Somálský konflikt

Somálský konflikt

Někomu možná může znít překvapivě, že v Africe se odehrává velké množství ozbrojených konfliktů a válek. Tyto války jsou však ve valné většině vnitrostátního charakteru, a to je možná důvodem, proč se o nich v médiích moc nemluví.

Je třeba však připomenout, že z hlediska stability patří Afrika k těm nejméně málo stabilním kontinentům světa a odehrává se zde poměrně vysoké procento všech ozbrojených konfliktů, minimálně však tolik, aby tomuto regionu byla věnována pozornost.

Mezi jednu z těchto zemí, které jsou neustále sužovány konfliktem, ať již ozbrojeným či neozbrojeným, patří i Somálsko. Zájem veřejnosti o tuto zemi na východě Afriky je téměř mizivý. A to i přesto, že země se potýká s více než milionem uprchlíků a s miliony lidí, kteří jsou odkázáni na humanitární pomoc.  Dobrat se důvodu vzniku konfliktu v případě Somálska a zrovna tak ozřejmění všech jeho příčin a důsledků, vyžaduje poměrně komplexní analýzu. Somálsko jako stát se totiž již po dvě desetiletí nachází ve stavu, ve kterém nefunguje kvalitní a často i žádná vláda, pokud tedy pomineme vládu anarchie. O Somálsko jako takové se tak spíše zajímá pouze odborná veřejnost, pro kterou Somálsko představuje zajímavý fenomén, Somálsko tak v odborné literatuře bývá označováno jako tzv. failed state a někdy dokonce jako collapsed state. Na první stránky magazínů a do hlavních vysílacích časů sdělovacích prostředků se Somálsko částečně vrátilo nedávno. Příčinou ale nebyl zájem veřejnosti na vyřešení konfliktu. Tím důvodem, který Somálsko opět vrátil do hry je tzv. somálské pirátství. Somálské pirátství jako takové by určitě vydalo na samostatný článek. Na tomto místě si tedy pouze dovolím vyslovit hypotézu, že somálští piráti pouze znovu využili strategicky výhodnou polohu v somálských vodách, ve kterých se nachází významné obchodní cesty.

Jak tedy došlo k tomuto stavu bezvládí a k tomuto vleklému konfliktu? Se skončením studené války a po rozpadu bipolárního světa ztratilo Somálsko tak jako mnohé jiné státy svoji geostrategickou pozici a s trochou nadsázky se dá říci, že bylo ponecháno svému vlastnímu osudu. Rozpad bipolárního světa sám o sobě by pro tyto státy jistě neměl  katastrofální následky. Problém vězí v tom, že ve valné většině disponovaly tyto státy slabými režimy, které byly podporovány jedním z mocenských bloků. S koncem bipolárního světa následoval i konec této podpory a tím pádem skoro vždy i rozpad státu. Než však začneme se samotnou analýzou konfliktu,  je třeba si připomenout následující. ,, Konflikt probíhá ve všech společnostech: je přirozenou součástí politiky. Pro typickou zemi spodní miliardy obvykle není problémem politický konflikt samotný, nýbrž jeho forma.“ (Collier 2009:33) A forma tohoto konfliktu je právě v Africe často násilná.

Za počátek konfliktu, který se táhne až do dnešní doby lze považovat rok 1988, v Somálsku působily dvě organizace SSDF (Somali Salvation Democratic Front) a SNM (Somali National Front), které bojovaly proti vládě Siada Barre, který se dostal k moci roku 1969 vojenským převratem. Od 80. let tyto boje nabraly  na intenzitě. V období mezi lednem 1991 a prosincem 1992 se Somálsko jako stát zhroutilo. Po celé zemi vznikaly povstalecké organizace formované na základě klanových struktur. Od roku 1992 v Somálsku působily i ozbrojené síly OSN, které však nebyly při řešení konfliktu úspěšné a taky byly roku 1995 staženy. Do roku 2000 zde prakticky neexistovala žádná vláda. V roce 2000 byla v Somálsku v rámci mírových jednání ustanovena vláda přechodná. Mezitím se Somálsko navíc začalo proměňovat i teritoriálně. V roce 1991 se od Somálska jako státu odtrhla část zvaná Somaliland, v roce 1998 pak Puntland,v roce 2006 následoval Galmudug, který však nebyl nikdy mezinárodně uznán. Od roku 1991 tedy přetrvává absence celostátní vlády. Ustanovená vláda zpravidla ovládá vždy jen určitou část území a ve zbytku země vládnou místní klany, válečníci a také tzv. Unie islámských soudů, která roku 2006 ovládla hlavní město a vyvíjela bojové aktivity proti přechodné vládě. Touto situací se zase cítila ohrožena sousední Etiopie, která na sklonku roku 2006 vyhlásila Unii islámských soudů válku.  Konflikt tím pádem získal novou dimenzi a z občanské války přerostl v konflikt mezinárodní. Zejména v letech 2007 a 2008 probíhaly ostré boje a teprve na počátku roku 2009 se etiopská armáda stáhla. Tolik tedy alespoň k základní historii konfliktu.

V případě Somálska je situace ještě o něco těžší, jelikož konflikt, který má na svědomí rozpad státu, se odehrává v několika liniích. Tyto roviny by se daly rozdělit do rovin interních a externích. Mezi vnitřní faktory vedoucí k rozkladu Somálska jako státu by se daly zařadit specifika a zvláštnosti somálské společnosti jako jsou např. somálský islám, somálský nacionalismus a klanový systém. Mezi externí vlivy pak patří tradiční nepřátelství Somálska s Etiopií, koloniální dědictví a vliv cizích armád.

V případě Somálska tak selhávají teorie, které jsou postaveny na hypotézách, dle kterých etnická a náboženská heterogenita způsobují konflikty. Somálsko je totiž z 95 % etnicky stejnorodý stát, ve kterém je zastoupeno právě 95% Somálců. Ta samá situace se opakuje v případě náboženství, kde jsou zde z 99 % zastoupeni sunitští muslimové. Náboženskou a etnickou heterogenitu lze tedy jako zdroj konfliktu jednoznačně vyloučit.

Zprávy světových zpravodajských agentur, které se v poslední době týkají Somálska hovoří většinou o třech základních opakujících se tématech: o somálských pirátech, násilných bojích či o únosech humanitárních pracovníků.

Pravdou zůstává, že situace v Somálsku je značně nepřehledná a pro místní obyvatelstvo především životu nebezpečná. Další problém lze spatřovat v délce konfliktu. Jelikož ten trvá již dvě desetiletí, vyrůstá zde zatím generace, která nic jiného nezažila a tato forma životního stylu je pro ni normální.  Somálsko jako stát se potýká s vleklým konfliktem, jehož řešení se zdá být v nedohlednu a jehož důsledkem je jedna z největších humanitárních katastrof poslední doby. Z dané situace profitují pouze vychytralí obchodníci, pro které je země jako Somálsko rájem na zemi. Vždyť komu by se nelíbilo ,,podnikat“ v zemi, kde neexistuje žádný řád a tím pádem se zde ani neplatí daně?

Pokud někdo čekal, že v závěru článku zmíním nějaké návody na řešení vzniklé situace, tak ho nejspíše zklamu. Žádným takovým řešením nedisponuji a cílem tohoto článku měla být analýza konfliktu a především nastínění jeho některých příčin. Řešení přenechám těm odpovědnějším.

Autorkou článku je Ivana Zelinková, studetka UHK FF Politologie-Africká studia.

Collier, Paul. 2009. Miliarda nejchudších. Proč se některým zemím nedaří a co s tím. Praha: Vyšehrad.

  1. http://www.bpb.de/themen/SMLQ7U,1,0,Somalia.html
  2. http://www.afrika-travel.de/somalia/
  3. http://www.dias-online.org/231.0.html
  4. http://www.somalia-aktuell.de/
  5. http://www.sozialwiss.uni-hamburg.de/publish/Ipw/Akuf/kriege/166ak_somalia.htm
  6. http://www.focus.de/politik/ausland/tid-19415/somalia-der-mysterioese-herr-darman_aid_538414.html

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: