HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Martin Frobisher - hledač zlata a severní cesty do Číny

Domnělé nalezení zlata na severu Ameriky přineslo anglickému mořeplavci nejprve mnoho poct a bohatství. Až později se ukázalo, že kámen považovaný za drahý kov byl pouze pyrit. Frobisher si ale i přesto své místo na výsluní udržel.



Martin FrobisherMartin Frobisher

FROBISHER Martin (* asi 1535, Doncaster, Yorkshire, Anglie, † 22. 11. 1594, Plymouth, Anglie) – anglický mořeplavec

Frobisher, pocházející z drobné šlechty z Yorkshiru, se na moři plavil už od dětství – vždyť jeho strýc se zabýval obchodem se zámořím. Martin Frobisher se tak už v šestnácti letech dostal poprvé k pobřeží západní Afriky, později se plavil v Irsku a nějaký čas strávil i v portugalském zajetí. Asi v pětadvaceti letech si pořídil vlastní loď a stal se nájemním kapitánem, provozujícím zejména pirátské řemeslo v oblasti Lamanšského průlivu, ale i jinde.

V polovině 70. let se Frobisher setkal s námořním podnikatelem Humphrey Gilbertem; ten proslul jako nadšený propagátor západní trasy pro cestu do Číny a vášnivě obhajoval existenci Severo­západního průjezdu. Frobisher ochotně vstoupil do jeho služeb a v roce 1576 vyplul na výpravu, která jeho jménu zajistila místo na mapě světa.

 

První úpěchy

V červnu 1576 vyplul Frobisher se dvěma malými loděmi, Gabriel a Michael (každá o čtyřiceti tunách), směrem na severozápad. Lodi sice nebyly příliš velké, ale zato měly vynikající vybavení včetně nejmodernějších navigačních přístrojů a map z dílny kartografa Gerharda Mercatora. Po měsíci plavby dopluly Frobisherovy lodi k pobřeží Grónska, kde loď Michael otočila a vrátila do Anglie. Frobisher na Gabrielu se ale nevzdal, pokračoval k severozápadu a dosáhl pobřeží Baffinova ostrova. Na něm se dostal do hluboké zátoky, kterou pojmenoval Meta incognita (Neznámý cíl) a která dnes nese objevitelovo jméno.

Zátoku považoval Frobisher za hledaný Severozápadní průjezd. Našel tam jednak zlatě zbarvený nerost, jednak (jako první z Angličanů) se setkal s Eskymáky. Ti mu při výměnném obchodu zajali a odvedli pět mužů (z celkových osmnácti), což Frobishera rozlítilo natolik, že narychlo zajal jednoho domorodce a rozhodl o návratu. V Anglii byl ovšem přivítán téměř triumfálně – vždyť nalezl jak průliv, tak zlato!

Původně malý spolek, financující Frobisherovu plavbu, se záhy rozrostl na akciovou Čínskou společnost, a tak na jaře 1577 vyplul Frobisher již se třemi loděmi. V červenci flotila zakotvila u břehů Baffinova ostrova, zemi prohlásila za majetek koruny a všichni se okamžitě pustili do těžby domnělého zlatého kamení. Frobisher se pokusil i o nalezení ztracených námořníků z minulé expedice, což ale skončilo neúspěchem (konkrétně eskymáckými šípy, zabodnutými do choulostivých částí velitelova těla). Nakonec ale Frobisher zajal tři domorodce a hlavně naložil přes 200 tun kamení.

 

Ze zlata obyčejný pyrit

I když se v Británii ukázalo, že podle prvních zkoušek domnělá ruda žádné zlato neobsahuje, v květnu 1578 vyplula flotila dokonce 15 lodí. Finančně Fro­bisherovu expedici podpořila dokonce sama královna Alžběta. Lodi ale pronásledovalo špatné počasí a plující ledovce – ty zabránily Frobisherovi v dalších výzkumech, nicméně jej dovedly k významnému objevu, že jsou ze sladké vody, a tedy pevninského původu. V již známé oblasti dnešního Iqaluitu (dříve Frobisher Bay) založili Angličané malou kolonii, v jejímž okolí otvírali stále nové a nové lomy, ale bez úspěchu. Studené počasí zabránilo i plánu na přezimování části expedice, a tak všechny lodi, naložené více než tisícem tun vytěženého nerostu, se na počátku října 1578 objevily v Anglii.

Frobisher byl odměněn královnou (věnovala mu zlatý řetěz) a získal značnou slávu, po finanční stránce ale jeho výprava znamenala naprostý krach. Nalezená ruda se totiž ukázala být bezcenným pyritem (FeS2), který na první pohled skutečně připomíná lesklý kov. Zbytek z vytěženého kamení z Ameriky byl nakonec použit na správku veřejných cest.

Fro­bisher zchudl, ale neztratil se – vrátil se k pirátskému řemeslu. Plavil se i s Drakem k americkému pobřeží (1585–86), účastnil se i vítězství nad „nepřemožitelnou“ španělskou Armadou roku 1588 jako velitel lodi Triumph a byl za to povýšen do rytířského stavu. Znovu bojoval proti Španělům roku 1590 a na podzim 1594 velel deseti lodím, vyslaným královnou Alžbětou k bretaňskému pobřeží, kde Španělé obsadili pevnost Fort Crozon u Brestu. Při útoku byl Frobisher raněn a buď přímo na moři, nebo těsně po návratu v Plymouthu zemřel. V té době už byl bohatým pozemkovým vlastníkem ve střední Anglii.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


20.11.2011, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Proč si krávy vždy myslí, že nejlepší tráva je u mého stanu ? :)