Objevitelé Asie

Sibiři a cestám po jejích řekách se věnoval původem estónský přírodovědec Richard Maak. V oblasti ale působil jako velitel expedic sibiřské pobočky Ruské geografické společnosti.

Snaha o nalezení kosterních pozůstatků mamutů vedla ruského lovce Ljachova na břehy Severního ledového oceánu.

Velmi podrobně dokázal ruský námořník Chariton Laptěv zachytit podobu poloostrova Tajmyr. Na Sibiř vyrazil spolu se svým bratrem, ten se ale věnoval zkoumání jiných oblastí.

Velitelem Velké severeské výpravy na Sibiři se na pár let stal i námořní důstojník Dmitrij Laptěv. Plavil se po sibiřských řekách a u Nižněkolymského ostrohu jeho loď na dlouhou dobu dokonce zamrzla, proto vyrazil Laptěv dál na saních.

Ruský kupec Kuročkin objevil sibiřskou řeku Jenisej pro obchod, ale bohužel i pro pašeráky kožešin.

Na roky dlouhou cetsu kolem světa se vydaly dva ruské trojspřežníky. Hlavním cílem bylo navštívit Kamčatku a dovést z cest kožešiny. Výprava byla nadmíru úspěšná, i když se před koncem obě lodi rozdělily.

Nejen poznáváním severských oblastí Ruska a Evropy se zabýval geograf Kropotkin. Značnou část svých aktivit věnoval i revoluční propagandě. Z toho důvodu později skončil ve vězení a byl nucen odejít z rodné země do emigrace.

Nejprve se na Dálný východ dostal jako student se zkušenějšími kolegy. Časem se ale mladý Rus sám vypracoval k dokonalým botanickým znalostem, a to zejména o Kamčatce, kde bádal několik let.

Zmapovat Kurilské ostrovy i část Kamčatky a Sibiře dostal za úkol Jevrejnov spolu se svým kolegou Lužinovem.

Proti tatarským bojovníkům vedl ataman Jermak úspěšnou bitvu, získal tak nová území na Sibiři. Tataři ho ale stejně za několik let zabili při svých povstáních.

Nové obchodní možnosti hledal Agličan Jenkinson v Asii. Snažil se dojít do Číny přes Rusko a další asijské státy.

Další z mnoha kozáků vydávající se na Sibiř byl Ivanov-Gubar. Cestoval sice zejména kvůli výběru daní, nakonec ale přinesl i nové geografické poznatky.

Ruský kozák Ivanov poprvé spatřil jezero Bajkal při svých výzkumných cestách,

Neuvěřitelných sto dvacet tisíc kilometrů ušel marocký cestovatel. Nejprve se vydal do Mekky, pak se dostal i do Číny a Indie. Procestoval také některé africké oblasti.

Snaha najít cestu do Asie po moři přes sever vedla i Hughema Willoughbyma, který si s sebou jako navigátora vzal Angličana Chancellora. Vůdce expedice nakonec utonul a jeho místo převzal právě navigátor.