Ladakh na kole

Ladakh na kole

Po návštěvě přívětivého, vegetací oplývajícího Sikkimu, kdy mi nevyšel záměr alespoň letmo se dotknout Tibetu, jsem se rozhodl pro cestu do západního indického Himaláje. Tedy abych si nevymýšlel. Jirka, t.č. ředitel c.k. Penguin, součásti zná­mé pražské cestovní agen­tury Adventura, přišel s ná­pa­dem uspořádat cyklistickou expedici do Ladakhu, zvaného někdy „Malý Tibet“. Tamní silnice překoná­vají řa­du sedel, je­jichž výška osciluje okolo pěti tisíc metrů.

Více i méně přesné informace

Dlouho jsem neváhal a k Novému roku jsem byl prvním přihlášeným. Dle svého osvědčeného zvyku jsem hned začal shánět informace. Průvodce Indian Hima­laya z edi­ce Lonely Planet a mapa Himalaya 1 : 1 500 000 řady Nelles Maps mi daly základní představu, internet pak přehršel více či méně nepřesných popisů tras z Mana­li do Lehu, Nubra Valley, k jezerům Tso Moriri a Tso Kar, Pangong Tso atd. Těch nemnoho knih nebo článků českých autorů pak při­spě­lo spíše k poznání atmosfé­ry krajiny než místopisu.

Na tomto místě se nemo­hu zdržet kritiky všech dostup­ných map. Čas­to si pletou stez­ky se silnicemi, uvádějí dnes neexistující stanové tá­bory a zakreslují komunikace zcela jinak, než jsou vede­ny ve skutečnosti. Že by se jejich autoři vyučili u tvůrců našich turistických map Šumavy v období Českosloven­ské so­cialistické republiky? Tehdy však šlo o záměr. Relativně nejlepší je schematická Tre­kking map of La­dakh z roku 2000, je­jímž autorem je Sonam Tsetan.

Na základě údajů z internetu jsem vypracoval itinerář, víceméně pro sebe, abych měl základní představu alespoň o vzdálenostech, nadmořské výšce, možnostech přenocování a zajímavých místech. Za tři týdny lze při optimálním využití času dojet na kole z Manali do Lehu, projet Nubra Valley a na­vštívit jezera Tso Moriri i Pangong Tso. Ovšem chce to dobrou fyzičku, doprovodné vozidlo a hlav­ně vůli vidět co nejvíc. Optimální je dopravit se autobu­sem z Del­hi do Ma­nali a pro ná­vrat do Delhi použít letadlo z Le­hu.

Vzdálené hrozby

Eskalace napětí mezi Indií a Pákistánem, terorismus v Kašmíru, to všechno podněcovalo mé známé a přátele, aby mě považovali málem za šílence, ženoucího se do jisté záhuby. Ovšem při troše podrobnějších informací stačí pohled na mapu. Pak je jasné, že střety se odehrávají v bezpečné vzdálenosti sto a více kilometrů od naší zamýšlené trasy. Expedici mohl ohrozit jen přímý vojenský konflikt, kdy by Indie pro civilisty uzavřela strategickou silnici Manali – Leh.

Nejširší nabídku průvodců a map Indie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Fyzická příprava

Několik týdnů před odletem došlo ke změně vedoucího. Místo Jirky pojede Petr, který už v La­dakhu loni na kole byl. Ostatní členové expedice jsou jako obvykle sáz­kou do loterie. Zejména když se jejich počet díky zrušení zájezdu po Karakoram Highway v důsledku zásahu USA v Af­­ghá­nistánu ustálil na dvanáctce.

Fyzicky jsem připraven důkladně, od ledna mám najeto přes 9 300 kilometrů a váha oproti lednovým 95 ukazuje 88 kilogramů. Navíc jsem začátkem srpna jedenáct dní intenzivně jezdil ve francouzské Auvergne. Tamní kopcovitá sopečná oblast spo­lu s chlad­ným a deštivým počasím byla ideálním tréninkovým prostředím.

Návrat z Auvergne ve středu 14. srpna přímo do kulminujících povodní v Česku byl poněkud šokující. Ještě jsem stihl následující víkend zajet na kole na chalupu do Valu a do Českých Budějovic. Abych se tam dostal, musel jsem obloukem objet zatopené Veselí nad Lužnicí. Následující pondělí dávám kolo k doladění do servisu, mám to domluvené předem. Ve stře­du a ve čtvrtek balím. Z Ruzyně odlétám v pátek ráno.

Vybavení

Beru si osvědčené horské kolo Merida Matts Special Edition s odpruženou vid­licí, vyššími ráfky a vybavením Shimano XT. Obul jsem pláště Schwalbe Marathon, což se ukázalo jako šťastné řešení. Neojedou se, velmi dobře odolávají defektům a jejich jízdní vlastnosti na asfaltu i v ka­­mení jsou relativně dobré. Na cestu jsem si sbalil lehký, ale teplý spacák, žďárák, samonafukovací kari­mat­ku a letní i zim­ní cyklistické vybavení.

Plánované víkendové soustředění členů expedice se nakonec nekonalo. Od­jíž­dím s určitou obavou, jaká bude jejich výkonnost a míra touhy po poznání. Na tom závisí, zda se cesta vydaří dle mých dost maxi­malistických představ.
Poznámka autora:

Zeměpisné názvy zde použité vesměs ponechávám v anglické transkripci. Bohužel i ta se v jednotlivých pramenech liší. Přikláním se více k terminologii použité v indických zdrojích.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí