Objevitelé novověku

Španělský dobyvatel, vládce v provinciích v Paraguayi.

Po teologiských a právnických studiích podnikl cestu přes Čínu na Cejlon. Po návratu pobýval na dvoře Karla IV.

Prozkoumával pobřeží kolem poloostrova Jamal a zmapoval ústí řeky Ob.

Za kožešinami se do Severní Ameriky vydal Alexander Mackenzie. Později ale začal prozkoumávat nová místa a přinášet poznatky o geografii.

Pořádný průzkum Labradorského poloostrova proběhl až  díky kanadskému geologovi Albertu Lowi. Svými úspěchy si vvsloužil vůdčí pozici ve výpravě do Antarktidy.

Portugalec Lobo cestoval po Africe. Mapoval například jižní Somálsko, Etiopii a oblast pramenů Nilu. Jeho cestopisy získaly v Evropě obrovskou oblibu a byly pželoženy do mnoha jazyků.

Snaha o nalezení kosterních pozůstatků mamutů vedla ruského lovce Ljachova na břehy Severního ledového oceánu.

Portugalský zlatokop Lima objevil možnost vodní cesty naskrz Jižní Amerikou.

Velmi podrobně dokázal ruský námořník Chariton Laptěv zachytit podobu poloostrova Tajmyr. Na Sibiř vyrazil spolu se svým bratrem, ten se ale věnoval zkoumání jiných oblastí.

Velitelem Velké severeské výpravy na Sibiři se na pár let stal i námořní důstojník Dmitrij Laptěv. Plavil se po sibiřských řekách a u Nižněkolymského ostrohu jeho loď na dlouhou dobu dokonce zamrzla, proto vyrazil Laptěv dál na saních.

Pod ruským velením působil německý přírodovědec Langsdorf na několika výpravách. Později se stal dokonce konzulem v brazilském Rio de Janeiru.

Langer neměl ještě ani třicet let, když vyřešil neustále omýlanou otázku ústí Nigeru. Překonal tak mnohé kapacity. Bohužel za další výpravu do Afriky zaplatil smrtí.

Prvním Evropanem, jenž se v moderní době dostal do bájného Timbuktu, byl Brit Laing. V Africe se jako jeden z mnoha snažil vyřešit záhadu pramenene Nilu.

Výprava Francouze Condamineho do Ameriky byla tak úspěšná a přínosná, že se o ní začalo hovořit jako o druhém objevení Ameriky. Slavný geodet se pokoušel změřit délku poledníků i cestovat po Amazonce.

Ruský kupec Kuročkin objevil sibiřskou řeku Jenisej pro obchod, ale bohužel i pro pašeráky kožešin.