrušili ubytování (objednané přes Booking.com), protože jsme přijeli pozdě v noci. Dali nám jiný hotel v téže ulici, další den nám dali náš pokoj v prvním hotelu. Šílené zážitky na úvod. Přesto Indii milujeme.

Zdeněk

Ten poslední „trik“ mně vysvětlil jeden rikšař. On dostane za každého turistu v krámu se suvenýry (obvykle dražší, koberce,,,apod ) určitou částku, pokud v krámě stráví nějakou dobu. Nemusí nic koupit. Tuším asi 10 – 15 min.
Jeli jsme někam za dohodnutou  cenu. On nás požádal, zda s námi může zajet právě do takového krámu a nebude nás to nic stát. On ale v krámu dostane peníz. Tak jsme mu tu radost udělali a opravdu nám děkoval a nic nás to nestálo.

Petr
Zdeněk:

Mám stejnou zkušenost, pokud je rikšák v pohodě, rád to pro něj udělám .-)

Karel

Naprosto nechápu jak někdo může jezdit do středověké civilizace plně lhářů a podvodníků. Kdekoliv na světě jak jenom slyším „my friend“ pro jistotu otvírám kudlu, držím si peněženku a rychle mizím. Do Indie nikdy i když dost Indů jsem potkal a ti sami potvrdili, že největší smrad a zápach můžete nalézt právě tam.

Jenda

Pro mě je Indie jednoznačně nejhnusnější země na světě, teda abych neurazil….spolu s Pákistánem. To jejich pokřikování třech anglických vět – vot kcham from, vér á jů gouink, voc jó nejm – je FAKT hodně obtěžující. + Vejrání, žebrání. Nevím o jiných zemích, kde by toto pěstovali. Životní standard + chování lidí = středověk. Bohužel to je ták nesmírně zajímavá země co se týká historie, památek a i přírody, že prostě čas od času to musím na pár měsíců zkousnout a po té shitcountry cestovat.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí