HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Reinhold Messner - nejslavnější horolezec

Horolezec, který zdolal všech 14 osmitisícovek a nejvyšší vrcholy všech kontinentů. Také absolvoval několik náročných pochodů v Grónsku nebo Číně.



MESSNER Reinhold (* 17. 9. 1944, Bressanone/Brixen, Itálie) – italský horolezec a publicista

Teď, po tom několikahodinovém trápení, ačkoliv jsem je jako trápení nebral, kdy už skončily monotónní pohyby chůze a stoupání a kdy už nedělám nic jiného než že dýchám, rozhostil se mi v celém těle mír. Dýchám jako někdo, kdo běžel svůj životní závod a teď může odpočívat.

Prostými slovy popsal horolezec Reinhold Messner své pocity na vrcholu světa. Výstupem na Mount Everest bez po­užití kyslíku v květnu 1978 splnil jeden ze svých cílů. Současně si vytyčil nový úkol – sólovýstup na osmitisícovku.

Začátky životního poslání

Domovem R. Messnera jsou Dolomity – dříve než začal chodit do školy, vytáhli ho rodiče pod vrchol jednoho ze zdejších štítů. S mladším bratrem Güntherem se v necelých šestnácti letech vydal bez jakýchkoliv zkušeností na osmisetmetrovou stěnu Sass Rigais a výstup, který tehdy uskutečnili, prohlásil za konec dětství a počátek vážného lezení. Bratři Messnerové se pouštěli do stále obtížnějších výstupů. V létě 1965 se vydali do Alp a hledali stále obtížnější cesty. V té době provedli i první prvovýstup – severní stěnou Grosse Fermedy v Dolomitech.

Následovala v roce 1966 extrémně obtížná Civetta, „stěna stěn“, jak ji Messner označil, a potom prvovýstup po zledovatělých skalách zimních velehor. Messnerové začali s volným lezením, bez lan a žebříků, a stále častěji podnikali sólové výstupy. V květnu 1969 se R. Messner zúčastnil tyrolské expedice do peruánských And, kde vystoupil východní cestou na Cerro Yerupaja (6 634 m).

Touha zdolat nezdolatelné

Podle vlastních slov Messner netoužil po nejvyšších geografických bodech, ale chtěl překonávat zdánlivě nepřekonatelné stěny. Do Himálaje ho táhla tzv. Rupalská stěna, kterou přezkušený H. ­Buhl popsal jako „nezlezitelnou“. Přijal proto pozvání Karla Herrligkoffera a s jeho expedicí se spolu s bratrem Güntherem dostali v polovině května 1970 do Himálaje. Poprvé vystoupili na vrchol Nanga Parbat, jehož výška přesahuje osm tisíc metrů (8 125); při sestupu však Günther Messner zahynul a Reinholdovi museli amputovat omrzlé prsty na nohou.

Bratrova smrt ovlivnila přístup R. Mess­­nera k horám i lidem, kteří se vydávají k jejich vrcholům, ale neodvrátila jej od dalšího zdolávání těžko přístupných velehor. V září 1971 se vydal do západní části Nové Guineje a vystoupil na ­Carstenszovu pyramidu (Puncak Jaya, 4 882 m) i na sousední Puncak ­Trikota (4 750 m). Po Vánocích 1971 odjel do Afriky a s dalšími čtyřmi horolezci (byla mezi nimi i Messnerova první žena Uschi Demeterová) zdolali vrchol Mount Kenya (5 199 m). Brzy nato následovala Amerika, kde 3. ledna 1974 vystoupil (jako první horolezec jižní cestou) na ­vrchol Aconcaguy (6 959 m). O dva roky později dosáhl (spolu s ­Bulle Oelzem) Mount McKinley na ­Aljašce (6 194 m) a na jaře 1978 zdolal spolu s Konradem Renzlerem jako první ­Beach Wall (5 895 m) pod vrcholem Kilimandžára. Několikrát měl R. Messner v úmyslu přijmout výzvu, jakou je pro horolezce severní strana Eigeru – zdolal ji 14. srpna 1974 společně s Peterem Habelerem za rekordních 10 hodin.

Himalájské vrcholy

R. Messner se nepřestával vracet do Himálaje, jako by chtěl odčinit bratrovu smrt. V dubnu 1972 dosáhl vrcholu Manaslu (8 156 m), ale prudká změna počasí přinesla smrt dalším dvěma členům Tyrolské himálajské expedice Franzi Jägerovi a Andi Schlickovi, kteří nepřežili přenocování v 7 500 metrech a v mrazu dosahujícím –50 °C. Neuspěl na počátku května 1974 (4. 5.) při pokusu o výstup na Makalu (8 481 m) jižní stěnou. Laviny zabránily R. Messnerovi ve dvojici s Peterem Habelerem v roce 1977 vystoupit na Dhaulágiri (8 172 m). Společně pak bez kyslíku a fixních lan dosáhli vrcholu Gašerbrum I (Hidden Peak, 8 068 m).

S cílem dosáhnout nejvyššího vrcho­lu světa vydala se roku 1978 do Himá­laje jedenáctičlenná rakouská expedice. Vedl ji Wolfgang Nairz, který stál v čele dřívějších výprav na Manaslu (1972) a Makalu (1974). Ve výpravě byla i dvojice ­Reinhold Messner – Peter Habeler, která chtěla vystoupit na Mount Everest jako první přes Jižní pilíř. Po několikatýdenním pobytu zdolali 3. května 1978 Robert Schauer se Šerpou Ang Phu a W. Nairz s Horstem Bergmannem třetí pól světa. O pět dní později (8. 5.) se do výšky, jež dosahuje téměř devíti tisíc metrů, bez kyslíku z Jižního sedla dostali Messner a Habeler. Zvítězili a Messner cítil úspěch na Everestu jako výzvu k sólovým výstupům na osmitisícové vrcholy.

Splnil svůj záměr 7. srpna 1978, když zcela sám dosáhl vrcholu Nanga Parbat (8 126 m): Jenom s mačkami na nohou, cepínem v pravé ruce a s patnácti kily na zádech jsem si razil cestu ohromnými ledovými hradbami. Nebyl tam nikdo, kdo by mě mohl zachytit, kdybych uklouzl. Stejným stylem zdolal vrchol K 2 (8 611 m) v kašmírském pohoří Karákoram. Po dvou letech se 20. srpna 1980 odvážil k samostatnému výstupu na nejvyšší vrchol světa: V nejbližších třech hodinách jsem ztratil pojem o čase. Pokaždé, když se mezi hustými mraky objevila modrá obloha, myslel jsem si, že vidím vrchol, a přesto mě překvapilo, když jsem náhle stál před hliníkovým jehlanem, vrcholovým bodem Everestu, který sotva vyčníval ze sněhu.

Sbírka osmitisícovek

Jednu po druhé zdolával Reinhold Messner osmitisícovky „střechy světa“. V říjnu 1986 po překonání Lhotse (8 501 m) jich nasbíral všech čtrnáct. Dokázal jako první překonat (1984) při jedné cestě Gašerbrum I (8 068 m) i Gašerbrum II (8 035 m).

Postupně vystoupil na sedm nejvyšších vrcholů všech kontinentů. Chyběl jen Mount Vinson v Antarktidě (4 897 m), který zdolal počátkem prosince 1986. Poté, kdy se stal prvním člověkem na vrcholu všech osmitisícovek, začal R. Messner s přechody málo obydlených končin: v roce 1985 přešel východní část Tibetu, 1987 Bhútán a celý Tibet, 1989 Patagonii. Pustil se do hledání yettiho v Tibetu a v publikaci, kterou vydal po návratu z této expedice (1988), shromáždil řadu svědectví o záhadném tvorovi, jenž má žít v asijských velehorách.

V roce 1990 se vydal spolu s Arvedem Fuchsem na pěší trasu dlouhou 2 800 km napříč Antarktidou. Od Weddellova mo­ře ke Scottově základně na Rossově šelfovém ledu došli po 92 dnech: Jen sáně s námi a lyže na nohou vydávaly při pochodu zvuky, a pak už nic. Mísily se jen se zvukem našeho dechu a bušením srdce v hrdlech. Jinak bylo všechno tiché. Tak tiché!

Náročné pochody

V dalších letech prošel R. Messner poušť Takla-Makan (1992) na západě Číny, roku 1993 podnikl pěší cestu napříč Grónskem (2 200 km), pochody v Altaji (1995, 1998), v chilské poušti Atacama (1998) a v indické pustině Thar (1999). Spolu s bratrem Hubertem se v roce 1995 (8.–9. 3.) pokusil o přechod severního pólu od Země Františka Josefa na kanadský mys Columbia (bez letecké podpory), ale jejich úsilí zastavily tající kry. Po čase jej znovu přitáhl Nanga Parbat (2000) a v zatím poslední knize si znovu opakuje tragické příhody, jež se odehrály při pokusu zdolat tuto horu (1970). V současné době se R. Messner věnuje psaní knih (napsal jich asi čtyřicet) a koncepci muzejní expozice, sledující poměr člověka a hor. Stal se členem Evropského parlamentu, kde vystupuje s projekty s ekologickým zaměřením.

Messner, R.: Die Herausforderung, 1977; týž: Alleingang Nanga Parbat, 1979; týž: K 2, Berg der Berge (spolu s A. Cognou), 1980; týž: Die gläserne Paradies (1982); týž: Everest. Praha 1984; týž: Třináct zrcadel mé duše. Praha 1995; týž: Vyznání horolezce. Vsetín 1995; týž: Život horolezce, Vsetín 1996; týž: Už nikdy. Praha 1998; týž: Yetti. Praha 1999; týž: Malloryho druhá smrt. Praha 2000, 2002; týž: Lidé z hor. Praha 2002.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


11.05.2012, Jiří Martínek


Diskuse


dobrý večer chci jen pár vět napsat a zároven poprosit zda by mi mohla být umožněna adresa Reinholda protože mám vlastně muj manžel R.Messner velkou spojitost s Reinholdem.Muj manžel se také narodil 17.9.ale v roce 1950 mnoho lidí si dává velkou spojitos sReinholdem a tak mě to dává duvod se ponořit do rodokmenu Messnerových byla bych moc ráda kdyby jste mi pomohly sehnat jeho adresu.Nebudete mi věřit ale i podoba je obrovská i ten plnovous no budu se snažit nadále hledat spojitost manžela a Reinholda jestli jste ochotni mi v celé této záležitosti pomoci budu vám moc vděčná s krásným pozdravem a předem děkuji za kladnou odpověd s R.M.Messnerovi z Olomouce.
02. 08. 2012, 01:19:24

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

CESTOVATELSKÝ TWEET

Necestujeme, abychom utekli od našeho života, cestujeme, aby nám neutekl život.