HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Dmitrij Igorjevič Šparo - polárník na lyžích

Ruský dobrodružník, který dosáhl severního pólu na lyžích.



ŠPARO Dmitrij Igorjevič (* 1942) – ruský (sovětský) polárník

Od 60. let 20. století se Arktida stávala cílem sportovců, toužících po extrémních výkonech, a jejich pokusy přinášely obohacení vědeckých poznatků o podmínkách života v polárních oblastech. Od února 1968 do května 1969 překonala čtyřčlenná skupina, kterou vedl Angličan Wally Herbert, na saních se psím spřežením 6 000 km od Barowova mysu na Aljašce přes severní pól na Špicberky. Sám a sám projížděl ledovými pláněmi Arktidy v roce 1978 na saních japonský skialpinista Naomi Uemura. Vyrazil se sedmnácti psy 6. března z mysu Columbia a po pětadvaceti dnech (29. 4.) dojel na severní pól. Na ledu pokrývajícím Severní ledový oceán překonal trasu, která vzdušnou čarou měřila 770 km.

Skutečnou zkouškou fyzické i psychické odolnosti se stala cesta výpravy, která se vydala pod hlavičkou listu Komsomolská pravda na lyžích a s batohy na zádech (v každém 45 kg) k nejsevernějšímu bodu Země. Šestičlennou skupinu vedl Dmitrij I. Šparo, který dříve nevynechal žádnou příležitost k cestám po opuštěných končinách Uralu, Sajanského pohoří, Kavkazu či Chibin na polo­ostrově Kola.

Příprava na polární podmínky

Dříve než se skupina odvážlivců vydala k severnímu pólu, vyzkoušela si arktické podmínky na trase mezi Vorkutou a stanicí Amderma na pobřeží Severního ledového oceánu (1969). V roce 1970 se vydala s podporou Komsomolské pravdy od Tajmyrského jezera k Čeljuskinovu mysu a následující rok prošla na Severní zemi. Její členové se učili pohybovat mezi plovoucími ledy v De Longově průlivu mezi Čukotkou a Wrangelovým ostrovem; vydali se na Novosibiřské ostrovy a prováděli historicko-geografické zkoumání na Tajmyru a v Karském moři, kde hledali zbytky zmizelé Rusanovovy expedice.

Na lyžích k pólu

Na počátku roku 1979 dostal Dmitrij Šparo konečně svolení k cestě na pól a 1. března mohl se svou nepočetnou expedicí odletět do Tiksi a na ostrov Kotělnyj v Novosibiřském souostroví. Letecká přeprava pokračovala na ostrov Henrietta, který objevila roku 1881 americká De Longova expedice. Odtud vyrazila 16. března 1979 sedmičlenná skupina na lyžích k pólu. Jejím vedoucím byl Dmitrij Šparo, vědeckým zástupcem Jurij Chmelevskij a mezi účastníky nechyběl redaktor Komsomolské pravdy Vasilij Šiškarjov.

Cesta Šparovy expedice trvala 76 dnů (na pochodu 68 dnů), kdy urazila po drif­tujícím ledu 1 500 km, než 31. května 1979 dosáhla nejsevernějšího geografického bodu planety: Dvaasedmdesát hodin jsme žili v podivném zmatku. Pól se přibližoval, ale jak pomalu a nerad! 30. května nám zbývalo už jen několik kilometrů. Ale Leděňov z toho měl velkou radost. Podařilo se mu to natočit. Šli jsme bez zastávky osm hodin. A bylo 31. května. Podle všech výpočtů jsme na pólu. Ve 2.45 jsme zastavili u vysoké ledové návrše a postavili jsme tu stan. Z lyžařských holí jsme udělali stožár a vztyčili vlajku, vyprávěl Jurij Chmelevskij.

Na severním vrcholu světa očekával D. Šparo se svými šesti druhy letadla, která je měla dopravit zpátky. S nimi přilétali novináři, fotografové a filmaři, aby zachytili úspěch expedice, ale i první fotbalové utkání na severním pólu.

Obdobně se na lyžích vydal v roce 1986 z mysu Columbia francouzský polárník J.-L. Etienne a 11. května 1986 stanul na pólu. Podobnou cestu vykonal v květnu 1993 jako člen dvanáctičlenné mezinárodní skupiny i Miroslav Jakeš, který 10. května 1993 stanul na severním pólu jako první Čech.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


13.11.2011, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Žij tak, aby ti každý záviděl to, co jsi dokázal.
Sponzorováno