HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Karl Friedrich Philipp von Martius - botanik v Jižní Americe

Člen výzkumné výpravy po Brazílii, přírodovědec, botanik. Zkoumal Amazonku a přilehlé řeky a okolní krajinu.



MARTIUS Karl Friedrich Philipp von (* 17. 4. 1794, Erlangen, Německo, † 13. 12. 1868, Mnichov, Německo) – německý přírodovědec, cestovatel po Brazílii

Manželství rakouské arcivévodkyně Leopoldiny, dcery Františka I., s brazilským císařem Pedrem se příliš nepovedlo, ale její cesta za vznešeným manželem znamenala výrazný přínos pro poznání rozlehlé jihoamerické země. V početném doprovodu budoucí císařovny, který se nalodil 14. 7. 1817 v Terstu na fregaty Austria Augusta, bylo i několik vědců, chystajících se podrobněji prozkoumat bývalou portugalskou kolonii. Patřili mezi ně profesoři pražské univerzity Johann Chris­tian Mikan (1769–1844), ÚJ. E. Pohl a rakouský zoolog Johann Natterer. Spřátelený a spřízněný bavorský dvůr vyslal expedici, v jejímž čele stáli botanik Karl Friedrich Philipp von Martius a zoolog Johann Spix (1781–1826).

Fregaty s arcivévodkyní a jejím doprovodem zakotvily v červenci 1817 v Rio de Janeiru a bavorští přírodovědci se záhy po přistání vydali na první výzkumnou cestu. Ze São Paula vyrazili na São João del Rei a do zlatonosných končin v okolí města Ouro Preto, odkud pokračovali k Diamantinu. Překročili Serra do Espinhaco a po řece São Francisco prošli do provincie Bahía a do hor Serra Geral de Goiás, tvořících rozvodí mezi přítoky Amazonky a řekou São Francisco. Odtud se obrátili k východu a dostala se do přístavu Salvador (tehdejší Bahía). Bavorská expedice zamířila zpět k São Francisku (do města Juazeirá) a přes provincie Piaui a Maranhão se dostala do přístavu São Luis, kde ukončila roku 1818 svou první výpravu Brazílií.

Zkoumání jihoamerických řek

Objevitelská cesta Martia a Spixe začala v roce 1819, když se pustili vzhůru po Amazonce. Společně se plavili až do Tefé, kde se jejich cesty rozdělily. Spix pokračoval po Amazonce (Solimões) až k místům, kde se do ní vlévá Juruá, zatímco von Martius zkoumal řeku Japurá až k mohutným peřejím Araracuara, tvořícím těžko prostupnou překážku v další cestě. Znovu se setkali v Tefé a společně zkoumali Río Negro (až k 1° jižní šířky) a řeku Madeiru.

Při plavbě po Amazonce do Belému si všímali výškového profilu břehů, který až dosud unikal pozornosti cestovatelů. Objevili nejjižnější výběžky Guayanské vysočiny, které dosahují na levý břeh Amazonky – naproti ústí jejích přítoků Tapajos a Xingu. Roku 1820 končilo na břehu Atlantiku putování bavorských přírodovědců, kteří pěšky či po vodě procestovali 10 000 km Brazílií. Výsledky své cesty shrnuli do třísvazkového vědeckého díla nazvaného Cesta do Brazílie v letech 1817–1820. Po brzké smrti Spixově (1826) je dokončil von Martius a oceňovali je zejména přírodovědci. Zdůrazňovali přínos bavorsko-rakouské expedice a speciálně Martia, který podle jejich mínění dokonale uplatňoval zásady prosazované ÚA. v. Humboldtem.

 

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


10.05.2012, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Nechval dne před hotelem.
Sponzorováno