Galerie: TOULAVÍ VLCI: Dva koně a tři psi, aneb se smečkou do Santiaga

Autor: Jakub Drábek

Zavřít fotogalerii

Původně měla být smečka, se kterou vyrazím do Santiaga menší, ale nakonec jsme vyrazili v šesti.

Kousek od německých hranic

Ne všude jsou lidé nadšení, když dorazím s pěti zvířaty

Další milé setkání po cestě.

Občas se prostě nedaří

4. den v kuse leje- sněží a je to o nervy. Hezké Vánoce.

Myslím, že je třeba přehodnotit cestu

Zítra překročíme francouzko-německé hranice a jsme tak o krok blíž k našemu imaginárnímu cíli. Imaginárnímu, protože primární “cíl” je každý další den strávený v nekomfortu na cestě, rozšiřování našich možností a schopností se adaptovat na situace které přicházejí každý den, ne nějaké dosažené místo na mapě.

Nachodíme kolem 100 km za týden, což není žádná velká zátěž ani pro koně, ani pro psy.

Jednou z velkých výhod je, že kůň může nést část vybavení. Díky tomu si můžu dovolit větší a pohodlnější stan, ve kterém mám dost místa na všechny věci.

Trasu si plánuji vždy jen pár dní dopředu, maximálně tak týden

Den 122 na cestě. Den, kdy jsme se, zatím neoficiálně, zapsali do cechu long riders, cestovateli s koňmi, kteří v kuse urazili více než 1600km s koněm

Ještě pořád žijeme

V březnu slavíme malé výročí - půl roku na cestě, půl roku ve stanu, půl roku 24 hodin denně 7 dní v týdnu všichni pospolu

Nejdůležitější je přijmout fakt, že se kdykoliv může stát cokoliv. Uvědomit si, že to je realita.