HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Charles-Marie de La Condamine - nový objevitel Ameriky

Výprava Francouze Condamineho do Ameriky byla tak úspěšná a přínosná, že se o ní začalo hovořit jako o druhém objevení Ameriky. Slavný geodet se pokoušel změřit délku poledníků i cestovat po Amazonce.



LA CONDAMINE Charles-Marie de (* 28. 1. 1701, Paříž, Francie, † 4. 2. 1774, tamtéž) – francouzský geodet a astronom, cestovatel po Jižní Americe

Koncem 30. let 18. století vyslala francouzská Akademie dvě výpravy s úkolem změřit délku poledníku ke zjištění skutečného tvaru Země. První expedici vedl významný matematik a astronom Pierre-Louis Maupertuis a jejím členem byl švédský fyzik Anders Celsius; tato expedice zamířila na sever, do Laponska. Druhou dopravila loď La Rochelle v květnu 1735 do Cartageny (v dnešní Kolumbii) a v jejím čele stál Charles-Marie de La Condamine, za kterého se mocně přimlouval Voltaire, a spolu s ním člen Akademie Pierre Bouguer, jenž měl na starosti vědecké úkoly expedice.

Ze zátoky Portobello na severu Panamy přešli Francouzi na druhou stranu úzké šíje a přeplavili se do přístavu Manta v dnešním Ekvádoru. La Condamine a Bouguer pokračovali do Quita, kde se potkali s druhou částí výpravy, která vyšla z Guayaquilu. Významnou podporu získali Francouzi od místního statkáře Pedra Vicenta Maldonada, jenž se k jejich expedici přidal. Byl amatérským kartografem a pomohl La Condaminovi při výběru bodů pro geodetická měření. Především však dokázal rovnat spory mezi francouzskými vědci a španělským pomocným doprovodem a otevírat cestu vůdce výpravy k místním úřadům. Ty totiž Francouze podezíraly, že v horách chtějí hledat zlato, což mohla potvrzovat i přítomnost geologa v expedici. La Condamine musel překonávat odpor úřadů v Quitu a odebral se do Limy, kde požádal o pomoc španělského místokrále.

 

Nespočet komplikací a cesta po Amazonce

Choulostivé postavení Francouzů v kreoly ovládané kolonii vyústilo v krvavý konflikt, jenž se odehrál ve městě Cuenca, vybraném za jeden z bodů chystaného vyměřování (další byla severnější Ibarra). Členové výpravy se vmísili do místních rozporů, což stálo život jednoho z nich. Jiný zemřel při nehodě a výprava se zvolna rozpadala, když její hydrograf nevydržel tlak španělského okolí a vrátil se do Evropy. Další se vzdálili od výpravy, neboť se oženili s místními dámami a o výzkumnou práci ztratili zájem.

Po dva roky, od července 1737 do června 1739, prováděli Francouzi potřebná měření a astronomická pozorování, ale v Jižní Americe zůstali až do roku 1743 a soustředili rozsáhlé sbírky přírodních a etnografických materiálů, vypovídajících o životě původních obyvatel Jižní Ameriky. Neustávaly přitom rozpory mezi Condaminem a Bouguerem, který odcestoval do Bogoty a po řece Magdaleně k pobřeží a odtud do Francie.

La Condamine se v Quitu seznámil s mapou Amazonky, sestavenou trutnovským jezuitou S. Fritzem, a spolu s Pedrem Maldonadem se rozhodl plout po jejím mohutném toku. V první etapě cesty se Maldonado vydal z Quita k Marañonu a po něm až k soutoku s řekou Pastazou. Condamine začal svou cestu z města Loja (v jižním Ekvádoru) a na balzovém voru splul v území osídleném „lovci lebek“ horský tok Chinchip, vlévající se do Marañonu. Po něm pokračoval do jezuitské misie Borja a na kanoi s indiánskými veslaři k ústí Ucayali. Společně s Maldonadem se propletli složitým labyrintem ostrovů a říčních ramen nejmohutnější řeky světa, až po 5 000 kilometrech dopluli 19. září 1743 do přístavu Pará (Belém).

 

Návrat do Francie

Koncem února 1744 přistáli v Cayenne, odkud se přeplavili přes Atlantik do Nizozemska a konečně do Francie. Maldonado získal řadu veřejných poct a členství v evropských učených společnostech, mj. Královské akademii v Londýně. V britském hlavním městě se nakazil neštovicemi a zemřel.

Jeho francouzský spolucestující vydal ještě v roce 1745 Zkrácenou zprávu o cestě do nitra rovníkové Ameriky. Vyvolala mimořádný zájem veřejnosti (hovořilo se o druhém objevení Ameriky) a polemickou reakci Pierra Bouguera. Vzájemné útoky pak po léta provázely vztahy obou učenců. Plastický obraz oblastí, které procestoval, podal La Condamine v trojsvazkovém Deníku z cesty k rovníku (1751–54). Mimo jiné seznámil Evropany se získáváním kaučuku, který poznal na plantážích Pedra de Maldonada. Do Evropy přivezla Condaminova výprava i dosud neznámou platinu, která svou cenou překonávala zlato.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


16.01.2012, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

zkuste vzít někoho na týden na vodu a hned poznáte,co je zač
Sponzorováno