Genocida ve Rwandě, vláda Rudých Khmerů, současný Afghánistán, boj Nelsona Mandely nebo největší slum v Rio de Janeiru. To všechno jsou témata, která vám přiblíží několik zajímavých filmů. A jaká filmy doporučujete vy?
1. Most přeš řeku Kwai
Kanchanaburi je malé thajské městečko, kam dnes míří notná dávka turistů. Cíl je jasný – Most přes řeku Kwai. Stejnojmenný film režiséra Davida Leana sice zachycuje fiktivní příběh sepsaný původně v roce 1952 spisovatelem Pierre Boullem, ale historické souvislosti jsou až bolestně pravdivé. Železnici smrti se rozhodli za II. světové války vybudovat Japonci, aby jí spojili Rangún s Bangkokem. Vražedný čas, za něhož měla být stavba hotova, přispěl k naprosto nelidským podmínkám, jež na stavbě panovaly.
Stavba trvala pouhých šestnáct měsíců v letech 1942 až 1943. Mezi hladovými dělníky trpícími na tropické nemoci byli nejen místní, ale i britští váleční zajatci. Pracovali až 72 hodin v kuse a počet obětí tohoto počínání je enormně vysoký. Japonci je ale nepočítali, a tak se dnes o skutečném počtu mrtvých spíše spekuluje. Nicméně daleko od pravdy nejsou ani tvrzení, že téměř každý položený pražec stál jeden lidský život.
Film Most přes řeku Kwai je z roku 1957 a pyšní se hned sedmi Oskary (nejlepší film, herec (Alec Guinness), režie, adaptovaný scénář, kamera, střih, hudba). I přes své staří je film stále velmi silným zážitkem a zvláště pro ty, jež zamíří do thajského Kanchanaburi, je skoro povinností ho vidět. I když zklamáním může být, že samotný film se točil na Srí Lance.
V Kanchanaburi se určitě svezte vlakem přímo po železnici smrti. Přesný jízdní řád naleznete na www.kanchanaburi-info.com. |
Jedna z výrazných filmových scén:
2. Hotel Rwanda
Podle některých odhadů bylo na jaře roku 1994 vyvražděno ve Rwandě až jeden milion příslušníku etnika Tutsi. Jednu z nejhorších genocid na světě má na svědomí druhé rwandské etnikum – Hutuové. Ti vraždili nejen příslušníky Tutsi, ale i ve svých vlastních řadách ty politicky umírněnější.
Ve světle těchto událostí se hoteliér Paul Rusesabagina ujímá mnohých ohrožených a v prostorách luxusního hotelu je chrání. Za svůj hrdinský čin si získal označení rwandský Schindler. I když se často spekuluje nad jeho motivací a jestli jeho úmysly byly opravdu čisté jako ty Schindlerovy, nic to nemění na tom, že právě v jeho hotelu přežilo mnoho lidí.
V roce 2003 režisér Terry George natočil na motivy těchto událostí film Hotel Rwanda, který celou genocidu zachycuje. Podle mnohých je ale i přes drsné scény jen slabým odvarem toho, co se ve Rwandě tohoto osudného roku stalo.
Na oběti genocidy můžete zavzpomínat v Kigali Genocide Memorial Center. |
3. Město bohů
V roce 2002 vznikl v brazilsko-francouzské koprodukci výjimečný snímek Město bohů zachycující život ve Cidade de Deus – nejstarším a zároveň nejnebezpečnějším slumu brazilského Rio de Janeira.
O zvláštní atmosféře filmu napovídá nejen 90% hodnocení na Česko-Slovenské filmové databázi, ale i oficiální text distributora: „Fernando Meirelles debutuje strhujícím dramatem inspirovaným skutečnými osudy. Vyprávění o dospívání ve stínu smrti připomíná formální brilancí filmy Quentina Tarantina či Martina Scorseseho. Syrovou autenticitu zvyšuje obsazení neherců a skutečných obyvatel slumu do řady hlavních rolí.“
4. Devět kruhů pekla
Málokoho napadne, že pochopit kambodžskou genocidu za dob vlády Rudých Khmerů jde díky československému filmu. Ve snímku Devět kruhů pekla uvidíte Milana Lasicu, Květu Fialovou, Milana Kňažko nebo Jiřího Schmitzera. Tragické události genocidy v roce 1975 až 1979 jsou pozadím pro romantický příběh mladého páru tvořeného českým lékařem Tomášem a Kambodžankou Khemou. Jejich láska je ale drsně ukončena právě hrůzovládou Pol Pota.
Film samozřejmě výrazně zastínil britský velkofilm Killing fields (Vražedná pole) z roku 1984, který se zaměřuje na stejné téma, věřte ale, že český snímek má úplně jiné kvality a možná vás zasáhne mnohem více.
V centru Phnom Penhu najdete věznici Toul Sleng, jež byla za dob genocidy tím nejděsivějším vězením. Dnes je zde muzeum, které je ale jen pro silnější povahy. Odtud se také taxíkem snadno dostanete na zmiňovaná Vražedná pole za hranicemi města. |
5. Sbohem, Bafano
Jméno Nelson Mandela zná snad každý, už ale jen těžce loví v paměti události s ním spojené. Bojovník proti apartheidu, politice rasové segregace, a později prezident Jihoafrické republiky je ve snímku Sbohem, Bafano představován očima mladého vězeňského dozorce, jenž po setkání s Mandelou pomalou upouští od jednoznačného přesvědčení, že politika apartheidu je jediná správná.
V místě klidného dětství i posledního odpočinku Nelsona Mandely ve vesnici Quno ve Východním Kapsku najdete Mandelovo muzeum. Jak se na místo dostanete a co si zde můžete prohlédnout, najdete na www.nelsonmandelamuseum.org. |
6. Lovec jelenů, Olověná vesta a ty další
„Po mnoha hrůzách, které tři přátelé prožijí, všichni upadnou do rukou Vietkongu a dostanou se do tábora rukojmích, kde jsou nuceni hrát sami se sebou ruskou ruletu. Slavné válečné drama režiséra Michaela Cimina patří k uměleckým vrcholům vlny filmů o vietnamském traumatu,“ píše se v oficiální textu distributora o filmu Lovec jelenů natočeném v roce 1978.
Tento snímek není zdaleka jediný, jež se zabývá problematikou Vietnamské války. Za zmínku stojí snímek rozhodně snímek Olověná vesta režiséra Stanleye Kubricka nebo drsný snímek Četa z roku 1986.
Jestli míříte do Vietnamu, nenechte si ujít pět míst, kde si na pohnutou historii za dob války zavzpomínáte. |
7. Lovec draků
Chcete-li alespoň trošičku pochopit současný Afghánistán, nenechte si ujít knihy Khaleda Hosseiniho, kalifornského lékaře, který čerpá ze svého dětství právě v této zemi. Kniha Lovec draků se v roce 2007 dočkala i filmového zpracování a i když jde spíše románový příběh, mnoho také napoví i o místě, v němž se odehrává. „Režisér Marc Forster natáčel Lovce draků s ohledem na bezpečnostní situaci v zemi v čínské provincii Kashgar, nicméně s rodilými afghánskými herci. Podle producenta Williama Horberga ale neznámé tváře a exotické prostředí nejsou žádnou překážkou pro to, aby Lovce draků přijalo široké publikum,“ říká oficiální text distributora.
Dávám tipy na další filmy:
Sedm let v Tibetu (Seven Years in Tibet, 1997)
Poslední císař (The Last Emperor, 1987)
Lawrence z Arábie (Lawrence of Arabia, 1962)
Gándhí, 1982
http://www.csfd.cz/film/350-gandhi/
Nikde v Africe ( Nowhere in Africa, 2001)
http://www.csfd.cz/film/36148-nikde-v-africe/
Poslední skotský král ( The Last King of Scotland, 2006)
http://www.csfd.cz/film/209160-posledni-skotsky-kral/
Indočína (Indochine, 1992)
http://www.csfd.cz/film/22142-indocina/
Skvělé tipy! Díky za doplnění!
Harrisonovy květy – Jugoslávie
Božská extáze – ortodoxní židovství