HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Ivan Vasiljevič Mušketov - geolog

Zabýval se geologickými průzkumy v Pamíru, na Blízkém východě a na Kavkaze. Hledal původ zemětřesení v Alma Ata.



MUŠKETOV Ivan Vasiljevič
(* 9/21. 1. 1850, stanice Aleksejevskaja na Donu, Rusko, † 10./23. 1. 1902, Sankt Petěrburg, Rusko) – ruský geolog a seismolog, cestovatel po Střední Asii

Zemětřesení, které zažila Alma Ata (Věrnyj) v roce 1887, zaujalo pozornost ruského badatele Ivana Vasiljeviče Mušketova. Odmítl myšlenku, že zemětřesení způsobují pouze sopky, a upozornil na vliv tektonických pohybů velkých světových pohoří. Své závěry vyslovoval i na základě cest po Střední Asii a jejích pohořích.

V roce 1873 přicestoval důlní inženýr Mušketov do Taškentu, aby se v úřadu místního gubernátora věnoval hornictví. O rok později se s nevelkou skupinou průvodců vydal poprvé do západní části Ťan-šanu. Pobýval v pohoří Karatau u řeky Syr’-darji, v údolích Badamu, Arysy a Ugamu. Po výzkumech v západní části Ferganské kotliny a v údolí řeky Zeravšan se v roce 1875 vypravil do údolí řeky Ču, k jezeru Issyk-kul a po hřebenech Terskej, Kungej a Zailijském se dostal do údolí řeky Ili a do pohoří Džungarský Alatau.

Geologický výzkum v Pamíru

O dva roky později (1877) odjel do Ferganské doliny a přes Turkestánský hřbet do Alajského údolí. Přešel Zaalajský hřeben, vystoupil na Pamír k jezeru Kara-kul a odtud se vrátil do města Oš. Prováděl geologický průzkum horských hřebenů zdvíhajících se nad Ferganskou kotlinou a získával materiál pro srovnání geologického a geomorfologického obrazu severních a jižních oblastí středoasijských pohoří. V dalším roce (1878) jej doplnil na výpravě k jezeru Čatyrkul, do nejopuštěnější končiny centrálního Ťan-šanu. Ani zde nenašel sopky, jejichž existence by potvrzovala teorii o vulkanickém původu seismologických jevů.

Připravovaná stavba železnice do Střední Asie přivedla I. V. Mušketova v roce 1879 k dalšímu zkoumání Gissarského hřbetu, pouště Kyzylkum a Turanské nížiny, kde mohl s úspěchem pozorovat a popsat eolické jevy. Zvláštní expedice pod Mušketovovým vedením se v roce 1880 vydala k Zeravšanskému ledovci, z něhož vytéká stejnojmenná řeka.

V dalších letech se I. V. Mušketov zabýval geologickým průzkumem Kavkazu, stepí v okolí Astrachaně, minerálními prameny na Krymu a v některých dalších lokalitách. 28. 5./9. 6. 1887 postihlo velké zemětřesení Věrnyj (Almaty) a jeho okolí. Mušketov se tehdy vydal do severních oblastí Ťan-šanu a k jezeru Issyk-kul. Přestože expedice z roku 1887 byla poslední cestou I. V. Mušketova do Střední Asie (v dalších letech působil v Dolním Povolží, na Krymu, v Oděse a spolupracoval při stavbě železnice okolo Bajkalu), věnoval se i nadále geomorfologii této oblasti. Výsledky svých bádání shrnul v rozsáhlém (i když nedokončeném) díle Turkestan, které vyšlo v letech 1886 a 1906.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


17.05.2012, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Neexistuje lepší spôsob, ako zistiť, či sa vám ľudia páčia, alebo ich nenávidite, ako s nimi cestovať.