Galerie: Mono Lake: Jezero ze soli a cukru

Zavřít fotogalerii

Mono Lake: Jezero ze soli a cukru

Je právě podzim. Husté keříky rabbit brush rozveselují stráně a kopečky svou svítivě žlutou barvou. Mezi nimi provoňují vzduch větvičky bujného, stříbřitě zeleného pelyňku.

Když se přiženou bouřkové mraky, vypadá Mono Lake velmi tajemně, až mysticky.

perex Mono lake

Za svítání je všechno kolem jako ze zlata. V poledne jsou tufové útvary špinavě bílé. Navečer krajina zase zlátne. Když se někdy nebe zbarví do krvava, pak „hoří“ úplně všechno - nebe i celé jezero.

Tufové útvary připomínají často svými tvary cukrové homole.

Všechno kolem jezera - kameny, stébla trávy i keříky – je ale slané, ojíněné drobnými krystalky soli. Díky současné přísné ochraně voda v jezeře zase pozvolna přibývá. Nebude trvat dlouho a menší špičky vápencových tuf zmizí pod hladinou.

Mohutné pohoří zadržující vláhu, vysoká nadmořská výška, velké výkyvy teplot, podvodní prameny nasycené minerály a vysoký obsah soli ve vodě vykouzlily krajinu plnou kontrastů.

Styk pramenité vody, nasycené vápníkem, s jezerní vodou, bohatou na uhličitany, vyvolal chemickou reakci a vznikl tak pevný vápenec. Kolem podvodních pramenů začaly pomalu vyrůstat věžičky a věže, takzvané subakvatické tufy. Když je klesající voda odhalil

Před třemi až čtyřmi miliony lety se zdviháním a klesáním kontinentálních desek vytvořila na úpatí vznikající Sierry Nevady kotlina a postupně se naplnila vodou. Před dvanácti tisíci lety, za doby ledové, tu vzniklo rozlehlé prajezero - pětkrát větší než

Východ slunce nad Mono Lake. Všechno se probouzí, nastává nový divukrásný den. Je slyšet ptačí štěbetání. Život ovšem není jen kolem jezera, ale udržel se i v něm, a to navzdory extrémním podmínkám.

Mono lake