HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

RADY NA CESTU

POSLEDNÍ DISKUSE

Co vás čeká v Íránu



Když v roce 1979 první islámská revoluce v moderních dějinách smetla krutou vládu šáha Pahlavího nad Íránem, mohl se její inspirátor a velký vůdce Ajatolláh Chomejní konečně vrátit z exilu. Na letišti ho čekalo několik milionů nadšením a emocemi opojených lidí. Reportér BBC se tehdy Chomejního při výstupu z letadla zeptal: „Co cítíte?“. Ten se jen rozhlédl kolem a suše odpověděl: „Nic.“

Podobná necitlivost je od té doby pro domácí i zahraniční politiku Íránu typická. Vnitřní politické uspořádání je značně složité a rozhodně není „obyčejnou“ jednoduchou diktaturou. Slavný politolog Francis Fukuyama dokonce mluví o teo-demokracii. Všichni, od Nejvyššího vůdce přes poslance až po starosty, jsou zde totiž přímo či nepřímo voleni všemi lidmi.

Zvolen však může být jen ten, kdo je znalý islámu a nijak nezpochybňuje způsob, jakým zde tuto víru vykládají. Nevhodní jsou z volebních kandidátek vyškrtnuti. I tak si ale voliči vybírají z mnoha tvrdě si konkurujících kandidátů a v nedávných prezidentských volbách zvolili toho, který slíbil současný striktní islámský režim upevnit.

 

Chaos Teheránu

Hlavní město země, Teherán, bylo před 100 lety jen větší vesnicí, ale dnes je s 10 miliony obyvatel jedním z největších měst světa… a roste dál. Je jasné, že infrastruktura se nestačí přizpůsobovat, počínaje telefony a konče třeba semafory, na kterých někdy blikají tři oranžové, jindy se střídá zelená-oranžová-zelená nebo třeba dvě zelené s červenou.

Stejnými barvami září i Národní muzeum klenotů, hlavní zajímavost města. Kvůli drahokamům perských vládců se několikrát válčilo a není divu - třeba vystavený slavný Paví trůn je z 26 733 vzácných kamenů a Globus dokonce z 51 366 vážících 34 kg.

Ze smogu a chaosu Teheránu naštěstí můžete snadno utéct díky fenomenálně levné dopravě: 500 km překonáte autobusem za 1 USD, moderním letadlem za 10 USD a taxíkem za 30 USD.

 

Hedvábná stezka

Írán má velmi pestrou krajinu: od hor přesahujících 5000 m přes rýžová pole na pobřeží Kaspického moře až po bažiny u ústí Eufratu a Tigridu do Perského zálivu. Pouště ale pokrývají většinu země a dvě z nich – Dasht-e Lut a Dasht-e Kavir – jsou dokonce větší než Česká republika. Díky obchodním stezkám se ale i v nehostinném podnebí udržela řada oáz a karavanních měst.

Írán byl vždy jednou z hlavních zemí tzv. Hedvábné stezky – sítě obchodních cest, které spojovaly Čínu s Blízkým východem a Evropou. Po nich putovalo nejen hedvábí a jiné zboží, ale také ideje jako třeba křesťanství, manichejismus nebo islám a také znalosti výroby papíru, střelného prachu, špaget, papírových peněz, hudebních nástrojů, skla a mnohého dalšího.

 

Nejzajímavější tvář Íránu

Zajímavosti většiny íránských měst lze shrnout třemi slovy: mešity – bazaary - lidé. Bazaary, tedy zastřešené trhy a obchody v křivolakých uličkách, předchůdci dnešních obchodních center, jsou 2000 let starým perským vynálezem. Dodnes si udržují silnou exotickou atmosféru vytvářenou orientálními pestrými vzory a barvami, vůněmi koření, čaje i hnijícího masa a zvuky kladívek řemeslníků a muezzina volajícího z minaretu muslimy k modlitbě.

Z tohoto pohledu je dobře, že Írán zůstává v mezinárodní izolaci a nepronikly sem ještě příliš moderní způsoby života, zábavy a nakupování. Ovoce a zelenina, které si v bazaarech můžete koupit, má ještě tzv. původní velikost. V Evropě jsme už zapomněli, jaké rozměry měly jahoda, broskev nebo meruňka, než jsme je upravili křížením a geneticky a začali přehnojovat. A jakou chuť měly.

Írán množstvím architektonických památek připomíná Česko. U nás i v té nejmenší zapomenuté vesnici v horách můžete najít krásný kostel, v Íránu zase blankytně modrou vznosnou mešitu. Navíc, kdekoliv tam zaryjete patou do země, narazíte na pozůstatky některé z mnoha civilizací, které zde kdysi vzkvétaly.

 

Íránská pravidla slušného chování

Přestože Írán má v zahraničí image nenávistného a agresivního státu, ve skutečnosti nejsilnější dojem z jeho návštěvy na vás udělá přátelskost a pohostinnost zdejších lidí. Ať jsou to většinoví Peršané nebo menšinoví Kurdové či Arabové, není doslova dne ani hodiny, aby vám někdo z nich nenabídl nezištně pomoc. Někdy je té pomoci až moc, zvláště, cestuje-li člověk sám, protože Íránci cítí povinnost ho neustále bavit. V dálkovém autobuse musíte ochutnat jídlo všech cestujících a během zastávky všichni stojí před jediným záchodem a čekají na váš příchod – jako host máte i zde přednost.

Zábavnou zvláštností zdejšího správného chování je nabízenou věc či službu nejdříve několikrát zdvořile odmítnout, než ji můžete přijmout. Finta je v tom, že nesmíte odmítnout málokrát (abyste neurazili) ani mockrát (aby si to nabízející nerozmyslel).

Mimořádná zdvořilost se projevuje i v běžné mluvě. Člověk, se kterým jsem strávil několik hodin v jednom autobuse, mi po dvou měsících napsal dopis začínající slovy: „Nejdražší milý příteli, stále v hloubi srdce vzpomínám na naše vřelé setkání, které pro mne bylo tím nejpříjemnějším potěšením a radostí…“ Nebylo jednoduché přesvědčit manželku, že jsme spolu jen konverzovali o běžných věcech.


31.10.2006,


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Méně mluv a více jednej.