HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

RADY NA CESTU

POSLEDNÍ DISKUSE

Nová kniha Smrtící byznys: Jed na krysy v lécích? Realita, nikoliv fikce

Nová kniha Smrtící byznys: Jed na krysy v lécích? Realita, nikoliv fikce

Když jste nemocný, jdete do lékárny a koupíte si lék, který vás vyléčí. Bohužel na světě existují místa, kde lidé toto štěstí nemají. Místa, kde léky nepomáhají, ale zabíjí. Pojďte se mnou nahlédnout do Smrtícího byznysu.



Hlavním tématem knihy Smrtící byznys, thrilleru z lékařského prostředí, je problematika falešných léků dovážených z Číny. Podle Světové zdravotnické organizace se jedná o jeden z největších problémů celosvětového zdravotnictví a odhaduje se, že v nejchudších zemích je třicet až šedesát procent léků falešných. V lepším případě obsahují místo účinné látky mouku, nebo cukr, v horším případě jed na krysy, nemrznoucí kapalinu, leštidlo na parkety, rtuť a jiné těžké kovy či chemikálie.

Někdy obsahují jen trochu účinné látky, aby prošly základními testy, což je mnohdy horší, protože to vytváří resistenci na léky. Falešné léky se do Afriky dováží z Číny a z Indie, některé jsou vyráběny i na území černého kontinentu. Jsou k dostání na trhu, v neregistrovaných lékárnách a bohužel i v těch registrovaných či v nemocnicích.

Čajovníková plantážČajovníková plantáž

O tématu falešných léků jsem se dozvěděla úplně náhodou. Celé to začalo tak, že mě oslovila jedna paní, která strávila v Ugandě několik let jako dobrovolnice a chtěla sepsat svůj příběh nebo alespoň něco na jeho motivy beletristickou formou. Sešly jsme se a ona mi o všem povyprávěla. Její příběh byl zajímavý, ale ne dostatečně na to, aby utáhl hlavní dějovou linii v knize. Domluvily jsme se, že se zkusím podívat po nějakém zajímavém tématu, které by její příběh doplnilo.

A tak jsem začala hledat informace a narazila jsem na problematiku falešných léků. A protože ráda píši o závažných problémech černého kontinentu, okamžitě mě to zaujalo. Říkala jsem si, že to bude dva v jednom - napínavý příběh a současně osvěta, protože jak jsem zjistila, většina lidí o falešných lécích nikdy neslyšela. Stejně tak jako do té doby já. Příběh se nakonec od vyprávění oné paní vcelku dost odklonil, ale protože jsme se na začátku domluvily, že se jedná o tvůrčí proces, tak to nevadilo.

Děti ze slumu Ngando, NairobiDěti ze slumu Ngando, Nairobi

Než jsem začala psát, věnovala jsem se sběru informací a přípravě knihy, která mi zabrala téměř půl roku. Se Státním ústavem pro kontrolu léčiv jsem byla v kontaktu přes emailovou poštu. Jakmile jsem něco potřebovala ohledně problematiky falešných léků, napsala jsem tam a téměř vzápětí mi přišla odpověď. Co se týče Světové zdravotnické organizace, čerpala jsem především z jejích studií. Další organizací byla National Drug Authority Uganda, která se věnuje tamní problematice falešných léků. Zpočátku se mi nedařilo navázat kontakt a už jsem plánovala, že kvůli tomu do Ugandy poletím.

Půl roku jsem tam každý měsíc posílala email, ale všechny zůstaly bez odpovědi. Potom se to konečně zlomilo a získala jsem požadované informace. Dále jsem po twitteru komunikovala s ředitelem Interpolu v Ugandě, abych získala informace k operaci Mamba, což byl zátah na překupníky s falešnými léky. Protože se jedná o knihu z lékařského prostředí a já jsem vystudovala ekonomii, vedla jsem také hodiny rozhovorů s mnoha lékaři. Nechtěla jsem, aby lidé z oboru o mé knize řekli, že je to snůška nesmyslů.

Ugandě jsem nikdy nebyla, ale pravidelně létám do Keni, kam jsem se dostala poprvé v roce 2005 jako dobrovolník jedné neziskové organizace, poté jsem založila vlastní organizaci a mezitím jsem Keňu navštívila ještě čtyřikrát. Většinou jsem se pohybovala v nairobských chudinských čtvrtích nebo na keňském venkově. Psala jsem ráda už od dětství, ale když mi v patnácti a v devatenácti letech dvakrát za sebou nevydali, co jsem sepsala, byla jsem velmi demotivovaná a rozhodla jsem se s psaním skončit. A Afrika mě přivedla vlastně k psaní zpátky. Měla jsem spoustu vlastních zážitků, které jsem chtěla nějak ventilovat, a hlavně jsem poznala mnoho zajímavých lidí, jejichž silné příběhy by daly na knihu. A tak jsem se dostala k psaní beletrie z afrického prostředí.

Ohledně Ugandy jsem vše konzultovala s několika lidmi, kteří tam pravidelně jezdí. Osobní zkušenost s falešnými léky naštěstí nemám, ale kdybych v roce 2007, kdy jsem na západě Keni onemocněla malárií, měla méně štěstí, možná bych nyní psala něco jiného. Tenkrát mi tam v místní nemocnici stanovili během půl hodiny tři diagnózy – břišní tyfus, zápal plic a malárii. Nakonec poslal lékař mé známé na trh pro léky s tím, že v nemocnici je nemá. Co se týče té přenesené zkušenosti, pamatuji si, že před lety si mně ženy na keňském venkově stěžovaly, že ačkoliv braly antikoncepci, tak stejně otěhotněly. Takže je možné, že jejich „léky“ obsahovaly místo účinné látky mouku nebo cukr a prostě nefungovaly.


22.12.2017, Hana Hindráková


Diskuse


ing.František Korvas
ing.František Korvas

Vážená paní,

zaujal mne Váš článek o jedu na krysy.Nemusíte jezdit až do Afriky! Já beru jako lék jed warfarin a se mnou mnoho dalších.Po chvíli hledání na internetu jsem se dozvěděl,že je to vlastně vyhánění čerta dˇáblem.A když jsem požadoval změnu léku na mé kardioložce,tak odmítla s tím,že je to běžná praxe a že změna je finančně nákladná a možná,jen když si náhradu zaplatím sám.Na to ze svého důchodu nemám.Tak jsem dovodil,že když mi naše zdravotnictví ůmyslně ničí zdraví,tak jsem vlastně v Africe taky.

22. 12. 2017, 08:10:47
Martin Macháček
Martin Macháček

Dovolte, abych Váš příspěvek uvedl na pravou míru.

Máte pravdu, že antikoagulanty, tj. léky "na ředění krve", např. warfarin, i řada prostředků na hubení hlodavců obsahují v podstatě stejnou účinnou látku, která způsobuje snížení srážlivosti krve. Rozdíl je v dávce - je známé, že většina léků se při předávkování může stát jedem.

Při léčbě warfarinem chceme snížit srážlivost, abychom tím snížili riziko vzniku krevní sraženiny, trombu, která může způsobit např. mrtvici, infarkt apod. Vedlejším nežádoucím účinkem je ovšem snížená srážlivost i tam, kde ji potřebujeme, např. při drobných poraněních. Dávka se tedy nesmí překračovat.

Hubení hlodavců se dnes většinou provádí také podáváním antikoagulantů v návnadě. Hlodavec nezahyne hned (je známé, že např. potkani mají "ochutnávače" a když ten po požití návnady onemocní, ostatní se jí už vyhnou), ale až po několika dnech na vnitřní krvácení. Stejně by mohl dopadnout člověk, kdyby po delší dobu významně překračoval dávky warfarinu.

Takže prosím - fakt to není spiknutí lékařů proti Vaší osobě, jak se domníváte po svém hledání na internetu. Samozřejmě ten warfarin nemusíte jíst, když si myslíte, že Vám "naše zdravotnictví ůmyslně ničí zdraví", jak píšete. Zvýšíte si ovšem riziko např. mrtvice.

08. 01. 2018, 23:10:35
Miluše Kaňová
Miluše Kaňová

Já mám zkušenost s lékem novějším(!) zvaném Fraxiparin. V injekcích ho dostává asi každý pacient, který leží v nemocnici. Stačí se ale podívat na příbalový leták (na internetu, což v nemocnici bohužel nejde, jste-li ležící pacient) a žasnete, jaké těžké vedlejší účinky ten "lék" na ředění krve má. Když jsem ho v nemocnici odmítala, pan primář mi vysvětlil, jak důležitý výzkum byl prováděn předtím, než se dal tento "nástupce Varfarinu" do oběhu. Jenže nejme blbí a víme, kdo takové výzkumy hradí - samozřejmě farmaceutická firma, která lék vyrobila a tudíž musí být výsledek výzkumu "příznivý". I já po této "léčbě" jsem si připadala v tomto směru jako v Africe.

22. 12. 2017, 08:40:11

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

CESTOVATELSKÝ TWEET

Nikdy není pozdě na to, plnit si své dny.