HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

ETNOKUCHYNĚ A RECEPTY

POSLEDNÍ DISKUSE

Hnus na talíři aneb co ve světě komu chutná?

Hnus na talíři aneb co ve světě komu chutná?

Většina cest do zahraničí sleduje návštěvu památky vybrané z plakátu cestovní kanceláře nebo inspirované v dětství přečtenou knížkou o velikém dobrodružství. Dobrodružství se však skrývá i v něčem úplně jiném, než by Vás napadlo. A to na talíři!



Entomofagie - pojídání hmyzu

První slovo, které mě napadne je „morální předsudek“, který však z pohledu Evropana zcela chápu. Není to však úplně ten správný pohled na věc! Hmyz je dnes součástí jídelníčku zhruba ve 113 zemích buď jako doplněk stravy, nebo vyhledávaná delikatesa. Entomofagie je nejrozšířenější v Asii a Africe. Běžně se hmyz však konzumuje i v jižní Americe, kde v Mexiku můžete ochutnat například sušená sarančata, brouky ve vlastní šťávě nebo vařené mravence. V Thajsku můžete zase ochutnat smažené včely, které prý chutnají jako perník.


Hmyzu na talíři se není třeba obávatHmyzu na talíři se není třeba obávat

Pečená morčataPečená morčata

Morčata zdobená mašličkouMorčata zdobená mašličkou

 

Prohlédněte si další fotografie k článku...

 


Lidé v australské buši pro změnu vyhledávají pochoutku ukrytou pod kůrou stromů. Stačí najít ten správný strom, sloupnout kůru a ve dřevě pod ní žije 25 centimetrů velká a tlustá larva motýla dřevoplně šedého. Šikovným mužům z buše už jen stačí stéblo trávy a háček na konci, aby se k  pochoutce dostali. Mexičani vdechli slovu kaviár zase trochu jiný nádech. Pod slovem mexický kaviár, se neskrývá nic jiného, než vajíčka ploštic žijících v okolí jezera Texcoco. Ploštice mají však na zadečku zápašné žlázy, takže ne každému bude kaviár chutnat!

 

Číňané se pro změnu nemusejí obávat rakoviny plic, tuberkulózy nebo padání vlasů. Zdraví jim zajišťuje osvěžující koktejl ze sušených mravenců pomletých na prášek. Tento prášek má tolik bílkovin, že se vyrovná sóji a čtyřikrát předběhne hovězí maso v obsahu kalorií! Cestou do Japonska můžete zakoupit namísto tradičního suvenýru rovnou i dárkový koš naplněný hmyzem všech chutí a barev.

Smažení červíci

Deset ran Egyptských? Přemnožení kobylek bylo jednou z nich. V některých Afrických zemích však proměnili škůdce v mňamku a aktivně je sbírají a sušené je konzumují nebo vyvážejí do okolních zemí. Jejich sběr je tak aktivní, že v některých oblastech jejich populace skomírají. A tak pouze ve vyspělých zemích, jako je Evropa a severní Amerika, se z hmyzu stal škůdce, něco, čeho se štítíme a snažíme se ho celý život zbavit. Nejen že je však hmyz chuťově dobrý, je i zdravý a nabízí se i jako doplněk stravy ve světě, kde produkce dobytka k uspokojení západních potřeb po mase stále roste a zatěžuje tím nadměrně naši planetu.

Hmyz v číslech:

Na světě je známo na 1400 druhů jedlého hmyzu. Mezi nejoblíbenější patří termiti a mravenci.

Hmyz obsahuje vysoce kvalitní bílkoviny, a to od 60 do 80 procent a kvalitou se dá přirovnat k rybímu, nebo kuřecímu masu. Včelí larvy obsahují například desetkrát více vitamínu D než tresčí játra. Navíc u běžně chovaných jatečných zvířat tvoří zhruba 40% váhy zvířete nevyužívaný odpad. Hmyz se ve většině případů konzumuje celý. Takže se vlastně neplýtvá a navíc k dosažení živin na jeden den, stačí jedna hrst plná hmyzu.

 

Rozbijte si hlavu své opičce...

Někdy mě udivuje jak Asie, země prostoupená budhismem dokáže za dveřmi kuchyně ukrývat až strašidelně rafinované recepty! Pojídání opičích mozků je jedním z nich a má mnoho důvodů. V Kambodži věří, že díky pozření této pochoutky se dostanou blíže k bohu, v Číně to má důvody zdravotní. Čínská medicína ukrývá všelijaké zvláštnosti a mozek z opice vám zajistí plodnost!

Úprava se sice liší, ale za největší lahůdku se považuje ještě teplý mozek. Německý deník Bild nedávno přinesl záběry z kuchyně z čínské provincie Yunan. Kuchař opičku usmrtí pro nás Evropany zvláště brutálním způsobem. A to omotáním drátku kolem krku zvířete, na které si vzápětí stoupne nohou a tahá za drát, dokud se opička neudusí. Poté ruka mistra jedním šmahem odsekne lebku a je čas servírování.

I tam však může vzniknout časová prodleva, a tak některé restaurace nabízí efektivnější způsob přípravy. Mozek je přece nejlepší teplý! Opička se tedy umístí do proutěného koše pod stolem tak, že její hlava vykukuje nad stůl. Zákazník sám pak úderem kladívkem do hlavy opičku usmrtí a hůlkami se vyjídá ještě teplý mozek.

Indonéská Cibetková káva KopiLuwak

Jedna z nejdražších káv světa se dováží z Indonésie. Není to však dálka, co zvedá její cenu do astronomických výšek 20.000 Kč za kilo. Může za to kunovitá šelma cibetky Luwak, která žije na Indonéských ostrovech. Tento noční živočich podobný kočce si velice rád pochutnává na bobulích kávy. Ty pak projdou trávícím traktem cibetky, ve kterém se zrnka kávy nenatráví a jsou vyloučeny společně s trusem. Ten se pak ručně sbírá a jsou z něj vybírána neporušená zrnka kávy.

Trošku jiné řeznictví

Takto „fermentovaná“ káva pak údajně nezanechává kávovou pachuť v ústech, její chuť je jemnější a intenzivnější než u běžné kávy. Cibetky si vybírají za potravu pouze ty nejlepší kávové boby co se do velikosti i chuti týče. Vše je tak závislé na tom, kolik a v jaké kvalitě se kávy urodí a na množství, které dokáží domorodci ručně nasbírat. Obvykle se vyprodukuje pouze 400 až 500 kg za jeden rok.

Pečená morčata Jižní Ameriky

Dobře upečené, okořeněná morče s hranolky nemusí být nic chuťově špatného. Jenže většina z nás si určitě vybavuje dobu, kdy měla jako malé děti jedno morče doma na hraní. Byla to první fáze před přesvědčením rodičů ke koupi psa. Vše začne výběrem hezky zbarveného kusu ve zverimexu, pojmenování trefným jménem jako Pepík, Šmudlík, atd.  A pak šup s ním na pekáč!

Peruánci však jedí morčata zhruba stejně běžně jako my králíky. Nejsou to však domácí Evropská morčata, ale jejich přímí předci - morčata divoká (Caviaaperea). Ty jsou rozšířena převážně v Peru, Bolívii, severní Argentině a na většině území And, kde žijí divoce v koloniích na savanách a zarostlých svazích až do výšky 4 tisíc m n. m.

Indiáni též morčata pěstují doma, kde na závislosti na kraji, jim staví malinkaté venkovní domečky z různorodého materiálu. Morčata pak slouží někdy jako mazlíčci, jindy k potravě stejně jako u nás například zmiňovaný králík. V minulosti sloužili i jako obětní zvířata.

Dnes nejčastěji narazíte na tržnicích na pečená morčata, dají se však koupit i v supermarketu, zabitá a zbavená ochlupení. Divoké morče je až jednou tak veliké oproti domácímu mazlíčku z Evropy, takže i přesto, že na něm není přespříliš masa, jako porce to stačí. A když bude mít štěstí, můžete si sami z ohrádky vybrat kousek, který se vám líbí a ten vám poté kuchař připraví.

Pojídání živých chobotnic aneb když jídlo bojuje o život

Vše, co se uvaří, je prostě jídlo. A jíst musíme, tak proč ne... O něco jiný level je však jíst něco, co ještě žije. Například v jižní Koreji na to však mají jiný názor. Oblíbenou pochoutkou nebo snad zábavou je pojídání živých chobotniček.

Maso tepelně neupravené chobotničky je tuhé, svalnaté a nijak výrazné chuti a tak se musí požitek skrývat v něčem jiném. A to pravděpodobně v samotném boji s jídlem. Chobotnice mají na spodní straně chapadel malé přísavky a tak to chce trochu cviku je sníst. Chobotnička se namotá na hůlky, namočí v sezamovém oleji a poté vsune do úst. A pak už jen pilně žvýkat. Občas nějaké chapadlo vyklouzne ven z pusy a přisaje se na tvář. A tak je potřeba opět trochu zabojovat, chapadlo odlepit a zastrčit zase zpátky.

Korejci sní zaživa kde co. Oblíbené jsou i živé krevety. Stačí miska s vodou položená na stůl, ve které si krevety plavou pak se jen odloupne hlavička, krunýř a ještě třepetající se průhledné maso je připraveno ke žvýkání. Za zmínku jistě stojí i takzvané „speed cooking“ Ale to už posuďte sami...

Nutno na závěr však podotknout, že korejská kuchyně patří k jedněm z nejzdravějších a nejpestřejších na světě!

Tak dobrou chuť!

Milan Václavík je profesí kuchař, srdcem cestovatel. Spojil práci s koníčkem a na svých cestách nakukuje pod pokličku místním kuchyním a sbírá nové recepry. Několik let se specializoval na libanonskou kuchyni a pracoval jako šéfkuchař libanonské restaurace Klub Cestovatelů v Brně. Píše články, přednáší o arabské a indické kuchyni, věnuje se cateringu extremních jídel, je hlavním propagátorem entomofágie v ČR a spoluautorem kuchařky Hmyz na talířiDalší zajímavé tipy na recepty najdete na jeho webu cestyschuti.cz.

01.11.2017, Milan Václavík


Diskuse


V létě jsem měl možnost pobýt v Zambii, jedním z jídel, které se tady v chudších oblastech podává, jsou pečené myši. Lidé je chytají v buši, omráčí je a pak celé opékají na ohni (se srstí i vnitřnostmi)... odmítl jsem...
19. 03. 2012, 16:37:53
Radka
Radka
Já tedy nevím, ale když jsme před pár lety chtěli v Peru ochutnat morče, nikde nebylo k mání a museli jsme si ho v jedné restauraci objednat den předem. Bylo opravdu jako králík, ale dost tučnej ;-)
19. 03. 2012, 20:36:07
Neměl jsem to potěšení ochutnat výše zmíněné dobroty, ale i mě potkala gastronomická nehoda. Překvapivě šlo pouze o uzené vepřové maso, jenže v Kuala Lumpuru ho rádi kandované! Tak jak ohromně jsem se těšil na chuť dobrého libového uzeného masíčka tak mocně jsem nadával když jsem zjistil v ústech tu zradu :D
19. 03. 2012, 22:36:47
V Asii jsme jedli vždy na ulici, výtečné jídlo a nikdy jsme neměli problémy. Mrzí mě, že jsme v Bangkoku nenavštívili na KaoSan. V Africe jsme si pochutnali na Oryxovi, Kudu, a ještě něčem, to bylo sice v restauraci, ale lepší maso jsem nikdy nejedla. Snad se nám poštěstí ochutnat to morče, na to jsme opravdu zvědaví.
20. 03. 2012, 08:02:08
Jenda
Jenda
a co psi ? nojo, to není žádná exotika, ty se jedí i u nás (-: morče sem měl, dobré, ale úžasně málo masa
20. 03. 2012, 12:10:43
Thajsko a Kambodža - brouci, larvy, červíci, kobylky, všechno vesměs chutné a jedlé. Ale - a tam byl prostě blok a přes něj vlak nejel - neokusil někdo chlupaté fritované pavouky v Kambodži ? Možná, někdy, s nějakou přiměřenou hladinou, ale velebnosti toto je skutečně vizuálně abnormálně hnusné !
20. 03. 2012, 12:29:03
Martin
Martin
Ja si daval pavouky v kambodži na zastavce autobusu cestou z phnomphenu na sever do Laosu. Bylo to cca 3kč za kus, vypadalo to celkem nechutně,ale překonal jsem se a snědl jsem 3 kusy. Ty první dva byli překvapivě dobré, ale třetí byla samice plná nahořklých vajíček a to bylo nic moc. Ale i tak to nebylo zdaleka tak hnusné jako bourec morušový (všude ve Vietnamu) nebo nevylíhlé vařené kachní vejce (to se dá mimochodem koupit i v Praze v Sapě)
13. 11. 2012, 18:32:28
Já ochutnala smažené tarantule v Kambodži. Po překování počátečního odporu jsem se nedívala na to, co jím, a slupla tělíčko smaženého pavoukam nožičky se nejí. Chutná to smaženě a křupavě. Docela zážitek:).
28. 02. 2014, 11:13:42
Lucie K.
Lucie K.
U mě soupeří kuchyně mentawajská (Indonésie) s kuchyní samburu (Keňa). Mentavajci nás pohostili ságovými červy (ca 7 cm dlouzí a 2 cm tlustí, bílí, chlupatí). Syroví i pečení. Pečení byli lepší. Výborný zdroj bílkovin. Leč hlavička je trochu nahořklá. Dále nabídli vařenou opičku, ale zbyl na mě jen kolenní kloubek. Samburští přátelé povalili na zem kozlíka, nařízli mu krční tepnu a pak pili čerstvou teplou krev přímo z tepny. Také jsme ochutnali. Byla strašně železitá.
22. 03. 2012, 14:31:08
Jenda
Jenda
jak chutná železitá krev ? a jak se to pozná ? nepředpokládám, že jste dělali chem. analýzu.
23. 03. 2012, 15:12:25
Markoff
Markoff
hm, skoda ze je clanok plny len veobecnych veci a ziadnych skusenosti ja osobne som jedol: thajsko - biele larvy (dokorenene chutili ako hocijaky iny chips), lucne koniky (tie boli prilis presmazene takze som vedel akurat ze chrumem cosi smazene bez nejakej chuti), mravce (podavane v malych bananovych listoch zabalenych ako cukriky s trochou ryze, prijemne slankaste, akurat to nie je ktovieco texturou, ked si od nich clovek cisti zuby ci sa mu zasekne mravec medzi zubami :-)) kambodza - zaba (chutne boli naozaj len stehienka chutiace uplne ako kuracina), paradoxne sa mi nic ine nepodarilo absolutne nikde vidiet ako maju byt preslaveni pavukmi a inym, este aj tie cele zaby (okrem hlavy) mali len v jednoms tanku na trhu, vsetky zvysne normalne maso/ryby vietnam - had (taka guma co sa neda rozzut, ani dobre, ani zle, nezazivne), krysa (velmi chutne podavana s dobrou omackou, udajne sa ma jednat o krysy chytane v ryzovom poli do pasce, chutilo to v pohode, nepripominalo to asi ziadne konkretne ine maso co si pamatam) na filipinach som sa k jedeniu toho uzasneho vajicka vo vyvine nedokopal, rovnako ako ani k psom ktori su k dispozicii v cine, vietname ci indonezii kde ma to prekvapilo v moslimskej krajine najviac a daju sa tam kupit s ryzou normalne za 0.5EUR Markoff azia.markoff.biz
25. 03. 2012, 15:21:13
A Babica by řekl... Když vám to nechutná, přidáme víc kečupu...
30. 09. 2012, 13:49:11
Na cestach jsem mimo jine okusil: Laos - zabi kuze Kdyz jsem to videl na jidelnicku tak jsem neodolal pokuseni a okamzite objednal. Kuze byla oprazena a lahodne krupava. Taiwan - krysa. Pred malou restauraci v Taipei bylo vystavene neco co kamos oznacil za zabu a trval na tom, ze to musime ochutnat. Mistni na nas koukali trochu pobavene, ale to nam nevadilo. Druhy den jsme zjistili, ze to nebyla zaba, ale krysa vypestovana na krysi farme. Mistni pochoutka. Vecer jsme si krysu dali zase. Tentokrat uz s jistotou co objednavame. Kanton, Cina - vodni brouci V Kantonu jsem si dal prazene vodni brouky na cesneku. Kuchar se ze zvedavosti sel podivat jak mi chutna. Byli vyborni.
02. 08. 2013, 15:57:37

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

RSS této diskuze

CESTOVATELSKÝ TWEET

Zase chytam wifi nekde v p....i sveta, abych napsal ze ziju :).