Matterhorn Ultraks – rekordní účast Čechů přinesla ovoce v podobě několika medailí + rozhovor s Michaelou Mertovou

Matterhorn Ultraks – rekordní účast Čechů přinesla ovoce v podobě několika medailí + rozhovor s Michaelou Mertovou

Minulou sobotu, 26.8.2017, se ve švýcarském Zermattu běžel již 5. ročník populárního závodu Matterhorn Ultraks. Ani letos Češi nezklamali a přivezli domů několik medailí. Přinášíme vám reportáž ze závodu a osobní zážitky nejlépe umístěné Češky, Míši Mertové.

Letos se závod nesl v duchu rekordní účasti a prodlužování tras

Matterhorn Ultraks, závod ze série světového poháru ve skyrunningu, je právem jednou z legend a třešniček na dortu horských závodů a letos se těšil velké popularitě. Celkem se přihlásilo na 2310 běžců 50 různých národností. I Češi se těšili hojné účasti, běželo dohromady 25 českých běžců a běžkyň. Náročný závod doplňovala i překrásná atmosféra, běžce doprovázel zvuk tradičních alpských rohů a po závodě si mohli užít zejména vystoupení živé kapely a pozdější after party.

Prohlédněte si i další fotografie k článku…

Závod již tradičně nabídl tři trasy, dětské závody, vertikální kilometr a štafetu. Hlavní trasy jsou oficiálně označované 16, 30 a 46 km, po úpravách a prodloužení jsou však reálně 19,5 km s pozitivním převýšením 1150 m, 32 km s pozitivním převýšením 2000 m a nejdelší trasa na 49 km s pozitivním převýšením 3600 m. Nejkratší trasa se navíc běžela i v oddělené kategorii jako juniorský závod.

Představujeme elitu, kdo byli favorité a kdo nakonec zvítězil?

Na krátké trase 16 km byli hlavními favority Švýcaři Viktoria Kreuzer, která potvrdila svou dominanci a Alexandre Jodidio, který skončil 3. Na prostřední trase to pak ze známých jmen byla především Novozélanďanka Ruth Croft, která si doběhla pro zlato. Nejdelší trasa nalákala hned několik elitních běžců, i když oproti minulým letům, kdy běžel například Kilian Jornet a Marc Lauenstein, byla konkurence slabší. Mezi favority tak byli: Ital Marco de Gasperi, Nepálec, který má na kontě mimo jiné vítězství UTMB, Dawa Sherpa nebo Švýcar Martin Anthamatten. Z žen pak Holanďanka Ragna Dabats, Španělky Sheila Aviles a Paloma Lobera. V mužích nakonec kraloval Marco de Gasperi, z žen potvrdila skvělou formu Ragna Dabats.

TIP: Přečtěte si také článek o juniorském Mistrovství světa ve skyrunningu – Češi nezklamali.

A jak si vedli Češi?

Jak už je téměř zvykem, Češi se ve světové konkurenci nenechali ani zdaleka zahanbit. Zejména pokud vezmeme v potaz umístění v rámci kategorií, měli jsme na bednách velmi hojmé zastoupení. Nejlepší umístěnou byla na 5. místě celkově a 2. v kategorii Míša Mertová, za ní na 9. místě celkově a 4. v kategorii doběhla Kačka Matrasová, která si letos oproti loňskému roku zvolila také nejdelší trasu. Na velmi krásném 12. místě a 3. v kategorii doběhla po nedávném zranění také Andrea Vlasáková. Z mužů letos nejlépe Vítek Otevřel, který obsadil celkové 28. místo, v kategorii pak 8.

Nesmíme zapomenout ani na naše mladé reprezentanty. V juniorském závodě na 16 km dosáhla úžasného výsledku Alexandra Fraňková, která si doběhla pro zlatou medaili s téměř 38 minutovým náskokem na druhou Švýcarku! Krásného výsledku dosáhl i Matyáš Urban, který obsadil 6. místo.

Osobní dojmy Míši Mertové: Matterhorn Ultraks považuju asi za nejhezčí závod skyrunningu

Matterhorn Ultraks běžíš už po několikáté, je pro tebe něčím speciální?

Matterhorn Ultraks považuji asi za nejhezčí závod, který jsem v rámci skyrunningu kdy běžela. A asi také jeden z nejtěžších. Ne tak technickou náročností nebo převýšením, ale skoro celý se běží v nadmořské výšce přes 2 tis. m.n.m., což představuje velké nároky na adaptaci. Je to pro nás z nížin trochu výzva. 🙂 Kromě nádherných výhledů, které si při závodě moc neužiji, 🙂 je hodně “běhavý,” a to mi vyhovuje. Kromě nadmořské výšky tam nejsou žádné extrémy v podobě náročných seběhů apod.

Jak se na podobný závod připravuješ? Trénuješ doma v kopcích nebo za delšími a technickými tréninky jezdíš do větších hor?

Jak už jsem zmínila v předchozí odpovědi. Ultraks je těžký hlavně tím, že se běží hodně vysoko, Gornergrat, nejvyšší místo na trati, je 3 130 m.n.m., a těměř po celý závod se nedostaneme pod 2tis. m.n.m. Je to věc, se kterou se musím vyrovnat. Technické pasáže a délku závodu jsem schopná, s určitým omezením, natrénovat doma kolem pražské Zbraslavi nebo v našich horách, ale výšku opravdu ne. Snažím se alespoň jednou za rok vycestovat na nějakou dobu do vysokých hor a trochu se aklimatizovat. Ale aklimatizace vydrží pouze několik týdnu. Letos jsem byla delší dobu v Alpách na přelomu června a července, kde jsem se připravovala na ME v ultra skymaratonu, které se běželo ve Val d’Isere. Doba mezi návratem z hor a Ultraks už tak nebyla bohužel optimální.

Přečtěte si i o průběhu a výsledcích loňského roku Matterhorn Ultraks, kde byla Míša ve světové konkurenci druhá.

Letos se sešla v ženské kategorii velká konkurence, jak se ti běželo? Přišla ti konkurence tvrdší než loni, kdy byla tvojí hlavní soupřekou Megan Kimmel?

Upřímně, soustředila jsem se hlavně na svůj výkon a moc neřešila konkurenci. Letos mám za sebou už několik náročných závodů a bylo mi jasné, že se na výsledku podepíší. Chtěla jsem závod dokončit ve slušném čase a pokud možno i na nějakém pěkném místě. A s pátým místem jsem opravdu spokojená.

Přišla během závodu nějaká krize nebo se ti běželo bez větších problémů?

Běželo se mi dobře, oproti loňsku jsem trochu více pociťovala nadmořskou výšku, zejména v nejvyšších pasážích. Nejvíce jsem ale bojovala s počasím. Ráno, když jsme vybíhali, lehce pršelo. Vypadalo to na optimální počasí, ale poměrně brzy se vyjasnilo a hodně oteplilo. Já nemám teplo ráda, ke konci závodu jsem ho pociťovala opravdu hodně a určitě se to projevilo na výsledku. Myslím si, že to ale nebyl jenom můj problém. Hodně dalších závodníků mělo s teplem problémy, ale zase bylo díky dobré viditelnosti na co koukat. 🙂 Celkově se mi závod líbil, a vychutnala jsem si ho.

Mattehorn Ultraks je pověstný i díky překrásným výhledům, máš nějaké oblíbené místo na trase, na které se těšíš nebo naopak místo, kde se vždy potrápíš?

Na nějaké velké kochání není moc prostoru. Musím se hlavně soustředit na terén. Ale když vyběhnete na Gornergrat a otevře se Vám výhled na ledovce kolem Monte Rosy a před sebou máte Matterhorn, je to opravdu odměna a rozhodně si pohled vychutnávám. A letos, díky téměř jasnému počasí, ty výhledy stály opravdu za to.

Výsledky:

16 km muži:

Cesar COSTA (01:37:04)
Mohammed BOULAMA (01:38:10)
Alexandre JODIDIO (01:38:17)

___

Matyáš URBAN (02:05:13)

16 km ženy:

Victoria KREUZER (01:55:22)
Sophie ANDREY (02:15:49)
Monique CALOZ (02:17:11)

___

Alexandra FRAŇKOVÁ (02:30:08)

30 km muži:

Stephan WENK (02:47:06)
Romain BUIISSART (02:50:18)
Gavin MULHOLLAND (03:04:40)

30 km ženy:

Ruth CROFT (03:15:13)
Lina EL KOTT HELANDER (03:21:52)
Sanna EL KOTT HELANDER (03:22:33)

46 km muži:

Marco DE GASPERI (04:42:31)
Eugeni GIL OCAÑA (04:45:15)
Martin ANTHAMATTEN (04:48:59)

___

Vít OTEVŘEL (06:17:29)

46 km ženy:

Ragna DEBATS (05:52:05)
Laia ANDREU TRIAS (05:53:22)
Avilés Castañi SHEILA (05:21:53)

____

Jitka Richterová

Jitka Richterová

Jitka sportuje a běhá vlastně od dětství, pravidelně asi od 12 let. Kromě běhu se věnuje také jízdě na koních a všemožným aktivitám v horách. Po bakalářském studiu na VŠE se chystá na magisterské studium aplikované ekonomie do Innsbrucku i kvůli možnosti běhání v horách, kterému naprosto propadla. Nejraději běhá pomaleji a delší tratě a to při vegetariánské stravě. Jednou by si chtěla zkusit i nějaké ultra. Jitku můžete sledovat také na jejím blogu: http://jitkarichterova.tumblr.com/

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: