Hannón – dobrodruh z Kartága

Hannón – dobrodruh z Kartága

Velkou cestu po moři do Afriky podnikl kartáginec Hannón. Některé jeho zážitky se podobaly hororu, jiné přinášely poznatky o afrických zvířatech či sopkách.

HANNÓN (5. století před Kr.) – kartaginský mořeplavec

Nejvýznamnější z plaveb, podniknutých kartaginskými mořeplavci, byla asi Hannónova výprava z doby někdy mezi roky 510 a 470 před Kr. Hannón byl vyslán z Kartága s 60 loděmi a asi 30 000 lidmi, aby obnovil zaniklé osady Kartaginců na pobřeží dnešního Maroka.

Poté prý pokračoval ve výzkumu afrického pobřeží; plul údajně 35 dní podél západoafrického pobřeží, než se stočilo k východu a pak k jihu. Velké problémy Hannónovi a jeho mužům způsobil žár z hory, označované jako „Vůz bohů“, z níž šlehal oheň k nebesům a ohnivé proudy tekly do moře… Na jakémsi ostrově se pak setkali s lesními lidmi, které tlumočníci nazývali gorilami. Tři z nich Kartaginci zabili a stáhli z kůže (ty pak přivezli do Kartága). Poblíž místa poslední osady, situované na jakýsi ostrov Kerné, pak také vpluli do řeky, „plné hrochů a krokodýlů“. Po splnění všech úkolů se Hannónovy lodě vrátily do Kartága, kde velitel sepsal o své plavbě zprávu, která byla vyryta do měděné desky a uložena v chrámu boha Melkarta.

Zpráva (respektive její překlad do řečtiny) se zachovala a prvně byla vydána již roku 1533 v Basileji humanistou Zikmundem Hrubým z Jelení. Mnoho sporů se ale dodnes vede o lokalizaci míst, která Hannón navštívil. Někteří se domnívají, že kartaginský plavec doplul až k Mount Cameroon, která je první činnou sopkou na africkém pobřeží (ve směru plavby); skeptici omezují cestu jen po dnešní Sierru Leone (onou řekou plnou hrochů je v obou případech Senegal) nebo jen na pobřeží Maroka, neboť kartaginské lodi by zřejmě měly nepřekonatelné obtíže při plavbě proti silnému Kanárskému proudu.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: