HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Články


Zaalyjský Alatau
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Zaalyjský Alatau

Slavomír Horák Ráno nám brzké vstávání příliš nepomůže, protože jezdíme po Almaty a nemůžeme se dostat na výjezd k našemu cíli – Boľšomu Almatinskomu ozeru. Nakonec ale stojíme v přeplněném autobuse LAZ, který s námi funivě šplhá do horského podhůří. Když i jemu dojde dech, začínáme pracovat my. Zatím to je dobré – silnice se krásně vine podhůřím a když dosáhneme jezera, začíná první pozdrav hor – liják. Naštěstí se počasí brzy umoudřilo a můžeme nastoupit tam, kde již žádné autobusy nejezdí. První tábor rozkládáme na břehu říčky Ozyorné, kterou je nám druhý den souzeno překonat.

Čolpon-Ata, Biškek
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Čolpon-Ata, Biškek

Druhý den se konečně můžeme smočit v jezeře, které leží v příjemné výšce Sněžky a všude je obklopeno horami, kam oko dohlédne. K večeru přejíždíme do místního rekreačního střediska – Čolpon-Ata (tento libozvučný název znamená Otec Venuše). Nejprve se jdeme podívat na místní historickou památku.

Biškek
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Biškek

Brzy ráno nás všichni známí z Čolpon-Aty vyprovázejí na autobus do Biškeku. Alex a spol. odjíždějí do Almaty zítra a paní Zulajce je souzeno, aby i nadále vítala bohatší turisty ve stánku “Naproti 1. nástupišti”. Ale nese svůj osud statečně – nic jiného jí ostatně ani nezbývá.    

Biškek a Almaty aneb cesta za uzbeckými vízy
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Biškek a Almaty aneb cesta za uzbeckými vízy

V autobusu si stačím převléknout “horské oblečení” za městskou košili. Už se těším na Ilbirs a příjemnou studenou sprchu v něm. Ale ten je ještě vzdálený více jak 10 hodin jízdy starým veteránem. Jediná větší města jsou Balykči a Naryn, centrum stejnojmenné oblasti, ale zde je právě vidět špatný stav kyrgyzského hospodářství – továrny evidentně nefungují, paneláky jsou rozestavěné, u některých zoufale trčí vzhůru dávno zrezivělý jeřáb.

Karakol – na východě země
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Karakol – na východě země

Slavomír Horák Večer odjíždím v autobuse plném výletníků do Čolpon Ata. Moc jsem se na posledním sedadle nevyspal, ale ráno mám po půlhodině přípoj na autobus – “osobák” do Karakolu. Jenom prohazuji pár slov s naší známou Zulajkou. Autobus se postupně slušně plní – všichni jedou na karakolský trh, který je zejména v sobotu a v neděli vyhledávaným místem. Na něm také kapituluji a kupuji ak-kalpak za 60 somů (asi 55 Kč). Odpoledne trávím u Issyk-Kulu a v nevelkém muzeu Převalského, po kterém se v době SSSR také Karakol jmenoval. Celá oblast byla ještě donedávna pro cizince uzavřena, protože právě zde, v zálivu Michajlovka, se údajně zkoušely sovětské jaderné ponorky a torpéda. Kromě muzea se mohu podívat i na zahrádkářskou kolonii na břehu jezera, kam jezdí zejména Rusové. Zahrádka tady pro ně, ale i pro Kyrgyzy často znamená obživu, protože práce je málo a peněz za ní ještě méně.

Na jih – loučení s Kyrgyzstánem
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Na jih – loučení s Kyrgyzstánem

Ještě poslední procházka po Biškeku, zavolat naposledy domů a po obědě sedím jako druhý cestující minibusu, který mě má zavést přes hory do jižní části Kyrgyzstánu. Vyrážíme okolo šesté hodiny a ve starém vojenském minibusu se sešla zajímavá společnost.

Uzbekistán – Ferganská kotlina
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Uzbekistán – Ferganská kotlina

Ráno se jdu naposledy projít po Kyrgyzstánu – potřebuji si vyměnit peníze a ošský trh je pro tento účel zcela ideální – zde se dá vyměnit jakoukoliv valutu za měnu okolních států, a to za nejlepší ceny. Pro Uzbekistán je zvlášť důležité, protože ceny na černém trhu se od oficiálního kursu liší v více jak třikrát.

Samarkand
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Samarkand

Střední Asie – Samarkand očima Slavomíra Horáka.

Taškent
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Taškent

Slavomír Horák Příjezd do Taškentu se neobejde bez formalit na místní policii a hned poté končím v náručí místních obchodníků na černém trhu. Turista je pro ně nejlepší oběť, ale není to zcela zdarma. Nakonec usmlouvávám postel v soukromém bytě na 4 dolary za noc – koneckonců pouze na jednu.

Buchara
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Buchara

Ráno přijíždí vlak do Buchary, avšak jsme teprve na předměstí Kagan. Do Buchary sice vede železnice, ale ta dnes není využívaná.