HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Adolphus Washington Greely - vůdce tragické výpravy na sever

Smutný konec měla velká výprava na sever. Ani její vůdce Greely nezabránil smrti hladem a kurdějemi většiny účastníků. Sám ale přežil a vydel svůj deník z hrůzostrašné cesty.



GREELY Adolphus Washington (* 27. 3. 1844, Newburyport, Massachussetts, USA, † 20. 10. 1935, Washington D. C., USA) – americký důstojník a polární badatel

Počátek 80. let 19. století vyhlásila Mezinárodní geografická společnost prvním mezinárodním polárním rokem. V jeho rámci se vydala k pólu americká armádní výprava. Po zmatcích a odkladech, vyvolaných soupeřením ministerstev války a námořnictva, vyplula na jaře 1881 loď Proteus z Newfoundlandu ke Grónsku.

 

Strach ze zimy a hladu

V čele výpravy o třiadvaceti členech stál jezdecký důstojník A. W. Greely a její členové zřídili na Grinnellově zemi polární stanici, kterou nazvali Fort Conger. Odtud se vydávali se saněmi do různých světových stran, aby mapovali arktické ostrovy na severu Kanady. Skupina, kterou vedl poručík J. B. Lockwood, ­dosáhla 83° 30’ severní šířky a o čtyři míle překonala nejsevernější bod, dosažený britským polárníkem Albertem Hastingsem Markhamem (1841–1918) v roce 1876. Objevila rozsáhlý Greelyho fjord na Ellesmerově ostrově.

Od počátku provázely americkou výpravu rozpory mezi jejími členy. Zesílily ve chvílích, kdy rozhádaný kolektiv zjistil, že nepřiplouvá očekávaná loď se zásobami. Proteus, který měl dovézt pomoc, však ztroskotal v létě 1882 a jeho posádku zachránila nákladní loď. Její kapitán usoudil, že s ledovými krami nejsou žerty, a odmítl pokračovat v plavbě k Fort Congeru. Mučivá zima vyvolávala beznaděj a přinášela demoralizaci mezi členy výpravy.

Greelymu bylo jasné, že musí nastoupit cestu k častěji navštěvovaným krajům, do míst, kde chtěl hledat zásoby od předešlých výprav a případnou pomoc Eskymáků z Grónska. S parní loďkou, kterou na severu zanechal Hall, a třemi čluny v jejím vleku se osazenstvo Fort Congeru vydalo k jihu. Po strastiplném putování se Greelyho muži dočkali nového zklamání – nepatrné množství potravin nalezené na mysu Sabine (na Grinnellově zemi) bylo předzvěstí hladu.

 

Smrt a kanibalismus

Bez další pomoci byla Greelyho expedice odsouzena k postupnému umírání hlademkurdějemi. Jeden z mužů propadl kanibalismu a velitel výpravy ho nechal popravit. Pouhých šest mužů našla posádka velrybářské lodi Thetis 22. června 1884 na Pimově ostrovu nedaleko mysu Sabine. Poslední členové Greelyho expedice se podobali spíše stínům.

Adolphus Washington Greely, povýšený mezitím na majora, obhájil před soudem svůj způsob vedení expedice. V roce 1886 vydal deníky, jejichž četba připo­míná románový horor. Od roku 1887 vedl Signální a meteorologickou kancelář americké armády (do 1891). Dosáhl hodnosti generála a vedl práce při pokládání telegrafních kabelů. V roce 1906 vedl záchranné práce po velkém zemětřesení v San Francisku.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


03.12.2011, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Škoda každého neroztrhnutého pytle.
Sponzorováno