HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Etnika

Etnika

Cestujete-li mezi domorodá etnika, zkuste si zapřemýšlet nad následujícími radami od Tomáše Ryšky, ředitele nevládní organizace UWIP. Možná naleznete jiný pohled na svět, kam se vydáváte …

Zde jsou doporučení, jak se chovat a jak se na cestu připravit:

Oddej se své vlastní radostné duchovní cestě a dodržuj disciplinovaný duchovní život.

Zkušenosti čtenářů

Komous

To vypada jako pobidka ke kolektivnimu zvysovani autorova platu! Ze se nestydis vyuzivat bezmocne kmeny ke svemu obohaceni! Styd se!

tr
Komous:

komousi, na jakem zaklade jsi ucinil tak zavazne obvineni? pro tebe a ostatni komouse – doporuceni vychazi z opakovane zminovanych prani zastupcu domorodych narodu na pracovnich skupinach osn v zeneve, permanentnich forech osn v new yorku, pri pripravach mandatu nove vznikleho aparatu osn, ktery bude mit na starost problemy domorodych narodu, na konferencich unesco venovanych turismu za domorodymi narody ci jinych, ktere jsou zamereny na domorode narody, atd.

Komous
tr:

Ahoj tr,

na tomto zaklade:

Daruj ekvivalent svého cestovního rozpočtu organizacím hájícím práva domorodých národů.

Pokud jsou ty podbody schvalene OSN atp. tak by to melo byt v clanku zminene. Jinak to jsou samozrejme dobre rady. Akorat jsem trosku na rozpacich – Jakym zpusobem mam domorody narod kontaktovat pred vstupem na jejich uzemi, kdyz zrejme nepouzivaji internet nebo telefony?!

Komous
Komous:

komousi, pokud turista zavita do teritoria domorodych narodu, dochazi k nevyrovnane situaci. turista na svem vylete profituje, domorodec obvykle trati. turista ziska zazitky, zkusenosti, forky, atd. co ziska domorodec? nebo obracene – o co domorodec prichazi? pokud mame zajem zachovat si pestrost domorodych etnickych skupin a jejich kultur a jazyku, je treba, abychom pro to neco udelali. dnes jiz povazujeme za samozrejme ochranovat zivotni prostredi, resp. podporovat organizace, ktere se temto aktivitam venuji. jak jsem napsal v jednom z clanku publikovanych na tomto situ, turismus je nejrychleji se rozvijejici odvetvi prumyslu. zajezdy ci soukrome cesty do teritorii domorodych narodu se tesi nesmirne popularite. jak je dnes jiz zrejme, domorodci o tuto zabavu nestoji. zastavi nas to vsak v tom, abychom na jejich pudu vstupovali?
v dnesni dobe jsou velmi podporovany tzv. indigenous organizations – organizace zalozene a rizene domorodci samotnymi. ti turistum jiste radi poskytnou potrebne informace. v pripade, ze se tak nestane, konatktuj organizace, ktere spolupracuji s etnikem, ktere mas zajem navstivit. pokud neporidis, dej nam vedet.

Komous
Komous:

Uz jsem nekolik domorodych narodu (Kimki, Lepki, Dani, Dajakove atd.) navstivil a realita byla uplne jina nez tady popisujes! A myslim, ze jsme z toho meli uzitek vsichni! Treba jsem je naucil, jak si udelat bramborak nebo jak pripravovat lecivou mast z mesicku … na oplatku jsem ziskal par fotek. Tak kdo z toho mel vetsi uzitek? 🙂 Staresinove o mne vedeli, ale ne pres nejakou agenturu nebo snad dokonce cestovku?! 🙂 Bohuzel nejvetsim problemem byl cas, ktereho nebylo dost. Vcelku ani nechteli, abych odchazel.

tr
Komous:

komousi, situace je trosku komplikovanejsi. neslysel jsem bennyho wendu (to proto, ze pises o papuancich), ani nikoho jineho, hovorit o komousovi z cech, ktery prinesl jeho narodu skvely pokrm ci novy lek. naopak, pravidelne slysim, jak jim "my" jejich leky a mnohe dalsi dusevni vlastnictvi krademe. pripomina mne to rozvojove projekty, ktere uci horske kmeny v laosu pestovat ryzi nebo misionare, kteri vozi viru narodum, ktere maji vlastni.
pokud jsi zminil papuu, tak v situaci, kdy jsou tamni domoroda etnika vystavena nasili ze strany indonezske armady (zabijeni, muceni, uteky do exilu, atd) nebo vykradani jejich prirodnich zdroju, je turismus a bramborak jiste ta vhodna pomoc.

Pavouk
tr:

KONKRETIZUJ šéfe: jaké léky, jaké je jejich složení, kde jsou k mání v České republice?

dagmar
Pavouk:

tema ochrany prav dusevniho vlastnitcvi domorodych narodu je siroce diskutovano a jiste o nem sezenes dostatecne mnozstvi informaci.

iva
Komous:

"Pokud se pro dovolenou rozhodneš, zhodnoť politický význam své cesty."

Tady bych prosila autora o bližší vysvětlení této věty. Děkuji

Komous
iva:

Pred cestou vstup do KSCM!

tr
Komous:

ivo, prikladu je cela rada. mezi velmi caste patri napr. kuba ci burma. diky castemu pouzivani techto dvou zemi vznikla na tema politickeho vlivu turismu siroka diskuze. ja bych pouzil jiny priklad. thajsko v roce 2003. v prvni polovine zmineneho roku (2003) uskutecnil thaksin s podporou americke dea "war on drugs". pri teto akci bylo popraveno a muceno tisice zastupcu horskych etnik. mnohdy bez obvineni a v prevazne vetsine bez soudu. ve stejnou dobu mnoho turistu vyuzivalo nabidky thajskych (ci jinych)cestovnich kancelari k navsteve vesnic horskych kmenu, s noclehem v jejich vesnicich. netusili, ze ve stejne vesnci, kde prespali, byli zabiti nevinni lide nebo prave tancili pri muceni el. proudem. turiste prinaseli finance thaksinove kabinetu, zatimco horale, jedna z nejvetsich lakadel thajskeho turistickeho ruchu, byli nepravem popravovani. situace dnes, v roce 2006, neni o mnoho lepsi. vesnicim horskych kmenu je stale konfiskovana puda (napriklad rozvojovy projekt kralovny), takze nemaji moznost vypestovat si sve vlastni jidlo. toto je pouze jeden z mnoha problemu, kterym musi horske kmeny v thajsku celit. mezi najzavaznejsi patri prakticka nemoznost ziskat thajske obcanstvi. napr. v dnesni dobe ma pouze cca jedna tretina akhau thajske id karty. presto jsou turistickou atrakci, z ktere thajsko profituje.

tr
Komous:

ivo, jako dalsi priklad muze slouzit clanek "africke "dobrodruzstvi"".

iva
tr:

Byla jsem na jare r. 2003 v Thajsku na treku mezi horskymi kmeny s mistni cestovkou. Byla jsem i v Masai Mara i v Amboseli s mistni cestovkou. Co si o mne myslis?
Jak mam podle tebe eko-cestovat? Nemam teda vyuzivat mistni lidi, ktere najima mistni cestovka a kteri umeji anglicky, ale mam stopem a pesky nejak dorazit k mistnim kmenum a rukama-nohama se s nimi domluvit, jestli bych jim nemohla byt nejak uzitecna?
Poraď mi prakticky postup, jak mam priste v Keni a Tanzanii eko-cestovat.
Jak mam prakticky politicky zhodnotit vylet do Vietnamu, do Číny? „Jsou to komunisticke zeme, potlacuji se tam lidska prava, tak prece svymi penezi nebudu podporovat tyto kominusticke rezimy?“ Takhle mam spravne politicky uvazovat?
Nebylo by teda uplne nejlepsi nikam necestovat a radeji sedet doma na zadnici? To bude zrejme podle UWIP ta nejlepsi eko-turistika!

tr
Komous:

ano ivo, pokud hovorime o domorodych narodech (tak jak je definuje napr. martinez cobo), bylo by to nejlepsi reseni. jak jsem jiz napsal drive – nerealne. bohuzel "eco turismus" je pouze symbol. symbol, ktery by mel znamenat udrzitelne cestovani s ohledem na cilove domorode etnikum, ktere z nej ma navic financne profitovat. jak ukazuje praxe, vysledky jsou opacne. pokladas mi otazky, k nimz odpovedi najdes v hlavnim textu. dulezite je, aby na vzajemnem konatktu profitovaly obe strany. cele je to o pristupu.
ivo, nazory, ktere zde prezentuji, vychazi z nazoru a prani samotnych domorodcu, resp. jejich zastupcu. nejdna se o rozmar uwipu. verim, ze je tezke je prijmout.

iva
Komous:

Asi jsem to vsechno spatne pochopila. Mne nejvic nastvala ta veta, kterou jsem citovala ve svem uvodnim prispevku a nejvic mne nadzvedlo spojení “zhodnoť politický význam své cesty“. Mne to asociovalo neco uplne jineho, nez jsi mel na mysli….
Za komunistu jsem vyjela 2x na Zapad, do Italie a do Danska. Je mi spatne z toho, co vsechno jsem musela absolvovat, nez jsem vubec vyjela! Musela jsem si obehnout svoleni od SSM, od ROH a ackoliv jsem nebyla ve strane, tak od nich jsem musela mit take pisemne pozehnani! Predesilam, ze se jednalo o soukrome cesty, ne o nejake firemni zajezdy! Po navratu z cest jsem musela vyplnit formular o sve ceste, musela jsem popsat, kde jsem byla, s kym jsem se setkala, apod. Mam dojem, ze tam take byla kolonka „zhodnoť politicky vyznam sve cesty“.
Nediv se mne, kdyz 17 let od tohoto absurdistanu, kdy se kazdorocne stale nadsene raduju z toho, ze muzu vyrazit, kam se mi zamane, kdy jsem limitovana pouze casem, vyletim, kdyz se najednou doctu na cestovatelskych strankach, ze mam neco politicky zhodnocovat.
Nic, ukoncim tuto nasi debatu. Myslim si, ze mate trochu utopisticke sny, ale preji tobe a cele vasi organizaci hodne uspechu v uplatnovani vasich idealu do praxe.

tr
Komous:

nejvic nastvala? nejvic z ceho?

"nadsene raduju z toho, ze muzu vyrazit, kam se mi zamane". no a to je prave ta cela podstata problemu. vy si totiz nemuzete "vyrazit, kam se mi zamane". pokud tak cinite, porusujete ihned nekolik prav – viz clanek "Čtyři pilíře udržitelného turismu – propojení korporátní vědy a znalostí domorodých národů". pri vasich kazdorocnich vyletech vstupujete do teritoria, ktere vam nepatri. pri nedavne diskusi s jinymi "cestovateli" jsem prirovnal pudu domorodych narodu k nasemu obyvaku. muze kdokoli, jen proto, ze ho to zajima a ma na to penize, prijit ke mne domu, do obyvaku a fotit si me a moji rodinu, aniz bychom ho pozvali a projevili s jeho navstevou souhlas? navic v situaci, kdy nemam jidlo pro sve deti, jedno vcera zemrelo a manzela dnes rano odvedli vojaci? "cestovatelum" se tehdy zdalo prirovnani s obyvakem prilis extremni. opak je vsak pravdou. my nase obyvaky menime, stehujeme se. vztah domorodych narodu k jejich pude je daleko silnejsi.

pokud zacneme hovorit o utopii, muzeme dojit k zaveru, ze toho neni mnoho, co ma smysl. muze nam vsak zustat slusne chovani a etika. a ta rika, ze bychom meli respektovat lidska prava, jak napr. pravo na vlastni rozhodovani. pokud se domorode narody rozhodly, ze za soucasneho stavu je pro ne turismus v mnoha pripadech nezadouci, potom bychom to meli respektovat.

ano, domorode narody budou asimilovany do vetsinovych spolecnosti svych zemi. stejne tak, jako budou ubyvat rostlinne a zivocisne druhy ve volne prirode a energie ci pitna voda se stanou vzacnejsimi. to vsak neni omluva.

a nakonec – ivo, verim, ze nemate predstavu o naplni nasi prace a aktivitach. v pripade, ze se chcete dozvedet vic, napiste mi na uvedeny email.

tr
Komous:

tomasi, muzete mi napr. napsat, kdo zastupuje domoroda etnika Zapadni Papuy? Jakym zpusobem byli tito lide vybrani, nebo zvoleni? A jeste jednu vec, komu patri uzemi horskych kmenu v Thajsku? Akhum, Lisum atd.. nebo Thajsku? Melo by se Thajsko vzdat sve suverenity nad timto uzemim, nebo jaka je vase predstava? Obecne, jaka je vase predstava o domorodych uzemich, mel by zde vzniknout nejaky novy stat, autonomie, nebo neco jineho?
diky
pavel

albion
tr:

Poznamka k Thajsku: to že domorodá etnika nemohou získat občanství je skandální. Ti lidé nemohou cestovat (nedostanou od nikoho pas), nemohou navštěvovat školy ani získat mnohá zaměstnání. To je šílená diskriminace a je škoda, že to mezinárodní společenství opomíjí!!

tr
albion:

albione, diky za prispevek. jen bych to trosku upresnil – horale bez id karty nemohou cestovat nejen do zahranici, ale ani ze sveho distriktu. k tomu, aby mohli cestovat vnitrostatne, si musi vyridit specialni prukaz. lide s timto prukazem jsou potom tercem casteho vysmechu ze strany thajcu, napr.v dopravnich prostredcich pri kontrolach dokladu. skoly navstevovat mohou (toto radi tvrdi misionari, aby je dostali do svych internatnich skol). dnes je ucitel vicemene v kazde vesnici. problem je vsak v tom, ze nemohou ziskat doklad o svem vzdelani.

tr
tr:

pavle,

1. zapadni papua nepatri mezi oblasti, kde uwip pusobi. nicmene mezinarodni organizace "friends of people close to nature" (ktere je uwip clenem) s papuanci velmi uzce spolupracuje. kontakt na ne najdes na nasem situ http://www.uwip.org – partners. najdes tam i mnohe reporty a filmy. mezi dalsi zahranicni organizace spolupracujici s papuanci patri napriklad holandsky "nciv" ci anglicky "survival international". co se tyce jejich vlastnich domorodych predstavitelu, tak nejznamejsim je benny wenda a jeho "demmak", ktery je castym ucastnikem pracovnich skupin osn.

2. tito lide obvykle pociti na vlastni kuzi bezpravi, kteremu naprosta vetsina domorodych narodu celi a zacnou se branit. mnohdy pusobi z exilu, jelikoz by pro ne bylo naprosto nemozne vyvijet podobne aktivity ve sve zemi. jako znamy priklad lze uvest zastupce laoskych hmongu, kteri dnes jiz ziji v usa.

3. uzemi horskych kmenu v thajsku patri thajsku. dnes je jiz velmi malo vesnic na svem puvodnim miste. naprosta vetsina byla vystehovana (diky ruznym rozvojovym projektum) do nizin nebo na pristupna mista.

4. odpoved na tuto otazku je velmi slozita a prekracuje me casove moznosti. proto zde radeji kopiruji cast "ilo 169":

PART II. LAND

Article 13

1. In applying the provisions of this Part of the Convention governments shall respect the special importance for the cultures and spiritual values of the peoples concerned of their relationship with the lands or territories, or both as applicable, which they occupy or otherwise use, and in particular the collective aspects of this relationship.

2. The use of the term "lands" in Articles 15 and 16 shall include the concept of territories, which covers the total environment of the areas which the peoples concerned occupy or otherwise use.

Article 14

1. The rights of ownership and possession of the peoples concerned over the lands which they traditionally occupy shall be recognised. In addition, measures shall be taken in appropriate cases to safeguard the right of the peoples concerned to use lands not exclusively occupied by them, but to which they have traditionally had access for their subsistence and traditional activities. Particular attention shall be paid to the situation of nomadic peoples and shifting cultivators in this respect.

2. Governments shall take steps as necessary to identify the lands which the peoples concerned traditionally occupy, and to guarantee effective protection of their rights of ownership and possession.

3. Adequate procedures shall be established within the national legal system to resolve land claims by the peoples concerned.

Article 15

1. The rights of the peoples concerned to the natural resources pertaining to their lands shall be specially safeguarded. These rights include the right of these peoples to participate in the use, management and conservation of these resources.

2. In cases in which the State retains the ownership of mineral or sub-surface resources or rights to other resources pertaining to lands, governments shall establish or maintain procedures through which they shall consult these peoples, with a view to ascertaining whether and to what degree their interests would be prejudiced, before undertaking or permitting any programmes for the exploration or exploitation of such resources pertaining to their lands. The peoples concerned shall wherever possible participate in the benefits of such activities, and shall receive fair compensation for any damages which they may sustain as a result of such activities.

Article 16

1. Subject to the following paragraphs of this Article, the peoples concerned shall not be removed from the lands which they occupy.

2. Where the relocation of these peoples is considered necessary as an exceptional measure, such relocation shall take place only with their free and informed consent. Where their consent cannot be obtained, such relocation shall take place only following appropriate procedures established by national laws and regulations, including public inquiries where appropriate, which provide the opportunity for effective representation of the peoples concerned.

3. Whenever possible, these peoples shall have the right to return to their traditional lands, as soon as the grounds for relocation cease to exist.

4. When such return is not possible, as determined by agreement or, in the absence of such agreement, through appropriate procedures, these peoples shall be provided in all possible cases with lands of quality and legal status at least equal to that of the lands previously occupied by them, suitable to provide for their present needs and future development. Where the peoples concerned express a preference for compensation in money or in kind, they shall be so compensated under appropriate guarantees.

5. Persons thus relocated shall be fully compensated for any resulting loss or injury.

Article 17

1. Procedures established by the peoples concerned for the transmission of land rights among members of these peoples shall be respected.

2. The peoples concerned shall be consulted whenever consideration is being given to their capacity to alienate their lands or otherwise transmit their rights outside their own community.

3. Persons not belonging to these peoples shall be prevented from taking advantage of their customs or of lack of understanding of the laws on the part of their members to secure the ownership, possession or use of land belonging to them.

Article 18

Adequate penalties shall be established by law for unauthorised intrusion upon, or use of, the lands of the peoples concerned, and governments shall take measures to prevent such offences.

Article 19

National agrarian programmes shall secure to the peoples concerned treatment equivalent to that accorded to other sectors of the population with regard to:

(a) The provision of more land for these peoples when they have not the area necessary for providing the essentials of a normal existence, or for any possible increase in their numbers;

(b) The provision of the means required to promote the development of the lands which these peoples already possess.

tr
Komous:

jelikoz mi cas neumozni, abych odpovedel na vsechny emaily, kde mne a uwipu projevujete podporu, rad bych to ucinil touto cestou. diky, opravdu si jich povazuji. tomas

tr
Komous:

tomasi, myslim, ze se v teto diskusi mluvi o nekolika vecech, ktere by asi bylo dobre rozlisit, pokud jsem to sledoval od zacatku, zacalo to kritikou lidi, kteri si udelali trek na Papuu a tim meli urcitym zpusobem ublizit domorodcum, ale lidi, ktere jmenuje jako tribal leaders nejsou Korowajove zijici nekde na stromech, ale politicky angazovani jedinci a skupiny, jakym zpusobem chcete zasahnout do zivota Benny Wendy, zijiciho v Londyne, ktery ma svoji internetovou stranku, Daniove z Wameny obvykle sve internetove stranky nemaji, takze ti, kteri si udelali trek z Wameny do Angruku mohou byt v klidu, protoze do zadneho tradicniho sveta nezasahli, ten svet uz davno neexistuje, naopak prinesli penize a jidlo svym pruvodcum a nosicum a lidem ve vesnicich, kde samozrejme, pokud chcete prespat, musite pozadat o dovoleni, neznam Benny Wendu, tedy znam onoho slavneho pruvodce, ale ten s nim asi nema nic spolecneho, takze bych k nemu pristupoval zatim opatrne jiz vzhledem k tomu, ze o sobe rika, ze je tribal leader etnicky velice ruznorode oblasti, takze nevim, zda haji zajmy sve, sveho kmene nebo koho vlastne? Jakakoliv opozice je casto smesici lidi poctivych a uprimnych, ale take profesionalnich disidentu, kteri si ze sveho disidentsvi udelali profesi, aktualni stav jim vyhovuje a vlastne se ani nechteji vracet domu z evropskeho bytu do honai, to je mj. i ne tak nebezny pripad barmske opozice, myslim, ze by se nasli i cesti cestovatele, kteri by vam popsali osobni zkusenosti s Theyse Hiya Eluayem, kdysi velkym kamaradem Indonesie, pak vudcem Svobodne papuy, nakonec zavrazdenym ind. armadou, asi by vam vycislili, kolik uplatku putovalo do kapsy tohoto bojovnika za svobodu, nezpochybnuji uprimnost vaseho usili, jenom upozornuji i na jine stranky techto tzv. tribal leadru atd.
hezky den
pavel

tr
Komous:

pavle,

1. v tvem prispevku doslo k zamene kmenoveho vudce (tribal leader) a zastupce etnika, ktery haji lidska prava pred mezinarodnimi spolecenstvimi.

2. jak jsem psal jiz drive, situaci na papui neznam z vlastni zkusenosti. nemame tam zadny projekt, ani jsem tam nebyl soukrome. situaci znam pouze z reporu na tema porusovani lidskych prav papuancu a z proslovu napriklad prave bennyho wendy. oblast a problematika, ktere se venuji ja osobne jsou akha a to zejmena v laosu a thajsku.

3. do zivota bennyho wendy jiste zasahnout nechceme a nejsem si vedom, ze bych pro tuto myslenku dal jakykoli podnet. na nasich internetovych strankach je k dispozici popis projektu, kterym se uwip venuje. nejsou tam uvedeny projekty, ktere neni vhodne (zatim) zverejnovat. ovsem hlavnim predmetem nasi prace je prosazovani lidskych prav domorodych narodu.

4. bennyho wendu jsem neslysel rikat, ze je kmenovym vudcem papuancu. ty ano? budu rad, pokud mi posles dokaz na dany text.

5. clanek nemel byt kritikou vubec nikoho. slo o doporuceni.

6. pavle, nejde pouze o "zasah do tradicniho sveta". jak z navstevy turistu profituji vesnicane? jsou vzdy pruvodci a nosici z etnika, kam vedou "sve" turisty? je castka, kterou turista za svuj vylet do domorodych vesnic zaplati rozdelena mezi navstivene vesnicany? dali vesnicane souhlas k tomu, aby byli turisti do jejich vesnic vodeni? stalo se tak za podminek, kdy jim byly predlozeny veskere informace, tzn. take dukladne vysvetleny negativni dusledky turismu?

tr
tr:

Benny Wenda dle jeho internetove stranky

My name is Benny Wenda, and I am a West Papuan tribal leader.

tr
Komous:

pavle, naprosto s tebou souhlasim v kritice lidi zneuzivajicich sve postaveni, kteri parazituji na domorodych narodech. ja osobne jsem se timto opakovane zabyval v jv asii. pokud znas soucasny pripad zneuzivani pozice lidi, kteri spolupracuji s domorodymi narody, budu velice rad, pokud mne o nem das vedet.

tr
Komous:

skutecne si myslim, ze touto polemikou prostupuji otazky domorodcu, chapanych jako izolovanych etnik tj. vsichni korowajove, kombajove aneb cestovni kancelare a zajezdy typu za poslednimi svedky praveku, kteri z nejakych navstev asi skutecne nic nemaji, co jim ostatne muzeme prinest, penize, ktere donedavna neznali, nastroje, ktere take donedavna neznali, leky, ktere nepouzivali, cimkoliv jejich svet zmenime, jako turiste z jejich navstevy si odnasi zazitky, poznani sebe sama, fotografie, jako cestovky na tom velice dobre vydelavame, co lze s temito etniky delat – snad jenom tam proste nejezdit, ale jakasi univerzalni dohoda je asi nerealna a na druhou stranu nevim, jak bychom mohli zabranit, kdyby oni se chteli setkat s okolnim svetem, asi bychom je nemohli drzet v nejakych rezervacich, druhou skupinou jsou pak etniak jako Daniove, Akha a dalsi, jejichz navstevou nemuzeme zkazit vubec nic, protoze pred nami utz tam byli davy lidi apo nas jich tam davy budou, z jejich navstevy si odnasime zazitky, forky, poznani sama sebe, fotografie, suvenyry, jako cestovky na nich profituji, domorodci ziskavaji penize, potraviny, zazitky, poznani, otazkou je, jak je toto vsechno mezi ne rozdelovano, samozrejme cestovky z chiang ami si ukroji nejvetsi dil celeho kolace a jeste vetsi pak ty cestovky, ktery tam privezou lidi z evropy nebo ameriky, treti typ jsou pak domorodci aktivitiste, politicky angazovani, na nez lze nahlizet jako na koholiv jineho angazovane v jakekoliv otazce, zivotni prostredi, mensiny , gende atd. s veskerou uctou, ale take s veskerymi moznymi spornymi strankami, benny wenda s internetem, cestami letadlem a projevy v osn, neni tim domorodcem, o kterem se tady zacalo diskutovat na zacatku, jeho navsteva ma konsekvence politicke, ale tezko kulturni, kdyz uz je adaptovany v Londyne, Benny Wenda rika, ze domorodci nechteji, abychom k nim jezdili, nosici, Daniove, se kterymi jsem sel na trek v Papui rikaji, ze chteji, abychom k nim jezdili, za penize, ktere dostali nakoupili jidlo pro celou rodinu, dalsim argument pro je stejny jako v pripade jinych represivnich rezimu, turiste prinaseji zpravu o situaci v oblasti, ovlivnuji verejne mineni a rezimy se zpravidla neuchyluji k represim primo pred jejich zraky
hezky den
pavel

tr
Komous:

pavle, predlozil jsi nekolik temat.

1. "nevim, jak bychom mohli zabranit, kdyby oni se chteli setkat s okolnim svetem, asi bychom je nemohli drzet v nejakych rezervacich" presne tak. hlavne zadne rezervace. vzdy musi jit o svobodu vlastniho rozhodnuti a ta by mela byt zalozena na predchozim plnem porozumeni a dostatku informaci – tzv. free and prior informed consent.

2. "druhou skupinou jsou pak etniak jako Daniove, Akha a dalsi, jejichz navstevou nemuzeme zkazit vubec nic, protoze pred nami utz tam byli davy lidi apo nas jich tam davy budou" pavle, nezlob se na me, ale toto zni velmi rasisticky. prece je na hostiteli, zda ma o navstevu zajem. nezalezi na tom o co mame zajem my. nemuzeme nic zkazit? co mas na mysli? ktere akha mas na mysli. v ktere zemi? opak je pravdou. napriklad vylety za akha v provincii luang namtha, laos jsou prikladem tveho omylu. o thajsku ani nemluve.

3. "domorodci ziskavaji penize, potraviny, zazitky, poznani" z ceho vychazis? z informaci, ktere ti dali thajske costovky? hovoril jsi o tom s vesnicany ve vesnicich, kam jsou turiste vodeni? znas duvod, proc je obvykla smlouva (pokud vubec nejaka je) mezi cestovkami a vesnicemi domorodych lidi uzavirana na 10 let? sverili se ti vesnicane jak se citi? slysel jsi o tom, ze cestovky v luang namtha zakazuji turistum davat moskytiery vesnicanum, kteri umiraji na malarii?

4. "benny wenda s internetem, cestami letadlem a projevy v osn, neni tim domorodcem, o kterem se tady zacalo diskutovat na zacatku, jeho navsteva ma konsekvence politicke, ale tezko kulturni, kdyz uz je adaptovany v Londyne" benny wendove jsou pro sve lidi velmi duleziti. neni realne mozne, aby "echt" vesnicani vykonavali praci benny wendu. takovi benny wendove by ve svych zemich hodne rychle skoncili. jejich praci je nutne vykonavat z exilu.

5. "Benny Wenda rika, ze domorodci nechteji, abychom k nim jezdili, nosici, Daniove, se kterymi jsem sel na trek v Papui rikaji, ze chteji, abychom k nim jezdili". ano, benny wendove rikaji, ze turismus v dnesni forme je pro domorode narody neprijatelny. to, ze nekolik daniu, akhau ci jinych domorodcu, kteri na turismu vydelavaji o nej maji zajem, je pochopitelne. co vsak vsichni ti ostatni, kteri se stavaji tercem objektivu turistickych fotoaparatu a voyerskych pohledu? ti si preji to stejne? meli moznost ziskat informace o dopadu turismu? svolili k temto aktivitam? dovedli te tvi danijsti pruvodci pouze do vesnic sveho etnika?

6. "turiste prinaseji zpravu o situaci v oblasti, ovlivnuji verejne mineni" pavle, ukaz mne ty zpravy, o kterych pises. jsme na turistickem/cestovatelskem situ. verim, ze v dnesni dobe nejfunkcnejsim v cr. kde jsou ty zpravy? turiste to v naproste vetsine pripadu vubec netusi. a jejich pruvodci jim to nereknou…

tr
Komous:

tomasi, vztahuje se toto i na horske kmeny v Thajsku The rights of ownership and possession of the peoples concerned over the lands which they traditionally occupy shall be recognised, vzdyt to jsou polonomadi, kteri tam prisli pred dvesty lety, tedy asi sedm stoleti po Thajcich
hezky den
pavel

tr
tr:

pavle, diky za dotaz. z casovych duvodu neni mozne, abych podal vycerpavajici odpoved. nicmene, etnika v horach severniho thajska nejsou nomadi ani seminomadi. jde o oznaceni, ktere pouzivaji thajsti urednici a po nich to prevzali i nekteri antropologove. jedna se zejmena o hru se slovy, na jejimz zaklade lze nasledne podporit tvrde postupy uredniku. neni to vsak, jak jsem jiz uvedl, pouze omyl (zamer) vladnich uredniku. britsti kolonialni zastupci v burme pouzili slova nomad pro horska etnika nekdy pred koncem 19.stoleti. myslim, ze se to pozdeji objevilo i v national geographic. jako priklad mohou slouzit dve prvni uznane akhaske komunity, ktere prisly do thajska z burmy. jejich vesnice byly na stejnem miste az do 90.let 20.stoleti, kdy byly nasilne presunuty.
napriklad provincie chiang mai vstoupila pod centralni spravu z bangkoku az po roce 1910. thajska vlada se zacal zajimat o hory na severu a jejich obyvatele az v polovine minuleho stoleti a do te doby tam vubec nezasahovala jeji moc. jinymi slovy, horale obyvali tato uzemi drive, nez thajci.
jinak na tema puda a domorode narody, o ktere jsi projevil zajem, existuje cela rada materialu. myslim, ze velmi dobre formulovala sve myslenky erica daes v jedne ze svych praci.
jeste stoji za zminku, ze ilo 169 v thajsku neplati. a diky za poznamku o bennym. zase jsem o trosku chytrejsi.:-)

Martin Tocik
Komous:

Tato diskuse zatim vypada na nejzajimavejsi, co se dosud na tomto serveru udalo, protoze se dotyka etickeho problemu, ktery si klade asi mnoho turistu a cestovatelu.

Pustim se postupne do komentaru… Autor Tomas ma na srdci sice uslechtilou vec, ale mam pocit, ze ochranou prav "indigenous" domorodcu by take mohl ochranit hlavne jejich chudobu. Problem je tak kosaty, ze se mi asi nevejde do jednoho prispevku.

Nicmene, to nejdulezitejsi: jak se pozna ryzi "domorode etnikum" od tech ostatnich? Dale, jak chcete zajistit "prior and informed consent" bez toho, abyste mel sam vliv na domorode obyvatele? Dejme tomu, chcete ochranit obyvatele tezko pristupne doposud relativne "malo dotcene" vesnice od negativnich vlivu, protoze vite, ze za humny si brusi zuby komercni cestovky, ktere za slusne prodavaji "exotiku". Bohuzel ale samotna interakce s "domorodymi obyvateli" znamena jejich ovlivnovani. Vas pozvali, abyste je prisel informovat o nebezpecich? Neni to stejne jako s ostatnimi navstevniky? Pokud jsou puvodni etnika skutecne dostatecne puvodni, vubec nemusi skutecne pochopit, o jaky problem se jedna. Mozna ale slyseli v sousedni vesnici, ze cizi navstevnici maji uzasne prasky proti cizopasnikum, infekcim atd., se kterymi maji problemy, na ktere umiraji, a ktere maji ucinnost dokonce vetsi nez vlastni tradicni medicina / ritualy. Rekl bych, ze mnozi "domorodi obyvatele" nemaji problem s obcasnou navstevou turistu, stejne tak jako ja bych nemel problem, kdyby mne cas od casu doma v obyvaku navstivil nejaky Papuanec ci Akha. (Pardon, je to trochu demagogicke, chci ale rict, ze pokud se urcite uzemi nedostane pod zhoubny tlak cestovnich kancelari, ktere z "domorodcu" delaji skutecne zbozi a pastvu pro fotoaparaty, nemyslim si, ze jsou vlivy nejake navstevy ciste negativni.) S mnohymi vasimi radami tykajicimi se udrzitelneho eko-turismu lze souhlasit a jsou i dobre vyjadrene. S mnohymi vsak musim nesouhlasit. Napr.: "Je cestování ten nejlepší způsob jak si zajistit duševní rovnováhu?" Predjimas, ze vetsina lidi, co cestuje, tak cini, protoze jsou dusevne labilni?

Dany
Martin Tocik:

Souhlasim s Martinem, ze tahle diskuze je zajimava – tedy rozhodne tematem. Bohuzel je znacne neprehledna – jednak uz tim, ze se slozite identifikuje, kdo vlastne na co reaguje a hlavne materialem, ktery predlozil autor clanku. Predlozil najednou zbytecne nevyrovnanou skalu temat k uvaze. Nektere temata obecne na urovni svetlusek (neublizuj hmyzu a malym zviratkum), jine hluboce filozoficke nebo mravokarne (zmen svuj zivotni styl,oddej se sve vlastni radostne duchovni ceste a dodrzuj disciplinovany duchovni zivot..). Pri vsi ucte k autorovi text pripada jako preklad zaveru z nejake konference. Navic v textu chybi vysvetleni, koho oznacuje za "domoroda etnika". Velmi pravdepodobne ma na mysli vyrazne specificka "domoroda etnika" (napr. etnika zijici jeste stale v souladu s prirodou nebo rekneme prirodni narody). Ale i tak je rozdilna situace rekneme v Indonesii, v Brazilii … Africe. Nebo jeste podrobneji napr.na ruznych mistech te zminovane Indonesie. Presto clanek (a pokud neprehlednost diskuze nektere neodradila) splnil ulohu … "zamyslet se".
Nektera temata by si zaslouzila diskuzi samostatnou.

tr
Dany:

cau dany. mne se nejvic libi definice martineze coboa. a kdybys cetl poradne, tak uz to vis. 😉

"Velmi pravdepodobne ma na mysli vyrazne specificka "domoroda etnika" (napr. etnika zijici jeste stale v souladu s prirodou nebo rekneme prirodni narody)."
ne, mam na mysli vsechna domoroda etnika. vsichni si zaslouzi sva prava.

Pavouk
Komous:

Čau šéfe, smekám před Vašima znalostma. Takže Dajakové jsou Papuánci? To jsem opravdu nevěděl. Mimochodem my jsme před rokem 89 byli také takoví domorodci oddělení ostnatým drátem od okolního světa a dnes vidíš jak nás ti mrzcí kapitalisté zničili. Nevim, proč se tady hádáš s komoušem, když jste ze stejné strany. Je pěkné, že vedeš prohnilou organizaci chránící poslední domorodce s komunistickýma ideama a ještě si na tom pěkně naklepeš kapsy, jako každý správý člen klanu. Takže přeji hodně zdaru šéfe!

Martin Tocik
Pavouk:

Pavouku, nikdo prece nerikal ze Dajakove jsou Papuanci. Daniove prece Papuanci jsou.

Kazdopadne zrejme reagujes na mirne jizlivy prispevek o bramboraku, tam samozrejme s pisatelem taky nesouhlasim, nebot jenom opakuje vety o vrazdeni a muceni, cit.: "tamni domoroda etnika vystavena nasili ze strany indoneske armady (zabijeni, muceni, uteky do exilu, atd)"

Asi mu unika, ze napriklad nedavno probehly v provincii Papua regionalni volby, ktere nebyly zpochybneny a guvernerem a viceguvernerem provincie byl zvolen hadejte kdo? Ryzi a puvodni "Papuanec". Nepapuanci dokonce na guvernera nemohli kandidovat.

Pavouk
Martin Tocik:

Máš pravdu a myslím, že autorovi uniká ještě daleko víc věcí než jenom to.

tr
Pavouk:

kez by mne unikalo jen to…

tr
Martin Tocik:

martine, vety o nasili meli za cil vyjadrit kontrast mezi situaci papuancu a bramborakem.

ano, znovu opakuji, situaci na papui znam jen velmi povrchne. nicmene zpravy ze zari tohoto roku, ktere nam chodi o zadnem zlepseni situace neinformuji. srpnova pracovni skupina osn take nezminila zmenu k lepsimu.

toto je zprava survival international:

INDONESIA: New wave of police violence in Papua 13 Sep 2006

Indonesian police have unleashed a new wave of violence against the tribal people of Papua. Survival has received numerous reports of torture, mal-treatment and extra-judicial killings committed by the police this year.

Survival fears for the safety of Nelson Rumbiak, who was involved in clashes between students and police in March. He is currently in police custody, and has been severely beaten. Following the same clashes, police raided dormitories and assaulted many students. One, Dany Hisage, was killed.

Another man, Obet Kossay, was tortured to death by police in January. Two people were shot dead and many others tortured in the town of Wamena in May. In June, an 18 year old woman was raped and tortured to death by seven police officers, and in July a 19 year old woman, Selvi Kogoya, was shot dead by a police officer after she refused to have sex with him.

Survival has written to the President of Indonesia, Susilo Bambang Yudhoyono, urging him to bring an end to police violence in Papua and to ensure that those responsible are brought to justice.

Papua is home to around 312 different tribes. All Papuan peoples have suffered terribly under the Indonesian occupation, which began in 1963.

Martin Tocik
tr:

Ad Papua: Problem je, ze indoneska policie/ armada nejedna v rukavickach krome Papuancu ani s ostatnimi Indonesany. To ovsem uz zprava neuvadi. Seriozni zpravy organizace International Crisis Group existenci systematicke "genocidy" na Papui, o ktere se sem tam objevuji zpravy v australskych mediich ovlivnenych tamnimi cetnymi aktivisty, nepotvrzuji.
A citovana veta naznacujici, ze represe na Papui v ranych dobach (od roku 1963) po anexi/intergraci Irianu, trvaji dodnes ve stejne mire, jako tehdy, je totalne zavadejici.

Martin Tocik
tr:

asi se tady shodneme, ze indoneska policie je dost brutalni, jenom maly dodatek k te zprave, shodou okolnosti jsem tenhle incident videl v indoneske televizi, ti papuansti studenti tam ukamenovali asi pet policistu, nekteri z nich dostali azyl v Australii, dokazete si predstavit, co by se delo,kdyby tomu bylo naopak, aborigines prchajici do Australie?
pavel

Martin Tocik
Martin Tocik:

pardon samozrejme aborigines prchajici do Indonesie

tr
Pavouk:

pavouku, ja mel za to, ze ochrana lidskych prav je komousum cizi…

dagmar
Komous:

Vážený Tomáši,
s manželem jsme sledovali tuto diskusi celý víkend. Oba již léta cestujeme a proto pro nás Váš příspěvek znamenal v první chvíli velký šok. O celé záležitosti jsme hodně diskutovali a musíme Vám učinit poklonu. Nejen, že přinášíte pro mnohé z nás naprosto nový úhel pohledu, navíc máte neuvěřitelnou trpělivost při vysvětlování účastníkům této diskuse. Moc Vám fandíme a přejeme dostatek energie do Vaši práce. D&V

tr
dagmar:

vazena dagmar, jsem rad, ze vas tema oslovilo. pozdravujte manzela. 🙂

Martin Tocik
dagmar:

Pro Dagmar: a ostatni ucastnici diskuse zase maji trpelivost poukazovat na to, co podle nich v autorove "navodu" pokulhava. Je docela zajimave to, ze spoustu veci, co uvedl, mohu jen podepsat, s jinymi, stejne zavaznymi, mam vyhrady. Asi vsichni ucastnici diskuse by se shodli, ze nikdo si represe domorodych obyvatel nepreje, a ze stado turistu lezouci lidem do chatrci a bazici po lacine exotice, neni to prave orechove, zvlaste kdyz "zisk" z prodeje teto exotiky odteka zpravidla mimo lokalitu. Problem je ale v nuancich, balancujicich na definovani nejruznejsich prav a svobod, ktere jsou vzajemne casto v nesouladu a o to se tu asi budeme chvili prit.

tr
Komous:

ahoj martine, diky za prispevek, pokusim se odpovedet.

1. "ochranou prav "indigenous" domorodcu by take mohl ochranit hlavne jejich chudobu." z ceho tak usuzujes?

2."jak se pozna ryzi "domorode etnikum" od tech ostatnich?" co znamena "ryzi"? mam za to, ze jsem se v jednom prispevku odvolal na definici martineze coboa. pokud ne, tak tak cinim nyni.

3."Dejme tomu, chcete ochranit obyvatele tezko pristupne doposud relativne "malo dotcene" vesnice od negativnich vlivu, protoze vite, ze za humny si brusi zuby komercni cestovky, ktere za slusne prodavaji "exotiku"." ochrana domorodych narodu pred turistikou nepatri mezi zaklad nasich aktivit. o clanky na toto tema jsem byl pozadan. nicmene, o dostatecnou informovanost by se mela postarat ta cestovka. jinymi slovy, jen proto, ze ma vice financi a znalosti trhu, by nemela domorodce zneuzivat ke svemu zisku. my muzeme jen poukazovat na jeji nekale praktiky.

4. "Vas pozvali, abyste je prisel informovat o nebezpecich?" pokud se bavime o akha, tak ano. jeden z nasich kolegu zil v jejich vesnici pres 13 let. je jedinym cizincem, ktery plynne mluvi akha.

5. "Pokud jsou puvodni etnika skutecne dostatecne puvodni, vubec nemusi skutecne pochopit, o jaky problem se jedna." co to znamena puvodni? kultura se stale vyviji. opet jde jen o to, aby se mohli domorodci sami rozhodnout, tedy spis, abychom jejich rozhodnuti respektovali. tady bych opet odkazal na martineze coboa.

6. "Rekl bych, ze mnozi "domorodi obyvatele" nemaji problem s obcasnou navstevou turistu, stejne tak jako ja bych nemel problem, kdyby mne cas od casu doma v obyvaku navstivil nejaky Papuanec ci Akha." martine, toto je velmi trefne. problem je v tom, ze vychazis z pohledu cloveka, ktery ma zajistena urcita prava. uvital byste navstevu, kterou by k vam vodil nekdo cizi, bez vaseho souhlasu a jeste na tom vydelaval? skutecne existuji formy turismu, z ktereho profituji domorodci, sami se na celem procesu podili, atd. znovu opakuji – musi jit o jejich vlastni rozhodnuti, zalozene na fpic.

Martin Tocik
tr:

Ahoj Tomasi, nemyslim si, ze bychom byli v nejakem ostrem sporu, asi 80% toho, co tvrdis, si myslim tez. Obchod s exotikou (pracovni nazev) se mi tez protivi, zvlast kdyz si uvedomuju, ze zisky casto plynou jinam. Bohuzel kdyz ja tuto moznost navstevy mam, at uz jako individualni navstevnik nebo dokonce aktivista, nastava eticky problem, zda mohu po druhych chtit "nejezdete".
Doufam ze nejste zastancem pokud mozno co nejvetsi izolace techto lidi ve jmenu jejich ochrany pred negativnimi vlivy…
Co se tyce definice pana Martineze, kdo je to vlastne "domorodec" a kdo neni, muzes nam, kterym se to zde v textu ztratilo, tuhle definici zopakovat?
Je domorody obyvatel treba Balijec, ktery diky turismu nebyvale profituje, a diky dodatecnym prijmum ma prostredky na stavbu chramu, rozvoj tradic, ceremonie atd.? (Pres mnoho negativnich vlivu).
Velmi by mne zajimala ta hranice. Ty se zajimas o Thajsko, ja o Indonesii. V Thajsku je to dost jasne: Thajci-minority, ale v Indonesii je to podstatne slozitejsi.
Dale, parkrat ses zminil o misionarich v negat. kontextu. Samozrejme mezi nimi exituji sileni jedinci, ale mnoho velmi osvicenych, kteri se podileji napriklad na vytvoreni psane formy jazyka (zachrana kulturniho dedictvi), uznavaji mnoho elementu domorode kultury… Uvadi se, ze katolicka cirkev na jiznim pobrezi Irianu/ Papuy zachranila mnoho nejcenejsich rezeb/ totemu "bisj" Asmatu pred indoneskou kulturni represi. Mnohdy tito lide haji lidska prava techto obyvatel proti utlaku. (Opet Papua – Reverend Sofyan Yoman, mluvci Papuanu proti utisku). V dnesni dobe dochazi i k rozvoji tradic a kultury etnika Kamoro, a podili se na tom financne i opovrhovana tezarska firma Freeport Indonesia.
Mnoho otazek, mnoho odpovedi. Asi jsem toho pospojoval pomerne dost najednou. Chci jen upozornit, univerzalni mustr neexistuje, ani ten tvuj. Nektere vety jsou pro mne zvlastni jako "Zmen konzumni zivotni styl"….klise jako poleno! Nemam pouzivat internet, nemam koukat 8 hodin denne na televizi, nebo mam chodit oblekany jako Mahatma Gandhi? (nadsazky, ukazujici na to, ze ani deficice, co je to konzum a co neni, neexistuje).
K te konzervaci chudoby se jeste snad vyjadrim pozdeji.

tr
Martin Tocik:

martine, diky za tve prispevky. pokusim se odpovedet. predesilam vsak, ze se tato diskuse jiz vzdalila zameru hlavniho textu. me casove moznosti mne navic nedovoluji, abych v techto diskuzich pokracoval na tomto foru. pokud budes mit zajem komunikovat i nadale, mas k dispozici muj email. v tom, pripade, prosim, cisluj jednotlive pripominky ci otazky tak, abych na ne mohl rychle a prehledne odpovidat. vsiml jsem si, ze jsi vcera vecer napsal prispevku vice. jak jiz zminil dany, diskuze se stala neprehlednou a proto, pokud na neco neodpovim, napis mi to na mail.

1. znovu opakuji – situaci v papui znam jen povrchne. neni mozne znat problemy "vsech" domorodych narodu. ver mi, ze problematika a reseni problemu akhau me zamestnava minimalne 12 hodin denne. nicmene, postaveni domorodych narodu byva obvykle nejhorsi v zemich, v kterych ziji. verim, ze je tomu tak i v indonesii. pokud mas pripominku ke zprave survival international, kontaktuj je. survival ma obvykle v zemich, kde pusobi radu lidi a informatoru z naprosto ruznych odvetvi. jiste jsou mezi nimi i zurnalisti, kteri sleduji mistni media. navic je otazkou hlubsich rozboru nakolik informuji indoneske media "objektivne".

2. "a ostatni ucastnici diskuse zase maji trpelivost poukazovat na to, co podle nich v autorove "navodu" pokulhava." prosim, bud konkretni.

3. "Problem je ale v nuancich, balancujicich na definovani nejruznejsich prav a svobod, ktere jsou vzajemne casto v nesouladu a o to se tu asi budeme chvili prit." prosim, definuj, bud konkretni.

4. "Bohuzel kdyz ja tuto moznost navstevy mam, at uz jako individualni navstevnik nebo dokonce aktivista, nastava eticky problem, zda mohu po druhych chtit "nejezdete"."
ja nerikam nejezdete. ja rikam nejezdete za jednostrannych podminek. vztah musi byt prijatelny pro obe strany, coz v dnesni dobe obvykle neni. jak jsem jiz zminil drive, existuji mista a etnika, ktera to "podchytila". jde vsak o naproste vyjimky.

5. "Doufam ze nejste zastancem pokud mozno co nejvetsi izolace techto lidi ve jmenu jejich ochrany pred negativnimi vlivy…" znovu zde opakuji – ja jsem zastancem toho, aby si domorode narody rozhodovali sami. a to na zaklade fpic.

6. martine, zkus navstivit napr. stranky organizace iwgia. maji tam ruzne definice domorodych narodu.

7. "Dale, parkrat ses zminil o misionarich v negat. kontextu. Samozrejme mezi nimi exituji sileni jedinci, ale mnoho velmi osvicenych, kteri se podileji napriklad na vytvoreni psane formy jazyka (zachrana kulturniho dedictvi), uznavaji mnoho elementu domorode kultury…"
martine, tema misionaru je mne velmi blizke. jiz leta se mu venuji. ano, vytvorili pisemnou formu jazyka. ne vsak proto, jak uvadis, aby zachranili kulturni dedictvi. jejich aktivity nasvedcuji pravemu opaku. pismo vytvorili kvuli prekladu bible. na tema misionaru budu velice rad diskutovat a hlavne rad uslysim tve zkusenosti z indonesie. napis je na muj mail.

8. presne tak, definice jiste nejsou absolutni. ani si tento cil v zadnem pripade nekladli. text mel byt napsan tak, aby ho bylo mezne precist velmi rychle. tak znelo zadani majitele situ.

9. "Jezdit za poznanim-nejezdit. Misionarit- nemisionarit. Pestovat mak-nepestovat. Tezit-netezit." bezvadna poznamka, na ktere lze dobre demonstrovat zaklad pristupu k domorodym narodum. vzdy musi dojit k souhlasu ze strany domorodcu a to za podminek fpic.

10. pozice akhau v burmske spolecnosti je v mnoha ohledech lepsi nez ta thajska.

Michal
Komous:

Tomáši, díky Tvému příspěvku a celé následné diskusi jsem si uvědomil kolik je v nás pýchy a rasismu. To, že se s tím setkám na cestovatelských stránkách mě mrzí o to vic. Čekal bych větší otevřenost mysli. Na pavouky se vykašli, stejne je nikdo nemá rád.

Martin Tocik
Michal:

Bud konkretni, kde jsi videl pychu a rasizmus, krome nekolika malo "destruktivnich" prispevku, ktere nestoji za rec?

Vera
Komous:

dobry den, jiz radu let ziji v zahranici. tema,ktere auto predlozil je na zapad od nasich hranic diskutovano jiz dlouhou dobu a lide jej chapou stejne jako ochranu prirodz, stare architektury nebo umeni. uznani prav domorodych narodo by mela byt vec naprosto samozrejma. stejne tak ,jak jsme my touzili po svobode za "komouse". je mne za vas hanba. Tomasi, preji vam mnoho uspechu. Vera

pro Věru
Vera:

Je zajimave, ze Tomas Ryska ma tady na webu uz nekolik clanku,ale najednou tady u tohoto clanku se mu vyrojilo tolik symapatizantu. Vyrojili se proto, ze nekdo mu dokazal oponovat. Vero, prevazna cast cestovatelu, kteri se vydavaji za domorodymi etniky, jsou ze Zapadu. Pokud se toto tema resi na ZAPADE dlouhou dobu, tak nechapu, proc uz davno neni vyresene!?!? Samotny Tomas Ryska vam zdokumentuje, jak OSN tuto problematiku resi a jaky ma k tomu pristup.Odkud jsou ti "misionari", kteri v Thajsku zneuzivaji male deti -z Cech, z Ruska, z Ukrajiny!?!? Haha, nenechte se vysmat. Odkud jsou ti muzi, kteri cestuji do Pattayi a jinych mist v Thajsku za sexualni turistikou!?!? Miluju tyhle emgiranty, kterym je hanba z toho, ze pochazi z Cech. Mne je hanba z nich a v Cechach na to jejich vyvyšování neni nikdo zvedavy.

Martin Tocik
Vera:

dobry den, prominte, ale tenhle pribeh o vyspelem Zapadu, jiz dlouhou diskutujicim, neberu … na rozdil od nich si nemusime vyrikavat to, jak jsme nalozili s puvodnim obyvatelstvem, jak jsme se chovali v koloniich a nakolik tahle uzemi prispela k nasemu blahobytu, bohuzel tohle pokrytectvi nam trochu bere pravo nekoho soudit
pavel

Vera
Komous:

Na to, ze jsem z Cech jsem hrda. To co jsem napsala nema s Cechami nic spolecneho. Zato se to tyka "pavouku" jako jsi ty. Reakce, ktere jak rikas "oponuji", jsou spis zalozeny na nepochopeni, nedorozumeni ci nedostatku informaci, coz je zrejme z odpovedi pana Rysky. Proc to neni vyresene? A je snad vyresena ochrana zivotniho prostredi? Ale to, ze je treba se o ni starat je nam uz jasne. A ty jsi takovy srab, ze ses ani nepodepsal.

Martin Tocik
Vera:

Nerekl bych, ze jsou zalozeny jen na nepochopeni. Pisete, ze ochrana prav domorodych narodu ma byt davno vyresena. Bohuzel je to mnohovrstevnaty problem, ktery se neda vyresit jednoduchym nadiktovanim od zeleneho stolu. Mnoho rovin. Jezdit za poznanim-nejezdit. Misionarit- nemisionarit. Pestovat mak-nepestovat. Tezit-netezit. Fakt nevim, co je na tom tak jednoznacneho, co lze vyresit lusknutim prstu. Zkuste napsat nejake konkretnejsi argumenty, nejenom obecne veci ve smyslu, ze domoroda prava a zivotni prostredi je hezke chranit. V tom se shodnou mnozi, jak to ale jen uvest do praxe.
Jinak, vy jste se Vero vlastne take nepodepsala. Kdyz se nekdo podepise Vera nebo Pepa, je to stejne informativni, jako prezdivka Pavouk.
I kdyz by mne taky zajimalo, jestli je kolega Pavouk jen rozbijec diskuse, nebo nam chce take necim argumentovat.

Martin Tocik
Komous:

jsem prirovnal pudu domorodych narodu k nasemu obyvaku.
trosku se v te diskusi ztracime, takze ted chci reagovat na to, co psal tomas …

muze kdokoli, jen proto, ze ho to zajima a ma na to penize, prijit ke mne domu, do obyvaku a fotit si me a moji rodinu, aniz bychom ho pozvali a projevili s jeho navstevou souhlas? navic v situaci, kdy nemam jidlo pro sve deti, jedno vcera zemrelo a manzela dnes rano odvedli vojaci? "cestovatelum" se tehdy zdalo prirovnani s obyvakem prilis extremni. opak je vsak pravdou. my nase obyvaky menime, stehujeme se. vztah domorodych narodu k jejich pude je daleko silnejsi ….

nyni jenom kratky dotaz, jak silny maji Akha vztah k pude, kdyz se do svych dnesnich mist pristehovali pred cca 200 lety a navic neziji v nejakem Akhalandu, nybrz v Thajsku, ja se nemohu zbavit presvedceni, ze se zde smesuji dve skupiny etnik, jedni jsou napr. Kombajove z appuanske dzungle, kteri v tech mistech zili opravdu davno pred Javanci a pokud k nim prijdete, prichazite vybaveni nejenom tim, co oni nemaji, ale ani neznaji, kdezto Akha vesnice se skolou, motorkami atd, je prece kulturn eneco jineho, v pripade Kombaju, ale samozrejme by sem patrila i dalsi etnika, pro ktere stejne jako Matin mam oznaceni prirodni narody, prirovnani k navsteve vlastniho obyvaku sedi,a le jak vypadaji treky mezi horske kmeny v Thajsku? Cely ten vylet je prodavan v prvni rade jako trek, ve druhe pak to, ze se setkate s horskymi kmeny, skutecnost je takova, ze jezdite na slonech, jedete na bambusovem voru, a pak jdete po kopcich, jednu noc spite v nejake osamocene bambusove chysi, kterou si postavila cestovka, druhou pak vetsinou ve vesnici vaseho pruvodce, behem treku projdete asi tak pet vesnic, z toho dve jsou vylozene suvenyrove, v "obyvaku" se zastavite jednou asi na pul hodiny, po celou dobu se pohybujete po thajskem uzemi, na ktere jste byl pozvan tim, ze jste si vyridil thajske vizum, stejne jako martin si myslim, ze to, ze indoneska, thajska nebo jakakoliv jina ozbrojena sila se chova nasilnicky vuci nekterym skupinam, neni vylucnou zalezitosti, oni se tak chovaji i k ostatnim, pokud ne ke vsem, protidrogove tazeni nrebylo zamereno vyhradne vuci horskym kmenum, jinak souhlasim, ze by se turiste melui zajimat o situaci v zemi, kam jedou, ale to se tyka i tech, kteri jedou na nejakou plazovou dovolenou
a snad jeste jednu vec – byla tady zminena barma jako zeme, kam by turiste nemeli jezdit, byly zde vyzvy k bojkotu, ale kdyz se napr. v mandalay zeptate Moustache Brothers a to jsou herci, kteri dostali od rezimu sedm let tezkyho zalare a muzou hrat jenom u sebe doma, tak vam reknou, ze turiste je svoji pritomnosti chrani a ze by rozhodne do barmy jezdit meli
tesim sena dalsi diskusi
pavel

tr
Martin Tocik:

pavle,

k pochopeni vztahu akhau k pude je treba rozumet jejich kulture, jejich zivotu, akhazang. neni mozne vysvetlit jejich vztah k pude, vzathy v ramci komunity a samotny zivot vesnice jako takove v ramci teto diskuse. k pochopeni (ja jsem zatim akhae nedokazal pochopit v plne siri) je treba dlouhodobe studium a hlavne zivot s nimi a moznost s nimi dlouze komunikovat. navic neexistuji "jedni" akha. je cela rada klanu s ruznymi subkulturami.

v pojeti, ktere bylo sledovano mym prispevkem (tzn. turisticke cesty za domorodymi narody) bych nerozdeloval domorode narody, tak jak cinis na tzv. "prirodni narody" (mimochodem, zajimala by me tva definice tzv. prirodnich narodu). prispevek mel za cil rici, ze neni mozne divat se na cesty za domorodymi narody pouze z naseho (mnohdy sobeckeho, jednostranneho pohledu), ze je treba prijmout jejich nazory a prani. nechapat cesty k nim jako samozrejmost jen proto, ze na to mam penize a oni nemaji "ploty". take tim, ze neco ziskam svou navstevou techto lidi, mel bych jim to nejak oplatit. v naproste vetsine pripadu nejsou domorodci temi, kteri by projevili zajem o nasi navstevu. zajem mame my.

v obecne rovine maji domorode narody obvykle nejhorsi postaveni ve "svych" zemich – to plati i o pristupu k nim v ramci tzv. "war on drugs" v thajsku. zazitky akhau z tohoto obdobi jsou velmi tragicke. mnohe jsem mel moznost slyset z "prvni ruky".

burmu jsem nezminil jako zemi, kam by se nemelo jezdit, ale jako zemi, kde je potreba se nad cestou do ni zamyslet. k bojkotu jsem rozhodne nevyzyval. naopak si myslim, ze jsem uvedl priklad zeme, ktera je obecne povazovana za "demokratickou" – thajsko. znovu opakuji, k zadnym bojkotum jsem navyzyval, pouze k informovanosti a zamysleni se.

akhaske vesnice se skolou a motorkami. k pochopeni teto na prvni pohled jednoduche vety je treba znat velmi dobre situaci akhau v thajsku, rozvojove projekty a tamni politiku, vcetne atmosfery ve spolecnosti vuci horalum.

Obecne plati, ze nejpristupnejsi vesnice akhau, jsou ty nejvice "poskozene".

pavle, patrili by akhaove do tve definice "prirodnich narodu"? napr. v laosu je mnoho vesnic, ktere nikdy nemeli navstevu "bileho muze" a ziji tak, jak zili jejich predkove.

Martin Tocik
Komous:

Jeste jako prispevek do diskuse vam prikladam clanek, jehoz autor Max Wechsler je velice dobrym znalcem situace v Barme a dlouhodobe podporoval barmsky exil, v clanku popisuje sve zkusenosti, jinymi slovy lide, kteri vystupuji jmenem sveho naroda a uslechtilych myslenek nejsou jenom ti zastupci naroda a uslechtilych myslenek, aby bylo jasno, tim nemam na mysli tomase
pavel

Perhaps to the disappointment of some in the exile community and the delight of the ruling State Peace and Development Council (SPDC) – unless it has acquired a taste for news and photos of exiled opposition leaders – I have decided to terminate my writings for the New Era Journal (NEJ).

This does not mean a total break from my writing about Burma or a disconnection with the opposition movement, as I will continue to occasionally contribute articles for different websites.

The decision to quit was not reached overnight, but has been building up for some time. It would be inappropriate to go into the specific details here, but I will mention a few reasons. For the rest you will have to read “between the lines”. I have no wish to upset some opposition people who would then accuse me of working for the SPDC.

First of all, I think it is time that someone else – preferably Burmese – should take over the reportorial role I have played at NEJ. Second, I am disappointed with the way some exiles carry on their struggle for democracy in Burma. I feel that to give them further publicity would merely endorse their misbehavior and wrongdoing.

My writing for the NEJ has been without payment (at my request) and I have spent my money over the years on travel, assistance and so on. As I have found, writers and contributors whether in Burma or Thailand all demand to be paid for their contribution. This is perhaps understandable.
Yet, I was surprised to discover that – and I double-checked this – no one will even give information or photos unless they are paid. This was for me a disappointing discovery. If it was standard practice for everyone in movements against totalitarian regimes to work on a cash-only basis then today we would still have the Soviet Union and a number of assorted communist countries in Eastern Europe. Could this be one of the reasons why the Burmese people are still waiting for democracy?

I thought – and I now see that I was probably naive all those years – that a vibrant press should assume its role in bringing about change without the need to reward every supplier of bits of information, photos or articles.

The first article I wrote for the NEJ was titled: “Lessons for Burma from the Yugoslav Uprising”, published in November 2000. This was followed monthly, and without interruption, by another 66 articles, either interviews or features.

My initial objective was to give publicity to individuals and groups that had been sidelined in the main-stream opposition media. This aim, I believe, was achieved.

In fact, there are not so many Europeans who are still writing about the exile community. Most of my colleagues stopped a long time ago. They are willing to write an anti-SPDC article, but not a pro-exile piece, which can be tricky. I know why others have stopped writing about exiles, but it would be inappropriate to explain precisely or to name the journalists.

As I began to meet more and more exiles and opposition figures in the course of my journalistic work, I started to have mixed feelings about their motives, aims and intentions.

I have met with, interviewed and spoken candidly with many different types of people in exile. Some treat it as a job to pursue for their own benefit, spending most of the time looking for money. These people like to pose as “big revolutionaries” when in fact they are opportunists who think only of themselves.

The existence of the SPDC and its predecessors actually helps these people. They would be out of business if there were democracy in Burma tomorrow. I don’t believe that they would be accepted by the Burmese people.

In fact I have learned from “inside” sources that the people of Burma know all about these sorts and what they are up to, and that they won’t be welcomed if they eventually do aspire to positions in a future civilian government.

There is another group of people– fortunately in the majority – which are dedicated and want to help their country, but unfortunately they don’t usually have the financial resources and connections to gain them much influence.

Those in the first ‘greedy’ group enjoy comfortable and happy lives compared with the second group of ‘principled’ exiles, who usually lack the money and resources necessary for a decent life. I am thinking especially of 120,000 people living in refugee camps and the unknown number of Internally Displaced People, not to mention the 60 million or so ordinary Burmese.

It has come to my attention that everything really revolves around the non-governmental organizations (NGOs) and governments who fund the dissidents.

And while on this subject, despite an almost 6-year effort I have failed to find a single staffer or NGO leader who was willing to talk on the record about the true role of their organization in funding Burmese opposition groups.

They have given me a variety of reasons and excuses for their silence. Usually I have been told that they have some kind of an agreement to talk only to a one particular authority in Thailand and that they can’t disclose their activities for fear of retaliation.

During my time covering the opposition movement I have met and spoken with many exiles, both rank-and-file members and their so-called leaders.

Some gave interviews to help their people; some wanted to help themselves. Some interviewees asked to see a story before it was printed so that they could “correct” dates or the spelling of names, but really they were afraid of what I might write because they didn’t trust me. Only rarely did anyone thank me for putting their views to a wider audience.

My relations with the NEJ began in 1998 when I met the founder and one of the leading opposition figures in exile, Mr. Tin Maung Win who passed away on December 1, 1999 under circumstances which still fuel suspicions. It was he who introduced me to the democratic movement in Burma and suggested that I might write for the NEJ.

During my years in writing, I have tried to write factually and objectively, and to avoid sounding like propaganda. I regret to say that the latter may sometimes have been the case. In some instances – I was to discover – the people I interviewed were, to say it mildly, not completely truthful and honest.

Altogether, I must say that I have gained some really good friends in the opposition movement.

The NEJ management has never censored any of my articles or told me what I should or shouldn’t write. NEJ is an independent newspaper without any affiliation to any political group or organization. This is something that many “big leaders” don’t appreciate because they can’t use this particular publication for their own benefit.

I won’t speculate on the future of Burma or tell the exiles what they should or shouldn’t do. They have been in the business for decades and they know everything already. They don’t need any advice. I leave aside the idea that many exiles might still have a lot to learn.

But I must say that the movement is riddled with hypocrisy. Many times I heard this or that “big leader” say something officially and then something completely different in private, after asking me to switch off the tape.

In meeting dozens of exiles over the years, I have uncovered many different schemes and goals, most of them dressed up as part of the fight for democracy, but I haven’t been able to discover any coherent strategy on how to bring about democracy in their country. What about a united front?

Please read again my first article! When someone complains they can’t do this or do that because they are afraid, I usually respond by telling them that if we in Eastern Europe thought in such a way then today the Communist Party of Czechoslovakia would be still in power.

So please listen to these words from a freelance journalist – one-sided propaganda benefits neither the exiles nor the democratic movement. Everyone should try to be objective and to admit when they make mistakes. It should be admitted especially that the opposition movement is plagued with corruption.

The exiles are very sensitive to a criticism and usually retaliate swiftly and fire back. My life has been threatened on several occasions. One of these threats was conveyed in the person of a former commander of a Mon armed group who has since migrated with his family to the United States.

One prominent exile told me recently: “The opposition should accept constructive criticism and shouldn’t be afraid to criticize. If a person is sick and refuses medicine, how can he fight the disease? And this applies to our movement. If we are not well how can we fight the enemy?

“It is time for our capable and dedicated men and women to expose and oust corrupted people, to join with the oppressed masses in our country, and to turn the tide of revolution in our favor. The movement should be shaped up,” he stressed.

Another one said that a number of exiles frequently travel abroad and refuse to tell their fellow opposition members for what purpose and what they have achieved. “They always say that it is secret,” he said, and cited a recent trip by several top exiles to Japan.
I have written this article not to scorn the exiles but to remind them of their responsibilities to their country and their people.

Finally, I haven’t mentioned here the misbehavior and wrongdoing of the SPDC because these can be found every day in opposition newspapers and websites.

tr
Martin Tocik:

"And while on this subject, despite an almost 6-year effort I have failed to find a single staffer or NGO leader who was willing to talk on the record about the true role of their organization in funding Burmese opposition groups.

They have given me a variety of reasons and excuses for their silence. Usually I have been told that they have some kind of an agreement to talk only to a one particular authority in Thailand and that they can’t disclose their activities for fear of retaliation."

naprosto presne. moje zkusenosti jsou shodne. ale to i v thajsku a laosu.

"Please read again my first article! When someone complains they can’t do this or do that because they are afraid, I usually respond by telling them that if we in Eastern Europe thought in such a way then today the Communist Party of Czechoslovakia would be still in power."

ano, jiz leta prosazuji nutnost publikovani informaci – jv asie je timto problemem velmi nasata.

Vítek
Komous:

Ahoj tomáši,
jistě, že existují organizace (respektive firmy), které používají nálepky eko jenom pro zvýšení prodejnosti své nabídky. To však s ekoturismem nemá nic společného, doporučoval bych si přečíst stránky The International Ecotourism Society: http://www.ecotourism.org .
Oblastí JV Asie se nezabývám, ale mohu se informovat u své kamarádky. Která tuto oblast procestovala a má zkušenosti s místními NGO´s.
Ekoturismus není samospasitelný ale je to pokus o to, jak skloubit turismus, ochranu přírody a kulturního bohatství bez větších škodlivých vlivů.
Toto téma je opravdu rozsáhlé a rád bych ho probral osobně ale bohužel se právě věnuji terénnímu výzkumu, takže přijedu do Čech až za půl roku. Takže ano, terénní výzkum je určitě nástroj badatelů rozvojových studií:)
Hezký den

tr
Vítek:

vitku,

hned na zacatek pripominam, ze se bavime o cestovani k indigennim lidem. ne o cestovani obecne. to kvuli tve poznamce o "jedne ceste do ciziny".

akteri, propagatori ci nosici ekoturismu znovu a znovu opakuji, co by mel ekoturismus znamenat, naplnovat, jak by mel byt implementovan. empiricka zkusenost vsak mluvi jinak. tim nemam na mysli zkusenost cestovatelskou. mam na mysli nekonecnou radu pripadovych studii zalozenych na dlouhodobych vyzkumech. ne reporty psane pro realizatory/propagatory ekoturismu ci un (zajimave jsou "ekoturisticke" konference, resp. jejich akteri a hoste. jen zridka mezi nimi spatris zastupce tech, o kterych se jedna, tedy ty, bez kterych by ecoturismus nebyl – indigenni lidi).

pri vyzkumu ekoturismu je treba delat fieldwork prave u hostitelu, tedy lidi, za kterymi jsou turisti privadeni. sledovat zmeny v socialnich vztazich ve vesnici, zpusob prerozdelovani penez, power relations, znat smlouvy a sledovat, co jim predchazi, vsimat si narustu poctu turistu v konkretnich vesnicich, pozorovat zmeny ve zpusobu jejich zivota, stravit hodiny a hodiny pri rozhovorech s vesnicany pri naprosto ruznych prilezitostech (v zadnem pripade strukturovany dotaznik ;-)), atd., atd. proto, v tomto pripade, nepovazuji za hodnoverne informace ziskane pri cestovani nebo od ngos ("mohu se informovat u své kamarádky. Která tuto oblast procestovala a má zkušenosti s místními NGO´s.").

pevne verim, ze existuji i turisticke kancelare, ktere delaji pro naplneni cile maximum. proto jsem se ptal, zda ty sam nejakou takovou znas. ja sleduji nekolik oblasti po dnes jiz osm let a negativni dusledky ekoturismu jsou zrejme. a to i pres to, ze nektere (silna mensina) kancelari se opravdu snazi (alespon v pocatcich sveho businessu).

V.
tr:

V první řadě je třeba si uvědomit, že ekoturismus a jeho zásady jsou spíše závazek, kterým si na sebe jednotlivé organizace a kanceláře upletli bič než něco, co by se po nich dalo vymáhat.
Bez nejednotného modelu certifikace ekoturistických produktů to ani nemá smysl.
Jak už jsem psal, je to to alternativa něčemu, co by tady bylo stejně (turismus) s pokusem o to, aby nebyl tak škodlivý. Nezaměňovat s tzv. green washingem.
Jeho dopad na indigenní obyvatelstvo může být různý ale pokud se praktikuje tak, jak je doporučeno tak nebude rozhodně tak škodlivý jako klasická turistická expanze.
Rád si poslechnu jakou alternativu nabízíš ty. A nemyslím tím pár ožvýkaných rad pro cestovatele, které jsou v praxi stejně použitelné jako příručka ekoturismu.
Momentálně se zabývám potenciálem ekoturismu v BiH a tady ti mohu dát příklad dobře fungující organizace – Green Vision.
Hezký den

tr
V.:

"ekoturismus a jeho zásady jsou spíše závazek, kterým si na sebe jednotlivé organizace a kanceláře upletli bič než něco, co by se po nich dalo vymáhat."

– to zni jako od advokata ekoturistickych kancelari. 😉 bavime se o businessu, o zpusobu generovani zisku. nalepkou "eco" se kancelare vyclenuji z hlavniho proudu a rikaji, my to delame jinak a lepe. vytvari si atraktivnejsi postaveni na trhu. je to marketing. tim nerikam, ze tam nemuzou byt dobre umysly.

"je to to alternativa něčemu, co by tady bylo stejně (turismus) s pokusem o to, aby nebyl tak škodlivý."

– naprosto nesouhlasim. soucasti ekoturismu je privest turisty na mista a do vesnic, ktera jsou pro ne atraktivni – je tam jinakost, "exoticnost". turiste jsou nezridka vodeni do mist, kam by se sami pravdepodobne nedostali (napr. nekolikahodinova chuze dzungli). mam zdokumentovane vesnice, kam pred vypuknutim ekoturismu turista nezavital a dodnes tam nezavita jinak nez s cestovkou.

alternativu neznam (kez bych ji znal). ze sve pozice (ekonoma a socialniho antropologa) pozoruji vyvoj ekoturismu a jelikoz vidim, ze NEFUNGUJE, tak to kricim do sveta.

zil jsi dlouhodobe ve vesnici, kam vodi tebou doporucena kancelar sve turisty? jak dlouho jiz tuto vesnici pozorujes? pronikl jsi do vzathu mezi vesnicany a zpusobu jejich mysleni? mel jsi prilezitost zaznamenat situaci v konkretni vesnici(ch) pred a po (ekoturismu)? dusledky tohoto podnikani (ekoturismu) se za pul roku, za rok, obvykle nedostavi. dulezite je ve vesnici zit a mit moznost pozorovat rozklad socialnich a politickych vztahu (mezi celou radou problemu se tyci neoddiskutovatelne nevyrovnana ekonomicka, politicka, mocenska, atd. pozice. vesnicane si nezridka kladou otazku, proc jsme tak chudi a turiste tak bohati? po case si chudobu kladou za vinu sami sobe. svemu zpusobu zivota. ten se potom snazi menit k obrazu, ktery si vytvorili na zaklade prave turistu. tedy naprosto nerealneho sveta i pro turisty samotne.). pisu o nastrojich specifickych prave pro antropologicky vyzkum.

tady se dostavame k rozdilu moznosti hloubky poznani (cloveka/lidi) mezi badateli napr. rozvojovych studii a antropology. velmi dobre to popisuje bourgois. na prikladu vyzkumu politicke ekonomie, chudoby a marginalizace obyvatel vychodniho harlemu ukazuje problematicnost a nefunkcnost (v jistych pripadech) jineho pristupu nez antropologickeho. tam se dokonce jednalo o nastroje sociologie, diky kterym doslo k fatalnimu nepochopeni situace (zpusobu zivota/prezivani tamnich lidi).

kazdy dalsi vyzkum je prinosem a ruzne metodologicke zpusoby a moznosti poznani, nas obohati vsechny.

Vítek

Dobrý den všem zaníceně diskutujícím,
dovolím si skromný poznatek k této diskuzi. Myslím, že Tomáš dělá dobrou práci v tom, že píše o podobném tématu na cestovatelském serveru a mnoho lidí si tak uvědomí co všechno se skrývá za jejich exotickou dovolenou.
Při čtení jsem si ale mnohokrát pomyslel, zda-li autor nemá smysl pro suchý anglický humor..bohužel asi nemá.
Požadavky autora na jednu cestu do ciziny, by si vyžadovaly asistenci mezinárodního týmu expertů na danou problematiku a naivní žádost o dar pro organizace věnující se ochraně domorodého obyvatelstva navádí skutečně k tomu, že si z toho někdo chce udělat bussiness.
Pokud někdo chce skutečně cestovat tak, aby nepoškozoval místní přírodní a kulturní bohatství, tak by měl zvolit ekoturistickou organizaci v dané zemi – dobrý vyhledávač zde: http://www.dmoz.org/Recreation/Travel/Specialty_Travel/Ecotourism/
Více o ekoturismu na wiki:http://en.wikipedia.org/wiki/Ecotourism
Souvislosti s domorodým etnikem v cílové destinaci jsou zřejmé: jedním z hlavních požadavků ekoturismu je aby byl řízen místním obyvatelstvem a měl ekonomický přínos pro celou komunitu.

Tématem se zabývám ve své diplomové práci na katedře Rozvojových studií. Reakce směřujte na moji emailovou adresu uvedenou v záhlaví.
S pozdravem vítek

tr
Vítek:

ahoj vitku,

dovolim si s tebou nesouhlasit. navrhujes cestovat s ekoturistickymi kancelaremi. to zni dobre. kolik jich znas natolik, aby jsi je doporucil? muj terenni vyzkum jasne prokazal rozpor mezi tim, jak svoji cinnost prezentuji ekoturisticke kancelare v severnim laosu a thajsku a dopadem jejich aktivit na tamni indigenni etnika. rada kolegu dospela k podobnym zaverum v jinych mistech sveta. to mozna celou zalezitost mirne (zasadne?) komplikuje.

patri vubec terenni vyzkum (zucastnene pozorovani a interview) mezi nastroje badatelu rozvojovych studii? pokud ano, kde jsi svuj vyzkum provedl? klades pri svych zaverech duraz na socialni, kulturni ci politickoekonomicke dusledky? pokud ano, z ceho vychazis? rad si na toto tema s tebou popovidam osobne.

tereza š.

Dobrý den, tahle diskuze mě zaujala, protože jsem se před čtrnácti dny vrátila z Maroka a kladla jsem si podobné otázky……nicméně i když Maroko samozřejmě nelze srovnávat s Thajskem atd. myslím,že je v té zemi velice vidět rozjetý turismus naplné obrátky…každé tři dny jsme potkali čechy, každý druhý den na nás někdo křičel "dobrý den" a velice dobře věděli jak nám něco prodat nebo kolik můžeme "vysolit"….celá cesta se mi stávala chvílemi úplně nesnesitelnou, protože jsme turisté byli a přesto, že jsme tam byli podruhé a naprosto přesně věděli jak se máme a nemáme chovat, stejně už to nebylo tak úžasné……jedině snad v úplně turisticky netknutých oblastech (Demnate, Benni Melal), kde je hotelem kasárna…v těhle městech si vás nikdo nevšímá…nikdo se s vámi přátelsky nebaví…nikdo vás nepodvede…nikdo vám neporadí…prostě na vás kašlou po turismem zaplavených oblastech(Fez, Marrakeš,Azrou)docela změna………………………………..
Upřímně řečeno když s vámi někdo v Maroku mluví, jde o 99% o obchod i když to tak zprvu nevypadá…………
Takže možná, že na tom něco bude, že nás tam ve skutečnosti vůbec nechtějí ani je nezajímáme a o nějaké naše zkušenosti a znalosti nestojí…….docela bych tomu věřila

zdraví Tereza Štojdlová

Honza

Šedá je teorie, zelený je strom pravdy- nebo jak je to rčení? V 80% se cestovatelé těmito pravidly neřídí, protože realita je jiná.Bohužel. Bližší košile nežli kabát. Proto jsou lidé, co jezdí na Kubu a "objevují" Thajsko případně se zaparkují na zimu v levné Indii apod. Někomu to stačí a po návratu pak takoví trekkeři navíc maji image dobrdruha a cestovatele, protože jejich kamarádi jezdí do "provařených" zemí.Například by mne zajímalo, kolik ekologických hardlinerů na svých šetrných tripech NEPOUŽÍVÁ leteckou dopravu – včetně autora článku.

Honza
Honza:

tak to pojedeš na cubu asi na voru.vid.

tr
Honza:

cau honzo, diky za tvuj prispevek. za ekologa se nepovazuji a jiste ne za "hardliner" ekologa. ale odpad tridim.;-) problem, na ktery poukazujes je soucasti hlavniho textu. hned ten prvni bod. v clanku jsem poukazoval spis na "setrnost" vuci lidem, kteri mnoho z nas fascinuji. a pokud chceme, aby ta pestrost kultur, nabozenstvi, jazyku, atd. pretrvala, je treba, abychom dokazali naslouchat i te druhe strane. nebrat moznost cestovani za domorodym lidmi jako samozrejmost. je treba si uvedomit, ze jedem na navstevu. a pokud mam o navstevu zajem ja (domorodci turisty obvykle nezvou), mel bych se nejak revanzovat. byt treba clankem na tento site, ktery bude ostatni cestovatele informovat o problemech domorodeho naroda, ktery jsem navstivil. a ver, ze problemu maji pozehnane.

Martin Tocik
tr:

S timhle konecne muzu souhlasit od zacatku do konce, ani mne nic nepopudilo :-). Akorat si myslim, ze by nejaky takovy clanek mel byt miren napriklad na majitele "exotickych" CK (pripadne jejich klienty), kteri se radi pasuji do roli objevitelu a radoby livingstonu, ale podileji se take na kulturnim erodovani zminenych etnik…
Krome toho je casto pred sepsanim nejakeho takoveho clanku obtizne prebrat si nejruznejsi informacni zdroje, nebot jsou zabarvene nazory, plany a politikami jejich tvurcu.

tr
Martin Tocik:

"Krome toho je casto pred sepsanim nejakeho takoveho clanku obtizne prebrat si nejruznejsi informacni zdroje, nebot jsou zabarvene nazory, plany a politikami jejich tvurcu."

souhlasim. ale kolik usili venuji cestovatele tomu, aby ziskali finance na svoji cestu nebo na to, aby se do mist, kde domorodi lide ziji dopravili? verim, ze studium materialu, popripade konzultace s odborniky na dane etnikum ci oblast, by az takovym bremenem nebylo. jiste ne zbytecnym. problem je v tom, ze cestovatele nemaji zajem neco "vratit". pokud by meli, tak tak cini. a proto – vyhlasuji soutez – napiste na adresu uwip@uwip.org jake domorode etnikum jste navstivili a jestli jste jim jejich pohostinnost nejak oplatili. jakkoli – treba "bramborakem". napiste cokoli, o cem si myslite, ze mohlo byt pro domorodce, za kterymi jste zavitali prinosem. vybereme nejlepsi (alepson dle naseho usudku) pomoc a uvedomeleho cestovatele odmenime trickem uwip. tomas ryska

Ventura

Pěkný den,
velmi mě zaujala včerejší přednáška a promítání na výstavišti (je mi z toho špatně na dušičce ještě teď). Je nějaká možnost, jak podpořit domorodé kmeny, o kterých informujete, z ČR?

Jarmila
Ventura:

Celý dokument kdyžtak tady:

http://www.ceskatelevize.cz/program/10244894308-03.02.2010-22:15-2-zajatci-bileho-boha.html?online=1

Pokud by nefungoval odkaz, tak si ten film vyhledej na strankach http://www.ceskatelevize.cz

Jana Rybárová

Včera jsem sledovala Dokumentární klub-Zajatci bílého boha.
Jste velice odvážný,musím Vám poděkovat za Váš dokument,protože nebýt takovýchto příběhů…asi bychom nevěděli že se taková příkoří a beznaděj ještě vyskytují.Celý dokument jsem měla husí kůži,nejen že jsem se bála o Váš život,také pohled na zubožené lidi z thajských a laoských hor mi naháněl hrůzu.
Jana Rybárová,Teplice

Livie

Prosim, mluvite o dokumentu na CT2, jenz byl vysilan vcera vecer, ze? ja jej bohuzel nevidela cely, nevite neni mozne zhlednout ho znovu? Kazdopadne krute a tez za dokument dekuji.

Jarmila
Livie:

Celý dokument kdyžtak tady:

http://www.ceskatelevize.cz/program/10244894308-03.02.2010-22:15-2-zajatci-bileho-boha.html?online=1

Pokud by nefungoval odkaz, tak si ten film vyhledej na strankach http://www.ceskatelevize.cz

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: