HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Martin Frobisher - hledač zlata a severní cesty do Číny

Domnělé nalezení zlata na severu Ameriky přineslo anglickému mořeplavci nejprve mnoho poct a bohatství. Až později se ukázalo, že kámen považovaný za drahý kov byl pouze pyrit. Frobisher si ale i přesto své místo na výsluní udržel.



Martin FrobisherMartin Frobisher

FROBISHER Martin (* asi 1535, Doncaster, Yorkshire, Anglie, † 22. 11. 1594, Plymouth, Anglie) – anglický mořeplavec

Frobisher, pocházející z drobné šlechty z Yorkshiru, se na moři plavil už od dětství – vždyť jeho strýc se zabýval obchodem se zámořím. Martin Frobisher se tak už v šestnácti letech dostal poprvé k pobřeží západní Afriky, později se plavil v Irsku a nějaký čas strávil i v portugalském zajetí. Asi v pětadvaceti letech si pořídil vlastní loď a stal se nájemním kapitánem, provozujícím zejména pirátské řemeslo v oblasti Lamanšského průlivu, ale i jinde.

V polovině 70. let se Frobisher setkal s námořním podnikatelem Humphrey Gilbertem; ten proslul jako nadšený propagátor západní trasy pro cestu do Číny a vášnivě obhajoval existenci Severo­západního průjezdu. Frobisher ochotně vstoupil do jeho služeb a v roce 1576 vyplul na výpravu, která jeho jménu zajistila místo na mapě světa.

 

První úpěchy

V červnu 1576 vyplul Frobisher se dvěma malými loděmi, Gabriel a Michael (každá o čtyřiceti tunách), směrem na severozápad. Lodi sice nebyly příliš velké, ale zato měly vynikající vybavení včetně nejmodernějších navigačních přístrojů a map z dílny kartografa Gerharda Mercatora. Po měsíci plavby dopluly Frobisherovy lodi k pobřeží Grónska, kde loď Michael otočila a vrátila do Anglie. Frobisher na Gabrielu se ale nevzdal, pokračoval k severozápadu a dosáhl pobřeží Baffinova ostrova. Na něm se dostal do hluboké zátoky, kterou pojmenoval Meta incognita (Neznámý cíl) a která dnes nese objevitelovo jméno.

Zátoku považoval Frobisher za hledaný Severozápadní průjezd. Našel tam jednak zlatě zbarvený nerost, jednak (jako první z Angličanů) se setkal s Eskymáky. Ti mu při výměnném obchodu zajali a odvedli pět mužů (z celkových osmnácti), což Frobishera rozlítilo natolik, že narychlo zajal jednoho domorodce a rozhodl o návratu. V Anglii byl ovšem přivítán téměř triumfálně – vždyť nalezl jak průliv, tak zlato!

Původně malý spolek, financující Frobisherovu plavbu, se záhy rozrostl na akciovou Čínskou společnost, a tak na jaře 1577 vyplul Frobisher již se třemi loděmi. V červenci flotila zakotvila u břehů Baffinova ostrova, zemi prohlásila za majetek koruny a všichni se okamžitě pustili do těžby domnělého zlatého kamení. Frobisher se pokusil i o nalezení ztracených námořníků z minulé expedice, což ale skončilo neúspěchem (konkrétně eskymáckými šípy, zabodnutými do choulostivých částí velitelova těla). Nakonec ale Frobisher zajal tři domorodce a hlavně naložil přes 200 tun kamení.

 

Ze zlata obyčejný pyrit

I když se v Británii ukázalo, že podle prvních zkoušek domnělá ruda žádné zlato neobsahuje, v květnu 1578 vyplula flotila dokonce 15 lodí. Finančně Fro­bisherovu expedici podpořila dokonce sama královna Alžběta. Lodi ale pronásledovalo špatné počasí a plující ledovce – ty zabránily Frobisherovi v dalších výzkumech, nicméně jej dovedly k významnému objevu, že jsou ze sladké vody, a tedy pevninského původu. V již známé oblasti dnešního Iqaluitu (dříve Frobisher Bay) založili Angličané malou kolonii, v jejímž okolí otvírali stále nové a nové lomy, ale bez úspěchu. Studené počasí zabránilo i plánu na přezimování části expedice, a tak všechny lodi, naložené více než tisícem tun vytěženého nerostu, se na počátku října 1578 objevily v Anglii.

Frobisher byl odměněn královnou (věnovala mu zlatý řetěz) a získal značnou slávu, po finanční stránce ale jeho výprava znamenala naprostý krach. Nalezená ruda se totiž ukázala být bezcenným pyritem (FeS2), který na první pohled skutečně připomíná lesklý kov. Zbytek z vytěženého kamení z Ameriky byl nakonec použit na správku veřejných cest.

Fro­bisher zchudl, ale neztratil se – vrátil se k pirátskému řemeslu. Plavil se i s Drakem k americkému pobřeží (1585–86), účastnil se i vítězství nad „nepřemožitelnou“ španělskou Armadou roku 1588 jako velitel lodi Triumph a byl za to povýšen do rytířského stavu. Znovu bojoval proti Španělům roku 1590 a na podzim 1594 velel deseti lodím, vyslaným královnou Alžbětou k bretaňskému pobřeží, kde Španělé obsadili pevnost Fort Crozon u Brestu. Při útoku byl Frobisher raněn a buď přímo na moři, nebo těsně po návratu v Plymouthu zemřel. V té době už byl bohatým pozemkovým vlastníkem ve střední Anglii.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


20.11.2011, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Ľudia cestujú do vzdialených krajín, aby sa fascinovane pozerali na taký typ ľudí, ktorých doma úplne ignorujú.
Sponzorováno