Střední Asie

Tádžikistán – individuální cesta 2 žen?

Jana

Hezký den, nebyl někdo, nejlépe nějaká ženy, v poslední době v Tadžikistánu? Jsem dvě ženy cca 40 let, jazykově vybaveny, a chtěly bychom tuto zemi individálně navštívit – dostupná horská údolí Pamíru, 2 historické pevnosti, Dušanbe, krátké treky z ubytování v údolích počítám do výšky max 3 500 m (nejedná se tedy o vysokohorskou expedici). Zaznamenaly jsme upřímě myšlené varování před cestami samostných žen do této země. Nemohl by někdo ze své nedávné osobní zkušenosti napsat, zda se opravdu dá nebo nedá doporučit cestovat 2 českým ženám do Tádžikistánu a proč? Já i kamarádka jsme procestovaly asi 50 zemí světa (obvykle s Lonely Planet) vč. Uzbekistánu/Kazachstánu a  jiných muslimských zemí, takže docela dobré cestovatelské zkušenosti máme. Velmi uvítám každou konkrétní reakci na můj dotaz a přeji mnoho krásných cest.

Zkušenosti čtenářů

iva

Ahoj Jano
V Tádžikistánu jsme byli sice už 2011, ve 4 (3 baby a kluk) ale nepřišlo mi to tam jako problém, i když se třeba některá šla projít sama (po Chorogu…). Byla jsem i v Kazachstánu a Kyrgyzstánu – a Tádžik mi přišel dost podobný. Ani jedno není ortodoxní muslimská země, všude jsou /byli zvyklí/ do jisté míry na Rusky, které si dělají co chtějí, všude to jsou původem pastevci, kde ta ženská má v horách dost podstatnou roli a bez ní to nejde….
Krom toho- už vám není 20, budou vás považovat za „ctihodné matróny na cestách“ 😉 což je role, kterou by stálo za to něčím podpořit.
A 2 baby NEJSOU samotná 25tka 😉 Aspoň nějakou výhodu ten věk má….
Když se budete přiměřeně oblíkat- tak abyste zapadly mezi místní (což asi mimo Dušanbe bude šátek, ale to je tak všechno)- viděla bych to v pohodě.
V Dušanbe se nám stalo, že nás jako skupinku oslovily dvě studentky a chtěly si popovídat anglicky…V rodině sice je hlavní rozhodující autorita chlap, ale to rozhodně neznamená, že jsou ženské zavřené v jiném místnosti a s nikým nesmí promluvit, není to Afghánistán! … neřekla bych že tam mají nějak víc uťápnuté ženské a vy že je budete šokovat…
Možná lokálně jsou nějaké problémy větší, ale slyšela jsem to spíš o oblasti kolem Oše a JZ Kyrgyzu, než o Tádžiku…

iva

Teď jsem si vzpomněla na kouzelnou příhodu z JV Tádžiku: Přešli jsme hory a ve Váchánském údolí jsme stanovali na vesnické pastvině. Přišel k nám stařík, pozdravil a nabídl nám chleba a pak se vyptával, odkud jsme. „Z Čech?, To znám, vy jste měli velmi mocného krále Karla 4, a hluchého hudebního skladatele Smetanu. A taky znám toho vašeho spisovatele, Fučíka. ten tu byl, než ho Němci zabili, tak tu rok byl a psal povídky o Pamíru“.Byl to místní vesnický učitel v důchodu.
Jsou asi nejchudší postsov.republikou, ale jsou hrdí na svou starou perskou kuturu.A jsou galantní- když se žena chová aspoň trochu podle jejich pravidel. A skoro bych řekla, že je z pohledu Tádžiků přijatelnější, když tam cestují dvě ženské samotné, než když cestují se dvěma chlapíkama, kteří nejsou jejich rodinní příslušníci…..
Ale samozřejmě, ta část Tádžiku u Afghánských hranic je nebezpečná- ale je to kvůli pašování přes hranici Tádžik-Afghán a bojích mezi policisty a opiovými mafiány – a s tím jestli tam jste jako ženské nebo jako chlapi to nemá nic společného.

Veronika
iva:

Ahoj Ivo,
 
ještě prosím o informaci, jak dlouho jste tam byly, co jste za tu dobu stihly, jak jste se přesouvaly a v jakém měsíci jste tam byly a jaké tam bylo počasí. Děkuji

iva
Veronika:

Veroniko, byli jsme tam měsíc, na treku v horách (takže jsme nic nestíhali 🙂 ca třetinu ve Fankách a zbytek na Pamíru (Badachšán, jeli jsme do Chorogu) bylo tam potřeba zvláštní povolení k vízu. V srpnu- za celou dobu prakticky nepršelo, ve vzduchu byl docela prach.

Jana
iva:

Ahoj Ivo, díky moc za příspěvek. Omlouvám se ze překlepy.
Mohl by prosím ještě někdo napsat o svých zkušenostech ohledně bezpečnosti žen-cestovatelek  v Tádžikistánu?

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: