Ráno vstávám až v osm hodin, to cestování přece jen bylo únavné. Pro mne určitě víc než jízda na kole. Jdu do města na snídani a pro láhev balené vody.
Nepříjemné překvapení
Po návratu na hotelovém dvorku, jehož zídka je porostlá reprezentativní kolekcí odrůd marihuany, vybaluji kolo z přepravního vaku. Čeká mne nepříjemné překvapení. Levá polovina řidítek je ohnuta minimálně o 15°. Co s tím? Nemá smysl zkoušet hliník narovnat, nová řidítka tady nekoupím, náhrada nějakou ocelovou trubkou také není řešení. Naštěstí v místě ohybu nejsou viditelné trhliny, rozlomení tedy akutně nehrozí.
A tak hledám takovou polohu řidítek, která by alespoň částečně eliminovala jejich defekt. Vidím dvě možnosti. Když budu držet řidítka levou rukou za roh shora a pravou normálně, mohu sedět relativně rovně. V tom případě mi ovšem hrozí puchýř ve dlani levé ruky. Strhnu-li ho, potěš mě pánbůh! Budu-li držet řidítka oběma rukama normálně, nepřirozeně zkroucená poloha zákonitě vyvolá bolesti zad. Takže nezbývá, než to nějak rozumně střídat a rychle si zvyknout.
První projížďka kolem Manali
Turistický ráj Manali
Himalájské lahůdky
Zítra vstáváme v šest hodin. Venku se nějak rozpršelo, snad se to do rána přežene!
