HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

ROZHOVOR: Pavel Paloncý se vrací na Pennine Way, má v úmyslu pokořit časový rekord trati

ROZHOVOR: Pavel Paloncý se vrací na Pennine Way, má v úmyslu pokořit časový rekord trati

Pavel Paloncý má letos velké plány. Není to tak dlouho, co jsme vás informovali o jeho rekordu ve výstupu na sopku San José v Chile, a už se chystá na další svůj zahraniční projekt. Chce pokořit rychlostní rekord na anglikém trailu Pennine Way.

Pennine Way národní trail je dlouhý 430 km a vede přes půl Anglie. Z města Edale do Kirk Yetholmu na Skotských hranicích. Vede skrz přírodní atrakce jako Lake District a další. Jeho náročnost není tolik ve vysokém převýšení (i když to samozřejmě také) jako spíše o náročnosti přírodního terénu. Často se totiž jedná o bažiny a mokřady. Co je na tomto trailu ještě zajímavého? Každoročně se po něm běhá závod The Spine Race, který má ne náhodou přívlastek „brutální“. V České republice ho známe především díky extrémnímu vytrvalci jménem Pavel Paloncý. Tomu se tento závod podařilo 2x vyhrát a jednou dokončit na druhém místě. Momentálně se mu v hlavě ale spřádá jiný plán. Má totiž chuť na tomto trailu vytvořit rychlostní rekord.

Ahoj Pavle, jak si vůbec přišel na nápad běžet The Spine Race? Kde si o tom to závodě slyšel poprvé?

Nápad postupně vykrystalizoval z touhy zkusit zase něco nového. Závod jsem poprvé běžel v roce 2014, ale dozvěděl jsem se o něm zhruba o rok dříve. Nějak jsem se dostal na stránku tohoto závodu a zaujalo mne to. To byly ale také jediné informace, které jsem o závodě měl.

Byl jsem zvyklý na závody v adventure racingu, které trvají klidně i týden, ale to jsou týmové závody (4členné smíšené týmy), ale tohle bylo sólo, závod jednotlivců. Kladl jsem si otázku, jak to sám zvládnu, co tam budu sám se sebou dělat? Měl jsem obavy o hlavu, ale proto mě to lákalo. Přestože to byla známá délka, v tohle ohledu to bylo pro mě neprobádané území.

Podpořte projekt Pavla Paloncýho CZECH MACHINE RUNS ENGLAND

Délka: 430 km
Současný rekord: Mike Hartley (1989), 2d 17h 20m 15s
Datum: 1. – 3. 7. 2016

Na Startovači běží kampaň Czech Machine Runs England, kde je možné Pavla podpořit. Každý podporovatel získá přístup k filmu + nějakou další odměnu dle darované částky. Vybraná částka bude použita na natočení dokumentárního filmu z pokusu o překonání rekordu.

Proč tě vlastně překonání rekordu na Pennine Way láká?

Tuto myšlenku jsem neměl někde dlouho zasunutou, ale spíše se zde logicky spojilo několik aspektů. Již dlouho jsem si chtěl vyzkoušet zase něco skutečně dlouhého, nějakou logickou trasu odněkud někam. Lákají mě hlavně přeběhy hor…

Také jsem chtěl už dlouho natočit nějaké video o běhání, protože se mě lidé často ptají, jak co dělám a autentické video mi přijde jako nejlepší nápad. Když se loni na The Spine Race natáčel film, začal jsem se bavit s Mattem a Ellie ze Summit Fever Media, kteří chtěli spolupracovat na nějakém dalším dobrodružství. Současně se mě ptali místní, za kolik tuhle trasu zvládnu příště a postupně jsem dospěl k tomuto nápadu.

Nakonec je tady faktor, který by se dal nazvat „česká stopa“. Když jsem běžel Spine Race poprvé, nikdo mě tam neznal a ani o ČR neměli moc povědomí. Dohadovali se například, jestli naše vlajka patří Bělorusku nebo co to je zač. Teď už všichni ví, jak se věci mají. To mi přišlo super, že běhání nebylo jen pro mě samotného, ale pomohlo nás všechny zviditelnit. Teď bych tam chtěl zanechat pořádnou šlápotu. A nemyslím teď moji medvědí šestačtyřicítku…

Proč chceš překonávat rekord zrovna v Anglii, proč nepřeběhneš třeba ČR z východu na západ?

Jak jsem říkal, baví mě běhat dlouhé trasy, ale zajímají mne hlavně nějaké logické linie. Česká republika z východu na západ mě moc nebere, ale mám v ČR vyhlídnuté linie, třeba hranice ČR – SR je hezká logická linie. Také je fakt, že „FKT scéna“ má v Anglii daleko větší historii než u nás. Asi je to tím, že časy nejsou tolik zaznamenávány. Žádnou dlouhou linii se mi doma zatím nepovedlo zrealizovat. Naproti tomu u Pennine Way se vše seběhlo velice rychle.

Kratší linie běhám často při tréninku, ale nevím, jaký je na nich nejrychlejší čas a začít jen tak prohlašovat, že tohle je zrovna FKT, je tak trochu vlamování se do otevřených dveří.

Současný rekord je o více než 1 den kratší (rekord je 2d 17h 20m 15s) než tvůj osobní rekord na této trati. Co to znamená připravit se na překonání rekordu na takové vzdálenosti, v čem spočívá tvoje příprava a jak chceš dosáhnout o polovinu lepšího času?

To je dobrá otázka. Časy ze závodu Spine Race se nedají srovnat, to je úplně jiná disciplína. Za prvé se to běží v zimě, kdy je terén skutečně náročný – bažiny jsou mokré a hodně rozvodněné, většinu času je tma a máme hodně povinného vybavení. O teplotách asi nemá cenu mluvit. Krom toho je Spine Race delší (do každého z dep se musí sejít několik km z trasy, a pak se na ni vrátit). Spine Race je spíše taková výprava do zimy. Věřím, že podmínky pro rekord budou výrazně jednodušší (jako třeba suchý podklad), otázka je „jak moc jednodušší“. To samo ale určitě nestačí.

Budu muset běžet skutečně rychle, běžet prakticky pořád. Jsem přesvědčen, že základ úspěchu je v naprosté minimalizaci prostojů. Poběžím zcela na lehko, budu se potkávat s podpůrným týmem a většinu času poběžím v doprovodu někoho z místních se znalostí trati. Fyzická příprava je jednoduchá – běhat, běhat, běhat.

Zrovna teď běžím na závodě Cape Wrath Ultra, což je 400 km skotskými močály a vřesy. To bude krásný závod sám o sobě, ale také dobrý trénink na pokus o rekord.

Cape Wrath Ultra – 400 km po nejsevernějším hřebeni Skotska, 8denní etapový závod (start v nedeli v 10 GMT – 11 CET), Pavla můžete sledovat skrz online GPS tracking.

Na Pennine Way se vydám ještě na začátku června, abych si proběhl některé úseky.

Jak se vůbec takový rekord měří, kdo ho zaznamenává, kdo to bude oficiálně hlídat?

FKT (Fastest known time – nejrychlejší čas) neřídí žádná oficiální organizace, je to komunitní záležitost. Když je takový čas dobře zdokumentovaný, ostatní běžci to přijmou. Takže „oficiálně“ jej nikdo neměří. Tady se mnou někdo poběží prakticky neustále, budu mít online GPS tracking (na tomto odkazu bude možné sledovat i některé Pavlovy tréninky a probíhání trasy).

Četla jsem, že výstupem by měl být film, kdy a kde bychom ho pak mohli vidět?

Film se pak bude promítat na festivalech outdoorových a sportovních filmů u nás i v zahraničí. Současně všichni, kdo tento projekt podpoří, získají k filmu přístup. Zvažujeme ještě další možnosti – na jedné straně budeme rádi, když jej uvidí co nejvíce lidí, na druhé straně musíme nějak získat prostředky, které bude stát výroba tohoto filmu. K tomu jsme zatím spustili kampaň na Startovači a budeme rádi, když nás lidi podpoří. Myslím, že máme připravené odměny, ale i tak je pro nás crowdfunding trochu neprobádané území.

Pavla lákají nejvíc technicky extrémně těžké závody a adventure racing

Pokud rekord překonáš, co bude tvým dalším cílem?

Bezprostředním cílem po rekordu (ať jej překonám nebo ne bude si pořádně odpočinout). Dva týdny na to závodím s týmem na Mistrovství Evropy v adventure racingu v Pyrenejích, a to je jedním z našich hlavních cílů v sezóně. Víc už je vlastně jen mistrovství světa v Austrálii v listopadu.

Další cíle budou klasicky závodní – chci uspět ve skyrunningu v technicky extrémně těžkých závodech jako je Tromso Hamperokken, Glencoe Skyline a Els 2900. A v příštím roce do velké zimy a do vysokých hor, ale to je zatím ve fázi nápadu.

Nedávno u nás vyšel článek o tvém rekordním výstupu na sopku San José v Chile. To je už druhý projekt, který nemá nic společného s organizovanými závody. Závody tě přestaly bavit?

To v žádném případě. Letos jsem byl v lednu na Spine Race, před výstupem na sopku San José jsme závodili v Patagonii a letos mám v plánu dost závodů. Závody mě pořád baví a pořád bych řekl, že je pro mě adventure racing to hlavní. Po loňském Els 2900 (závodě v Andoře) jsem si potvrdil, že chci víc času trávit v horách. A buď tam jsou závody (jako právě Els 2900 nebo letošní ME v AR v Pyrenejích) nebo tam závody nejsou a chci tam běhat jen tak. A u toho mě občas na čerstvém vzduchu něco napadne 🙂

Pavle díky za rozhovor a budeme držet pěsti, aby se tobě i celému tvému týmu dařilo.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: